KDU-ČSL

V koncepci družstevního bydlení pro mladé byly určeny tři rozvojové lokality (.pdf, str. 1):

• Černovice "Na Kaménkách"

• Nový Lískovec, Kamenný vrch II.

• Starý Lískovec, Západní brána

Členský vklad do družstva se skládá ze základního členského vkladu a dalšího členského vkladu. Dle schválené Koncepce (.pdf, str. 2) činí základní členský vklad 10 000 Kč. Splacení tohoto vkladu bude spolu s dalšími podmínkami nutné pro vznik členství v bytovém družstvu.

Další členský vklad bude rozdílný podle velikosti bytové jednotky tak, aby vyjadřoval podíl na pořizovacích nákladech nemovitosti. Jeho rozsah by však dle koncepce měl být v rozmezí 400 000 Kč až 700 000 Kč.

V posledních několika letech znatelně zdražily jak hypotéky, tak i ceny bytů v Brně. Z dat serveru hypoindex.cz je vidět růst úrokových sazeb hypoték, který proběhl zejména od konce roku 2016. ČNB také v roce 2018 zavádí nová opatření pro získání hypotéky, a tak se mohou stát hůře dostupnými.

Od roku 2016 rostly také ceny bytů v brněnských novostavbách. Podle dat společnosti Trikaya, která dlouhodobě sleduje ceny a prodej bytů v Brně, se ceny brněnských bytů zvýšily až na současných 71 035 Kč za metr čtvereční.

Zdroj: Trikaya

Čtyřmi kategoriemi měl náměstek Hladík patrně na mysli kategorie závislých osob, které dostávají různě vysoký příspěvek na péči. Hradí jej opravdu stát a jeho výši určuje zákon bez ohledu na obce, byť o jeho přidělení rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce.

Pečovatelská služba nepatří pod příspěvek na péči, nejde o finanční příspěvek na nutnou asistenci jiné osoby. Patří mezi sociální služby, resp. služby sociální péče, kde jsou poskytovateli právě města a jimi zřízené společnosti. Zákon zde počítá s finanční participací osob, kterým je péče poskytována, a k tomu účelu také města vytvářejí ceníky.

Maximální hodnotu úhrady za pečovatelskou péči stanovuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí v § 6. Ceníky měst (a městských částí) se mohou pohybovat v rámci stanovených limitů. Veřejně dostupné ceníky mají například městské části Královo pole, Brno-střed (.pdf) nebo Brno-sever (.pdf). 

Informace o výši investičních prostředků pro Městskou nemocnici Ostrava v roce 2006 není možné dohledat ani na oficiální stránce statutárního města Ostrava, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Zpráva o stavu nemocnice v roce 2006 také není dohledatelná, ale podle zpravodaje Městské nemocnice Ostrava obdržela vyšší investice až v roce 2012 (.pdf, str. 2–3).

Dle tiskové zprávy ÚZSVM byla nemocnice v roce 2009 navrácena městu a zastupitelé schválili bezúplatné převedení majetku nemocnice na město. Tehdejší investiční náměstek primátora Zdeněk Trejbal také konstatoval to, že:

"Představitelé města Ostrava nemohli vrážet peníze do něčeho, co není jeho majetkem. Investice budou moci rozjet skoro ihned poté, co budou mít nemovitosti v kapse."

Zároveň dle důvodové zprávy z návrhu zákona o převedení nemocnice do vlastnictví města Ostrava (.doc, str. 4) byla nemocnice "státní zdravotnické zařízení přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví."

Je však pravdou, že malá část nemocnice, asi deset procent, městu patřila, a sice:

"Zhruba devadesát procent budov a pozemků v areálu v účetní hodnotě zhruba tři čtvrtě miliardy korun nepatřilo městu, jak by mohlo z názvu Městské nemocnice Ostrava vyplývat, ale státu."

Město Ostrava již v roce 2008 zřídilo Fond pro děti ohrožené znečištěným ovzduším. V prvních letech do něj město dávalo částku okolo pěti milionů Kč, v roce 2018 to je již 22 mil. Kč. Dle Statutu fondu mohou o čerpání finančních prostředků zažádat všechny (mateřské, základní a víceletá gymnázia pro děti ve věku odpovídajícím školní docházce základních škol) školy na území Ostravy (čl. 4).

Například v roce 2017 (.pdf) zažádalo o příspěvek na ozdravný pobyt pro děti 6 mateřských škol a 26 základních škol. Celkem se jednalo o 4056 dětí. Mateřským školám bylo poskytnuto plnění ve výši 100 % a základním školám průměrně ve výši 59 %. Zde by tedy čísla odpovídala. Schváleny už však byly i peníze pro nadcházející školní rok, zde však neznáme žádající subjekty, údaje o počtu žáků a vynaložených částkách. Z tohoto důvodu neumíme výrok ověřit.

Vznik obecně prospěšné společnosti Renarkon byl schválen ostravským zastupitelstvem v roce 1997. Jejím účelem (zápis z 11. září 1997) byly "primárně a sekundárně preventivní činnosti, tj. konzultační a poradenské služby klientům a rodinným příslušníkům klientů umístěných v zařízení".

Jak vyplývá z obchodního rejstříku, Zbyněk Pražák zasedl do správní rady společnosti hned při jejím vzniku.

Rekonstrukce Divadla Jiřího Myrona by měla podle předběžných odhadů vyjít zhruba na 330 milionů korun. Její první etapa byla zahájena již v říjnu loňského roku, a právě v těchto dnech pracují dělníci na jejím dokončení. Divadlo tak už v neděli 16. září 2018 přivítá první diváky na jedné ze svých rekonstruovaných scén.

Zdeněk Pražák (KDU-ČSL) mluví o starém plánu na společnou výstavbu komunitního centra a domova pro seniory na Hulváckém kopci. S plánem přišlo vedení města zvolené ve volbách 2002, ve kterém působil i Pražák. Nové vedení, které vzešlo z komunálních voleb 2006, však od původního plánu odbočilo. Důvodem byly příliš vysoké náklady v rámci investic města.

Společný projekt komunitního centra a domova pro seniory měl podle veřejné soutěže stát 800 milionů korun. V rozpočtu města pro rok 2007 už nové vedení s financemi na domov pro seniory nepočítalo. Důvodem bylo zadlužení města ve výši 2,6 miliardy korun. Vedení města proto snížilo rozpočtové náklady na investice, které financování projektu zahrnovaly.

Projekt byl radou města obnoven až v roce 2009. Oproti původnímu záměru se ale už jednalo pouze o komunitní centrum a předpokládaná cena projektu klesla na 130 milionů korun. Stavba tohoto zařízení byla zahájena v roce 2011. Dne 14. prosince 2012 město oficiálně převzalo hotovou stavbu do svého vlastnictví.

Současné vedení města, jehož členem je i Pražák, 16. dubna 2018 v tiskové zprávě prohlásilo, že do výstavby nového domova pro seniory v ostravských Hulvákách plánuje investovat 364 milionu korun. Probíhající přípravy potvrdila pro místní internetový portál Zprávy z obce - Mariánské hory a Hulváky i náměstkyně primátora města Ostravy Kateřina Šebestová.