Mým heslem před volbami do Evropského parlamentu bylo: "Co slíbím, to splním."
Na stránkách Zuzany Roithové se nám podařilo najít pouze heslo z kampaně v roce 2009, které znělo " Splnili jsme, co jsme slíbili!". Volební materiály z roku 2004 se nám v elektronické podobě najít nepodařilo.
Ti soudcové se musí 3 roky připravovat na svou funkci.
Dobu přípravy tzv. justičních čekatelů upravuje §10 odst. 3 Vyhlášky ministerstva spravedlnosti (.pdf, str. 8), o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů. "V souladu s plánem přípravné služby vykonává čekatel přípravnou službu postupně nejméně po dobu 24 měsíců u okresního soudu nebo u okresního státního zastupitelství, po dobu 6 měsíců u krajského soudu nebo krajského státního zastupitelství a podle potřeby nejvýše po dobu 6 měsíců u dalších orgánů".
Dohromady to tedy dává Zuzanou Roithovou zmiňované tři roky, shrnutí podmínek, mimo jiné i dobu přípravné služby, přehledně shrnuje například článek na wikipedii.
Soudci musí podle ústavy prokázat i morální bezúhonnost, tady existují jakési parametry, které musí být dodrženy. To nemůžou být lidé, kteří byli trestáni, nesmí to být lidé, kteří pracují v politice, kteří pracují v různých dozorčích radách různých firem.
Ústava ČR, Hlava čtvrtá, Článek 82, článek 3 přímo uvádí:
"(3) Funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě; zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi je výkon soudcovské funkce neslučitelný."
Článek 84 Ústavy ČR, odst. 3:
"(3) Soudcem Ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání."
V zákoně o soudech a soudcích § 74 (strana 25) čteme:
"(1)Funkce soudce a přísedícíhoje veřejnou funkcí. (2) Funkce soudce není slučitelná s funkcemi a činnostmi, o nichž to stanoví zákon."
Zákon o střetu zájmů § 4 (strana 3) pak uvádí:
"(1) Veřejný funkcionářuvedený v § 2 odst. 1 písm. c) a i) nesmí a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář."
Pravomoc jmenovat členy bankovní rady spadá přímo do kompetence prezidenta bez kontrasignace.
Pravomoc jmenovat členy Bankovní rady České národní banky nevyžaduje spoluúčast předsedy vlády.
Čl. 62 Ústavy ČR, písm. k): "Prezident republiky
k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky."
Kontrasignace premiéra je vyžadována u pravomocí, které jsou uvedeny v článku 63 Ústavy ČR.
Já jsem se opakovaně vyjádřila, že nesouhlasím s tím zvýšením to DPH ani o to 1%.
Kandidátka KDU-ČSL svůj nesouhlas se zvýšením DPH v kontextu vládního balíčku účinného od 1. 3. 2012 vyjádřila např. pro ČTK, iDnes nebo ČT24.
Česká republika patří k největším tzv. nabalovačům byrokracie na evropské směrnice, říká se tomu gold-plating.
Tzv. gold-plating je výraz pro nežádoucí rozšiřování evropských směrnic, při jejich transpozici do národního práva. Projevuje se například přidáváním nejrůznějších podrobnějších specifikací nebo dokonce "přílepků".
Podle serveru euractiv.cz je podíl nových požadavků, které jsou při implementaci směrnic EU národními orgány „přidány“, v České republice až 25-33 %. Toto číslo se nám však nepodařilo doložit jakoukoli publikovanou statistikou. Nemůžeme tak ani ověřit hodnotu těchto čísel, ani je dát do souvislosti s hodnotami jiných členských států EU. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Pokud vím, tak prezident Klaus si vymínil, že se bude účastnit poloviny summitů.
Klaus si účast nevymínil, jezdil na summity již dřív, navíc nejde právě o polovinu.
Prezident podle Ústavy ČR (čl 63) "zastupuje stát navenek" a Václav Klaus vedl české delegace na řadě Summitů s účastí ČR již před nástupem Nečasovy vlády (jak ukazují např. tiskové zprávy prezidentské kanceláře).
V létě 2010 pak došlo k dohodě mezi prezidentem a vládou, podle které je účast na summitech EU a zasedáních Evropské rady rozdělena nikoliv na poloviny (uvedly např. HN), nýbrž tak, že Václav Klaus se má účastnit summitů "významnějších", zejm. k vnějším vztahům unie, zatímco na setkáních k vnitřním záležitostem EU má jednat premiér Nečas.
Není přitom zřejmé, jaký bude konečný počet summitů obou typů, Zuzana Roithová tedy slovem polovina zavádí, stejně jako tím, že si Klaus měl účast vymínit.
Je to kompetence premiéra a vlády za ČR vyjednávat a jednat v rámci EU.
Podle Ústavy ČR, čl. 63 zastupuje republiku navenek prezident, je však obvyklé, že ho na evropské úrovni někdy nahrazuje předseda vlády (dokumentace například na stránkách vlády) nebo na nižších úrovních například jednotlivý ministři.
Jak uvedl server iHNed.cz, Václav Klaus a Petr Nečas uzavřeli v roce 2010 dohodu o zastupování republiky na nejvyšší evropské úrovni - Evropské radě. Václav Klaus se má účastnit summitů "významnějších", zejm. k vnějším vztahům unie, zatímco na setkáních k vnitřním záležitostem EU má jednat premiér Nečas.
Předseda vlády navíc nemá neomezené pravomoci k vyjednávání na Evropské unii. Na každé jednání mu Výbor pro EU schválí speciální mandát, v rámci kterého se při jednání může pohybovat. Pro ilustraci přidáváme odkaz na mandát pro předsedu vlády pro listopadové jednání Evropské rady.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož kompetenci vyjednávat a jednat za republiku nemá pouze premiér nebo vláda, byť se na něm v praxi významně podílí. Zastupování ČR navenek podle ústavy pravomocí prezidenta.
Chorvatsko (přistoupení do EU), to už je víceméně dáno, protože se končí ratifikace.
Chorvatsko nyní již patří mezi přistupující státy do EU. V této zemi proběhly všechny procesy nutné ke vstupu - včetně referenda. Přístupovou smlouvu Chorvatska musí před jejím vstupem v platnost ještě ratifikovat všechny členské státy EU. Česká republika již přístup Chorvatska ratifikovala v hlasování 8. června 2012. Hezký přehled o stavu ratifikace lze najít na serveru wikipedie (obrázky vpravo). S faktických vstupem Chorvatska do EU se počítá k 1. červenci 2013, Evropská komise očekává, že do té doby stihne proběhnout ratifikace ve všech státech.
Byť se nám nepodařilo nalézt oficiální informace o počtu států, které dosud neratifikovaly přístupovou smlouvu, infografika na serveru wikipedie i přetrvávající očekávání EK naznačují, že ratifikace se opravdu blíží ke konci a vstup Chorvatska už je tedy téměř jistý, jak tvrdí Zuzana Roithová.
Pokud jde o další balkánské země (a jejich vstup do EU), tam se vyjednává.
Kandidáty na vstup do EU jsou Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Srbsko, Černá Hora, za potencionální kandidátské země jsou pak považovány Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo.