Václav MORAVEC: Některé ty kroky, které jste prosadil nebo prosazoval, se také ukázaly jako ne zcela funkční. Teď narážím na dodavatele potravin a nápis, který byl na obchodech obchodních řetězců, od kterého se teď bude ustupovat. Byl to tedy chybný tah, když v rámci zákona, který je projednáván v Poslanecké sněmovně, od toho bude ustoupeno? Marian JUREČKA: Já bych chtěl trošku to uvést na pravou míru. To nebyl původní návrh našeho ministerstva. Tady toto vzniklo poslaneckým návrhem pozměňovacím v Poslanecké sněmovně.
Václav Moravec zmiňuje novelu zákona o potravinách, která vstoupila v platnost 1.1. 2015. Jednou z novinek, kterou novela v § 3d přinesla byla povinnost prodejců s ročními tržbami nad pět miliard korun povinnost zveřejňovat čitelně u vchodu pro zákazníky seznam pěti zemí, z nichž odebírá potraviny.
Návrh zmíněného zákona byl ministerstvem zemědělství předložen poslancům 6. ledna 2014. Již v návrhu zákona v § 3d se objevuje pasáž:
"Provozovatel potravinářského podniku, který odebírá potraviny za účelem jejich dalšího prodeje konečnému spotřebiteli, jehož tržby z prodeje potravin za poslední ukončené účetní období na území České republiky přesahují 5 mld. Kč, je povinen viditelně a čitelně zpřístupnit při vstupu do prodejny určeném pro konečného spotřebitele a oznámit Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) seznam pěti zemí obsahující procentuální vyjádření podílu všech potravin, které z těchto zemí odebírá a které v České republice uvádí na trh, přičemž se tyto země uvedou vždy k 1. lednu za období posledních 12 měsíců sestupně počínaje zemí s nejvyšším podílem na jeho tržbách při prodeji takto odebraných potravin."
V Poslanecké sněmovně byly k návrhu podány některé pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrh zemědělského výboru (.pdf) rozšířil informační povinnost oproti vládnímu návrhu o 1 odstavec. Ten se však netýkal konkrétně povinnosti nápisů na prodejnách. Svým hlasováním sněmovna vládní návrh doplnila podle představ zemědělského výboru. Výsledná podoba zákona tedy skutečně prošla několika poslaneckými návrhy, nicméně konkrétně informační povinnost, jak o ní byla řeč, byla navrhována již Ministerstvem zemědělství.
Na konci roku byl poslancům předložen návrh zákona (pdf. str. 63), který bod s povinností prodejců potravin zveřejňovat na obchodních domech seznam zemí, odkud potraviny pocházejí, ruší.
My jsme, když jsme začínali tuto koalici a vůbec koaliční vyjednávání, tak jsme říkali, že bychom byli rádi, pokud se bude ukazovat, že bude ekonomický růst, postupně snižovali i sazby DPH především u potravin, u základních produktů, který člověk potřebuje pro každodenní život.
Lidovecký plán zachování více pásem DPH a při ekonomickém růstu prosazení snížení sazby z 15% na 10% DPH u základních potřeb byl obsažen v jejich volebním programu (pdf, str. 4), byt se nakonec do koaliční smlouvy nedostal.
Vládní koalice se však ve smlouvě (pdf. str. 9) zavázala ke snížení sazby DPH u léků. knih, dětských plen a nenahraditelné dětské výživy k 1.1. 2015.
Já mám zkušenost, nebo máme zkušenost, když jsme udělali to snížení DPH z 15 na 10 % právě u té nenahraditelné mléčné dětské výživy, a tam se prokázalo, že stát přišel o 100 milionů korun na daních a v zásadě k nějak statisticky zaznamenatelnému snížení té ceny nedošlo.
Výpadek, které popisuje ministr Jurečka, odpovídá odhadu z důvodové zprávy návrhu zákona (.pdf, strana 15) o změně DPH, kde vláda odhaduje celkový dopad zavedení druhé snížené sazby DPH na 4,15 miliardy korun, z toho dětská výživa tvoří 100 milionů.
Vládní koalice přijala změnu v daňových zákonech s účinností od 1.1.2015, jejíž součástí bylo i zavedení nové snížené sazby daně ve výšce 10 % na nenahraditelnou dětskou výživu, léky, veterinární léčiva a knihy.
O dopadech tohto snížení a daňových výpadcích informovalo Ministerstvo financí v tiskové zprávě o plnění státního rozpočtu, kde celkový dopad zavedení druhé snížené sazby DPH odhaduje na 4,2 miliardy Kč. To se velmi blíží původnímu odhadu z důvodové zprávy a potvrzuje řádovou správnost i pro zmíněných 100 milionů na dětskou výživu.
Minimální dopad na konečnou cenu pro zákazníka popisuje například poradenská spoločnost TaxVision, podle které ze snížení daně profitují spíše výrobci.
Marian JUREČKA: My, jako ministerstvo zemědělství, těch značek zase nemáme tolik. My máme Klasu, Regionální potravinu, Bio a pak jsou ta chráněná zeměpisná označení. Václav MORAVEC: Pak je tedy potravinářská komora a další instituce. Marian JUREČKA: Potravinářská komora, potom jsou kraje, potom jsou třeba i místní akční skupiny a v rámci různých regionů se vytváří ještě různé opravdu malé regionální značky. Dokonce i privátní firmy vytvářejí tyto značky.
Značky kvality potravin udělované Ministerstvem zemědělství jsou následující: Klasa (národní značka kvality) , Regionální potravina (potraviny, které zvítězí v krajských soutěžích) , Biopotraviny. Následující Evropské značky kvality potravin: Zaručená tradiční specialita (ZTS, potravina vyráběna po dobu min. 30 let), Chráněné označení původu (CHOP, vyjímečná potravina z daného regionu či místa, jejíž vlastnosti jsou dány zvláštním zeměpisným prostředím) a Chráněné zeměpisné označení (CHZO, vyjímečná potravina z daného regionu či místa, u které je postačující, aby pouze některá fáze výroby potraviny proběhla ve vymezeném území). V rámci krajů existuje označení Regionální potravina, kterou udělují kraje ve spolupráci s ministerstvem zemědělství, např. Regionální potravina Moravskoslezského kraje.
Potravinářská komora garantuje značku Český výrobek. Občanským sdružením Apus a Asociací regionálních značek, o.s. je koordinován system značení Domácí výrobky. Toto označení nesou výrobky, které zaručují kvalitu a šetrnost k přírodě a především jejich vazbu na určité území. Iniciativa Vím, co jím propůjčuje stejnojmenné logo, které je uváděno na balení těch potravin, jež ve složení splňují definovaná nutriční kritéria. Nadační fond Český výrobek uděluje ochrannou známku český výrobek. Občanské sdružení Zdravá potravina z.s. označuje potraviny logem zdravá potravina u potravin, které neobsahují zbytečná aditiva.
Privátní firmy mají také své vlastní značky kvality či prémiových potravin pro náročné zákazníky jako např. Billa značka Billa Premium, výrobky s tím označením se vyznačují vysokou kvalitou. Dále např. Tesco má řadu Tesco Finest, které označují výrobky vysoké kvality nebo Tesco Organic, toto označení nesou Bio výrobky.
Různé značky a loga potravin vydává ministerstvo zemědělství, kraje, různá občanská sdružení a iniciativy a v neposlední řadě i soukromé firmy.
Vlastně v každém kraji to označení může získat jenom víceméně devět kategorií výrobků, to znamená devět ocenění v jednom kraji v jednom roce může být, což je poměrně málo. Ta krajská označení jsou schopna pokrýt více potravin, více výrobců.
Regionální potravina je produkt určený ke konzumaci konečnému spotřebiteli, který je vyroben v příslušném regionu a pochází zejména z tuzemských surovin. Soutěž o značku Regionální potravina probíhá každým rokem v každém kraji. Celkem má 9 kategorií potravin podle Metodiky (pdf, str. 3). V současné době je celkem 575 oceněných produktů.
V rámci krajských značek drží označení Vím, co jím 317 výrobků dle Seznamu potravin (pdf). Logem Zdravá potravina se může pyšnit 596 potravin. Logo Český výrobek má 1976 výrobků z toho 515 potravin. Krajská označení jsou sice schopna pokrýt vice výrobků, pokud splní daná kritéria, ale ve skutečnosti podle dostupných dat, nese tato označení přibližně stejný počet výrobků jako označení Regionální potravina.
Za rok 2014 bylo pravomocně uděleno necelých 100 milionů korun na pokutách od SZPI. V roce 2015 kdy jsme tam o něco málo zvýšili ten počet lidí v terénu, tak jsme skoro zdvojnásobili ten počet i udělených, udělené sankce na více než 140 milionů korun.
Podle zprávy na oficiálních stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) udělila SZPI za rok 2014 pravomocně pokuty ve výši 99 429 300 Kč, tedy skutečně necelých 100 milionů korun – celková výše byla o 55 % vyšší než za rok 2013.
Ředitel kontroly SZPI Jindřich Pokora v rozhovoru pro iDNES uvedl, že z důvodu množství kontrolovaných provozů se k lednu 2015 zvýšil počet z původních 210 kontrolorů o 40 tabulkových míst. Ústřední ředitel SZPI Martin Klanica podle ČTK uvedl, že SZPI za rok 2015 udělila pokuty ve výši 140 milionů korun, tedy o 40 % více než za rok 2014.
Z hlediska výše pokut se tedy o dvojnásobek nejedná, co do počtu udělených pokut nelze výrok ověřit – k dispozici je Zpráva o činnosti SZPI za rok 2014 (.pdf). Ta hovoří o zmiňované celkové výši udělených pokut a počtu pravomocně skončených správních řízení (SŘ), těch bylo za rok 2014 celkem 1861 (s. 91). Právě ve správním řízení pak dochází k uložení pokuty. Podobná souhrnná zpráva o činnosti SZPI za rok 2015 ale není uveřejněna.
Na základě dat poskytnutých ministrem zemědělství Marianem Jurečkou jsme byli schopni výrok dodatečně ověřit i v otázce počtu pokut. „Zjednodušeně řečeno platí, že jedna pokuta představuje jedno správní řízení. V r. 2014 SZPI zahájila 1785 správních řízení, v roce 2015 to bylo 2694 správních řízení, Počet SŘ z roku 2015 tak představuje 150% SŘ z roku 2014 a došlo tedy k meziročnímu nárůstu počtu SŘ 1,5 násobně,“ uvedl v e-mailu tiskový mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Všechna data uvedená ministrem zemědělství Marianem Jurečkou jsou tedy pravdivá, pouze nárůst počtu pokut za rok 2015 oproti roku 2014 nebyl přesně dvojnásobný.
Když se podíváme na tyto grafy, tak tady je období 2007 až 2013 všech ministrů, kteří vedli ministerstvo zemědělství a byli to ministři za ODS. Projekty do 1 milionu korun, to znamená, malí zemědělci, byli podpořeni částkou 239 milionů korun. Tady je jenom loňský rok, naše první kolo žádosti z programu rozvoje venkova, kdy jsme do malého zemědělství, projekty do jednoho milionu korun vyplatili 180 milionů korun. To znamená, toto je 239 milionů za sedm let a my máme za 1 rok 180.
Když pomineme fakt, že striktně vzato ne všichni ministři zemědělství ve zmiňovaném období byli členové či nominanti za ODS (zmiňme Jakuba Šebestu a Miroslava Tomana), zádrhel nastává s daty z grafů.
Součet částek přidělených žadatelům s projekty do jednoho milionu korun (ve smyslu živočišné i rostlinné výroby) v prvním kole Programu rozvoje venkova z roku 2015 podle tiskové zprávy z října skutečně dosahoval čásky 176 312 764 Kč, která se blíží zmiňovaným 180 milionům. Ekvivalentní údaje za oněch sedm let však na stránkách Ministerstva zemědělství uvedené v závislosti na velikosti projektu nejsou.
Ministerstvo zemědělství bylo v tomto směru kontaktováno, avšak do vydání nepřišla z jeho strany odpověď, tudíž tvrzení hodnotíme jako neověřitelné.
Tady vidíte to první zářijové loňské kolo (jde o podporu malých zemědělců - pozn. Demagog.cz). Všechny projekty do milion korun byly uspokojeny. Skoro všechny projekty do 5 milionů korun byly uspokojeny, to vidíte počet podaných žádostí finančního objemu a tady to uspokojení, a tady jsou projekty nad 5 milionů korun, co podali, řekněme ty větší podniky a tady je míra uspokojení.
Podle údajů poskytnutých Ministerstvem zemědělství bylo skutečně všech 564 projektů do jednoho milionu v prvním kole příjmu žádostí o podporu z Programu rozvoje venkova doporučeno k čerpání dotací. Z registrovaných 920 projektů do pěti milionů korun bylo doporučeno k čerpání dotací 870. Z registrovaných 749 žádostí o podporu projektů na pět milionů korun uspělo 312.
operace
záměr
zaregistrováno
doporučeno
počet
částka dotace (mil. Kč)
411a
ŽV do 1 mil.
362
117,8
117, 8
411b
RV do 1 mil.
202
58,4
411c
skot do 5 mil.
468
617,9
411d
prasata do 5 mil.
40
44,2
411e
drůbež do 5 mil.
16
20,6
411f
ostatní do 5 mil.
44
45,4
35
34,8
411g
RV do 5 mil.
352
325,9
311
282,9
411h
skot nad 5 mil.
505
4 088,1
180
1 632,5
411i
prasata nad 5 mil.
50
829,9
39
646,6
411j
drůbež nad 5 mil.
42
644,1
554,3
411k
ostatní nad 5 mil.
9
60,7
411l
RV nad 5 mil.
143
1 107,6
49
599,9
celkem 4.1.1Investice do zemědělských podniků
2 233
7 961
1746
4 553
Můžeme tedy říci, že všechny registrované projekty do jednoho milionu byly doporučeny k příjmu dotací, projekty do pěti milionů uspěly v žádostech z 94 % a projekty nad pět milionů dosáhly v úspěšnosti 41 %.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Máme skoro 12 % ploch, které jsou v režimu ekologického zemědělství, ale máme jenom něco málo nad 1 % produktů, tedy potravin, které se prodávají jako bio výrobky. Zbytek bohužel skončí buďto jako konvenční výrobek nebo jako řekněme ekologické seno, které třeba sní nakonec stejně konvenční nebo použije se v konvenčním chovu.
V ročence (.pdf) ministerstva zemědělství za rok 2014 o Ekologickém zemědělství v České republice se píše, že v roce 2014 byla výměra zemědělské půdy a počtu farem v ekologickém zemědělství 11,72% celkové výměry. (str. 7)
Dále ministerstvo v ročence uvádí: "Průměrná roční spotřeba na obyvatele je 200 Kč a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů představuje necelé 1 %" (str. 3)
O uplatnění produkce se v ročence píše: "Z celkového počtu 3 373 ekofarem, které měly již možnost prodat v roce 2013 alespoň jeden produkt s certifikátem, zhruba 70% uvedlo, že byly nuceny část nebo i veškerou svoji bioprodukci prodat na konvenčním trhu (obdobně jako v roce 2012)." (str. 25)
A já jsem říkal i lidem ze Svazu ProBio, jsme připraveni podporovat to, aby především rostla ta produkce těch biopotravin, které budou na českém trhu a tady je v tom zářijovém kole se jasně ukázalo, že všichni zemědělci, kteří žádali o to, aby mohli zpracovávat své produkty, vyrábět potraviny včetně bio zemědělců, tak tady jsme celou tu alokaci plně uspokojil. Všichni, kteří by podali žádost, dostali peníze. Je tam zhruba 350 milionů korun
V tiskové zprávě ministerstva zemědělství je v kategorii "Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů" uvedeno, že zemědělské podniky podaly 201 žádostí o dotace v celkové požadované výši 350 098 852 Kč, která jim byla plně alokována.
Zářijovým kolem zřejmě ministr Jurečka myslel, první kolo příjmu žádostí, které probíhalo od 29. září 2015 od 8 hodin do 12. října 2015 do 13 hodin na projektová opatření Programu rozvoje venkova.
Nebyli jsme schopni potvrdit schůzku ministra Jurečky se s lidmi ze Svazu ProBio, nicméně jde o marginální část výroku. Ve zbytku je výrok pravdivý.
