Já nevím, já si myslím, že to až tak snaha sociální demokracie není (hovoří o vývoji v ÚSTRu, pozn.), vždyť zástupci, které navolil teď naposledy Senát a byli nominováni jakoby sociální demokracie, jsou pouze dva, v odvolání pana ředitele Hermana bylo potřeba 6 hlasů, čili to není až tak úplně věcí sociální demokracie, ale celkové atmosféry, celkového způsobu práce toho ústavu.
Současnými členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (dále ÚSTR) jsou Petruška Šustrová, Mgr. Lukáš Jelínek, MUDr. Naděžda Kavalírová, PhDr. Emilie Benešová, PhDr. Jan Bureš, Ph.D. a Mgr. Michal Uhl.
Petruška Šustrová byla Senátem zvolena 30.října 2008 na návrh Poslanecké sněmovny.
Mgr. Lukáš Jelínek, PhDr. Emilie Benešová a Mgr. Michal Uhl byli do Rady zvoleni 5. prosince 2012 na návrh občanských sdružení nebo jiných právnických osob. MUDr. Naděžda Kavalírová byla zvolena na návrh prezidenta Václava Klause.
PhDr. Jan Bureš Ph.D. byl zvolen dle 21.března 2013 na návrh občanských sdružení či jiných právnických osob.
PhDr. Jan Bureš kandidoval za ČSSD v roce 2010 v komunálních volbách a Mgr. Lukáš Jelínek je členem představenstva Masarykovy demokratické akademie, čili think-tanku české demokratické levice.
Dle paragrafu 9 odst. (1) písm. b) Zákona č. 181/2007 Sb. o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů do působnosti Rady náleží jmenovat a odvolávat ředitele a dohlížet na jeho činnost.
Dle jednacího řádu je Rada " schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. K platnosti usnesení Rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů " (čl.5, odst. 3). Hlasování o odvolání ředitele není v jednacím řádu nijak zvláštně upraveno.
Při odvolání ředitele Hermana 10. dubna 2013 měla Rada šest členů, k odvolání tedy stačily čtyři hlasy. Ředitel Herman byl odvolán většinou pěti hlasů.
Na základě dostupných informací o volbě členů Rady ÚSTR a podmínkách odvolání ředitele ÚSTR hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako zavádějící.
A pokud jde o ta, o kontrolu financování politických stran. Nezlobte se na mě, momentálně to je odpovědností kontrolního výboru Poslanecké sněmovny.
Politické strany jsou dle zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (§18) povinny Poslanecké sněmovně (kontrolnímu výboru) předložit výroční zprávy o svém financování za uplynulý rok. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Od roku 1998, respektive 9 nebyl změněn příslušným způsobem ústavní zákon, který se týká Nejvyššího kontrolního úřadu. A samotný zákon o NKÚ. To se nepodařilo ani nyní. Protože v Senátu neprošel, neprošla ta příslušná změna, tedy není možné ani změnit ten zákon.
Zákon o NKÚ byl od svého přijetí v roce 1993 novelizován hned jedenadvacetkrát, přičemž v lednu 2013 senátoři skutečně "nepodpořiliústavní novelu, podle které měl mít NKÚ možnost prověřovat také obce, kraje a další instituce a rovněž některé firmy s majetkovou účastí státu, krajů a obcí." (ČT24)
Od roku 1993 bylo přijato celkem 7 ústavních zákonů (viz derogace pasivní), které novelizovaly Ústavu ČR, ale žádný z nich se netýkal postavení a působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Ke změně části Ústavy týkající se NKÚ tedy nedošlo již od roku 1993.
Zákon o NKÚ byl od svého přijetí v roce 1993 novelizován hned jedenadvacetkrát. Vojtěch Filip hovoří o událostech v lednu 2013, kdy senátoři skutečně "nepodpořiliústavní novelu, podle které měl mít NKÚ možnost prověřovat také obce, kraje a další instituce a rovněž některé firmy s majetkovou účastí státu, krajů a obcí." (ČT24)
Vzhledem k tomu, že nebyla scvhálena ustávní novela, která by umožnila rozšířit pravomoci NKÚ, nebylo možné změnit ani samotný Zákon o NKÚ. Výrok Vojtěch FIlipa tedy pravdivě popisuje nastálou situaci.
Ale žel náš tisk 353 v tomto volebním období o limitech na financování politických kampaní byl zamítnut v prvním čtení. Poděkujte vládní koalici.
Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme na základě informací dostupných na webových stránkách Poslanecké sněmovny ČR jako pravdivý. Zmíněného sněmovního tisku č. 353 se týkalo 40. hlasování na 25. schůzi sněmovny, které se konalo 26. října 2011.
Šlo o první čtení novely zákona o sdružování v politických stranách a hnutích (.doc). V hlasování byl přijat návrh na zamítnutí sněmovního tisku č. 353. Ze 147 přítomných poslanců bylo 86 pro a 59 proti zamítnutí.
Dále připojujeme odkaz na 40. hlasování ze dne 26.října 2011, ze kterého jasně vyplývá, že pro zamítnutí tohoto návrhu hlasovali všichni přihlášení poslanci vládních stran (ODS, TOP 09 a VV), vyjma poslance za TOP 09 Rudolfa Chlada, který se hlasování zdržel.
Stejně tak jsme navrhovali ztrátu mandátu při odsouzení za úmyslný trestný čin. Opět zamítnuto, protože samozřejmě to nepředložila vládní koalice.
Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jako pravdivý.
Vojtěch Filip svým výrokem odkazuje na návrh na změnu Ústavy, předložený skupinou poslanců KSČM dne 21. března 2012. V tomto dokumentu (.pdf) je navrženo doplnění článku 25 a 87. Díky změnám by mandát poslance nebo senátora mohl zaniknout také " pravomocným odsouzením k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin spáchaný úmyslně ". Druhým způsobem zániku mandátu, jež návrh uvádí, je " rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o ztrátě mandátu ". To má být údajně určitou ochranou proti tzv. přeběhlictví, tedy situaci, kdy poslanec přejde do jiného poslaneckého klubu či politické strany.
Návrh byl zamítnut v prvním čtení dne 22. března 2013 (resp. byl přijat návrh na zamítnutí předloženého návrhu na změnu Ústavy v prvém čtení).
Je třeba dodat, že s podobným návrhem přišla i předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová dne 17. května 2012. V jejím návrhu (.pdf) se ovšem jedná pouze o první zmíněnou možnost zániku mandátu - " pravomocným odsouzením k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. " V současné době má tento návrh za sebou první čtení a bude projednáván v příslušném Ústavně právním výboru 18. dubna 2013.
Ale já připomenu paní vicepremiérce její slova, když jsme se tady bavili v roce 2010 o tom, jestli není potřeba se podívat na trestní zákoník a promlčení trestných činů v privatizaci. Dal jsem jí na to půl roku. Za půl roku vláda neudělala vůbec nic. Tak jsem to předložil, ten návrh zákona mi tam leží dodnes. Dodnes mi leží neprojednaný návrh zákona, novely trestního zákona o nepromlčitelnosti.
Podle serveru Parlamentní listy se o tomto tématu Vojtěch Filip a Karolína Peake skutečně bavili v OVM, 15.1.2012 (debata o tématu začína zhruba ve 23 minutě), nikoli v roce 2010, jak říká Vojtěch Filip.
Vojtěch Filip v pořadu mimo jiné řekl: "Tak musím říct, že budu čekat jenom velmi krátkou dobu. A potom to předložím (..)" (- je míněn návrh zákona o prodloužení promlčecí lhůty u trestných činů v privatizaci).
Vojtěch FIlip tedy Karolíně Peake půl roku neslíbil výslovně, nicméně po půl roce začal jednat a se skupinou poslanců předložil pozměňovací návrh (.pdf) trestního zákoníku, který byl připraven dne 26. září 2012 a zaváděl by nepromlčitelnost trestných činů v době privatizace. Návrh zákona je stále v prvním čtení a je tedy neprojednaný.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož posunutím o dva roky více do minulosti přidává na významu části výroku: "Tak jsem to předložil, ten návrh zákona mi tam leží dodnes. Dodnes mi leží neprojednaný..". Tento návrh zákona neleží neprojednaný více než dva roky, ale zhruba půl roku.
...a nezaměstnanost za ty tři roky vyrostla z 8,5 % na 21,7 desetin % (v Řecku od roku 2009 do roku 2012 - pozn. Demagog.cz).
Podle portálu Eurostat byla nezaměstnanost v Řecku v lednu 2009 ve výši 8,9 %, v lednu 2012 pak 21,5 %.
S jistou odchylkou údaje odpovídají tvrzení Miroslava Randsdorfa, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Pro doplnění uvádíme roční průměry podle Eurostatu. Ty byly v roce 2009 9,5 % a v roce 2012 24,3 % (jedná se ovšem o sezónně neočištěná data).
Řecko ze strachu před Tureckem dává 24 % hrubého domácího produktu na obranu. Drží armádu, která má 511 tisíc mužů a je to stejně, stát stejně velký, jako je Česká republika.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Ransdorf výrazně zveličuje jak výdaje Řecka na obranu, tak i velikost ozbrojených sil této země.
Podle mezinárodního institutu SIPRI, který monitoruje vojenské výdaje států, dalo Řecko v roce 2009 na obranu 7, 612 miliardy eur, což podle institutu činilo 3,2 % hrubého domácího produktu Řecka, jehož armáda čítala v roce 2011 podle serveru Global firepower 177 600 aktivních příslušníků a 280 tisíc v záloze, tedy celkem 457 600 vojáků, což rovněž neodpovídá slovům Miroslava Ransdorfa.
Jak vyplývá ze srovnání počtu obyvatel jednotlivých zemí světa, Řecko je s Českou republikou skutečně srovnatelné co se týče lidnatosti.
Víte, kdo dává nejvíc zbraní řecké armádě? Američané a Němci.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. V letech 2002 a 2011 byly největšími importéry zbraní do Řecka skutečně USA s 42% podílem na celkovém dovozu, následně Německo 25,3% a Francie s 12.8%.
Podle institutu SIPRI došlo v daných letech ke snížení objemu dovozu ve výši 18%. Řecko se tak dostalo ze čtvrté příčky na desátou příčku největších dovozců zbraní.
Takže oni měli (Španělsko - pozn. Demagog.cz) poměrně robustní růst po dlouhou dobu, no, a najednou vlastně jsou v situaci, kdy zaměstnanost v sektoru mladých do 25 let je 53 % a čtvrtina populace je celkově tedy bez zaměstnání...
Výrok, že čtvrtina populace ve Španělsku je bez zaměstnání, lze označit jako pravdivý. Podle aktuálních dat Eurostatu (tj. únor 2013) je nezaměstnanost ve Španělsku 26,3%.
Nezaměstnanost mladých lidí do 25 let je ve Španělsku podle těchto údajů Eurostatu 55,7%, zaměstnanost lidí v této věkové skupině je tedy 44,3% a ne 53%. Tento výrok je tedy nepravdivý.
