KSČM

Výrok Jiřího Dolejše je hodnocen na základě Ústavy České republiky jako pravdivý.

Článek 17 Ústavy bod 2 zcela přesně uvádí: " Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění." Je tedy nepochybné, že Dolejš zmíněný článek interpretuje korektně, zmíněných 60 dnů je skutečně maximem, tato lhůta může být zkrácena.

Výrok hodnotíme na základě textu Ústavy České republiky jako pravdivý.

Článek 35/2 uvádí:

"Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců."

Den po hlasování o důvěře vládě Jiřího Rusnoka (tedy 8. srpna) podepsalo 126 poslanců žádost o vyvolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, jejímž cílem je sněmovnu rozpustit. Tuto listinu (.pdf - kompletní znění i s podpisy jednotlivých poslanců) ve zmíněný den podepsali poslanci klubů ČSSD, TOP 09, KSČM a část poslanců klubu VV.

Dodáváme, že 126 hlasů pro rozpuštění PS PČR stačí, je nutných nejméně 120 hlasů - tedy ústavní většina. Jiří Dolejš tak korektně pojmenovává fakta ve svém výroku.

KSČM skutečně podporovala na jaře protesty odborů, které měly za cíl mimo jiné předčasné volby. Stejně tak se při pokusu o rozpuštění sněmovny vyjádřila podporu této variantě a tedy i následným předčasným volbám. KSČM také nominovala straníky do čela svých kandidátek v krajích a nyní se pouze čeká na vyjádření Ústředního výboru KSČM, který tyto nominace ještě musí oficiálně schválit.

Součástí krajských konferencí je i projednání tezí Volebního programu KSČM pro předčasné parlamentní volby. Tento dokument se nám nepodařilo najít dostupný online, nicméně je-li projednáván na jednotlivých krajských konferencích strany, je logické, že již je předjednán.

Výrok hodnotíme na základě dat webu Kurzy.cz a czso.cz jako pravdivý. Kurzy.cz na základě dat Českého statistického úřadu zpracovali přehledný článek, který potvrzuje pravdivost výroku.

HDPQ1

Q2Q3Q4

2011

0.9

0.1

-0.1

-0.1

2012

-0.8

-0.2

-0.3

-0.2

2013

-1.1

-

-

-

Data ČSU pro Q1 roku 2013 zde. Pro rok 2012 (Q1, Q2, Q3, Q4) a pro rok 2011 (Q1, Q2, Q3, Q4).

V současné době v web Poslanecké sněmovny eviduje 198 návrhů zákonů, které jsou v různém stádiu projednávání.

Patrně nejstarší je novela trestního zákoníku, která byla Poslanecké sněmovně předložena dne 12. července 2011. V současné době probíhá obecná rozprava druhého čtení.

Ve sněmovně se nacházejí také návrhy zákonů, které zatím projednával pouze organizační výbor - nejstarším z nich je návrh poslance Victora Paggia - Novela zákona o
toleranci poskytování sexuálních služeb, který byl poslancům doručen dne 4. července 2013. V Poslanecké sněmovně se nacházejí také návrhy, které nebyly projednány vůbec - nejstarším z nich je Novela zákona o pozemních komunikacích. Tento návrh pochází ze dne 12. července 2013.

Ve sněmovně skutečně můžeme nalézt návrhy zákonů, které zde leží již více než dva roky.

Podle československé Ústavy 1920 měl Masaryk právo jmenovat vládu bez formálního podmínění parlamentem (§ 70). Vláda pak mohla o důvěru žádat Poslaneckou sněmovnu, ale nebylo to podmíněno (§ 77). Vedle toho pak existoval i dnešní institut vyslovení nedůvěry (§ 75 a 76). Za tzv. první republiky pak bylo skutečně jmenováno několik úřednických vlád, dvě vlády Jana Černého (1920/21 a 1926) a poté úřednická vláda generála Syrového (1938) (seznam vlád Československa nabízí např. Wikipedie). Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Předešleme, že výraz “tady leží” chápeme jako odkaz k návrhu zákona, předloženému Poslanecké sněmovně.

V současnosti pak mezi navrženými změnami zákona o občanských průkazech leží jeden jednostránkový návrh (.pdf) poslanců KSČM, který (jak ukazuje přehled na webu sněmovny) v květnu 2013 prošel Výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Tento návrh byl ale předložen až v březnu 2012: “leží tady” 16 měsíců, nikoli dva roky, proto tedy výrok poslance Filipa hodnotíme jako nepravdivý.

Dodejme, že před dvěma lety sice poslanci KSČM předložili podobný, ještě kratší návrh (.doc, přehled zde) z. o obč. průkazech, ten byl však zamítnut sněmovnou již v prvním čtení.

Podle článku 62 Ústavy prezident republiky jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, jakožto i odvolává a přijímá demisi vlády jako celku. Konkrétní proces jmenování vlády upravuje článek 68.

Pokud nedojde ani při třetím pokusu k úspěšnému sestavení vlády a získání důvěry (vláda jmenována na návrh předsedy či předsedkyně Poslanecké sněmovny), postupuje se dle článku 35, kdy prezident republiky v tomto případě může dolní komoru rozpustit. K rozpuštění zákonodárného sboru může rovněž dojít, jak zmiňuje poslanec Filip, podle téhož článku, kdy je o to prezident republiky požádán návrhem (usnesením) Poslanecké sněmovny, se kterým vyslovila souhlas třípětinová (ústavní) většina všech poslanců. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Aktuální volební období sice lze považovat za turbulentní vzhledem k množství přestupů a přeběhnutí poslanců, vzniku nových formací či různě vyobchodovaných vzdání se mandátů, nejnestálejší však byla Poslanecká sněmovna během svého vůbec nejkratšího volebního období, tj. v letech 1996 až 1998.

Bylo tomu tak především z důvodu rozkolu v největší sněmovní i vládní straně, ODS. Takřka polovina jejího poslaneckého klubu z něj vystoupila, většina z nich zamířila do nově založené Unie svobody. Různé přestupy se týkaly i jiných stran, celkově změnilo svůj klub 38 poslanců. V současném volebním období jsme nepočítali “jen” 22 “přeběhlých” poslanců.

Dále, ačkoliv Vojtěch Filip hovoří o politických stranách vzniklých vládních krizích, fakticky lze takto popsat pouze stranu jedinou - LIDEM. V letech 1996 - 1998 i současném volebním období se tak jedna z vládních stran rozštěpila, což bylo provázeno řadou přestupů, k čemuž se přidaly další přestupu “individuální. Jelikož tento fenomén byl v prvním období masivnější, musíme výrok označit za nepravdivý.

1996 - 1998

- odchod z posl. klubu ODA: Navrátil (nezař., pak ODS)

- odchod z posl. klubu ČSSD: Wagner, Noveská, Teplík (nezařazený, pak ODS),

- odchod z posl. klubu ODS: celkově 33 poslanců zvolených původně za ODS následně vstoupilo do posl. klubu nově vzniklé Unie Svobody, Fójcin (KDU-ČSL)

1998 - 2002

- odchod z posl. klubu US: Machatá, Paulík (následně složil mandát)

2002 - 2006

- odchod z posl. klubu ODS: Kott

- odchod z posl. klubu US-DEU: Vrbík, Bielesz

2006 - 2010

- odchod z poslaneckého klubu ČSSD Snítilý, Melčák, Pohanka, Dimitrov, Wolf

- odchod z poslaneckého klubu KDU-ČSL: Husák, Kalousek, Parkanová, Severa,

- odchod z poslaneckého klubu SZ: Jakubková, Zubová

- odchod z poslaneckého klubu ODS: Raninec, Schwippel, Tlustý, Slámová (zvolena za ODS, nevstoupila do klubu)

2010 - 2013

- odchod z poslaneckého klubu Věcí veřejných: Andrýsová, Dobeš, Kočí, Navrátilová, Paggio, Peake, Rusnok, Suchá, Škárka, Vacek, Vysloužil, Huml (klub ČSSD), Šťovíček (TOP 09 a STAN)

- odchod z poslaneckého klubu ČSSD: Benda (zvolen za ČSSD, nenastoupil však do jejího klubu), Paroubek, Rath, Šlégr (po nějaké době se vzdal mandátu)

- odchod z poslaneckého klubu ODS: Doktor, Fiala, Pekárek