Nezařazení

Nez.

Nezařazení
Pravda

Prezident České republiky podle Ústavy sjednává a ratifikuje pouze mezinárodní smlouvy. Ratifikace se tak nevztahuje na právní předpisy vydané na základě mezinárodní smlouvy, jako například nařízení. Mezi nařízení patří i návrh nařízení Dublin IV, který by tak v případě schválení působil v českém právním řádu přímo, bez toho, aby vnitrostátní předpis musel implementovat, jak je tomu v případě směrnic. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Jiří Drahoš

Dublin IV není mezinárodní dohoda.
Česko hledá prezidenta , 23. ledna 2018
Pravda

Výrok označujeme za pravdivý, protože Dublin IV. skutečně nepatří mezi mezinárodní smlouvy, nýbrž se jedná se o sekundární unijní předpis vydaný na základě mezinárodní smlouvy, v tomto případě Smlouvy o fungování Evropské Unie. Nařízení mají obecnou působnost, jsou závazná a přímo použitelná ve všech členských státech Evropské unie.

Pravda

Miloš Zeman se zavázal při oznámení své kandidatury pro letošní volby, že nepůjde do žádných debat, nepovede kampaň a nebude útočit na kandidáty. Na tiskové konferenci po vyhlášení výsledků se Zeman vyjádřil, že je ochoten se se svým sokem utkat ve dvou debatách; později řekl, že půjde do čtyř debat, jak už jsme doložili.

Prezidentův mluvčí Ovčáček v debatě pro iDNES.cz, která se konala 4. ledna, řekl, že Zeman neplánuje účast v debatách ani před případným druhým kolem (druhé video v odkazu, 1:40).

Jiří Ovčáček stejný závazek potvrdil i 28. prosince 2017. Pro server Idnes.cz uvedl:

Pan prezident dodrží svůj závazek, který veřejně oznámil 10. března 2017, tedy že nebude chodit do žádných takových debat, a to platí i pro debaty mezi prvním a druhým kolem.Pan prezident se zavázal, že nebude útočit na své protikandidáty a takový formát taková debata neumožňuje.“

Pravda

Miloš Zeman se takto vyjádřil v pořadu Týden s prezidentem na televizní stanici Barrandov, vysílaném 2. listopadu 2017. Uvedl, že teoreticky může vláda v demisi vládnout celé čtyři roky – konkrétně řekl:

„V jisté konkrétní situaci, kdy by neprošel ani třetí pokus, tak je taková krásná věta v ústavě, která zní: Prezident může rozpustit sněmovnu a vyhlásit předčasné volby. Pozor, může, nikoliv musí.“ Později ještě doplnil: „Vláda bez důvěry může teoreticky vládnout až čtyři roky, právě proto, že ústava nestanoví žádný termín. Václav Klaus nechal Topolánkův kabinet také vládnout několik měsíců, než získal důvěru. Nechci strašit, věřím, že vše proběhne za daleko kratší období.“

Andrej Babiš následně tento postup odmítl.

Pravda

Článek 68 Ústavy České republiky ve svém druhém odstavci uvádí: „předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“ Premiér tedy skutečně není žádným způsobem vybrán volbou a v Ústavě není ani stanoveno, že tuto funkci vykonává předseda vítězné strany. Prezident má ve svém rozhodnutí o jmenování předsedy vlády volnou ruku.

Např. v roce 2010 se po volbách stal předsedou vlády Petr Nečas, jehož ODS ve volbách nezvítězila. Měla ovšem větší koaliční potenciál a byla schopna sestavit většinu v Poslanecké sněmovně.

Jiří Drahoš

Pravda

Už v srpnu 2017, tedy předtím, než byly známy výsledky podzimních voleb do Poslanecké sněmovny, se Jiří Drahoš k otázce jmenování Andreje Babiše v případě vítězství hnutí ANO vyjádřil pro online rozhovor IHNED.cz.

Uvedl: „Prezident je povinen postupovat podle ústavy a při pověření sestavením vlády musí vycházet z výsledků voleb – vůle voličů. Pokud by tedy ANO disponovalo potřebnou přesvědčivou většinou křesel v Poslanecké sněmovně, neměl bych jinou možnost.“

Z tohoto vyjádření vyplývá, že první pokus jmenování vlády by Jiří Drahoš zřejmě ponechal vítězi voleb - tedy hnutí ANO.

Ani v rozhovoru pro Aktuálně.cz v listopadu 2017 Drahoš explicitně neuvedl, že by Babišovi první pokus k sestavení vlády nedal. Požadoval by ale vládu s vyslovením důvěry. „Jsem člověk, který je přesvědčený o tom, že vláda by měla mít důvěru Poslanecké sněmovny. Samozřejmě, není neobvyklým modelem ani menšinová vláda, ale i taková vláda by měla mít důvěru sněmovny. Očekávám, jak se bude situace vyvíjet. Byl bych nerad, kdyby tady také vládla dlouho vláda v demisi, není to dobré ani pro parlamentní demokracii, ani pro tuto zemi. Sám čekám, jak se situace vyvine. Byl bych ale rád, aby vláda, ať by byla jakákoliv, získala většinu ve sněmovně.“

Pravda

Miloš Zeman tuto poznámku pronesl na TV Nova 21. ledna 2018 v pořadu Cesta na Hrad, který uváděl Rey Koranteng.

„Tak já nechci vypadat jako straník sociální demokracie, ale pochopte, že jsem tu stranu řídil osm let, že se tehdy dostala ze sedmi na třicet dva procent a já považuji za jeden z nejhorších momentů, i když jsem to neovlivňoval, její pád na těch sedm procent.” (čas 2:54)

Nepravda

Ve zprávě BIS není nikde výslovně napsáno, že zahraniční služby ovlivňovaly výsledky parlamentních voleb. Zpráva z roku 2016 ale uvádí několik údajů o hybridní válce.

„Ruskými prioritami pro rok 2016 byly vlivové a zpravodajské operace vedené v rámci či na podporu hybridní kampaně v kontextu ukrajinské a syrské krize. Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. V kontextu čínských aktivit se rok 2016 nesl ve znamení růstu intenzity a agresivity vlivových operací a nárůstu činnosti čínské špionáže na území ČR a proti českým zájmům a bezpečnosti… Exponenti čínských zpravodajských služeb v ČR intenzivně hledali podporu čínského stanoviska v uvedeném sporu nejen v čínské komunitě v ČR, ale především na české politické a akademické scéně. V českých médiích se objevily výrazně pro-čínské články a interview, za jejichž vydáním stála čínská ambasáda v Praze. Cílem těchto aktivit bylo ovlivnění mínění české veřejnosti, potažmo i čínské, vzhledem k faktu, že články byly překládány a publikovány na čínských zpravodajských serverech, a vytvoření dojmu, že obyvatelé i političtí představitelé ČR stojí na čínské straně.”

Ruské a čínské tajné služby na území České republiky působí a snaží se ovlivňovat veřejné mínění. Ve zprávě však není uvedeno, že by zasahovaly do českých voleb. Dále zpráva hovoří o ruské kyberneticko-špionážní kampani APT28/Sofacy.

„Ačkoliv jde o jednu z nejstarších, nejlépe popsaných a i v otevřených zdrojích identifikovaných kyberšpionážních kampaní, je její efektivita stále značná a lze předpokládat, že bude pokračovat i v budoucnu. Kampaň APT28/Sofacy necílí pouze na data jako taková, ale v poslední době se zaměřuje na krádeže osobních údajů a přihlašovacích údajů do informačních a komunikačních systémů. Zcizená data a informace mohou být využívány k nejrůznějším účelům - ať již k politickým nebo vědecko-průmyslovým, nebo například k dehonestaci určitých osob či přímo států, k dezinformacím, případně k vydírání.”

BIS ve své zprávě uvádí určité útoky cizích tajných služeb, které by mohly poškodit české zájmy, vést k dehonestaci určitých osob nebo k dezinformacím. Dehonestace vrcholných politiků či dezinformace by v takovém případě mohly způsobit ovlivnění výsledků voleb.

Na ovlivňování voleb zahraničními rozvědkami ale BIS, konkrétně její ředitel Michal Koudelka, reagovala přímo veřejným prohlášením:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”

Z toho vyplývá, že BIS neměla v době vydání prohlášení žádné podstatné informace o nezákonném ovlivňování voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. BIS ale nevylučuje jiné způsoby ovlivňování, jak sama dokládá na příkladu možnosti dezinformační kampaně v rámci demokratického principu svobody slova.

Pravda

BIS se k ovlivňování voleb zahraničními rozvědkami vyjádřila ve veřejném prohlášení ředitele Michala Koudelky. Uvedla, že žádné konkrétní důkazy o této skutečnosti nemá a o Drahošovi se v ní ani v ostatních veřejných výročních zprávách nevyjadřuje. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

„V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.”

Pravda

Drahoš má pravdu, že ve veřejném prostoru se o ovlivňování řady voleb píše, jde prozatím povětšinou o podezření. Ta jsou v řadě případů důvodná, v některých případech jde pak již o konkrétně popsané techniky, které měly v danou chvíli manipulovat veřejným míněním. Jde např. o cíleně šířené dezinformace prostřednictvím placených příspěvků na sociálních sítích v USA.

Informace o snahách ruské tajné služby ovlivnit volby v mnohých zemích byly skutečně přineseny řadou českých i zahraničních médií. Ruský vliv v podobě kybernetických útoků nebo šíření „fake news“ byl dokumentován například v prezidentských volbách na Ukrajině v roce 2014. Nejvýznamněji byl řešen v případě amerických prezidentských voleb v roce 2016. Kdy k dnešnímu datu probíhá vyšetřování hlavních aktéru kampaně současného prezidenta Trumpa. Bývalý člen volebního štábu, George Papadopoulos, již přiznal svá střetnutí s lidmi reprezentujícími ruské zájmy v době volební kampaně.

Ohledně ovlivnění voleb byly publikovány i informace společnostmi Facebook a Twitter.

Kybernetickým útokům se nevyhnula ani volba prezidenta ve Francii v roce 2017. Kampaň současného prezidenta Emannuela Macrona, čelila kybernetickým útokům i řadě fake news spojených s jeho jménem. Jak uvádí vedoucí jeho volebního štábu, jednalo se o stovky až tisíce kybernetických útoků směřovaných na databázy kampaně. Za zemi původu bylo označeno právě Rusko.

Nejaktuálnější informace o ruském vměšování se do voleb pochází z Mexika. Informace přinesla Národní bezpečnostní agentura. Mexičtí političtí zástupci však tyto informace odmítli, stejně tak Rusko odmítlo všechna obvinění z ovlivňování voleb v zahraničí.