Nez.

Uvedenou citaci pronesl Miloš Zeman dne 21. ledna 1992 ve Federálním shromáždění ČSFR na společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů během projednávání návrhu ústavního zákona o referendu. Zeman ve svém projevu uvedl, že cituje slova psychiatra Cyrila Höschla. V projevu tvrdě kritizoval referendum a přímou demokracii, na podporu své argumentace přitom využil i zmiňovanou citaci, aniž by proti Höschlovým slovům sám cokoliv namítal. Zeman v projevu mimo jiné řekl:

„Současně bych však chtěl varovat před obecně rozšířenou a dalo by se říci populistickou iluzí, která vychází z názoru, že hlas lidu je hlasem božím, a že to, co nespraví parlament, spraví občané.


(...) Dovolte mi tedy, abych citoval. Tato země v této době prochází rozumovou, mravní i citovou krizí. Zamýšlíme-li se hlouběji nad tím, jak k této krizi došlo, proč právě teď, musíme si připustit některá velice nepříjemná, ale bohužel pravdivá fakta. To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti ani sarkasmu. Je to suché konstatování skutečnosti.
Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. (...)“

Zeman své vystoupení ukončil následovně:

„A já se domnívám, že je to právě ona slabá, leč existující pozitivní deviace mezi parlamentem a veřejností, onen prostý fakt, že procento dementních mezi námi je o něco nižší, než je průměr, tento fakt zakládá moji důvěru k tomuto parlamentu. Proto bych chtěl varovat před nekritickým spoléháním na referendum. Proto bych si přál, aby tento i budoucí parlament byl natolik inteligentní, aby k referendu - pokud možno - nemuselo dojít.“

Z tohoto výroku plyne, že Zeman jednoznačně uváděl, že referendum není žádoucí z důvodu, že mezi poslanci „je menší procento dementních lidí než kolik jich je v běžné populaci.“ Pro doplnění dodáváme, že návrh zákona o referendu v závěrečném hlasování nebyl přijat ani jednou komorou Federálního shromáždění.

Jiří Drahoš citoval Höschlova slova ve veřejném vystoupení v Prezidentském interview ČT v prosinci 2017, kdy však tato slova využil pouze k tomu, aby citoval prezidenta Zemana v souvislosti s projednáváním zákona o referendu ve Federálním shromáždění, jak dokládá tento námi ověřený výrok.

Pro účely vyrovnání majetku státu s církvemi byla ustanovena Komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi. První jednání se uskutečnilo v roce 2007. Vládní komise byla založena jako poradní orgán se šesti členy. Předsedou byl tehdejší ministr kultury Václav Jehlička. Dalšími členy byli ministr financí Kalousek, ministr zemědělství Gandalovič, ministr zahraničních věcí Schwarzenberg, ministryně, v jejíž působnosti jsou lidská práva a národnostní menšiny, Stehlíková a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Němcová. Jednalo se tedy o zástupce vlády.

Jednání této komise se ale účastnili i zástupci církví, příkladem může být biskup Tomáš Holub (.pdf., str. 2). Církev byla při těchto jednáních zastoupena Církevní komisí.

V roce 2013 pak byla stanovena další expertní komise složená ze zástupců ČSSD, hnutí ANO a představitelů církví za účelem realizace zákona o vyrovnání s církvemi. Činnost této komise byla v roce 2014 ukončena. Církevní komise ukončila svoji činnost 25. března 2014.

Zatím nejnovější údaj Český statistický úřad nabízí za třetí čtvrtletí roku 2017. V tomto čtvrtletí byla průměrná mzda rovna 29 050 Kč, což je 6,8% nárůst oproti stejnému období v roce 2016. Po započtení růstu spotřebitelských cen se reálná mzda zvýšila o 4,5 %. Mediánová mzda byla v tomto období 25 181 Kč. (Údaje jsou předběžné, zpřesněné údaje budou k dispozici v březnu 2018, pozn. ČSÚ).

Vývoj průměrné mzdy po čtvrtletích zachycuje následující tabulka:

ČSÚ k metodice výpočtu průměrné mzdy uvádí, že „podprůměrně placených zaměstnanců je vždy více než těch nadprůměrných, skoro dvě třetiny.” Z toho tedy vyplývá, že na průměrnou a vyšší mzdu dosáhne pouze třetina pracovníků.

Detailnější pohled na mzdovou strukturu v České republice tak nabízí mediány měsíčních hrubých mezd (.pdf) podle sektoru, věku nebo pohlaví. Mediánová mzda je nad 29 000 Kč pouze u věkových skupin od 35 do 44 let (zde jsou údaje za rok 2016).

Předně uveďme na pravou míru, že předmětem ověřování je faktická část výroku, tedy to, jak stát začal omezovat možnosti jednoduchého zakládání tzv. lichvářských firem. Zde hovoříme o nebankovních poskytovatelích spotřebitelských půjček a Drahoš má pravdu, když tvrdí, že výraznější omezení jejich samotného vzniku a existence přišlo až v nedávné době, ačkoli problém s takovými půjčkami je dlouhodobý.

Prvním výraznějším krokem k ochraně spotřebitelů (zjednodušeně řečeno nepodnikatelů) před nevýhodnými půjčkami od bank a jiných podnikajících osob byl zákon z roku 2001.

Ten tuto oblast upravoval opravdu jen spoře a přestože byl doplňován obecným omezením lichvy pocházejícím tehdy převážně z rozhodovací praxe soudů, nerozlišoval například mezi bankovními a nebankovními subjekty, nekladl také zvláštní důraz na způsob oprávnění, které k podnikání mají.

Spotřebitelský zákon z roku 2010 učinil velký krok směrem k ochraně spotřebitele, přičemž jedním z nejdiskutovanějších pravidel se stala povinnost subjektu informovat se o schopnosti spotřebitele splácet. V zákoně však nenajdeme omezení samotného založení či existence lichvářských firem.

To přinesl až spotřebitelský zákon z roku 2016, který nově stanovuje Českou národní banku jako subjekt dozorující nad nebankovními poskytovateli i zprostředkovateli spotřebitelských úvěrů, a zejména také jako subjekt, který nově musí takovýmto společnostem vydat licenci podmíněnou splněním licenčních podmínek, z nichž možná nejvýraznější je počáteční kapitál společnosti alespoň 20 milionů korun (zejména vezmeme-li v potaz, že od roku 2012 lze podle zákona o obchodních korporací založit například jednočlennou společnost s ručením omezením se základním kapitálem pouhých 1 Kč).

Kvůli lhůtám pro vyřízení množství žádostí tak nyní v roce 2018 budou dobíhat lhůty k zažádání, respektive udělení licencí a očekává se zánik subjektů, které přísná kritéria nesplní. Co se týče možnosti jednoduše založit tzv. lichvářskou firmu, má Drahoš pravdu v tom, že takový krok přišel (v reakci na rozmáhající se síť takových subjektů) až nedávno, přestože zákony postupně přidávaly jiná ustanovení na ochranu spotřebitele.

16. listopadu 2017 v první společné debatě prezidentských kandidátů na Seznam Zprávy (čas 24:09 a dál) odpovídala šestice uchazečů o post prezidenta na otázku, zda v případě, že se nedostanou do druhého kola volby, automaticky vyzvou voliče, aby podpořili Zemanova protivníka.

Kladně na tuto otázku odpověděl Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Michal Horáček, Marek Hilšer, Mirek Topolánek i Vratislav Kulhánek. Stejní kandidáti také v dalších debatách tento svůj slib opakovali.

Namátkou pro server iROZHLAS.cz 13. prosince 2017 Mirek Topolánek uvádí: „Podpořím kteréhokoliv kandidáta proti Miloši Zemanovi, pokud se do druhého kola nedostanu sám.“

Sám Jiří Drahoš pak podobný závazek opakoval v rozhovoru pro Českou televizi 6. prosince 2017. Uvedl, že s výjimkou Petra Hanniga by podpořil proti Miloši Zemanovi libovolného protikandidáta.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože jmenovaná pětice skutečně vyzvala své voliče k podpoře Jiřího Drahoše. Michal Horáček a Marek Hilšer s Jiřím Drahošem navíc absolvují i veřejné akce v Brně (zde se přidává i Pavel Fischer) a v Ostravě.

• Pavel Fischer
• Mirek Topolánek
• Vratislav Kulhánek
• Michal Horáček. Ten skutečně Drahoše podpořil nejen veřejně, nabídl mu rovněž k využití již zaplacené billboardové plochy.

Jiří Drahoš mluví o výzkumu agentur MEDIAN a STEM/MARK, které sledovaly potenciální přesuny voličů mezi kandidáty v období mezi prvním a druhým kolem voleb. Agentury v tomto případě data sbíraly v průběhu prvního kola voleb. Drahoš má tedy pravdu, že v tu dobu ještě výsledky voleb známy nebyly.

Dodejme, že výzkum ukazuje, že Miloš Zeman by měl být schopen získat na svou stranu část voličů neúspěšných kandidátů. Celkově podle daného výzkumu by měl ovšem mít navrch Drahoš. Celková čísla jsou ovšem velmi těsná a výzkum se spíše zaměřil na možné přesuny elektorátu mezi kandidáty, než na určení celkového vítěze.

Jiří Drahoš opravdu zahájil kampaň před druhým kolem prezidentských voleb 16. ledna v rodném Jablunkově, kde právě také oznámil svou kandidaturu na prezidenta, a to loni 28. března při besedě s místními obyvateli.

Jablunkov je nejvýchodnějším městem České republiky. Leží v okrese Frýdek-Místek a je také nejvzdálenějším městem od Prahy. Vzdušnou čarou je Jablunkov od Prahy vzdálen 316,5 km a po silnici 407 km.

Výrok Jiřího Drahoše jsme označili jako neověřitelný, a to především z důvodu nemožnosti dohledat celkový seznam výjezdů během celé prezidentské kampaně.

Jiří Drahoš od března 2017, kdy oznámil kandidaturu, vykonal nespočet cest za občany do nejrůznějších koutů republiky. Na svém webu přikládá zběžný přehled míst, které spolu se svým týmem navštívil, avšak nejedná se o celkový výpis jednotlivých lokalit. Velmi aktivní je facebookový profil kandidáta, na kterém se shromažďují fotky z většiny akcí, mezi nimiž nechybí ani ony zmiňované domovy pro seniory či komunitní centra.

Většina dostupných informací či fotek je však z návštěv např. na náměstích měst nebo z kulturních center obcí, jež jsou otevřeny široké veřejnosti.

(27. listopadu 2017)

(28. listopadu 2017)

(11. prosince 2017)

Počet cizinců v České republice meziročně stoupá, jak dokládá ČSÚ. Ke konci roku 2016 bylo dle statistik ČSÚ v České republice evidováno téměř půl milionu cizinců, z toho 107 251 Slováků, 109 850 Ukrajinců, 58 025 Vietnamců a kolem 18 000 lidí z Balkánu (Albánie, Černá hora, Makedonie, Kosovo, Bulharsko, Bosna a Hercegovina).

Ekonomická migrace je migrace, při které člověk odchází do cizí země za účelem zvýšení svého životního standardu. Kupříkladu u lidí přicházejících ze Slovenska můžeme mluvit o ekonomické migraci, ze statistik je totiž jasné, že Slováci si v Čechách vydělají téměř ve všech oblastech více peněz než na Slovensku, a v mnoha oblastech i více než Češi. Tento fenomén je ovlivněn více různými faktory, jak je popsáno v článku z periodika Statistika a my. Konkrétně může jít o vysoce kvalifikované osoby, které jdou za lepším místem, nebo naopak o lidi bez kvalifikace, kteří si v České republice mohou vydělat více než na Slovensku. Stejně tak lze mluvit o ekonomické migraci u Vietnamců, jak vyplývá z průzkumu pro Výzkumný ústav bezpečnosti práce.

Ukazatelů životních standardů je nepřeberné množství, pokud však vezmeme v úvahu HDP na obyvatele, je pak z údajů The World Factbook pro rok 2017 zřejmé, že v případě všech výše uvedených zemí může jít na základě tohoto ukazatele o ekonomickou migraci. V ČR je hodnota HDP na jednoho obyvatele 35 200 $, v SR 32 900 $, na Ukrajině 8 700 $, ve Vietnamu 6 900 $, v Bulharsku 21 600 $, v Albánii 12 500 $ a v Bosně a Hercegovině 11 400 $.