Nez.

Výrok Štefana Füleho (podle informací Evropské komise a České tiskové kanceláře) pravdivě popisuje postoj možného ukrajinského zahraničně-politického směřování buď na Brusel nebo na Moskvu. Přesvědčení, že z podpisu asociační dohody Ukrajiny s Evropskou unií bude profitovat také Rusko, vyjádřil již dříve nejen Štefan Füle v listopadu 2013, ale i šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová na tiskové konferenci z 16. prosince 2013 (anglické video, cca od čtvrté minuty). O tomto informovala také ČTK. Štefan Füle se také vyjádřil ve svém proslovu (angl.) z 5. února 2014 v Evropském parlamentu, kdy zmínil nutný dialog s Ruskem a politiku, nejen k sousedům Evropské unie, ale také k " sousedům těchto sousedů ".

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy Evropské rady(.pdf) ze Summitu, který s uskutečnil 28. ledna 2014 v Bruselu. Jak Štefan Füle uvádí, zpráva obsahuje informace o dopadech asociačních dohod na sousední země států Východního partnerství, tedy především Rusko. Pro přiblížení uvádíme níže přeložené výňatky z této zprávy:

" Jednali jsme otevřeně o sbližování a rozdílnostech ve vztahu k našim společným sousedům. Diskutovali jsme o vztahu Východního partnerství a celní unie. Zdůrazňoval (pozn.Herman van Rompuy, předseda Evropské rady) jsem především výhody Východního partnerství pro všechny naše východní sousedy včetně Ruska(...) Dohody o přidružení, včetně dohod o volném obchodu, mezi EU a partnery, jako Moldavsko, Gruzie a Ukrajina jsou plně kompatibilní se stávajícími obchodními dohodami Ruska s těmito zeměmi..."

Dne 21. února byla podepsána na Ukrajině dohoda o politickém řešení krize, která byla sjednána ministry zahraničních věcí Polska, Francie a Německa. Dohodu podepsali zástupci kyjevských demonstrantů s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem. Ruský ombudsman, zmocněnec ruského prezidenta Putina, skutečně odmítl tuto dohodu podepsat. Dle jeho vyjádření zůstalo několik otázek, na které nebyly dány jasné odpovědi.

Přestože v oficiálním prohlášení ruského Ministerstva zahraničí stojí, že jakákoliv důležitá rozhodnutí na Ukrajině, stejně jako ústavní reformy, by měly být schváleny v referendu, hodnotíme tento výrok jako neověřitelný. Nelze totiž dohledat, zda tento argument zazněl na jednání o dohodě, jestli tímto argumentem Vladimír Lukin podmiňoval odmítnutí podepsání dohody a jestli takové návrhy zazněly nebo nezazněly v předešlých jednáních od zástupců obou ukrajinských táborů.

Dne 28. ledna 2014 proběhl v Bruselu 32. summit EU – Rusko za účasti ruského prezidenta Vladimíra Putina, ruského ministra zahraničí S. V. Lavrova a nejvyšších představitelů EU – předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye a předsedy Evropské komise José Barrosa. Prezident Ruské federace Vladimír Putin na summitu řekl, že dodrží dohodu o půjčce Ukrajině bez ohledu na složení vlády.

V následujících dnech skutečně došlo ze strany Ruska k pozastavení druhé tranše úvěru v souvislosti s odstoupením ukrajinského premiéra Mykola Azarova. Ruská strana s další finanční pomocí vyčkává, podmínkou pro další pomoc je zformování nové ukrajinské vlády.

Olympijská charta se sice nedělí na články, Václav Moravec nicméně správně cituje šestý ze Základních principů olympismu (text dle webu Českého olympijského výboru zde, .pdf, str. 9).

Výrok hodnotíme jako pravdivý s upřesněním, že oficiální odůvodnění neúčasti Baracka Obamy na ZOH v Soči se neodkazovalo na ruský zákaz propagace homosexuality, ale uvádělo nabitý program prezidenta.

Zimní olympijské hry v Soči si skutečně vysloužily velkou míru mezinárodní kritiky kvůli zákazu propagace homosexuality a v obecnější rovině i kvůli porušování základních lidských práv a svobod. Olympijských her se kromě Baracka Obamy nezúčastní také někteří významní představitelé evropských států (např. David Cameron, Angela Merkel, Joachim Gauck či Francois Hollande).

Nutno podotknout, že samotný Barack Obama explicitně neuvedl, že by hlavním důvodem jeho neúčasti na ZOH v Soči byl právě zákaz propagace homosexuality (Web USA Today uvedl, že oficiálním odůvodněním Bílého domu je zaneprázdněnost a nabitý program amerického prezidenta). Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že v delegaci reprezentující USA budou sportovkyně, které se otevřeně hlásí ke své homosexuální orientaci a že (jak uvádí iHNed.cz) " mluvčí Bílého domu Shin Inouye řekl, že americká delegace představuje rozmanitost, která je typická pro Spojené státy a že prezident Obama je přesvědčen o tom, že světu představí to nejlepší z Ameriky. Tedy rozmanitost, odhodlání a týmovou práci," je symbolické sdělení Obamovy neúčasti zřejmé.

Sám Obama k delegaci, ve které není zastoupen žádný čelní představitel amerického státu, uvedl: " Myslím, že ta delegace mluví sama za sebe ".

V souvislosti s kritikou ze strany Mezinárodního olympijského výboru potom uvedl server Idnes následující: " Předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach neúčast významných politiků označil za okázalá gesta, která nic nestojí a mají jen strhnout pozornost světových médií. "Jsme vděční každému, kdo respektuje, že sport může přispět ke světovému míru jen tehdy, když není zneužívám jako politické bojiště...".

Apolitičnost olympijského klání do jisté míry deklaroval – v souvislosti s právě probíhajícími hrami v Soči – např. prezident Mezinárodního olympijského hnutí Thomas Bach, který prohlásil, že světoví lídři používají zimní olympijské hry jako politickou platformu, " kterou pokládají na bedra sportovcům ", a urážejí hry, aniž by na ně byli pozváni (více např. tisková zpráva agentury Reuters).

V obdobném duchu se vyjadřuje např. i šéf Českého olympijského výboru Jiří Kejval v rozhovoru v diskuzním pořadu Dvacet minut Radiožurnálu s Martinem Veselovským.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
"Neobáváte se toho, a teď to si nevymýšlím, narážím například jednoho z australských sportovců, který, když slyšel o tom, že řekněme ruská legislativa je o něco striktnější než například australská nebo evropská v tomto ohledu, tak říkal, že on se rozhodně zříkat jakýchkoliv projevů své homosexuality nebude. Tak není možné, že ta situace příští rok bude naopak o něco více vybuzena?"

Jiří KEJVAL, předseda Českého olympijského výboru:
"Víte co, já si myslím, že tohle to jsou politický tlaky, s kterýma my nechceme mít co společnýho. Jsme přesvědčení, že existují země jako třeba některé arabské země, kde náboženství a náboženské důvody mají, jsou daleko ostřejší třeba k homosexualitě a také se tam konají sportovní podniky a také je to součástí mezinárodního společenství a nikdo to neřeší. My to vnímáme jako čistě účelovou politickou záležitost. Až některý stát, až Spojené státy začnou stahovat velvyslance a svoje zastupitelské úřady zavírat v Rusku, tak my to budeme řešit, ale my to považujeme za politickou záležitost a provokaci a my s politikou nechceme mít tady v tomto případě co společného."

Co se týká části o cudném mlčení ze strany zástupců MOV, lze s ohledem na výše uvedená vyjádření a absenci dalších zdrojů, které by potvrzovaly tuto kritiku, hodnotit i ji jako pravdivou. Jen pro ilustraci pak můžeme přidat zprávu ČTK (dostupnou na Idnes.cz), která mluví o kontroverzním zákonu a doslova uvádí: "Vedení MOV je přesvědčeno, že Rusku na pořádání her záleží natolik, že se za každou cenu postará, aby skončily úspěchem. Na pořádání olympiády, nejnákladnější v historii olympijského hnutí, už Moskva utratila 50 miliard dolarů (970 miliard korun). MOV volí podle AP prostředky "tiché diplomacie", aby zajistil, že ruská policie nebude porušování homofobního zákona stíhat."

O hostitelském městě rozhodlo hlasování členů Mezinárodního olympijského výboru v Guatemale 4. července 2007. Podle serveru e15.cz se s výstavbou v Soči muselo začít skutečně téměř od nuly. Nehovoří se přitom pouze o sportovní infrastruktuře, jako například o zcela novém skokanském areálu, ale také o silnicích či železnicích. Totéž platí pro lyžařské středisko, které vzniklo až kvůli ZOH, přičemž jeho výstavba trvala pět let.

Odhad celkových nákladů ZOH v Soči se pohybuje okolo 51 miliard amerických dolarů, to jest přibližně 1 bilion a 30 miliard korun. LOH v roce 2008 v Pekingu, které dosud držely prvenství jako nejdražší OH v dějinách, vyšly na 40 miliard amerických dolarů, v přepočtu na asi 800 miliard korun.

Náklady na olympiádu jsou skutečně kritizovány ruskými opozičními aktivisty, mezi nejvýraznější patří známý Putinův kritik Alexej Navalnyj, který spustil web mapující náklady na olympiádu a také to, kdo z ní má profitovat. Podle tohoto webu dosáhly náklady na pořádání olympijských her v Soči již 45,8 miliard dolarů, zatímco Vladimir Putin uvádí 6 a půl miliardy, jednu sedminu této částky. Při porovnání jednotlivých nákladů s cenami v zahraničí pak hovoří až o dvojnásobném předražení.

Česká televize pak cituje dalšího Putinova oponenta Borise Němcova, podle kterého se zpronevěřilo až 60 % těchto výdajů.

Korupci kritizoval i člen mezinárodního olympijského výboru Gian Franco Kasper, podle kterého byla rozkradena asi třetina výdajů.

O problémech novinářů pak informovala České televize s odkazem na reportáže mezinárodních organizací Human Rights Watch a CPJ (Komise na ochranu novinářů). HRW také již dříve popsala případy novinářů a aktivistů, kteří se v posledních letech dostali do problémů kvůli kritice přípravy olympiády, kdy poukazovali na korupci či enviromentální aspekty výstavby sportovišť.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jak zmiňuje Václav Moravec v daném výroku, levicoví aktivisté, kteří demonstrovali v moskevských Lužinkách před sídlem ruského olympijského výboru, byli zadrženi soukromou bezpečnostní službou a následně předáni policii.