.. byl jsem členem (hospodářského výboru, pozn.) rok a půl..
Na základě údajů o poslanci Stanjurovi z webu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR hodnotíme tento výrok jako pravdivý. Stanjura byl členem hospodářského výboru sněmovny dokonce déle, od 7. 7. 2010 do 20. 6. 2012, tedy necelé 2 roky. Mírné podhodnocení skutečné délky setrvání ve funkci tolerujeme i proto, že po nástupu Zbyňka Stanjury byly letní prázdniny a fakticky tedy pravděpodobně pracoval dobu kratší.
Já jsem hlasoval pro odklad vinět (elektronických vinět, které by měly nahradit dálniční známky, pozn.).
Ze zmiňovaného hlasování (3. čtení) lze skutečně vyčíst, že Zbyněk Stanjura hlasoval pro senátní návrh odkladu elektronických vinět (historii celého přijímacího procesu můžete nalézt zde). Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.
Já myslím, že to bylo už za vaší vlády (myšleno ČSSD, pozn.), ta smlouva (s KAPSCHem, pozn.) byla podepsaná.
Zmiňovaná smlouva (.pdf) byla podepsána 14. září 2005 za vlády Jiřího Paroubka, ministrem dopravy byl Milan Šimonovský. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Za prvé jsme vlastníky, respektive stát vykonává vlastnická práva SŽDC, to znamená, patří nám infrastruktura.
Na webových stránkách SŽDC se můžeme dočíst, že podnik
Nicméně jsme vlastníkem zase vykonáváme vlastnická práva u dominantního dopravce.
Vlastníkem Českých drah je ze 100 % Česká republika.
Já jsem se v rámci domácího úkolu podíval, jak to bylo v Plzni, tak v Plzni vypsali soutěž, kde se přihlásili i soukromí dopravci a pak je raději zrušili a podepsali dlouhodobou smlouvu s Českýma drahama.
Výrok Zbyňka Stanjury hodnotíme na základě zpravodajských článků a databázi usnesení Rady Plzeňského kraje jako pravdivý.
V Plzeňském kraji byla v září 2009 skutečně vyhlášena soutěž týkající se železniční dopravy na třech tratích v okolí Plzně. Zájem projevili čtyři dopravci (České dráhy, Viamont, RegioJet a ČSAD Jablonec) a vítěz měl být znám v polovině listopadu roku 2009 a do konce roku 2011 měl pak vítěz začít na tratích jezdit.
Dne 5. listopadu 2009 však kraj toto výběrové řízení usnesením Rady č. 1302/09 zrušil (možno dohledat v databázi) a rozhodl se prodloužit smlouvu s Českými drahami na dobu deseti let. V článku je také zmíněno " Memorandum mezi státem a kraji o financování dopravy na regionálních tratích", které můžete nalézt například zde.
..co s otázkou nádraží, kterých je zhruba 900 v České republice..
Ministr Stanjura hovoří o nádražích, která vlastní České dráhy, a.s. Vycházíme tedy ze seznamu stanic, který ČD poskytují na svém webu. Celkový počet stanic v databázi je 2463.
To ovšem zahrnuje i zastávky bez nádražní budovy. Omezíme-li vyhledávání na stanice, které jsou vybaveny "prostorem pro cestující" (nikoli čekárnou, pouze prostorem), najdeme celkem 646 stanic. Stanic s pokladní přepážkou pro vnitrostátní jízdné je pak 686. Nezjistíme však, kolik stanic celkem nabízí jednu, druhou, nebo obě služby (všechny by bylo možné považovat za nádraží). Lepší databázi pak k dispozici nemáme a výrok nemůžeme plně ověřit.
Oba dva prezidenti to nedělali úplně dobře, protože dostatečně nelobovali a lobbing je v tom pozitivním smyslu strašně důležitý, aby šlo do Senátu a představili. Zatím se nám to v historii a jsem v Senátu od začátku, ani jednou nestalo. (výrok je pronesen v kontextu diskuze o ústavních soudcích - pozn. Demagog.cz)
Po prohledání webu Senátu ČR můžeme potvrdit slova Přemysla Sobotky, neexistuje záznam o tom, že by Václav Havel nebo Václav Klaus chodili konzultovat své návrhy na posty ústavních soudců, nicméně nelze zcela vyloučit, že jistý lobbing prováděli neformálně. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Ta ústava je psaná horkou jehlou, protože prezident Havel si vyžádal, že bude při svém zvolení přísahat na ústavu.
Ústava ČR vznikala od července roku 1992, kdy byla zřízena vládní komise pro její přípravu a rovněž paralelní komise předsednictva České národní rady (první verze návrhu Ústavy ale byly vypracovány již v roce 1991). Vládní návrh Ústavy byl pak projednán a schválen na schůzi ČNR 16. prosince s účinností od 1. ledna 1993 (proces podrobně popisuje např. portál IUS Wiki, který vychází z odborných zdrojů).
Prezident Havel pak svůj slib již skutečně skládal na text nové Ústavy, nikde se nám ale nepodařilo dohledat, že by Ústava vznikala v krátkém čase z jeho přičinění. Vzhledem k nedostatečným informacím tedy hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Kromě těch zákonů a nařízení (které jsou schvalovány českým Parlamentem - pozn. Demagog.cz) také tady máme vliv Evropské unie, kde se nám automaticky převádí řada věcí, které jsou nařízeními Evropské unie.
Evropská unie může vydávat celkem pět druhů právních aktů. Státu jako celku se závazně a přímo dotýkají dvě - směrnice a nařízení.
Směrnice je právní akt, který stanovuje závazný výsledek, kterého má být státy dosaženo. Směrnice je do národních právních řádu implementována skrze národní legislativní postupy - každý stát může mít vlastní úpravu, která ovšem musí dosahovat stejného stanoveného cíle.
Nařízení je právní akt, který je přímo a v celém svém znění závazný pro všechny členské státy. Po schválení evropským legislativním procesem a nabytí účinnosti je na celém území EU platný a závazný, má přednost před případně odlišnou národní úpravou.
Přemysl Sobotka tedy sice nepřesně uvádí terminologii jednotlivých právních aktů, co se však týče jejich různých účinků, má pravdu.
