Petr Bendl
Ano, ale máme pracovní skupiny, vy máte své zástupce a můžete to tam prezentovat (směřováné Zdeňku Juračkovi, prezidentu Svazu obchodu a cestovního ruchu, pozn.).
Výrok Petra Bendla hodnotíme na základě informací z Ministerstva zemědělství, Informačního centra bezpečnosti potravin a dokumentu Strategie bezpečnosti potravin a výživy na období let 2010-2013. Petr Bendl tyto pracovní skupiny a zástupce Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) zmiňuje v souvislosti s problémem tzv. traceability, tedy „dohledatelnosti“ původu potravin. Určitou platformou, kde působí také zástupce SOCR tvoří například Koordinační skupina bezpečnosti potravin. Zde je za SOCR přítomen (.pdf) právě Zdeněk Juračka.
Petr Bendl však hovoří přímo o pracovních skupinách. Ty jsou vytvářeny (.pdf, str. 5) pro podporu činnosti Koordinační skupiny v jednotlivých tématických oblastech. Na vzniku pracovní skupiny zabývající se mj. prezentaci činnosti a kontrol prodeje potravin ze strany státních dozorových orgánů se dohodli zástupci Ministerstva zemědělství a SOCR dne 28. května roku 2012. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.
V zákoně je řečeno, že generálního ředitele (Lesů ČR, pozn.) jmenuje ministr, jakým způsobem k tomu dojde, jestli výběrovým řízením nebo se rozhodne sám někoho jmenovat, tam tato povinnost vloženě zákonná není.
Lesy České republiky patří pod státní podniky podřízené Ministerstvu zemědělství a byl založen na základně zákona č. 77/1997 Sb. V tomto zákoně nalezneme toto ustanovení:
§ 12
...
(2) Ředitele jmenuje a odvolává ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí.
K tomu jakým způsobem má ředitele ministr jmenovat se zákon nevyjadřuje.
Martin Kuba
Skutečně vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně a podpoře 101 poslanců. Tak je stavěna naše ústava.
V Ústavě nalezneme toto:
Článek 68 ...
(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.
Dále v zákoně o jednacím řádu Poslanecké sněmovny:
§ 85 (2) K přijetí usnesení o vyslovení důvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. K přijetí usnesení, kterým se vyslovuje vládě nedůvěra, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.
Tedy pro ideální "vládnutí" by měla vláda disponovat většinou 101 poslanců a těm se tedy i zodpovídá.
Já musím říct, že opozice už xkrát přeci propásla tu příležitost, kterou vždy deklaruje veřejně s velkým mediálním humbukem, že vyjádří nedůvěru vlády, přitom už když jdou na to zasedání, tak kolegové z ČSSD ví, že se ani zdaleka neblíží to 101.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož ČSSD iniciovala hlasování o vyslovení nedůvěry vládě od roku 2010 do roku 2013 již celkem pětkrát, avšak ani v jednom případě nezískala potřebný počet hlasů.
21. prosince 2010 - vyslovení nedůvěry (pro: 80, proti: 113)
26. dubna 2011 - vyslovení nedůvěry (pro: 84, proti: 114)
20. března 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 85, proti: 113)
18. července 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 89, proti: 89)
17. ledna 2013 - vyslovení nedůvěry (pro: 92, proti: 97)
My jsme přeci jako pravicová strana a strana koalice podpořili Karla Schwarzenberga výroky grémia. A myslím, že jsme to udělali legitimně jako zodpovědný koaliční partner. Byl to jasný výrok.
Grémium ODS po prvním kole voleb vydalo stanovisko k podpoře kandidatury Karla Schwarzenberga jako pravicového kandidáta.
Těsně před druhým kolem voleb byl však také hojně citovaný výrok premiéra Nečase v rozhovoru pro Hospodářské noviny, kde prohlásil: "...nyní to se skřípěním zubů prázdnou obálkou neskončí. Budu volit Karla Schwarzenberga."
Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.
Zbyněk Stanjura
Já jsem hlasoval pro odklad vinět (elektronických vinět, které by měly nahradit dálniční známky, pozn.).
Ze zmiňovaného hlasování (3. čtení) lze skutečně vyčíst, že Zbyněk Stanjura hlasoval pro senátní návrh odkladu elektronických vinět (historii celého přijímacího procesu můžete nalézt zde). Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.
Já myslím, že to bylo už za vaší vlády (myšleno ČSSD, pozn.), ta smlouva (s KAPSCHem, pozn.) byla podepsaná.
Zmiňovaná smlouva (.pdf) byla podepsána 14. září 2005 za vlády Jiřího Paroubka, ministrem dopravy byl Milan Šimonovský. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Za prvé jsme vlastníky, respektive stát vykonává vlastnická práva SŽDC, to znamená, patří nám infrastruktura.
Na webových stránkách SŽDC se můžeme dočíst, že podnik
Nicméně jsme vlastníkem zase vykonáváme vlastnická práva u dominantního dopravce.
Vlastníkem Českých drah je ze 100 % Česká republika.
Já jsem se v rámci domácího úkolu podíval, jak to bylo v Plzni, tak v Plzni vypsali soutěž, kde se přihlásili i soukromí dopravci a pak je raději zrušili a podepsali dlouhodobou smlouvu s Českýma drahama.
Výrok Zbyňka Stanjury hodnotíme na základě zpravodajských článků a databázi usnesení Rady Plzeňského kraje jako pravdivý.
V Plzeňském kraji byla v září 2009 skutečně vyhlášena soutěž týkající se železniční dopravy na třech tratích v okolí Plzně. Zájem projevili čtyři dopravci (České dráhy, Viamont, RegioJet a ČSAD Jablonec) a vítěz měl být znám v polovině listopadu roku 2009 a do konce roku 2011 měl pak vítěz začít na tratích jezdit.
Dne 5. listopadu 2009 však kraj toto výběrové řízení usnesením Rady č. 1302/09 zrušil (možno dohledat v databázi) a rozhodl se prodloužit smlouvu s Českými drahami na dobu deseti let. V článku je také zmíněno " Memorandum mezi státem a kraji o financování dopravy na regionálních tratích", které můžete nalézt například zde.
