Když byly poprvé senátní volby, docházelo k neskutečně až bych řekl trapným sporům, že třeba Jaroslava Šabatu tehdy neuznala volební komise proto, že nepředložil doklad o občanství, ale jenom občanský průkaz.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Jaroslav Šabata skutečně nebyl uznán volební komisí do prvních senátních voleb z důvodu nepředložení dokladu o občanství.
Jaroslav Šabata v prvních senátních volbách nejprve nebyl registrován, jelikož doložil své občanství občanským průkazem a ne osvědčením o státním občanství. Toto rozhodnutí však následně zrušil Ústavní soud usnesením ze dne 7.10.1996.
Myslím že v Rakousku, tam je dokonce šest tisíc, patnáct tisíc je na Slovensku (počet potřebných podpisů pro nominaci do přímé volby prezidenta, pozn.).
Výrok podle informací z Ústavy Slovenské republiky a stránek prezidenta Republiky Rakousko hodnotíme jako pravdivý.
Oficiální stránky rakouského prezidenta uvádí (odkaz v německém jazyce, možnost i anglické verze), že každá nominace musí být podepsána nejméně 6 000 způsobilými voliči. Na Slovensku je pro nominaci do přímé volby prezidenta republiky podle Ústavy (.pdf) SR (čl.101) potřeba 15 poslanců Národní rady nebo petice podepsaná minimálně 15 000 občany Slovenské republiky.
Právě u něho (Tomia Okamury, pozn.) ten Nejvyšší soud našel obrovskou chybovost, dokonce i do médií říkal ten pan předseda Senátu Vojtěch Šimíček, že tam bylo evidentně desítky podpisů podepsaných jedním člověkem.
Dle informací na serveru Novinky.cz uvedl soudce nejvyššího správního soudu a předseda volebního senátu Vojtěch Šimíček pro deník Právo, že: "u pana Okamury byla chybovost taková, že celé archy byly smyšlené, sepsané jednou rukou". Podobnou informaci udává také ČTK. Na základě těchto zdrojů tedy hodnotíme výrok Pavla Blažka jako pravdivý. Pro úplnost pouze dodáváme, že Tomio Okamura dne 17. prosince uvedl, že ve věci vyřazení z prezidentské volby podá stížnost k Ústavnímu soudu (viz. např. informace ČTK).
Přemysl Sobotka prošel jako jediný kandidát z primárek vnitrostranických.
Přemysl Sobotka zvítězil ve stranických primárkách ODS, kdy po sérii hlasování v jednotlivých krajích porazil Evžena Tošenovského. Celkově získal 61% stranických hlasů.
Primárky uspořádala i ČSSD, utkat se v nich měl Jiří Dienstbier a Jan Švejnar. Ekonom Švejnar ale požadoval pouze podporu ČSSD pro svoji nezávislou kandidaturu a posléze z primárek úplně odstoupil. Širší vedení ČSSD pak hlasováním potvrdilo Jiřího Dienstbiera jako svého kandidáta, získal 107 hlasů mezi 152 delegáty.
Oficiální straniční kandidáti – Zuzana Roithová za KDU-ČSLa Karel Schwarzenberg za TOP09 – byli svými stranami jmenováni přímo bez předchozího rozhodování v primárkách.
Protože však proběhly primárky i v ČSSD - byť s jediným kandidátem - hodnotíme výrok jako zavádějící.
Žádný představitel ODS dnes nepodporuje nikoho jiného (než Přemysla Sobotku, pozn.).
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle mediálních zpráv skutečně nominaci P. Sobotky na prezidentna podpořil jednotně celý poslanecký a senátní klub ODS. Výrok na základě těchto infromácií hodnotíme jako pravdivý.
S Přemyslem Sobotkou měli několik za posledních 20 let stranických střetů (Václav Klaus a Přemysl Sobotka, pozn.).
V médiích proběhlo několik zpráv o názorových střetech Přemysla Sobotky a Václava Klause.
Šlo mimo jiné o spor o další fungování vedení ODS po volbách v roce 2002. Přemysl Sobotka dle dostupných informací (uvedených např. na serverech iDnes, ČT24) prosazoval změnu vedení strany a byl prvním, kdo vyzval Václava Klause k odchodu z vedení strany.
K dalšímu konfliktu mezi Přemyslem Sobotkou a Václavem Klausem došlo v roce 2009, kdy Lisabonská smlouva prošla Senátem a prezident s jejím přijetím nesouhlasil. Informace o tomto rozporu mezi tehdejším předsedou Senátu a prezidentem lze najít např. na stránkách Aktuálně.cz zde a zde nebo na serveru IHNED. Videozáznam kritiky prezidenta Klause na adresu senátorů lze shlédnout také na serveru IHNED.
Na základě výše uvedených informací z médií hodnotíme výrok Pavla Blažka jako pravdivý.
Konkrétně tento zákon (o odškodnění obětí trestných činů, pozn.) byl ze druhého čtení několikrát odkládán, protože se objevilo několik diskusí o tom a zase, tady zaznívá bankovní asociace, ale ono se vede spousta diskusí ještě s občanskými sdruženími typu Člověk v tísni,..
Zákon o obětech treských činů vzinkal ve spolupráci Ministerstva spravedlonosti ČR ve spolupráci s Bílým kruhem bezpečí, o.s. a několika dalšími neziskovými organizacemi.
Návrh zákona byl do Poslanecké sněmovny k druhému čtení původně zařazen na 4.12.2012, poté byl odložen na 11.12.2012 a ještě jednou na 14.12.2012, kdy konečně proběhla rozprava k tomuto návrhu. Byly zde projednány i pozměňující návrhy, které přímo den projednávání předložil poslanec Babák a poslanec Benda.
Jak píše Hana Marvanová ve svém komentáři pro deník Právo ze 17.12.2012, pozměňovací návhry pana Bendy prosazovaly zájmy České bankovní asociace a šly proti zájmům obětí. Nepodařilo se dohledat další oficiální zdroje, které by toto potvrdily, výrok ale hodnotíme jako pravdivý.
O ministerstvu hospodářství už se mluví velmi dlouho.
Na základě informací z programového dokumentu ODS a stránek české vlády označujeme výrok jako pravdivý.
Pokud na ministerstvo hospodářství pohlížíme v souvislosti se současným děním jako na instituci, která vznikne sloučením dvou různých ministerstev – ministerstva dopravy a ministerstva průmyslu a obchodu – je pravdou, že takové sloučení zmínila ODS ve svém programovém dokumentu (.pdf, str.19) Modrá kniha pro Českou republiku, již v prosinci roku 2004. Na straně 58 také výslovně zřízení ministerstva hospodářství uvádí jako jednu ze svých priorit. To však (podle strany 248) mělo nahradit pouze ministerstvo průmyslu a obchodu.
Je třeba pro úplnost také dodat, že Ministerstvo hospodářství České republiky fungovalo již dříve v letech 1992 – 1996, kdy bylo zrušeno zákonem (.pdf) č. 272/1996 Sb. a jeho působnost přešla na několik dalších ministerstev (MDS, MŠMT, MPO, MMR, MŽP) a dalších institucí. Opět se o ministerstvu hospodářství začalo mluvit v posledních dnech.
Tenkrát (v roce 2005, při privatizaci jihočeských nemocnic, pozn.) byl předsedou opozičního klubu ČSSD pan kolega Zimola, dnešní hejtman Jihočeského kraje. Velmi proti tomu brojil, hrozil všem Jihočechům, jak se ty nemocnice zhroutí, rozsypou.
Současný hejtman Zimola byl od května roku 2004 předsedou OVV ČSSD v Jindřichově Hradci, předsedou klubu zastupitelů kraje byl Ing. Bc. Miroslav Krejča, CSc., který proti převodu nemocnic na akciové společnosti brojil.
Dnes jsou jihočeské nemocnice akciovky, fungují výborně. Jihočeský kraj jako jeden z mála krajů do nich nemusí dávat ze svého rozpočtu ani korunu. Ještě mají na vlastní investice.
Nemocnice v Jihočeském kraji jsou spravovány prostředictvím holdingu Jihočeské nemocnice, a.s..Tato servisní organizace je plně ve vlastnictví Jihočeského kraje a má zajišťovat například centrální nákupy, administraci veřejných zakázek nebo PR. Hospodaření tohoto holdingu bylo v roce 2009 silně kritizováno a označeno za nehospodárné a pravděpodobně i na základě těchto skutečností rozhodla Rada Jihočeského kraje v roce 2010 o zastavení financování holdingu z krajského rozpočtu.
V aktuálním dostupném rozpočtu (.pdf, str. 6) na rok 2012 tedy není ani pro holding, ani pro nemocnice vyčleněná žádná částka na provozní výdaje, najdeme zde pouze 82 milionů pro několik krajských nemocnic na investiční projekty. Jak vidíme ve výroční zprávě z roku 2011 přehledu investic např. Nemocnice České Budějovice (PDF, str. 38), většina investic je hrazená z vlastních zdrojů, případně z finančních darů soukromých osob či z dotačních programů EU.
Podle dostupných zdrojů kraj poskytuje nemocnici pouze tzv. příspěvek krajského úřadu na činnosti nehrazené ze zdrav. pojištění, což znamená provoz Lékařské služby první pomoci a Rychlé záchranné služby, kde byl kraj do konce roku 2011 zřizovatelem (.doc).
Hospodařením jihočeských nemocnic jsme se zabývali také ve speciálu OVM z Jihočeského kraje, viz výrok hejtmana Zimoly.
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra Kuby jako pravdivý.
