Zákon o zdravotních pojišťovnách nebyl předložen, změna systémová, změna zákona o zdravotním pojištění nebyla předložena, pojišťovny se měly sloučit. Přeci Vojenská pojišťovna a pojišťovna vnitra měla být sloučena s VZP. Neexistuje. Aukce na léky neexistují, takže se tam nešetří peníze.
Novela zákona o zdravotních pojišťovnách skutečně nebyla ještě předložena, na vládě však leží návrh věcného záměru zákonu od Ministerstva zdravotnictví. (Knihovna připravované legislativy) Změny zákona o veřejném zdravotním pojištění v této chvíli nejsou na stole vlády. Sloučení pojišťoven ohlásil ministr Leoš Heger v letošním roce a zatím probíhá příprava legislativy. Aukce na léky, které by měly být jedním z nástrojů konsolidace financí ve zdravotnictví, stále nefungují a jejich odstartování se teprve chystá.
Rozpočet se schvaluje pouze ve sněmovně.
Pravdivost výroku Pavla Suchánka potvrzuje článek 42 Ústavy, který zní takto: "(1) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda. (2) Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna."
Paní předsedkyně Němcová vlastně zavedla do jednacího řádu úzus, že pokud není pozměňovací návrh podán v elektronické podobě v určitém termínu do systému sněmovny, tak už na plénu se nesmí načítat takové ty hodinu předdomluvené pozměňovací návrhy, které byly načítány v dřívější době.
Ani v rozhodnutích předsedkyně sněmovny, usneseních Poslanecké sněmovny nebo v jednacím řádu Poslanecké sněmovny nelze najít ustanovení, o kterém hovoří poslanec Suchánek, a proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Druhá věc je ta, co říkal pan kolega Urban, to stejné máme na rozpočtovém výboru. Máme termín, do kdy se podávají pozměňovací návrhy a po tom, tomto termínu žádné pozměňující návrhy nepřijímáme.
Výrok Pavla Suchánka hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařil potřebné informace dohledat. V zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se můžeme v paragrafu 91, odstavcích 1 a 2 dočíst, že výbor má na projednání zákona lhůtu 60 dní, která smí být zkrácena na 30 dní. K připomínkovému řízení v rámci výborů se zákon ale nevyjadřuje.
Tento stát 80 procent výroby exportuje.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Pokud počítáme poměr exportu k celkovému HDP České republiky, tak jde o 74% z celkového součtu a ne o 80% jak tvrdí Pavel Suchánek.
Na základě dat Českého statistického úřadu o exportu z České republiky a jejího celkového HDP jsme došli (počítáno poměrem exportu na HDP) k číslu 74% za rok 2011. Rok 2012 ještě nelze hodnotit jako celek, ovšem hodnoty exportu mezi lednem a listopadem roku 2011 a současným stavem jsou téměř totožné. Výrok Pavla Suchánka hodnotíme tedy jako nepravdivý.
Za poslední dva roky klesly náklady na státní správu o 40 procent.
Vzhledem k nejasné metodice posuzování nákladů na státní správu výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Např. web ČSÚ nabízí statistiky výdajů vládních institucí od r. 1995 do r. 2007. Aplikovat užité postupy kvantifikace na zmiňované státní rozpočty pro roky 2010 a 2012 však není v silách našeho analytického týmu.
Ten návrh státního rozpočtu bude projednáván 28. listopadu na mimořádné schůzi.
Dle harmonogramu na stránkách Poslanecké sněmovny ČR je prvé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu skutečně plánováno na 28. listopadu. Výrok poslance Suchánka tedy hodnotíme jako pravdivý.
Pane předsedo, já jsem si těch 7 místopředsedů neustanovil. To je důsledek toho, že tehdejší vládní koalice s Věcmi veřejnými, které proklamovaly, že chtějí snížit počet funkcí a tak dále, si po zvolení, ten názor trošku změnili a chtěli mít místopředsedy a funkcionáře ve všech výborech, dokonce někde i dvakrát nebo třikrát.
Přestože koaliční smlouva přesně definuje členy (předsedy a místopředsedy) jednotlivých výborů, aktuální situace je odlišná. Na druhou stranu není pravda tvrzení Pavla Suchánka o všech výborech a dvou až třech funkcionářích Věcí veřejných, neboť pouze v jednom z nich je dnes předseda i místopředseda z VV.
Koaliční smlouva (.pdf - str. 47) ODS, TOP 09 a VV v příloze č. 2 Složení orgánů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky poskytuje odlišné informace. VV v každém z výborů mají nominovaného vždy pouze jednoho místopředsedy a v tom případě, že je předsedou výboru poslanec za VV, nemají již (podle koaliční smlouvy) nárok na post místopředsedy.
Ve skutečnosti je však Radek John předsedou Výboru pro bezpečnost, v němž je zároveň místopředsedou David Kádner také z Věcí veřejných.
Místopředsedové jsou voleni členy jednotlivých výborů. Podrobněji viz zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který vymezuje ustanovení, jednání výborů apod. v 6. částiOrgány Sněmovny.
Ten návrh (na zvýšení platu poslanců, pozn.) přišel do sněmovny s pěti variantami od vlády.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Vládní návrh zákona 236/1995 Sb o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánu a soudců a poslanců Evropského parlamentu skutečně obsahuje pět možných variant navrhovaných úprav.
My jsme si snížili ty platy loni o 20 %.
Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k tomu, že snížením platové základny poslanců došlo zároveň i ke snížení náhrad na stravu reprezentaci a dopravu, což znamená celkové snížení platu poslanců ČR v průměru o 20 %.
Podle zprávy MediaFaxu uvedené na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí byla platová základna v letech 2008 a 2009 56 847 Kč a v roce 2010 pak 54 573 Kč, přičemž současná platová základna stanovená na období 2011 - 2014 činí 51 731 Kč, jak je uvedeno v zákoně č. 236/1995 Sb. v paragrafu 3a.
Z toho vyplývá, že došlo ke snížení platové základny o 9% oproti letům 2008 a 2009. Tedy o 4% v roce 2010 a o dalších 5% v roce 2011.
O celkovém snížení příjmů, tedy včetně snížení náhrad, poslanců ČR informovala Česká televize, která ve své zprávě uvádí také konkrétní příklad rozdílu platu nejmenovaného poslance mezi lety 2010 a 2011. V roce 2010 činil jeho příjem 95 607 Kč a v roce 2011 75 981 Kč, což je přibližně o 20 % méně.
