Průměrný plat (poslanců a senátorů, pozn.) je asi 57 tisíc korun.
Na základě informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR, Senátu ČR a vlastních výpočtů, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Plat poslanců (podle zákona 236/1995 Sb., §1, bodu 1 je jako poslanec označován poslanec i senátor) je stanoven zmíněným zákonem a vyhláškou. Celý výpočet je podrobně vysvětlen na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.
Základní plat poslance je vypočten z platové základny vynásobené koeficientem 1,08. Platová základna je v současné době stanovena novelou zákona jako pevná částka. Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 je to dle zákona 51 731 Kč. Pro poslance a senátora je tedy základní plat vypočten jako 51 731 x 1,08 = 55 869,48.
Stejný zákon ale jasně vyjmenovává i navýšení koeficientů, které nálěží funkcionářům obou komor. Do výpočtu průměrného platu poslanců a senátorů jsme tedy zahrnuli i tyto koeficienty (podrobně rozepsaný výpočet v tabulce (.xls)). Průměrný plat poslanců a senátorů je ve skutečnosti 68 397,22 Kč.
Poslanců a senátorů je 281.
Poslanců a senátorů je dle hlavy druhé, článku 16 Ústavy ČR opravdu 281. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Vláda zasedla a uložila všem ministrům, ministru zdravotnictví, ministru vnitra, ministru průmyslu a obchodu, ministru financí, ministru spravedlnosti to, aby zpracovali ve velmi krátké době kroky, které je potřeba učinit ve všech oblastech, které oni mají pod kontrolou, aby zabránili něčemu, co by mohlo připomínat celou tuhletu kauzu (methyl, pozn.).
Výrok odpovídá z větší části skutečnosti, neboť Vláda ČR opravdu na jednání (pdf.) ze dne 12. září 2012 uložila ministru zdravotnictví, ministru průmyslu a obchodu, ministru financí, ministru vnitra a ministru zemědělství:
"4. zpracovat ve spolupráci se členy krizového štábu legislativní návrhy, které do budoucna sníží riziko obdobných událostí."
Úkol vypracovat návrhy preventivních opatření, tak byl sice uložen pouze čtyřem z pěti zmíněných ministrů, avšak výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.
Vypuštění té příčiny přípravy toho trestného činu, tak to bylo v roce 2006. Já jsem si nechala zjistit, jak to doopravdy bylo. Vznikla ta iniciativa na půdě ústavně právního výboru a byla přijata všemi tehdejšími i členy Sociální demokracie prohlasována na tom ústavně právním výboru.
Danou informaci nelze ověřit, neboť zápisy z jednání výboru v roce 2006 tuto informaci neobsahují.
Členové ústavně právního výboru PS ČR v období 2002 - 2006 (zápisy z jednání č. 78. - 84.) a 2006 - 2010. (č. 1. - 7.)
Byl schválený harmonogram (projednávání daňového balíčku, pozn.), který říká, že první čtení, které už máme za sebou, se uskutečnilo na té minulé schůzi a druhé a třetí čtení toho vládního balíčku se musí uskutečnit na schůzi, která začíná 23., tedy teď v úterý 23. října.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle stenoprotokolu 46. schůze Poslanecké sněmovny proběhlo první čtení vládního balíčku skutečně v úterý 18. září 2012. Druhé a třetí čtení balíčku má začít na scůzi v úterý 23. října 2012.
Mockrát se nám stalo, že ze dvoutýdenní schůze (Poslanecké sněmovny ČR, pozn.) byla třítýdenní.
Podle informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.
Miroslava Němcová nespecifikuje, o kterém volebním období mluví. Pokud vezmeme poslední dvě, pak jí můžeme dát za pravdu, že se mnohokrát schůze protáhla do tří týdnů. V minulém volebním období se to stávalo výrazně častěji než v tomto. Konkrétně se schůze do tří týdnu v minulém volbením období protáhla 14x. Rekordní byla 28. schůze s 21 dny. V tomto volebním období se 16. a 38. schůze protáhly na 15 dní.
Jediný pevný bod, který na té schůzi je zařazen, z těch vážných bodů, tak je státní rozpočet a to jeho projednávání je určeno na středu hned tedy ten druhý den schůze.
Na základě návrhu pořadu 47. schůze Poslanecké sněmovny PČR zveřejněném na webu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Projednávání Zákona o státním rozpočtu je pevně zařazeno jako bod 2 v rámci 47. schůze na středu 24. října. V programu je dále případně druhé a první čtení dalších zákonů, tyto ale nejsou pevně zařazené.
Přestože ODS obhájila pouze 4 mandáty, tak já chci říci, že naši kandidáti získali, například když tady byla zmínka o Elišce Wagnerové, o tom že byla úspěšnou jaksi účastnicí toho klání, tak naši všichni kandidáti získali více hlasů, dá se tedy říci, že tu voličskou podporu hlasů mají větší, silnější, všichni čtyři, kteří postoupili, než Eliška Wagnerová a další tři, kteří se nedostali z řad ODS.
Dle volebních statistik ČT, měli skutečně kandidáti zmiňovaní Miroslavou Němcovou v 2. kole senátních voleb více hlasů, než Eliška Wagnerová a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Srovnání výsledků Elišky Wagnerové(SZ) a kandidátů ODS zmiňovaných M. Němcovou:
kandidát
obvod
1. kolo
2. kolo
poč. opráv. voličů v 2. kole
Eliška Wagnerová
Brno-město
7396
10756
98764
Jaroslav Kubera
Teplice
12582
13130
103431Daniela Filipiová
Praha 8
6468
19284
104891Tomáš Grulich
Praha 12
5284
12416
91940Jaroslav Zeman
Jablonec n. Nisou
8043
14403
115032Tomáš Töpfer
Praha 4
6756
11076
92814Adolf Beznoska
Mladá Boleslav
10338
11885
112794Rudolf Salvetr
Domažlice
7521
11391
104294
Ne to jsou poměrně vyvážené obvody, všude je to spočítáno tak, aby každý senátní obvod měl přibližně nějaký počet hlasů.
Počet voličů v jednotlivých obvodech se pohybuje od cca 83 tisíc (Praha 2) do cca 120 tisíc (Rokycany). Rozdíl mezi počty voličů v nejmenším a největším senátním obvodem je zhruba 37 tisíc voličů.
Volby do Senátu řeší zákon č. 247/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Pokud by se ve volebním obvodě změnil celkový počet obyvatel o 15 % oproti celorepublikovému průměru, došlo by ke změně hranic senátního obvodu. Změnu je možno provádět pouze v letech, kdy jsou volby do Senátu vyhlášeny (§ 59).
V současnosti připadá na jeden senátorský mandát v průměru 130 034 obyvatel.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože rozdíly mezi jednotlivými obvody nejsou tak markantní a počty voličů jsou poměrně vyvážené.
Tady skutečně čtvrté krajské volby v řadě, kdy vždycky vládní strana prohrála v roce 2000, v roce 2004, v roce 2008 i v roce 2012.
V každých volbách do krajských zastupitelstev utrpěly vládní strany porážku. Výrok premiéra Nečase tedy hodnotíme jako pravdivý.
První volby do zastupitelstev krajů se konaly v listopadu 2000, tyto volby celkově vyhrála ODS. V té době fungovala menšinová vláda (.pdf, str. 1), jejímž předsedou byl Miloš Zeman (ČSSD).
Volby do krajských zastupitelstev z listopadu 2004 vyhrála opět ODS. Premiérem byl Stanislav Gross (ČSSD), vládu (.pdf., str. 1) tvořila koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU.
V říjnu 2008 vyhrála krajské volby celkově ČSSD. Vládla druhá vláda Mirka Topolánka (ODS), koalice (.pdf, str. 1) byla tvořena ODS, KDU-ČSL a Stranou zelených.
Prozatím poslední krajské volby z října 2012 vyhrála ČSSD. Premiérem je Petr Nečas (ODS), v současnosti vládu tvoří ODS, TOP 09 a LIDEM.
Zisky hlasů vybraných stran ve volbách do krajských zastupitelstev:
2000
2004
2008
2012
4Koalice
22,86 %
x
ČSSD
14,66 %
14,03 %
35,85 %
23,58 %
KDU-ČSL
10,67 %
6,65 %
5,82 %
KSČM
21,14 %
19,68 %
15,03 %
20,43 %
ODS
23,80 %
36,35 %
23,57 %
12,28 %
TOP 09 STAN
6,63 %
(zdroj: volby 2000, volby 2004, volby 2008, volby 2012)
