Přemysl Sobotka
otázka: To vám nevadilo, za co jste se pral, že vlastně se nevysvětlilo sponzorství tehdy neprůhledné - švýcarská konta? Sobotka: A ona nějaká existují, já o nich nevím. Já vím jediné, že byl jakýsi Lájos Bács a ve skutečnosti to byl jeden tenista, který se k tomu přiznal. (výrok je v kontextu Sarajeva 1997 - pozn. Demagog.cz)
Dle informací v médiích (např. ČT, Respekt - Korupce po česku) byli ve výroční zprávě ODS za rok 1995 největšími sponzory strany jistí Radžív Sinha a Lájos Bács. Oba měli darovat 3,75 milionů korun. V listopadu 1997 se objevila informace, že šlo o smyšlené osoby, a že skutečným dárcem byl Milan Šrejber, podnikatel a bývalý profesionální tenista. Dle článku Jana Macháčka v Respektu z roku 1997, ale také dle rozhovoru s Milanem Šrejbrem (na který Milan Šrejber odkazuje na svých internetových stránkách) se dotyčný přiznal ke sponzorskému daru okolo sedmi milionů korun, odmítl ale, že by byl zodpovědný za výše uvedené maskování původu těchto peněz.
otázka: Jak je to s financováním kampaně, kolik peněz dá ODS, kolik dáte vy sám a berete už případně nějaké sponzorské dary od firem? Sobotka: Politická strana slíbila 15 milionů, já osobně po dohodě s manželkou sto tisíc a pak jsou tam nějaké drobné částky, které přišly dobrovolně od lidí, od firem ani koruna
Na výpisu z transparentního účtu Přemysla Sobotky najdeme prozatím přijatých 2x 300 tisíc korun z celkově přislíbených 15 milionů od domovské ODS, 100 tisíc poslal na účet sám Sobotka a kromě toho eviduje několik přijatých plateb od fyzických osob. Mezi dárci skutečně zatím nenajdeme žádnou firmu.
Já mám zkušenost ze Slovenska, když Dzurindova vláda udělala všechny reformy, zvýšila DPH, a levice křičela, že to zruší. Nezrušili nic.
Mikuláš Dzurinda vedl dvě slovenské vlády (první 1998-2002, druhá 2002-2006) Za doby těchto vlád byly zaváděny reformy, mimo jiné i daňová reforma, tedy sjednocení DPH z předchozích 14% a 20% na 19% od 1. ledna 2004.
V roce 2006 se k vládě dostala tehdejší opozice v čele s Robertem Ficem a vláda levice (SMERu) je ve funkci i v současné době.
Podle článku (.pdf, str. 22) Slovensko: příběh reforem od Ivana Mikloše byly vládní reformy skutečně terčem kritiky opozice (např. strana SMER). Údajně byla daňová reforma jedním z hlavních terčů kritiky a opozice slibovala její úplnou revizi. Nakonec měla zůstat po vítězství opozice a nástupu vlády Fica téměř nedotknutá a nezrušená. To ale od 4. prosince 2012 není pravda, protože poslanci SMERu schválili konec rovné daně (hlasování 80 pro, 60 proti). Stejně tak například druhý důchodový pilíř byl předmětem změn.
Přemysl Sobotka má nicméně pravdu v tom, že výše DPH se změnami prakticky nezměnila a proto výrok hodnotíme jako zavádějící.
Bývalý řidič olomoucké MHD Roman Smetana, který si odpykává 100 dnů vězení za pomalování předvolebních plakátů politiků, a čelí už druhé obžalobě za vyhýbání se vězení. Tomu byste milost udělil? Sobotka: Já jsem řekl závažné zdravotní nebo sociální důvody a pan Smetana neabsolvoval ten první rozsudek, na to všichni zapomněli, že byl odsouzen k nějakým pracem atd
Roman Smetana byl odsouzen ke 100 hodinám obecně prospěšných prací a náhradě škody. Tu uhradil nicméně trest nastoupit odmítl a ani se proti němu neodvolal. Následně mu tedy byl vyměřen trest odnětí svobody ve výši 100 dní nepodmíněně. Do vězení pak nastoupil téměř s měsíčním zpožděním, když se sám vydal policii. Celou kauzu zevrubně shrnuje např. Aktuálně.cz. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Proč současný kabinet více nekomunikuje s levicovými stranami, proč se nesnažíte o větší konsenzus? Jde mi o to, zda politiku opravdu děláte pro lidi, protože když se podíváme např. na důchodovou reformu, tak dnes ten, kdo vstoupí do druhého pilíře, nemá jistotu, že ČSSD, která s důchodovou reformou nesouhlasí, tento pilíř nezruší. Sobotka: Byli pozváni k debatě, akorát se ji neúčastnily…
Vláda se v červenci 2011 dohodla s ČSSD na vytvoření expertní skupiny k důchodové reformě, která se prokazatelně (.pdf) sešla k jednání. Žádný další výstup z jednání této skupiny se však nepodařilo dohledat a nenašli jsme ani zprávu o tom, že by ČSSD z této skupiny vystoupila.
Přípravě důchodové reformy se již dříve věnovaly i takzvané Bezděkovy komise. První zasedala v letech 2004-2005 za vlád ČSSD a druhá působila v rámci tzv. NERVu v roce 2010 v době úřednické vlády Jana Fischera. V obou případech byla komise složená z odborníků a propočítávala varianty koalice i opozice.
Boris Šťastný
Zdeněk Kabátek je vrchní ředitel na ministerstvu zdravotnictví.
Výrok Borise Šťastného hodnotíme na základě zpráv českých zpravodajských serverů zveřejněných 26. listopadu jako pravdivý. Zpravodajské servery jako Mediafax či stránky Českého rozhlasu přinesly zprávy o tom, že současný ředitel VZP rezignoval, místo něj byl do funkce zvolen Zdeněk Kabátek, který, jak uvádí iDnes: "dosud zastával pozici vrchního ředitele pro ekonomiku na ministerstvu zdravotnictví. Zpracovával ekonomickou agendu ministerstva a přímo řízených organizací."
Zákon o zdravotních pojišťovnách nebyl předložen, změna systémová, změna zákona o zdravotním pojištění nebyla předložena, pojišťovny se měly sloučit. Přeci Vojenská pojišťovna a pojišťovna vnitra měla být sloučena s VZP. Neexistuje. Aukce na léky neexistují, takže se tam nešetří peníze.
Novela zákona o zdravotních pojišťovnách skutečně nebyla ještě předložena, na vládě však leží návrh věcného záměru zákonu od Ministerstva zdravotnictví. (Knihovna připravované legislativy) Změny zákona o veřejném zdravotním pojištění v této chvíli nejsou na stole vlády. Sloučení pojišťoven ohlásil ministr Leoš Heger v letošním roce a zatím probíhá příprava legislativy. Aukce na léky, které by měly být jedním z nástrojů konsolidace financí ve zdravotnictví, stále nefungují a jejich odstartování se teprve chystá.
Pavel Suchánek
Rozpočet se schvaluje pouze ve sněmovně.
Pravdivost výroku Pavla Suchánka potvrzuje článek 42 Ústavy, který zní takto: "(1) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda. (2) Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna."
Paní předsedkyně Němcová vlastně zavedla do jednacího řádu úzus, že pokud není pozměňovací návrh podán v elektronické podobě v určitém termínu do systému sněmovny, tak už na plénu se nesmí načítat takové ty hodinu předdomluvené pozměňovací návrhy, které byly načítány v dřívější době.
Ani v rozhodnutích předsedkyně sněmovny, usneseních Poslanecké sněmovny nebo v jednacím řádu Poslanecké sněmovny nelze najít ustanovení, o kterém hovoří poslanec Suchánek, a proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Druhá věc je ta, co říkal pan kolega Urban, to stejné máme na rozpočtovém výboru. Máme termín, do kdy se podávají pozměňovací návrhy a po tom, tomto termínu žádné pozměňující návrhy nepřijímáme.
Výrok Pavla Suchánka hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařil potřebné informace dohledat. V zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se můžeme v paragrafu 91, odstavcích 1 a 2 dočíst, že výbor má na projednání zákona lhůtu 60 dní, která smí být zkrácena na 30 dní. K připomínkovému řízení v rámci výborů se zákon ale nevyjadřuje.
