A to, co je napsané v programovém prohlášení vlády, skutečně neodpovídá návrhům ministra financí za TOP 09 Miroslava Kalouska, tedy například zavedení druhé sazby daně z příjmu.
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý. V programovém prohlášení vlády se explicitně dočteme o snaze eliminovat stávající degresi daně z příjmu nad stropy sociálních a zdravotních odvodů. Kalouskův návrh přesně tento bod mění a je tedy v souladu s programovým prohlášením vlády, ať už ho politici označují za druhou sazbu daně, solidární příspěvek nebo jinak.
iDnes.cz: "Ministr financí také hájil vyšší zdanění lidí s měsíčním příjmem nad čtyřnásobkem průměrné mzdy, tedy zhruba nad 100 tisíci korun měsíčně. "Někteří novináři ve své nekonečné tuposti tomu říkají milionářská daň. Žádná milionářská daň to není, to by byla daň z majetku. Tohle je daň z příjmu. Říkat tomu druhá sazba daně je fér, ale v ODS je to zakázané slovo, tak tomu říkáme solidární příspěvek," uvedl Kalousek. Fakticky také nejde o znevýhodnění lidí s nejvyššími příjmy, ale jen vyrovnání podmínek vůči lidem s příjmy nižšími. Zatím totiž lidé, kteří vydělávají nejvíc, platí fakticky daně nižší, a to díky stropu pro odvody na sociální a zdravotní pojištění."
Programové prohlášení vlády (.pdf - str. 5): "Vláda nechce zvyšovat progresi daně z příjmů fyzických osob. Vláda eliminuje degresi u této daně nad stropy sociálních a zdravotních odvodů do roku 2012 v souvislosti s důchodovou reformou a novým zákonem o daních z příjmů."
Já mám před sebou programové prohlášení vlády a tam je napsáno: Vláda nechce zvyšovat progresi daně z příjmu fyzických osob.
Dle dokumentu dostupného na webových stránkách vlády ČR tam tato věta opravdu je. Nachází se na straně 5 sekci Snižování administrativní zátěže, podpora podnikání, zjednodušování legislativy.
Pan ministr financí dobře ví, že jsme zrušili nebo chceme zrušit stropy na zdravotní pojištění. Ví dobře, že chceme zrušit superhrubou mzdu, nebo dokonce už jsme tak odhlasovali a prostě návrhy daňových změn jsou návrh ministra financí.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Podle programu schůze (.doc) vlády konané 24.8.2011 předkládá Návrh zákona o změně zákonů v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, kterým se mj. ruší “superhrubá mzda”, Ministerstvo financí ČR. Zákon prošel legislativním procesem a je platný od 30.12.2011.
Návrh na zrušení stropů pro výpočet zdravotního pojištění byl součástí balíčku daňových změn, který byl sněmovnou zamítnut 5.9.2012. Vláda však v zápětí zákon znovu předložila (.pdf) do sněmovny ve stejném znění a spojila s ním žádost o vyslovení důvěry.
Ano, jeden ze šestnácti (člen ODS). Jedenáct jsou členové ČSSD a zbývající jsou nestraníci nebo členové jiných politických stran. (personální zastoupení stran ve výboru regionální rady ROP Severozápad)
Podle ustanovené § 16d odst. 1 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, je kraj zastoupen v regionu soudržnosti 8 členy, pokud se tento region skládá z více než jednoho kraje. Výbor Regionální rady ROP Severozápad, který je tvořen Karlovarským a Ústeckým krajem, by tak měl podle zákona čítat 16 členů.
V současné době ale má výbor Regionální rady pouze čtrnáct členů, a to po sedmi zástupcích Karlovarského a Ústeckého kraje, a to po rezignaci Tomáše Hybnera (NS-LEV21), zástupce karlovarského kraje, a po vzetí do vazby Pavla Kouby (ČSSD), zástupce ústeckého kraje.
Jmenovitě jsou pak členové výboru za Karlovarský kraj:
ing. Zdeněk Berka (ČSSD) JUDr. Martin Havel (ČSSD) ing. Josef Hora (HNHRM) ing. Václav Jakubík (KSČM) PaedDr. Josef Novotný (ČSSD) Jakub Pánik (ČSSD) ing. Eva Valjentová (KSČM)
Za Ústecký kraj:
Radek Belej (KSČM) ing. Olga Hrebičková (ČSSD) Jaroslav Komínek (KSČM) Josef Macík (ČSSD) ing. Martin Strakoš (ČSSD) ing. Jiří Šulc (ODS) Jana Vaňhová (ČSSD)
Celkem je tedy v současné době zastoupeno ve výboru Regionální rady ROP Severozápad 8 zástupců ČSSD (v plném počtu to bylo 9), 4 zástupci KSČM, 1 zástupce ODS, a 1 zástupce HNHRM (v plném počtu ještě 1 zástupce NS-LEV21).
Na základě zjištěných informací proto hodnotíme jako nepravdivý.
Všichni víme, že pokusy o to definovat, prošel už několikrát Poslaneckou sněmovnou, bohužel neúspěšně (legislativní definování veřejného zájmu).
Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok Vladislava Rašky jako pravdivý.
Pojem veřejný zájem se řadí v právu mezi tzv. pojmy neurčité. Znamená to, že obsah tohoto pojmu není nikde přesně definován a jeho rozsah i obsah se může měnit.
Podle Deníku veřejné správy však existovaly snahy o „deklarování veřejného zájmu v konkrétní věci zákonem“ a takové snahy označil Ústavní soud za protiústavní. Jednalo se konkrétně o §3a zákona č 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě. Další snahou měl pak být „zákon šestnácti silnic“ a zákon ve věci výstavby vzletové a přistávací dráhy letiště Praha-Ruzyně.
Zpráva také uvádí, že definování veřejného zájmu je možné v určité oblasti. Je však nutné zachovat vymezení obecné a neurčité.
Prostě ustanovení krajů je dané zákonem, kraj je vyšší územně samosprávný celek a když to řeknu, má svých problematických oblastí celou řadu, počínaje sociální problematikou, konče zdravotnictvím, starání se o silnic druhé a třetí třídy.
Celý výrok Vladislava Rašky hodnotíme jako pravdivý na základě dohledaných dílčích skutečností.
Kraje jsou vyšší územně samosprávné celky dle článku 99 Ústav y České republiky.
Působnost krajů v sociální oblasti je dána § 5 zákonač. 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Působnost krajů v oblasti zdravotnictví je dána § 110zákona č. 372/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Působnost krajů ve starání se o silnice II. a III. třídy je dána § 9 zákona č. 13/1997 Sb. (.pdf) ve znění pozdějších předpisů.
Ten balíček řeší tři oblasti, jedna je hazard, druhá je možné pětkrát a dost, to jest kvalifikovat opakované trestné přestupky jako trestný čin a samozřejmě je to otázka sociálního bydlení.
Výrok Vladislava Rašky je hodnocen jako pravdivý a to na základě dohledané legislativy na stránkách Poslanecké sněmovny.
25. září byly v Poslanecké sněmovně hlasovány (body 94 - 96) 3 legislativní návrhy zastupitelstva Ústeckého kraje. Konkrétně šlo o tisky 494, 495 a 496 a byly to návrhy změn zákonů v oblasti sociálního bydlení (494), loteriích (495) a také o novelu trestního zákoníku (496). Důvodová zpráva návrhu trestního zákoníku uvádí přesné formulace, které z opakovaných přestupků mají učinit trestný čin. Nicméně Vladislav Raška se mýlí v kvantifikaci, z návrhu novely zákona plyne, že jde o tzv. "třikrát a dost" - konkrétní formulace v návrhu (.doc - str.12): " byl za takový přestupek v posledních třech letech alespoň dvakrát postižen ". I přes tuto výhradu však hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jeden z důvodů, proč ústecký balíček nebyl podpořen opakovaně v Poslanecké sněmovně je, že stávající návrhy například, co se týče hazardu, prostě jsou řešeny již přijatými právními úpravami v Poslanecké sněmovně.
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Přestože 6. září 2011 byla přijata například novela zákona o loteriích č. 300/2011 Sb., nelze nijak bezpečně ověřit, zda taková právní úprava byla tím pravým důvodem k zamítnutí tzv. ústeckého balíčku.
Současnost: Vláda ČR schválila nový návrh zákona o loteriích, který by měl mj. umožnit obcím lépe regulovat hazard v jejich katastru, nebyl však ještě předložen k projednání Poslanecké sněmovně. Nyní probíhá tříměsíční notifikační proces (konzultace kompatibility s evropským právem) ve vztahu k Evropské komisi.
Doplnění: Jedná se o tzv. ústecký balíček legislativních změn, jehož snahou je novelizovat trestní zákoník, zákon o sociálním bydlení a zákon o loteriích. Zatímco první dva návrhy byly zamítnuty, návrh na změnu zákona o loteriích, který by podle navrhovatelů měl dát více pravomocí obcím, byl přikázán k projednání výborům (nejdříve 3. října 2012).
Dokumenty spojené s tzv. ústeckým balíčkem zde.
Také se nečeká a podle informací, které jsou k dispozici, ten termín je 2. října, dokdy musí Česká republika, mimo jiné o vazbě na operační program Severozápad, odpovědět Evropské komisi.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám dohledat žádné oficiální informace týkající se jak údajného dopisu Evropské komise, tak ani termínu odpovědi na něj.
Jediná informace, kterou jsme našli, je v rozhovoru s hejtmanem Karlovarského kraje Josefem Novotným, který na to téma říká: " Náš kraj se v úterý zúčastnil schůzky na ministerstvu financí a společně se snažíme najít řešení. Víme pouze to, že na dopis od Evropské komise má do 30. září reagovat příslušné ministerstvo, a teď nevím které, zda financí, nebo pro místní rozvoj. "
Vzhledem k nejistotě hejtmana a absence dalších informací, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
My tady hovoříme o částce minimálně 2,5 miliardy.
Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
V médiích se objevují informace o minimálně 2,5 miliardách korun, které by měl ROP Severozápad vracet kvůli chybám v rozdělování dotací. Objevují se i informace o dokonce 3,3 miliardách. V rozhovoru pro server iHNED hejtman karlovarského kraje Josef Novotný shrnuje: " Čísla se neustále různí, dříve zaznělo 2,5 miliardy, teď už to jsou 3,5 miliardy. "
Každopádně lze dát Vladislavu Raškoví za pravdu, že se obecně hovoří minimálně o částce 2,5 miliardy korun.
