ODS

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám dohledat žádné oficiální informace týkající se jak údajného dopisu Evropské komise, tak ani termínu odpovědi na něj.

Jediná informace, kterou jsme našli, je v rozhovoru s hejtmanem Karlovarského kraje Josefem Novotným, který na to téma říká: " Náš kraj se v úterý zúčastnil schůzky na ministerstvu financí a společně se snažíme najít řešení. Víme pouze to, že na dopis od Evropské komise má do 30. září reagovat příslušné ministerstvo, a teď nevím které, zda financí, nebo pro místní rozvoj. "

Vzhledem k nejistotě hejtmana a absence dalších informací, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

V médiích se objevují informace o minimálně 2,5 miliardách korun, které by měl ROP Severozápad vracet kvůli chybám v rozdělování dotací. Objevují se i informace o dokonce 3,3 miliardách. V rozhovoru pro server iHNED hejtman karlovarského kraje Josef Novotný shrnuje: " Čísla se neustále různí, dříve zaznělo 2,5 miliardy, teď už to jsou 3,5 miliardy. "

Každopádně lze dát Vladislavu Raškoví za pravdu, že se obecně hovoří minimálně o částce 2,5 miliardy korun.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle aktuálně.cz by se skutečně měla částka pohybovat kolem jedné miliardy eur, tedy zhruba kolem 25-ti miliard korun. V článku se píše, že informaci potvrdilo i ministerstvo pro místní rozvoj. Avšak není zde zcela jasně popsáno, kde server aktuálně.cz tuto informaci získal. Navíc další státní orgány, jako např. ministerstvo financí tuto částku zatím nepotvrdilo ani nevyvrátilo. V článku se rovněž píše, že tato částka nemusí být konečná. Obecně je pak situace kolem stanovení výše této korekční částky poměrně nepřehledná.

ROP Severozápad, pod který patří i Ústecký kraj v současnosti odvolal vazebně stíhaného ředitele Pavla Markvarta, na jehož místo nastoupila Jana Havlicová. Proplácení dotací je však zatím stále pozastavené.

Podle ustanovené § 16d odst. 1 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, je kraj zastoupen v regionu soudržnosti 8 členy, pokud se tento region skládá z více než jednoho kraje. Výbor Regionální rady ROP Severozápad, který je tvořen Karlovarským a Ústeckým krajem, by tak měl podle zákona čítat 16 členů.

V současné době ale má výbor Regionální rady pouze čtrnáct členů, a to po sedmi zástupcích Karlovarského a Ústeckého kraje, a to po rezignaci Tomáše Hybnera (NS-LEV21), zástupce karlovarského kraje, a po vzetí do vazby Pavla Kouby (ČSSD), zástupce ústeckého kraje.

Jmenovitě jsou pak členové výboru za Karlovarský kraj:

ing. Zdeněk Berka (ČSSD) JUDr. Martin Havel (ČSSD) ing. Josef Hora (HNHRM) ing. Václav Jakubík (KSČM) PaedDr. Josef Novotný (ČSSD) Jakub Pánik (ČSSD) ing. Eva Valjentová (KSČM)

Za Ústecký kraj:

Radek Belej (KSČM) ing. Olga Hrebičková (ČSSD) Jaroslav Komínek (KSČM) Josef Macík (ČSSD) ing. Martin Strakoš (ČSSD) ing. Jiří Šulc (ODS) Jana Vaňhová (ČSSD)

Celkem je tedy v současné době zastoupeno ve výboru Regionální rady ROP Severozápad 8 zástupců ČSSD (v plném počtu to bylo 9), 4 zástupci KSČM, 1 zástupce ODS, a 1 zástupce HNHRM (v plném počtu ještě 1 zástupce NS-LEV21).

Na základě zjištěných informací proto hodnotíme jako nepravdivý.

Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok Vladislava Rašky jako pravdivý.

Pojem veřejný zájem se řadí v právu mezi tzv. pojmy neurčité. Znamená to, že obsah tohoto pojmu není nikde přesně definován a jeho rozsah i obsah se může měnit.

Podle Deníku veřejné správy však existovaly snahy o „deklarování veřejného zájmu v konkrétní věci zákonem“ a takové snahy označil Ústavní soud za protiústavní. Jednalo se konkrétně o §3a zákona č 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě. Další snahou měl pak být „zákon šestnácti silnic“ a zákon ve věci výstavby vzletové a přistávací dráhy letiště Praha-Ruzyně.

Zpráva také uvádí, že definování veřejného zájmu je možné v určité oblasti. Je však nutné zachovat vymezení obecné a neurčité.

Celý výrok Vladislava Rašky hodnotíme jako pravdivý na základě dohledaných dílčích skutečností.

Kraje jsou vyšší územně samosprávné celky dle článku 99 Ústav y České republiky.

Působnost krajů v sociální oblasti je dána § 5 zákonač. 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Působnost krajů v oblasti zdravotnictví je dána § 110zákona č. 372/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Působnost krajů ve starání se o silnice II. a III. třídy je dána § 9 zákona č. 13/1997 Sb. (.pdf) ve znění pozdějších předpisů.

Výrok Vladislava Rašky je hodnocen jako pravdivý a to na základě dohledané legislativy na stránkách Poslanecké sněmovny.

25. září byly v Poslanecké sněmovně hlasovány (body 94 - 96) 3 legislativní návrhy zastupitelstva Ústeckého kraje. Konkrétně šlo o tisky 494, 495 a 496 a byly to návrhy změn zákonů v oblasti sociálního bydlení (494), loteriích (495) a také o novelu trestního zákoníku (496). Důvodová zpráva návrhu trestního zákoníku uvádí přesné formulace, které z opakovaných přestupků mají učinit trestný čin. Nicméně Vladislav Raška se mýlí v kvantifikaci, z návrhu novely zákona plyne, že jde o tzv. "třikrát a dost" - konkrétní formulace v návrhu (.doc - str.12): " byl za takový přestupek v posledních třech letech alespoň dvakrát postižen ". I přes tuto výhradu však hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Přestože 6. září 2011 byla přijata například novela zákona o loteriích č. 300/2011 Sb., nelze nijak bezpečně ověřit, zda taková právní úprava byla tím pravým důvodem k zamítnutí tzv. ústeckého balíčku.

Současnost: Vláda ČR schválila nový návrh zákona o loteriích, který by měl mj. umožnit obcím lépe regulovat hazard v jejich katastru, nebyl však ještě předložen k projednání Poslanecké sněmovně. Nyní probíhá tříměsíční notifikační proces (konzultace kompatibility s evropským právem) ve vztahu k Evropské komisi.

Doplnění: Jedná se o tzv. ústecký balíček legislativních změn, jehož snahou je novelizovat trestní zákoník, zákon o sociálním bydlení a zákon o loteriích. Zatímco první dva návrhy byly zamítnuty, návrh na změnu zákona o loteriích, který by podle navrhovatelů měl dát více pravomocí obcím, byl přikázán k projednání výborům (nejdříve 3. října 2012).

Dokumenty spojené s tzv. ústeckým balíčkem zde.

Dopravní podnik města Olomouce podal na Romana Smetanu pouze trestní oznámení na neznámého pachatele, samotnou žalobu podal až státní zástupce Jaroslav Kouřil, jelikož je to v jeho kompetencích. Vzhledem k tomu, že zde došlo k trestnému činu, tak se v takovémto případě vždy podává trestní oznámení a žalobu podává až státní zástupce. Předpokládáme, že zde došlo pouze k záměně těchto dvou pojmů, a proto považujeme výrok za pravdivý.

Kompetence kraje v otázce řešení krizových situací jsou uvedeny v zákonu č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Tento zákon sice v Hlavě II - Orgány krizového řízení - Díl 1 Vláda §4 stanovuje, že:

"(1) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace

a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost

b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu, 7)"

Vláda ČR je tím, kdo nese hlavní zodpovědnost za rozhodování v krizovém řízení, ovšem i kraje mají vymezeny své povinnosti v Dílu 4 Orgány kraje §14:

"(1) Orgány kraje zajišťují připravenost kraje na řešení krizových situací."

Povinností kraje je tedy realizovat opatření, jež jsou mu uložena exekutivou. Dále se v tomto paragrafu také uvádí, že krajský úřad zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje, který je schvalován hejtmanem.

Kraje mají tedy širší kompetence, než je ve výroku naznačováno, jelikož na nich spočívá realizace opatření stanovených nadřízenými státními orgány.

Svolání bezpečnostní rady kraje je v kompetenci kraje, neboť se jedná o koordinační orgán pro přípravu na krizové situace, jehož předsedou je hejtman kraje.

Stejně tak může kraj zřídit bezplatnou linku, což můžeme doložit například na reakci Jihomoravského kraje na rizika požití nebezpečného alkoholu. V případě Olomouckého kraje však tato možnost nebyla využita, byla zvolena cesta vydání informačních letáků s odkazem na linku 155.

Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje byla zřízena k 1. lednu 2003 v souladu s ustanovením § 82 odst. 1 zák.č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a je organizační složkou Ministerstva zdravotnictví ČR. Tato instituce tedy opravdu spadá pod státní nikoli krajskou správu.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako zavádějící, jelikož kraj je v řešení krizové situace sice podřízen nařízení exekutivy či jí stanoveným orgánem, ale právě na něm spočívá realizace opatření, která mají dopomoci k vyřešení krizové situace.