ODS

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ČOI skutečně spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Zároveň není pověřena kontrolou kvality potravin, ale zabývá se poctivostí prodeje.

Česká obchodní inspekce:"Česká obchodní inspekce (ČOI) je orgánem státní správy podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Ústředního ředitele ČOI jmenuje ministr průmyslu a obchodu. ČOI byla ustanovena zákonem č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci...Česká obchodní inspekce kontroluje a dozoruje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště (tržnice), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává tento dozor jiný správní úřad.Česká obchodní inspekce nekontroluje kvalitu potravin, pokrmů a tabákových výrobků. Těmito produkty a službami se ČOI zabývá pouze z hlediska poctivosti jejich prodeje (jako je správné účtování ceny a pod.). Dozor nad kvalitou potravinářských výrobků vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce."

Výrok Tomáše Jirsy je na základě informačního časopisu JE Temelín a dalších zpravodajských článků hodnocen jako pravdivý.

Podle oficiálního časopisu JE Temelín, tzv. temelínky (.pdf; páté číslo roku 2012), je začátek vlastní stavby plánován na roky 2016-2017. Tak se alespoň píše v článku s názvem „ČEZ dostal tři nabídky na dostavbu Temelína“ na straně šest. Stejný termín byl uveden v úvodním Slově ředitele Miloše Štěpanovského v předchozím čísle (.pdf) stejného časopisu. Tento termín uvádí také ČTK v článku České televize.

Společnost ČEZ vyhlásila veřejnou zakázku na dostavbu těchto bloků 3. srpna 2008. Do října 2011 probíhala jednání včetně kvalifikace zájemců (ta skončila na jaře 2010). 3. července letošního roku byly otevřeny nabídky zájemců o dostavbu JE Temelín. Podpis smlouvy s vítězem této zakázky je plánován na konec roku 2013.

Výrok označujeme, jako neověřitelný.

Uvedený výrok musíme zasadit do kontextu debaty, kdy je reakcí na předchozí prohlášení Tomáše Jirsy:

Tomáš JIRSA, lídr kandidátky /ODS/

-------------------- "Na odpověď vaší, já jsem původním povoláním projektant, kdybych byl hejtmanem, tak bych každý měsíc svolával kontrolní den, kde bych kontroloval výkupy pozemků, projekční připravenost, spolupráci s ŘSD a peníze ve státním rozpočtu. Každý měsíc jeden den."

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

"A to byste dělal jako hejtman?"

Tomáš JIRSA, lídr kandidátky /ODS/

--------------------

"To bych dělal jako hejtman."

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

"No, ale teď ale ODS vládne, tady v Jihočeském kraji ve velké koalici se sociálními demokraty."

Tomáš JIRSA, lídr kandidátky /ODS/

--------------------

"Máme sdružení pro dálnici, které to dělá, které vede senátor Pavel Eybert, a to je sdružení, to je lobbistické centrum, které toto dělá, ale dělal bych to jako hejtman."

Sdružení pro výstavbu D3 a R4 skutečně existuje a je vedeno senátorem ODS Mgr. Pavlem Eybertem. To, zda sdružení opravdu uspořádává každý měsíc zmiňovaný "kontrolní den" je z veřejně dostupných zdrojů nedohledatelné.

Výrok Tomáše Jirsy hodnotíme jako pravdivý.

Výstavba úseku dálnice D3 před Českými Budějovicemi mezi Bošilcem a Borkem (podrobněji viz na sebe navazující mapy zde (.jpg) a zde (.jpg)) je v současnosti skutečně ve fázi projekčních příprav. Vláda svým usnesením (.pdf) ze dne 26. června 2012 uložila ministrovi dopravy do 30. listopadu tohoto roku zpracovat analýzu proveditelnosti a výhodnosti realizace pilotního projektu výstavby úseku dálnice Bošilec-Borek formou PPP.

Pro úplnost dodáváme, že forma PPP v tomto případě znamená finanční účast soukromého koncesionáře na výstavbě dálnice a po zprovoznění dálnice pak platby ze strany státu za dohodnutých podmínek. Výběr koncesionáře bude probíhat dle zákona o veřejných zakázkách a dle informací Ministerstva dopravy by kritériem výběru měla být zejména výše těchto budoucích plateb, která se bude odvíjet od kvality provozování daného úseku dálnice.

Podle Zákona č. 114/1995 Sb. se sledované vodní cesty dělí na vodní cesty účelové (ty slouží pouze pro rekreaci a pro dopravu místního významu) a dopravně významné. Dopravně významné cesty se dál dělí na využívané a využitelné.

Podle Zákona č. 114/1995 Sb. §3, odst. 4, písm. b) jsou využívané vodní cesty na toku řeky Vltavy "1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2. od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun." Dle portálu plavba.cz se úsek mezi Třebenicemi a a přístavem Radotín nazývá dolní Vltava, mezi Třebenicemi a Českými Budějovicemi se jedná o střední Vltavu.

Podle projektu z roku 2008 Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice - Týn nad Vltavou bylo cílem splavnění 33 km dlouhého úseku Vltavy z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou. Tímto by vznikla souvislá vodní cesta v délce 93 km z Českých Budějovic do Orlické přehrady. Tento projekt byl určen pro rekreační plavbu. Projekt byl rozdělen do tří etap, do tří investičních záměrů. "Stavby těchto záměrů jsou zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 až 2013 schváleného vládou České republiky usnesením č. 1064 ze dne 19. září 2007."

Splavnění tohoto úseku řeky Vltavy (pro rekreační účely) bylo rozhodnuto schválením vlády v roce 2007.

Jiné rozhodnutí o splavnění Vltavy se bohužel nepodařilo dohledat.

I přesto, že se nám nepodařilo dohledat přímé odkazy na uvedené zákony, považujeme tento výrok za pravdivý.

Časopis Stavebnictví na svých webových stránkách v článku věnovanému Splavnosti vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice-Týn nad Vltavou uvádí, že "Vodohospodářský zákon z roku 1901 nařizoval splavnění Vltavy z Mělníka do Budějovic a Otavy do Písku." To potvrzuje např. i webová stránka státního podniku Povodí Vltavy. Uvedený článek dále také zmiňuje tzv.: "Zákon o státním fondu pro splavnění řek z roku 1931, který znamenal další splavnění Vltavy v novém, víceúčelovém pojetí s vyššími stupni, které kromě plavby sledovaly i využití stupňů k výrobě elektrické energie." Jelikož se nám nepodařilo najít odkaz či zdroj upozorňující na zákon z roku 1934, jenž by zmiňoval splavnost Vltavy, domníváme se, že kandidát ODS Tomáš Jirsa měl na mysli nejspíše zákon z roku 1931. Současná platná legislativa z roku 1995 - Zákon č. 114/1995 Sb. - o vnitrozemské plavbě, ve své druhé části věnované vodním cestám v § 3 odst. 4 písm. b uvádí, že "(4)Vodní cesty využívané jsou: b)vodní tok Vltavy 1.od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně vyústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2.od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun. " I přes nenalezení odkazu či zdroje zmiňujícího zákon z roku 1934 a vzhledem ke konstrukci výroku, který snaží zdůraznit především historický význam splavnosti řeky Vltavy (jenž je potvrzen zákonem z roku 1901), jsme výrok označili za pravdivý.

.

Výrok Tomáše Jirsy hodnotíme jako pravdivý. Státní podnik Povodí Vltavy má mimo jiné jako jedno ze svých poslání uvedený bod " zabezpečení ochrany před povodněmi spadající do povinností správce vodních toků, správce povodí a vlastníka vodních děl. " Protipovodňová opatření investuje Povodí Vltavy například skrze dotační program Podpora prevence před povodněmi II. Na stránkách lze najít také mapu protipovodňových opatření realizovaných tímto státním podnikem.

Dle informací z oficiálních webových stránek průmyslové zóny Holešov připravoval Zlínský kraj tento projekt opravdu od roku 2003, kdy byl krajskými zastupiteli schválen záměr na její vybudování.

Výrok Libora Lukáše je pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, dohledané schválené změny územního plánu ze stránek města Holešov se totiž o průmyslové zóně nezmiňují.

O vzniku rozvojové plochy u Holešova rozhodlo Zastupitelstvo Zlínského kraje již v roce 2003. V současné době má Strategická průmyslová zóna Holešov 360 hektarů.

Na stránkách města Holešov je k dohledání 17 schválených změn územního plánu a také mapa (.pdf) územního plánu města Holešov, kde lze vidět tuto určenou průmyslovou zónu, resp. její část nacházející se na katastrálním území města. Údaje o schválených změnách jsou k dispozici však až od roku 2008 do současné doby a o průmyslové zóně se nezmiňují. Dřívější dokumenty týkající se problematiky Strategické průmyslové zóny Holešov probírané v Zastupitelstvu města se nám dohledat nepodařilo. Z těchto důvodů tedy nelze posoudit pravdivost výroku.

Na základě nedostatku jednoznačných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Zásady územního rozvoje Zlínského kraje byly schváleny 10. 9. 2008 na předposledním zasedání zastupitelstva ve volebním období 2004 - 2008. V té době byli mezi zastupiteli Jiří Čunek, Libor Lukáš a Stanislav Mišák. V září roku 2012 proběhla aktualizace zásad územního rozvoje. V tomto volebním období jsou zastupiteli Petr Gazdík, Libor Lukáš, Ivan Mařák a Stanislav Mišák. Jediným z hostů Václava Moravce, který se schvalování zásad územního rozvoje neúčastnil v žádné fázi, byl Lubomír Nečas. Záznamy z hlasování zastupitelstva bohužel nejsou dostupné, nemůžeme proto jednoznačně říct, kdo se jednání zúčastnil, případně jak hlasoval. Nemůžeme bohužel ani jednoznačně říct, jak přesně Libor Lukáš myslel ony "tři generace politiků".

Bohužel nejsme dostatečnými odborníky na územní plánování, abychom mohli určit, kde přesně v územním plánu je definována Holešovická průmyslová zóna. Jak ze stránek průmyslové zóny, tak ze stránek jejích odpůrců vyplývá, že průmyslová zóna, a snaha ji zaplnit investory, reálně existuje, což by bez zakotvení v územním plánu nebylo možné.