ODS

Státní maturita opravdu proběhla dvakrát, a to v letech 2011 a 2012. To potvrzují i stránky novamaturita.cz.

Jak dlouho je maturita připravovaná vysvětluje tehdejší ministrině školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová ve svém rozhovoru pro deník Právo z 12. června 2009. (Dostupný na webu ministerstva.)

V rozhovoru se uvádí: " OTÁZKA:Státní maturity se připravují od roku 1997. Kolik za tuto dobu stát vynaložil prostředků - hovoří se o stovkách miliónů - a na co vše peníze šly?Od roku 1997 do přijetí novely školského zákona v závěru roku 2004 byly provedeny jen některé přípravné práce, které měly (mimo jiné) ověřit nové formy ukončování středoškolského studia. Vyčíslit přesně, jaká část prostředků byla investována v přímé souvislosti s přípravou maturit, nelze. Od roku 2004 pak byly zahájeny vlastní analytické, přípravné a ověřovací práce na změnách podoby maturitní zkoušky. "

Začátek příprav v roce 1997 udávají české zpravodajské servery: novinky.cz, ihned.cz a další. Dále i zpráva NKÚ (.pdf) v úvodu říká, že přípravy státní maturity byly zahájeny na konci 90. let.

Výrok ministra Fialy označujeme jako pravdivý, protože opravdu proběhly dva ročníky státní maturity a doba příprav opravdu trvala od roku 1997 do roku 2011, kdy byly maturity spuštěny, tedy 14 let.

Pracovní skupina pro revizi státní maturity vznikla po zveřejnění výsledků státních maturit za rok 2012 dne 20. června 2012. Ministr Fiala skupinu sestavil ze 14 členů. Z klíčových závěrů pracovní skupiny vyplývá, že se experti shodli na zachování společné části maturity. Nicméně z těchto závěrů není patrné, zda hlasování bylo opravdu jednomyslné, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Dle dokumentu Zásady a pravidla financování veřejných vysokých škol pro rok 2012 na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je příspěvek státu kromě počtu studentů VŠ určován také dle: „...vědeckého výkonu vysokých škol, kvality studijních programů a uplatnění absolventů a mezinárodní mobility a internacionalizace…“

Podrobnější informace o kvalitativních parametrech jsou pak dostupné ve výše zmíněném dokumentu, v kapitole 3.1.3. Ukazatele kvality a výkonu pro rok 2012.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle dat ČSÚ byl roční deficit pro rok 2010 ve výši 4,83 % HDP. V roce 2011 deficit klesl na 3,09 % HDP. Vládě premiéra Nečase se tedy daří snižovat deficit veřejných financí. Čísla ČSÚ potvrdil i Eurostat.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy (.pdf, str. 2) uvolněné Eurostatem, ve které můžete nalézt tabulku uvádějící dluhy jednotlivých zemí v % HDP za první kvartál roku 2012. Česká republika je skutečně na sedmém místě.

Situace se tak nezměnila vůči stavu v 11. březnu 2012, kdy jsme pro vás ověřovali stejný výrok.

Pro doplnění: z tabulky na straně čtyři ve výše uvedeném dokumentu vyplývá, že nejvyšší dluh za první kvartál 2012 v % HDP má Řecko (132,4 %), nejnižší naopak Estonsko (6,6 %).

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle poslední statistiky Eurostatu z července 2012 má Česká republika opravdu šestou nejnižší nezaměstnanost v EU.

Dle statistiky Eurostatu o nejnovějších dostupných datech měla Česká republika v roce 2010 nejnižší míru chudoby v Evropské unii. Podrobné zobrazení statistiky říká, že to v roce 2010 bylo 14,4%.

Statistiky Eurostatu umisťují ČR nejlépe na třetí místo.

Předešleme, že hodnocení premiérova výroku stojí na předpokladu, že "míru zadlužení" je třeba měřit v poměru k HDP daného státu (pokud bychom měřili objem dluhu v Korunách/Euro, nejméně zadlužené by přirozeně byly malé státy).

Eurostat uvádí hodnoty všech premiérem zmíněných dluhů: stát a veřejné instituce jsou zahrnuty ve statistice státního dluhu (angl., government deficit/surplus, debt and associated data), zatímco hodnota dluhu domácností je uvedena v sadě ročních sektorových účtů (angl.. Annual sector accounts - Financial balance sheets). Pro rok 2011 nejsou k dispozici hodnoty u některých zemí. Za rok 2010 jsou uvedeny tyto procentní podíly na HDP:

stát a další

domácnosti součet Bulharsko 16,3 33,5 49,8 Rumunsko 30,5 27,0 57,5 Estonsko 6,7 64,5 71,2 Lucembursko 19,1 52,3 71,4 Česko38,133,771,8 Slovinsko 38,8 35,4 74,2 Litva 38,0 39,4 77,4 Slovensko 41,1 48,9 90,0 Polsko 54,8 35,6 90,4 Lotyšsko 44,7 51,7 96,4 Finsko 48,4 68,3 116,7 Maďarsko 81,4 42,4 123,8 Švédsko 39,4 86,5 125,9 Rakousko 71,9 57,3 129,2 Německo 83,0 61,5 144,5 Malta 69,4 77,4 146,8 Francie 82,3 64,9 147,2 Belgie 96,0 53,8 149,8 Španělsko 61,2 91,2 152,4 Itálie 118,6 59,2 177,8 Británie 79,6 105,1 184,7 Dánsko 42,9 150,7 193,6 Nizozemí 62,9 133,9 196,8 Portugalsko 93,3 104,9 198,2 Řecko 145,0 65,8 210,8 Kypr 61,5 154,0 215,5 Irsko 92,5 124,5 217,0

Jak vidíme, Česko se nachází na pátém místě mezi zeměmi EU. Hodnoty jsou z roku 2010 a mohly se samozřejmě změnit. Rozdíl mezi Českem a Rumunskem nicméně dovoluje s jistotou označit Česko podle premiérova výpočtu za nejlépe třetí nejméně zadluženou zemi EU a premiérův výrok tedy za nepravdivý.

Aktuální výnosy českých státních dluhopisů jsou pro 2 roční, 5 roční a 10 roční splatnosti postupně 0,521 %, 1,275 % a 2,486 %. Naproti tomu, výnosy polských vládních dluhopisů představují pro zmíňované splatnosti jednotlivě 3,945 %, 4,218 % a 4,809 % (údaje byly čerpány ze stránek bloombergu a forexprosu v otevíracích cenách z 10. září). Jak je tedy z uvedených dat patrné, ČR si skutečně půjčuje laciněji než Polsko.

Ze struktury veřejně dostupních údajů na stránkách MF ČR však nejsme schopni spočítat dodatečné náklady dluhové služby plynoucí z vyšších sazeb, obsluha dluhu by však byla rozhodně vyšší než je tomu při současných výnosech. Výrok Petra Nečase tak hodnotíme jako neověřitelný.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící na základě statistiky ČSÚ, která je v rozporu s tvrzením Petra Nečase. Pro přesnost uvádíme, že spotřebu obyvatel ověřujeme na základě výše spotřebních vydání na domácnost. Pokud se podíváme na statistiky ČSÚ z 2.čtvrtletí 2012, 1.čtvrtletí 2012, 4.čtvrtletí 2011 a 3.čtvrtletí 2011, je zřejmé, že nemůžeme hovořit o konstantním snižování spotřebních vydání na domácnost:

3.čtvrtletí 2011 9902 Kč 4.čtvrtletí 2011 10371 Kč 1.čtvrtletí 2012 9388 Kč 2.čtvrtletí 2012 9815 Kč

Dle údajů ČSÚ potom došlo mezi 2.čtvrtletím let 2011 a 2012 zhruba k 5% snížení nákladů na spotřební vydání jednotlivých domácností.

Přestože oproti roku 2011 výše spotřebních vydání klesá, nemůžeme říci, že by tento pokles byl standardní 15 měsíců v řadě, proto hodnotíme výrok jako zavádějící.