ODS

Podle zákona č. 288/2011 mají města možnost vymezit určitá místa jako nízkoemisní zóny, což jsou zóny omezující vjezd vozidlům na základě výše jejich emisí. Tyto zóny zvažuje zavést 6 obcí v rámci Moravskoslezského kraje a budou tak moci učinit od října 2013, umožní jim to nařízení vlády.

Výrok je pravdivý vzhledem k tomu, že rozhodnutí zavést emisní zóny skutečně závisí na rozhodnutí města.

Výrok odpovídá informacím uvedených v médiích.

Projekt spalovny v Karviné (oficiálně Krajské integrované centrum na energetické využívání odpadů - KIC) byl skutečně odložen o cca. 1 rok kvůli neschválené podpoře ze strany Evropské komise, informovala o tom např. Česká televize. Podle vyjádření mluvčí Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Karin Pelikánové pro Karvinský deník chtěla Komise na stavbu přispět opravdu "pouze" 20 % místo plánovaných 40 %. Na základě tohoto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dopravní podnik města Olomouce podal na Romana Smetanu pouze trestní oznámení na neznámého pachatele, samotnou žalobu podal až státní zástupce Jaroslav Kouřil, jelikož je to v jeho kompetencích. Vzhledem k tomu, že zde došlo k trestnému činu, tak se v takovémto případě vždy podává trestní oznámení a žalobu podává až státní zástupce. Předpokládáme, že zde došlo pouze k záměně těchto dvou pojmů, a proto považujeme výrok za pravdivý.

Kompetence kraje v otázce řešení krizových situací jsou uvedeny v zákonu č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Tento zákon sice v Hlavě II - Orgány krizového řízení - Díl 1 Vláda §4 stanovuje, že:

"(1) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace

a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost

b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu, 7)"

Vláda ČR je tím, kdo nese hlavní zodpovědnost za rozhodování v krizovém řízení, ovšem i kraje mají vymezeny své povinnosti v Dílu 4 Orgány kraje §14:

"(1) Orgány kraje zajišťují připravenost kraje na řešení krizových situací."

Povinností kraje je tedy realizovat opatření, jež jsou mu uložena exekutivou. Dále se v tomto paragrafu také uvádí, že krajský úřad zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje, který je schvalován hejtmanem.

Kraje mají tedy širší kompetence, než je ve výroku naznačováno, jelikož na nich spočívá realizace opatření stanovených nadřízenými státními orgány.

Svolání bezpečnostní rady kraje je v kompetenci kraje, neboť se jedná o koordinační orgán pro přípravu na krizové situace, jehož předsedou je hejtman kraje.

Stejně tak může kraj zřídit bezplatnou linku, což můžeme doložit například na reakci Jihomoravského kraje na rizika požití nebezpečného alkoholu. V případě Olomouckého kraje však tato možnost nebyla využita, byla zvolena cesta vydání informačních letáků s odkazem na linku 155.

Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje byla zřízena k 1. lednu 2003 v souladu s ustanovením § 82 odst. 1 zák.č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a je organizační složkou Ministerstva zdravotnictví ČR. Tato instituce tedy opravdu spadá pod státní nikoli krajskou správu.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako zavádějící, jelikož kraj je v řešení krizové situace sice podřízen nařízení exekutivy či jí stanoveným orgánem, ale právě na něm spočívá realizace opatření, která mají dopomoci k vyřešení krizové situace.

V sekci Bezpečnost a ochrana majetku volebního programu ODS pro krajské volby 2012 v Olomouckém kraji je uveden následující záměr:

"Budeme po státu požadovat realizaci dalších protipovodňových opatření na tocích Moravy a Bečvy (např. zkapacitnění koryta v Olomouci, vybudování obtoku Litovle, zahájení výstavby suchého poldru v Teplicích nad Bečvou)."

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý, jelikož protipovodňová opatření jsou skutečně uvedena ve volebním programu ODS pro krajské volby 2012 v Olomouckém kraji.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože na oficiálních stránkách ani jedné ze zmíněných institucí, ani v médiích jsme nenašli o takové pracovní skupině zmínku.

O iniciaci pracovní skupiny na obnovu trhu v České republice neinformuje na svých stránkách Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědelství ani Potravinářská komora ČR. Ani v médiích se nám nepodařilo najít zprávy o existenci takové skupiny.

Meziresortní pracovní skupina ve spojitosti s kauzou methyl sice operuje, ale v jiném složení - ministerstva zdravotnictví, zemědělství a vnitra a Policie ČR - jak je možné dohledat např. na stránkách Ministerstva zdravotníctví České republiky.

Výrok ministra potvrzuje několik mediálních zdrojů, např. Týden či ihned.cz. Bendl hodlá předložit vládě návrh na tzv. rodným listem, který by mapoval původ lihoviny. O jeho návrhu rozhodne sbor ministrů ve středu 26. září. Na základě těchto informací výrok hodnotíme jako pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť definitivně hlavního hygienika ČR jmenuje vláda ČR, ministr zdravotnictví jej navrhuje. Jako zavádějící výrok hodnotíme především proto, že například zástupce hlavního hygienika může jmenovat ministr přímo, bez schválení vlády - nejedná se tedy o naprosto formální proces.

Zákon o péči o zdraví lidu č. 20/1966 Sb. (.pdf - str. 87) : "K odbornému usměrňování péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek je ustanoven v ministerstvu zdravotnictví jako orgán hygienické služby hlavní hygienik České republiky, kterého na návrh ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda. Ministr zdravotnictví může jmenovat zástupce hlavního hygienika České republiky."

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť stávající systém kontroly potravin je skutečně rozdělen mezi několik specializovaných institucí.

Bude-li zákazník hypoteticky vystaven v restauraci závadné zvěřině (nebo jinému produktu živočišného původu), následné kontrola bude vedena jak z pozice Krajských hygienických stanic, zda nebyli v zařízení porušeny hygienické normy, tak z pozice Státní veterinární zprávy, která bude zjišťovat příčiny závadnosti zvěřiny, což v praxi znamená " dozor v chovech hospodářských zvířat, dozor ve zpracovatelských závodech a dozor při uvádění potravin živočišného původu do oběhu ".

Česká obchodní inspekce:"Česká obchodní inspekce kontroluje a dozoruje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště (tržnice), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává tento dozor jiný správní úřad.Česká obchodní inspekce nekontroluje kvalitu potravin, pokrmů a tabákových výrobků. Těmito produkty a službami se ČOI zabývá pouze z hlediska poctivosti jejich prodeje (jako je správné účtování ceny a pod.). Dozor nad kvalitou potravinářských výrobků vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce."Státní zemědělská a potravinářská inspekce: "SZPI kontroluje, v rámci stanovených kompetencí, potraviny, suroviny k jejich výrobě, zemědělské výrobky a tabákové výrobky. Tyto kompetence se vztahují na výrobu, skladování, přepravu i prodej (včetně dovozu)."

Státní veterinární zpráva: "Ochrana spotřebitelů před případnými zdravotně závadnými produkty živočišného původu, monitorování a udržování příznivé nákazové situace zvířat, veterinární ochrana státního území České republiky, ochrana pohody zvířat a ochrana před jejich týráním."Krajské hygienické stanice: "Hygienická služba je orgánem ochrany veřejného zdraví. Má dozor nad dodržováním hygienických předpisů v zařízeních společného stravování a v restauracích, kontroluje osobní a provozní hygienu ve výrobnách potravin a v provozovnách prodávajících potraviny. Dále se zabývá hygienou pracovního prostředí."

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ČOI skutečně spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Zároveň není pověřena kontrolou kvality potravin, ale zabývá se poctivostí prodeje.

Česká obchodní inspekce:"Česká obchodní inspekce (ČOI) je orgánem státní správy podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Ústředního ředitele ČOI jmenuje ministr průmyslu a obchodu. ČOI byla ustanovena zákonem č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci...Česká obchodní inspekce kontroluje a dozoruje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště (tržnice), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává tento dozor jiný správní úřad.Česká obchodní inspekce nekontroluje kvalitu potravin, pokrmů a tabákových výrobků. Těmito produkty a službami se ČOI zabývá pouze z hlediska poctivosti jejich prodeje (jako je správné účtování ceny a pod.). Dozor nad kvalitou potravinářských výrobků vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce."