ODS

Založení Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje bylo schváleno na 21. zasedání zastupitelstva Královéhradeckého kraje (str.8), které se konalo 26. června 2003. Konkrétně v usnesení č. 21/5272003.

ODS byla v čele kraje od konce roku 2000, kdy proběhly první krajské volby, do roku 2008, kdy hejtmanskou kancelář přebrala ČSSD. (Výsledky voleb z roku 2000, 2004 a 2008).

Za vlády ODS tedy byl založen a vybudován Zdravotnický holding, který funguje dodnes, a Výrok Miroslava Plasse můžeme hodnotit jako pravdivý.

Za zavádějící označujeme výrok Miloslava Plasse na základě tiskové zprávy Královéhradeckého kraje a doplňujících zpravodajských článků. ODS se podle dohledaných informací podařilo dluh krajských nemocnic skutečně od roku 2003, kdy pod správu kraje nemocnice přešly, snížit. Zcela bez dluhů ale nemocnice nejsou.

ODS byla v čele kraje od roku 2000 do 2008 (zvítězila ve 2 volebních obdobích), kdy ji vystřídal nový vítěz krajských voleb - ČSSD.

Právě nové vedení kraje si objednalo audit hospodaření nemocnic a dalších zdravotnických zařízení pod správou Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje. Ten ukázal, že nemocnice dlužily přes 170 mil. Kč a některé nemocnice hospodaří se ztrátou dlouhodobě. Nejhůře údajně dopadla Oblastní nemocnice Náchod, velké dluhy měla také nemocnice v Rychnově nad Kněžnou. Naopak trutnovská nemocnice jako jediná hospodařila se ziskem a bez dluhů. V roce 2003 měly v Královéhradeckém kraji nemocnice dlužit celkem 263. mil Kč a již v roce 2004 měl jejich dluh klesnout na 48 mil. Kč.

Zde se můžete podívat na tabulku zadluženosti krajů z článku na serveru týden.cz: Zdravotnické zařízeníDluhy za rok 2008Dluhy za minulá období ON Jičín a.s.10 mil. Kč12 mil. KčON Náchod a.s.42 mil. Kč49 mil. KčON Rychnov nad Kněžnou a.s.16 mil. Kč40 mil. KčON Trutnov a.s.zisk 700 tis. Kč-MN a.s. Dvůr Králové nad Labem1,1 mil. Kč2,5 mil. Kč

Stav silnic, které jsou v havarijním stavu, je v kraji skutečně na úrovni 20%, podle reportáže České televize se na opravu silnic nedostává peněz a 60 milionů, které má k dispozici kraj, jsou pak nerovnoměrně investováný v rámci jeho území. Procentální hodnotu zhoršení stavu silnic se nám ale bohužel už nepodařilo dohledat.

Výrok označujeme za pravdivý, jelikož pětina všech komunikaci v Kralovehradeckém kraji je skutečně v havarijním stavu.

Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle serveru iDnes Královéhradecký kraj tvrdí, že na opravu cest v kraji by bylo potřeba asi 8 miliard korun.

Podle článku stejného serveru z dubna 2012 by Královéhradecký kraj potřeboval na opravy silnic 9 miliard korun.

Tato informace se nám bohužel nepodařila dohledat.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle dat ČSÚ byl roční deficit pro rok 2010 ve výši 4,83 % HDP. V roce 2011 deficit klesl na 3,09 % HDP. Vládě premiéra Nečase se tedy daří snižovat deficit veřejných financí. Čísla ČSÚ potvrdil i Eurostat.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy (.pdf, str. 2) uvolněné Eurostatem, ve které můžete nalézt tabulku uvádějící dluhy jednotlivých zemí v % HDP za první kvartál roku 2012. Česká republika je skutečně na sedmém místě.

Situace se tak nezměnila vůči stavu v 11. březnu 2012, kdy jsme pro vás ověřovali stejný výrok.

Pro doplnění: z tabulky na straně čtyři ve výše uvedeném dokumentu vyplývá, že nejvyšší dluh za první kvartál 2012 v % HDP má Řecko (132,4 %), nejnižší naopak Estonsko (6,6 %).

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle poslední statistiky Eurostatu z července 2012 má Česká republika opravdu šestou nejnižší nezaměstnanost v EU.

Dle statistiky Eurostatu o nejnovějších dostupných datech měla Česká republika v roce 2010 nejnižší míru chudoby v Evropské unii. Podrobné zobrazení statistiky říká, že to v roce 2010 bylo 14,4%.

Statistiky Eurostatu umisťují ČR nejlépe na třetí místo.

Předešleme, že hodnocení premiérova výroku stojí na předpokladu, že "míru zadlužení" je třeba měřit v poměru k HDP daného státu (pokud bychom měřili objem dluhu v Korunách/Euro, nejméně zadlužené by přirozeně byly malé státy).

Eurostat uvádí hodnoty všech premiérem zmíněných dluhů: stát a veřejné instituce jsou zahrnuty ve statistice státního dluhu (angl., government deficit/surplus, debt and associated data), zatímco hodnota dluhu domácností je uvedena v sadě ročních sektorových účtů (angl.. Annual sector accounts - Financial balance sheets). Pro rok 2011 nejsou k dispozici hodnoty u některých zemí. Za rok 2010 jsou uvedeny tyto procentní podíly na HDP:

stát a další

domácnosti součet Bulharsko 16,3 33,5 49,8 Rumunsko 30,5 27,0 57,5 Estonsko 6,7 64,5 71,2 Lucembursko 19,1 52,3 71,4 Česko38,133,771,8 Slovinsko 38,8 35,4 74,2 Litva 38,0 39,4 77,4 Slovensko 41,1 48,9 90,0 Polsko 54,8 35,6 90,4 Lotyšsko 44,7 51,7 96,4 Finsko 48,4 68,3 116,7 Maďarsko 81,4 42,4 123,8 Švédsko 39,4 86,5 125,9 Rakousko 71,9 57,3 129,2 Německo 83,0 61,5 144,5 Malta 69,4 77,4 146,8 Francie 82,3 64,9 147,2 Belgie 96,0 53,8 149,8 Španělsko 61,2 91,2 152,4 Itálie 118,6 59,2 177,8 Británie 79,6 105,1 184,7 Dánsko 42,9 150,7 193,6 Nizozemí 62,9 133,9 196,8 Portugalsko 93,3 104,9 198,2 Řecko 145,0 65,8 210,8 Kypr 61,5 154,0 215,5 Irsko 92,5 124,5 217,0

Jak vidíme, Česko se nachází na pátém místě mezi zeměmi EU. Hodnoty jsou z roku 2010 a mohly se samozřejmě změnit. Rozdíl mezi Českem a Rumunskem nicméně dovoluje s jistotou označit Česko podle premiérova výpočtu za nejlépe třetí nejméně zadluženou zemi EU a premiérův výrok tedy za nepravdivý.