My budeme společně s kolegy vést kraj tak, jako jsme ho vedli v osmi letech, kdy ODS byla v čele kraje. To znamená, vybudovala zdravotnický holding.
Založení Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje bylo schváleno na 21. zasedání zastupitelstva Královéhradeckého kraje (str.8), které se konalo 26. června 2003. Konkrétně v usnesení č. 21/5272003.
ODS byla v čele kraje od konce roku 2000, kdy proběhly první krajské volby, do roku 2008, kdy hejtmanskou kancelář přebrala ČSSD. (Výsledky voleb z roku 2000, 2004 a 2008).
Za vlády ODS tedy byl založen a vybudován Zdravotnický holding, který funguje dodnes, a Výrok Miroslava Plasse můžeme hodnotit jako pravdivý.
Zvedla z dluhů krajské zdravotnictví. (myšlena ODS během vlády na kraji)
Za zavádějící označujeme výrok Miloslava Plasse na základě tiskové zprávy Královéhradeckého kraje a doplňujících zpravodajských článků. ODS se podle dohledaných informací podařilo dluh krajských nemocnic skutečně od roku 2003, kdy pod správu kraje nemocnice přešly, snížit. Zcela bez dluhů ale nemocnice nejsou.
ODS byla v čele kraje od roku 2000 do 2008 (zvítězila ve 2 volebních obdobích), kdy ji vystřídal nový vítěz krajských voleb - ČSSD.
Právě nové vedení kraje si objednalo audit hospodaření nemocnic a dalších zdravotnických zařízení pod správou Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje. Ten ukázal, že nemocnice dlužily přes 170 mil. Kč a některé nemocnice hospodaří se ztrátou dlouhodobě. Nejhůře údajně dopadla Oblastní nemocnice Náchod, velké dluhy měla také nemocnice v Rychnově nad Kněžnou. Naopak trutnovská nemocnice jako jediná hospodařila se ziskem a bez dluhů. V roce 2003 měly v Královéhradeckém kraji nemocnice dlužit celkem 263. mil Kč a již v roce 2004 měl jejich dluh klesnout na 48 mil. Kč.
Zde se můžete podívat na tabulku zadluženosti krajů z článku na serveru týden.cz: Zdravotnické zařízeníDluhy za rok 2008Dluhy za minulá období ON Jičín a.s.10 mil. Kč12 mil. KčON Náchod a.s.42 mil. Kč49 mil. KčON Rychnov nad Kněžnou a.s.16 mil. Kč40 mil. KčON Trutnov a.s.zisk 700 tis. Kč-MN a.s. Dvůr Králové nad Labem1,1 mil. Kč2,5 mil. Kč
To znamená, máme 20 procent komunikací v havarijním stavu.
Stav silnic, které jsou v havarijním stavu, je v kraji skutečně na úrovni 20%, podle reportáže České televize se na opravu silnic nedostává peněz a 60 milionů, které má k dispozici kraj, jsou pak nerovnoměrně investováný v rámci jeho území. Procentální hodnotu zhoršení stavu silnic se nám ale bohužel už nepodařilo dohledat.
Výrok označujeme za pravdivý, jelikož pětina všech komunikaci v Kralovehradeckém kraji je skutečně v havarijním stavu.
Druhotná zadluženost v opravách se nyní pohybuje od 8 do 10 miliard. Takové jsou odhady. (na silničních komunikacích)
Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Podle serveru iDnes Královéhradecký kraj tvrdí, že na opravu cest v kraji by bylo potřeba asi 8 miliard korun.
Podle článku stejného serveru z dubna 2012 by Královéhradecký kraj potřeboval na opravy silnic 9 miliard korun.
Za poslední roky se zvýšil havarijní stav komunikací o 4 procenta.
Tato informace se nám bohužel nepodařila dohledat.
My jsme realizovali už před šesti roky projekt, který byl na úrovni rady pro rozvoj lidských zdrojů, kde jsme pořádali a organizovali setkání na úrovni úřadů práce, zaměstnavatelů, zástupců škol a snažili jsme se najít cestu, jak nastavit komunikační mosty právě mezi těmito institucemi, ve vztahu k rodičům, ve vztahu k propagaci těchto oborů a získání vlastně sympatií pro učňovské školství.
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť Plass blíže nespecifikuje, o který projekt se jedná. Přesto se domníváme, že hovoří o Strategii rozvoje lidských zdrojů Královéhradeckého kraje (.pdf), která byla schválena krajským zastupitelstvem 3. dubna 2008. Bohužel se nám podařilo nalézt pouze záměr projektu a nikoliv dokument potvrzující jeho následnou realizaci.
V této strategii se píše: " Podmínkou úspěšného řízení rozvoje lidských zdrojů je participace a spolupráce všech důležitých partnerů působících v oblasti lidských zdrojů (podnikatelského sektoru, veřejné správy, sociálních partnerů i neziskového sektoru). " (str. 4)
Příprava projektu započala v Listopadu 2006 (str. 7) a specifickými cíli jsou mj.: " 1. Rozvoj a zkvalitňování počátečního a dalšího vzdělávání zahrnující motivaci obyvatel pro účast na dalším vzdělávání, uplatňování nových metod a technologií ve výuce včetně podpory rozvoje environmentálních vzdělávacích programů a celkové environmentální osvěty meziobyvateli.2. Zlepšení spolupráce a koordinace vazeb mezi vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli, mezi firmami, institucemi terciárního vzdělávání a výzkumnou a vývojovou sférou a to vše pro zajištění adaptability, flexibility, konkurenceschopnosti pracovních sil a zvyšování inovačního potenciálu " (str. 16).
Zde lze pak nalézt některé další dokumenty Rady pro rozvoj lidských zdrojů Královéhradeckého kraje.
Můžeme se bavit o daňové výtěžnosti, o penězích, já nesouhlasím s tím, že by nějak razantně klesala daňová výtěžnost ve vztahu ke krajskému rozpočtu, tak tomu není, prostě ta čísla jsou jasná.
Na základě údajů z rozpočtů Královéhradeckého kraje hodnotíme výrok jako pravdivý.
Skutečné krajské daňové příjmy a příjmy byly podle zpráv o čerpání rozpočtu vždy k poslednímu dni roku následující (procentní podíl je dopočítán):
rokdaňové příjmypříjmy celkempodíl daňových příjmů 2009 (.xls)2 909 890,3 Kč9 259 334,2 Kč 31,4% 2010 (.xls)3 017 756,9 Kč9 471 433,0 Kč31,9% 2011 (.xls)3 028 170,2 Kč8 888 478,3 Kč34,1%
Miloslav Plass má tedy správně nesouhlasí s tvrzením, že by klesala daňová výtěžnost ve vztahu k celkovému rozpočtu. Naopak, v tomto poměru, i absolutně, stoupá.
(Máme zodpovědnou fiskální politiku, která má důvěru všech mezinárodních institucí,) snižujeme deficity veřejných financí.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle dat ČSÚ byl roční deficit pro rok 2010 ve výši 4,83 % HDP. V roce 2011 deficit klesl na 3,09 % HDP. Vládě premiéra Nečase se tedy daří snižovat deficit veřejných financí. Čísla ČSÚ potvrdil i Eurostat.
Máme sedmý nejnižší veřejný dluh v Evropské unii.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy (.pdf, str. 2) uvolněné Eurostatem, ve které můžete nalézt tabulku uvádějící dluhy jednotlivých zemí v % HDP za první kvartál roku 2012. Česká republika je skutečně na sedmém místě.
Situace se tak nezměnila vůči stavu v 11. březnu 2012, kdy jsme pro vás ověřovali stejný výrok.
Pro doplnění: z tabulky na straně čtyři ve výše uvedeném dokumentu vyplývá, že nejvyšší dluh za první kvartál 2012 v % HDP má Řecko (132,4 %), nejnižší naopak Estonsko (6,6 %).
Máme šestou nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle poslední statistiky Eurostatu z července 2012 má Česká republika opravdu šestou nejnižší nezaměstnanost v EU.
