Petr Nečas
Tady skutečně čtvrté krajské volby v řadě, kdy vždycky vládní strana prohrála v roce 2000, v roce 2004, v roce 2008 i v roce 2012.
V každých volbách do krajských zastupitelstev utrpěly vládní strany porážku. Výrok premiéra Nečase tedy hodnotíme jako pravdivý.
První volby do zastupitelstev krajů se konaly v listopadu 2000, tyto volby celkově vyhrála ODS. V té době fungovala menšinová vláda (.pdf, str. 1), jejímž předsedou byl Miloš Zeman (ČSSD).
Volby do krajských zastupitelstev z listopadu 2004 vyhrála opět ODS. Premiérem byl Stanislav Gross (ČSSD), vládu (.pdf., str. 1) tvořila koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU.
V říjnu 2008 vyhrála krajské volby celkově ČSSD. Vládla druhá vláda Mirka Topolánka (ODS), koalice (.pdf, str. 1) byla tvořena ODS, KDU-ČSL a Stranou zelených.
Prozatím poslední krajské volby z října 2012 vyhrála ČSSD. Premiérem je Petr Nečas (ODS), v současnosti vládu tvoří ODS, TOP 09 a LIDEM.
Zisky hlasů vybraných stran ve volbách do krajských zastupitelstev:
2000
2004
2008
2012
4Koalice
22,86 %
x
ČSSD
14,66 %
14,03 %
35,85 %
23,58 %
KDU-ČSL
10,67 %
6,65 %
5,82 %
KSČM
21,14 %
19,68 %
15,03 %
20,43 %
ODS
23,80 %
36,35 %
23,57 %
12,28 %
TOP 09 STAN
6,63 %
(zdroj: volby 2000, volby 2004, volby 2008, volby 2012)
(..) jsou i tak velké rozdíly v těch volebních výsledcích, kde na jedné straně jsme měli relativně úspěšné kraje, nebo velmi úspěšné kraje jako Plzeň, jako je Středočeský kraj, kde jsme dosáhli slušného procenta. A pak kraje, kde to procento bylo velmi slabé.
Na základě dostupných volebních statistik ČSÚ výrok hodnotíme jako pravdivý.
Volební výsledek ODS v jednotlivých krajích
Kraj
Výsledek
Plzeňský
26,48 %
Středočeský
18,32 %
Jihočeský
12,56 %
Olomoucký
10,91 %
Pardubický
10,90 %
Královéhradecký
10,62 %
Vysočina
10,29 %
Moravskoslezský
9,92 %
Karlovarský
9,79 %
Ústecký
9,68 %
Zlínský
9,49 %
Liberecký
9,26 %
Jihomoravský
9,21 %
Raduan Nwelati
Mladé Boleslavi jsme teď nedávno otevírali školku. Projektant prakticky to vyprojektoval na 22 milionů. Ta školka stála, 4 třídy tam jsou, stála nakonec 12 milionů.
Přestože se rozdíly v částkách na první pohled nemusí jevit příliš vysoké, jedná se z Nwelatiho strany o nepravdivé částky, v nichž podle dostupných informací vylepšuje reálné hodnoty.
Hovoří o nové mateřské škole u 9. ZŠ Pastelka 17. listopadu Mladá Boleslav, jejíž provoz byl zahájen školním rokem 2012/2013. Původně měla nová mateřská škola se čtyřmi třídami stát město 20 mil. Kč, ale v novém výběrovém řízení zvítězila nabídka v hodnotě 14,3 mil Kč (bez vybavení a hřiště).
Nelze ověřit, zda výsledná cena stavby nebyla po dokončení jiná, neboť rozpočet pro rok 2012 nabízí pouze předem schválenou částku na výstavbu nové mateřské školy ve výši 20 mil. Kč. (.xls - č. 3111)
Ano, protože si o něj může žádat kdokoliv a zatím to bylo propláceno všem. (myšleno proplácení jízdného)
Podmínky tzv. Stipendia Středočeského kraje na dojíždění do školy jsou stanoveny tak, že o ně mohou požádat všichni studenti studující standardní základní a střední školy na území Středočeského kraje
Mezi podmínky patří:
Další informace lze získat v dokumentu, který je ke stažení na konkrétních stránkách Středočeského kraje
Tak za prvé byla podepsána rámcová smlouva o úvěru, nebyl podepsán úvěr jako takový, rámcová smlouva de facto, to je předběžný úvěr, která banka vám řekne, ano, pokud budete chtít čerpat, tak čerpat můžete. (řeč je o úvěru pro kraj ve výši 4 mld.)
Na základě dohledaných informací z podpisu samotného úvěru mezi krajem a Komerční bankou je výrok hodnocen jako pravdivý.
Tisková zpráva Komerční banky z 12. září 2009, kde byl zmíněný úvěr podepsán doslova uvádí: "Zástupci Komerční banky, Vladimír Jeřábek, výkonný ředitel pro distribuční síť a Vlastimil Czabe, ředitel Regionu Praha a radní Středočeského kraje pro finance Antonín Podzimek podepsali dnes smlouvu o úvěru, který lze čerpat až do výše 4 miliardy korun...Středočeský kraj může čerpat úvěr až 5 let od podpisu úvěrové smlouvy."
Z této formulace vyplývá, že kraj skutečně nebyl nucen čerpat uvedené prostředky automaticky po podpisu, mohl využít této možnosti i se značným časovým odstupem od podpisu.
Ano, čerpala se miliarda, ale kdyby nikdo nechtěl pokračovat v čerpání, tak samozřejmě nemusel čerpat dále a dlužil by ten kraj jenom jednu miliardu, zatímco pan doktor Rath se rozhodl, že bude i nadále čerpat, vyčerpal celý ty 4 miliardy.
Na základě dohledaných informací o samotném úvěru a také o jeho čerpání je výrok hodnocen jako pravdivý.
Z informací o podpisu zmíněného úvěru vyplývá, že: "...Zástupci Komerční banky, Vladimír Jeřábek, výkonný ředitel pro distribuční síť a Vlastimil Czabe, ředitel Regionu Praha a radní Středočeského kraje pro finance Antonín Podzimek podepsali dnes smlouvu o úvěru, který lze čerpat až do výše 4 miliardy korun". Z této formulace vyplývá možnost čerpat úvěr, nikoli automaticky operovat s maximální možnou výší.
V roce 2008 bylo vyčerpáno z úvěru 920 milionů. Kraj i po nástupu sociální demokracie skutečně čerpal tento úvěr nadále (.xls), v roce 2009 šlo o 1,62 miliardy, v roce 2010 o 620 milionů a v roce loňském o 770 milionů. Součet těchto financí s již vyčerpanou částkou z roku 2008 celkově vychází na 3,93 miliardy. Lze tedy konstatovat, že tento úvěr byl téměř bezezbytku vyčerpán.
Já se domnívám, že kdyby se s Prahou jednalo dlouhodobě a vůbec se s nimi jednalo, takže ty podmínky by se domluvily, problém je, že nikdo ze Středočeského kraje s Prahou nejednal.
Mediální zprávy (Deník; Mediafax) v náznacích popisují možná jednání mezi Prahou a Středočeským krajem, neuvádí však jasně, nakolik jsou zmíněná jednání intenzivní, či zda vůbec probíhají, co se řeší a není tak zcela jasné ani to, kdo za Středočeský kraj měl s Prahou o problematice dopravy jednat.
Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Zbyněk Stanjura
Paní kolegyně Kateřina Klasnová dvakrát hlasovala pro druhý pilíř důchodové reformy.
Výrok Zbyňka Stanjury je na základě dohledaných hlasování Kateřiny Klasnové hodnocen jako pravdivý.
Zavedení druhého pilíře důchodové reformy je obsaženo v zákoně č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření (.pdf). Sněmovnou prošel tento zákon jako tisk 412. Co se týká samotného hlasování Kateřiny Klasnové, ta pro tento návrh zákona aktivně hlasovala v 1. čtení (13. července 2011), kdy se hlasovalo o zamítnutí tohoto návrhu a dále jej pak aktivně svým hlasem podpořila ve 3. čtení (9. září 2011). Pro 2. pilíř důchodové reformy pak Klasnová hlasovala také po vrácení tohoto návrhu ze Senátu.
Předsedkyně poslaneckého klubu VV tak pro druhý pilíř penzijní reformy hlasovala ve 3. čtení, po vrácení zákona Senátem a v 1. čtení tento zákon podpořila tím, že hlasovala proti jeho zamítnutí.
Viděli jsme titulky, že druhý pilíř byl vetován. Není to pravda. Od 1. ledna každý občan České republiky má právo s rozhodnout, že 3%, které platí na důchodové pojištění, nemusí hradit státu, může si odvádět na svůj soukromý účet, k tomu musí přidat 2%. Tento zákon platí. My jsme ho přijali, ve sněmovně jsme přehlasovali veto Senátu 6. listopadu loňského roku, to znamená, už platí skoro rok a na tom se tím vetem nic nemění.
Předmětný zákon, tedy zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, byl Senátem vrácen Poslanecké sněmovně, která toto veto Senátu přehlasovala 6. listopadu 2011, a to 346. hlasováním v poměru 109 hlasů pro zákon v nezměněné podobě a 70 hlasů proti. Postup schvalování zákona je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.
Po schválení Poslaneckou sněmovnou byl zákon doručen k podpisu Prezidentovi ČR, který zákon nepodepsal, ale ani jej Poslanecké sněmovně nevrátil. Tento postup není vetem, a proto byl zákon předložen předsedovi vlády k podpisu, čímž bylo završeno jeho přijetí.
Český právní řád rozlišuje platnost zákona a jeho účinnost. Zákon se stává platným dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy v tomto případě 28. prosince 2011 v částce 149 Sbírky zákonů pod číslem 426/2011. Nestanoví-li zákon jinak, platný zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po nabytí platnosti. Tento zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení § 25 až § 29 a § 110, které nabývají účinnost 1. ledna 2012.
Základ druhého pilíře penzijní reformy je ale primárně upravován zákonem č. 426/2011 Sb. Podle informaci Ministerstva financí ČR je základem II. pilíře, to že " Občané, kteří budou účastníky II. pilíře, si budou moci na osobním účtu spořit prostředky tím, že odvedou část pojistného na důchodové pojištění (3 % z vyměřovacího základu) do II. pilíře (odvod do I. pilíře se jim tedy sníží). K této částce však budou muset přidat další 2 % z vlastních prostředků. Celkově tedy bude výše odvodu činit 5 % z vyměřovacího základu. Vzhledem k tomu, že se sníží odvod těchto občanů do I. pilíře, bude jim adekvátně krácen státní důchod z I. pilíře. " (MFČR, Základní aspekty reformy penzijního systému ČR)
Vzhledem ke zjištěným informacím hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Vy (ČSSD, pozn.) jste hlasovali pro zvýšení (snížené sazby DPH, pozn.) na deset, mimochodem.
Snížená sazba DPH byla zvýšena z devíti na 1deset procent Zákonem č. 362/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který ve svém Článku VII mění Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty.
Zákon č. 362/2009 Sb. byl dle údajů na internetových stránkách Poslanecké sněmovny nejprve schválen na její 56. schůzi, tj. 15. května 2009. Pro návrh zákona tehdy hlasovalo také 52 poslanců ČSSD. 17. června byl návrh zákona schválen také Senátem. Prezident však zákon Poslanecké sněmovně vrátil, sněmovna poté 9. září 2009 veto prezidenta přehlasovala, mj. i sedmdesáti hlasy sociálních demokratů. V této době byla u moci Fischerova vláda.
Dle dostupných informací o průběhu schvalování Zákona č. 362/2009 Sb., který zvýšil sníženou sazbu DPH z devíti na deset procent, tedy hodnotíme výrok Zbyňka Stanjury jako pravdivý.
