Pavel Suchánek
Tento stát 80 procent výroby exportuje.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Pokud počítáme poměr exportu k celkovému HDP České republiky, tak jde o 74% z celkového součtu a ne o 80% jak tvrdí Pavel Suchánek.
Na základě dat Českého statistického úřadu o exportu z České republiky a jejího celkového HDP jsme došli (počítáno poměrem exportu na HDP) k číslu 74% za rok 2011. Rok 2012 ještě nelze hodnotit jako celek, ovšem hodnoty exportu mezi lednem a listopadem roku 2011 a současným stavem jsou téměř totožné. Výrok Pavla Suchánka hodnotíme tedy jako nepravdivý.
Za poslední dva roky klesly náklady na státní správu o 40 procent.
Vzhledem k nejasné metodice posuzování nákladů na státní správu výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Např. web ČSÚ nabízí statistiky výdajů vládních institucí od r. 1995 do r. 2007. Aplikovat užité postupy kvantifikace na zmiňované státní rozpočty pro roky 2010 a 2012 však není v silách našeho analytického týmu.
Ten návrh státního rozpočtu bude projednáván 28. listopadu na mimořádné schůzi.
Dle harmonogramu na stránkách Poslanecké sněmovny ČR je prvé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu skutečně plánováno na 28. listopadu. Výrok poslance Suchánka tedy hodnotíme jako pravdivý.
Pane předsedo, já jsem si těch 7 místopředsedů neustanovil. To je důsledek toho, že tehdejší vládní koalice s Věcmi veřejnými, které proklamovaly, že chtějí snížit počet funkcí a tak dále, si po zvolení, ten názor trošku změnili a chtěli mít místopředsedy a funkcionáře ve všech výborech, dokonce někde i dvakrát nebo třikrát.
Přestože koaliční smlouva přesně definuje členy (předsedy a místopředsedy) jednotlivých výborů, aktuální situace je odlišná. Na druhou stranu není pravda tvrzení Pavla Suchánka o všech výborech a dvou až třech funkcionářích Věcí veřejných, neboť pouze v jednom z nich je dnes předseda i místopředseda z VV.
Koaliční smlouva (.pdf - str. 47) ODS, TOP 09 a VV v příloze č. 2 Složení orgánů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky poskytuje odlišné informace. VV v každém z výborů mají nominovaného vždy pouze jednoho místopředsedy a v tom případě, že je předsedou výboru poslanec za VV, nemají již (podle koaliční smlouvy) nárok na post místopředsedy.
Ve skutečnosti je však Radek John předsedou Výboru pro bezpečnost, v němž je zároveň místopředsedou David Kádner také z Věcí veřejných.
Místopředsedové jsou voleni členy jednotlivých výborů. Podrobněji viz zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který vymezuje ustanovení, jednání výborů apod. v 6. částiOrgány Sněmovny.
Ten návrh (na zvýšení platu poslanců, pozn.) přišel do sněmovny s pěti variantami od vlády.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Vládní návrh zákona 236/1995 Sb o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánu a soudců a poslanců Evropského parlamentu skutečně obsahuje pět možných variant navrhovaných úprav.
My jsme si snížili ty platy loni o 20 %.
Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k tomu, že snížením platové základny poslanců došlo zároveň i ke snížení náhrad na stravu reprezentaci a dopravu, což znamená celkové snížení platu poslanců ČR v průměru o 20 %.
Podle zprávy MediaFaxu uvedené na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí byla platová základna v letech 2008 a 2009 56 847 Kč a v roce 2010 pak 54 573 Kč, přičemž současná platová základna stanovená na období 2011 - 2014 činí 51 731 Kč, jak je uvedeno v zákoně č. 236/1995 Sb. v paragrafu 3a.
Z toho vyplývá, že došlo ke snížení platové základny o 9% oproti letům 2008 a 2009. Tedy o 4% v roce 2010 a o dalších 5% v roce 2011.
O celkovém snížení příjmů, tedy včetně snížení náhrad, poslanců ČR informovala Česká televize, která ve své zprávě uvádí také konkrétní příklad rozdílu platu nejmenovaného poslance mezi lety 2010 a 2011. V roce 2010 činil jeho příjem 95 607 Kč a v roce 2011 75 981 Kč, což je přibližně o 20 % méně.
Průměrný plat (poslanců a senátorů, pozn.) je asi 57 tisíc korun.
Na základě informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR, Senátu ČR a vlastních výpočtů, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Plat poslanců (podle zákona 236/1995 Sb., §1, bodu 1 je jako poslanec označován poslanec i senátor) je stanoven zmíněným zákonem a vyhláškou. Celý výpočet je podrobně vysvětlen na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.
Základní plat poslance je vypočten z platové základny vynásobené koeficientem 1,08. Platová základna je v současné době stanovena novelou zákona jako pevná částka. Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 je to dle zákona 51 731 Kč. Pro poslance a senátora je tedy základní plat vypočten jako 51 731 x 1,08 = 55 869,48.
Stejný zákon ale jasně vyjmenovává i navýšení koeficientů, které nálěží funkcionářům obou komor. Do výpočtu průměrného platu poslanců a senátorů jsme tedy zahrnuli i tyto koeficienty (podrobně rozepsaný výpočet v tabulce (.xls)). Průměrný plat poslanců a senátorů je ve skutečnosti 68 397,22 Kč.
Poslanců a senátorů je 281.
Poslanců a senátorů je dle hlavy druhé, článku 16 Ústavy ČR opravdu 281. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Miroslava Němcová
Vláda zasedla a uložila všem ministrům, ministru zdravotnictví, ministru vnitra, ministru průmyslu a obchodu, ministru financí, ministru spravedlnosti to, aby zpracovali ve velmi krátké době kroky, které je potřeba učinit ve všech oblastech, které oni mají pod kontrolou, aby zabránili něčemu, co by mohlo připomínat celou tuhletu kauzu (methyl, pozn.).
Výrok odpovídá z větší části skutečnosti, neboť Vláda ČR opravdu na jednání (pdf.) ze dne 12. září 2012 uložila ministru zdravotnictví, ministru průmyslu a obchodu, ministru financí, ministru vnitra a ministru zemědělství:
"4. zpracovat ve spolupráci se členy krizového štábu legislativní návrhy, které do budoucna sníží riziko obdobných událostí."
Úkol vypracovat návrhy preventivních opatření, tak byl sice uložen pouze čtyřem z pěti zmíněných ministrů, avšak výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.
Vypuštění té příčiny přípravy toho trestného činu, tak to bylo v roce 2006. Já jsem si nechala zjistit, jak to doopravdy bylo. Vznikla ta iniciativa na půdě ústavně právního výboru a byla přijata všemi tehdejšími i členy Sociální demokracie prohlasována na tom ústavně právním výboru.
Danou informaci nelze ověřit, neboť zápisy z jednání výboru v roce 2006 tuto informaci neobsahují.
Členové ústavně právního výboru PS ČR v období 2002 - 2006 (zápisy z jednání č. 78. - 84.) a 2006 - 2010. (č. 1. - 7.)
