My jsme propustili 15 tisíc státních zaměstnanců.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť se nám nepodařilo získat přesné informace o úbytku státních zaměstnanců za období vlády Petra Nečase. Níže však přikládáme odkazy na web, které s touto problematikou alespoň částečně souvisejí. Zde je odkaz na web ministerstva práce a sociálních věcí, kde je v sekci Výdaje na státní politiku zaměstnanosti, několik statistik, které se okrajově týkají např. nákladů na zaměstnance státní sféry. Konkrétní informace o celkovém počtu zaměstnanců státní sféry případně o jejich úbytku oproti předchozím vládám se nám však získat nepodařilo, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Tehdy (před sněmovními volbami, pozn.) všeobecně všechny instituce, včetně České národní banky, Evropské komise, Světové banky předpokládaly i oživení eurozóny, oživení české ekonomiky na dvou procentech. Teď je situace taková, že eurozóna má ekonomický pokles i Česká republika má ekonomický pokles.
V červnu 2010 byl skutečně očekáváno hospodářské oživení.
Po propadu v roce 2009 předpokládala prognóza ČNB růst v letech 2010 a 2011 mezi jedním a dvěma procenty. Výhled Světové banky (.pdf, angl., str. 11) hovořil o růstu 1,8 % až 4 % pro země střední a východní Evropy. Zpráva pro Evropskou komisi (.pdf, angl., str. 74) pak očekávala pro ČR růst 1,6 % v roce 2010 a 2,4 % v následujícím.
Letos odhaduje výše uvedená zpráva pro EK (Evropská ekon. předpověď, .pdf, angl., str. 10) meziroční pokles HDP v Eurozóně o 0,8 %, v ČR pak o 0,7 %.
Obě tvrzení premiéra Nečase jsou tedy pravdivá.
Když máte stejný výběr daní a o něco vám poklesne hrubý domácí produkt, tak vám automaticky ta složená daňová kvóta naroste.
Petr Nečas uvedl pravdivý výrok, vyplývá to z definice složené daňové kvóty.
Již v předchozím díle OVM jsme zmínili, jak se složená daňová kvóta definuje. Z Národního programu reforem pro roky 2008-2010 (.pdf - str. 20) vydaného Ministerstvem financí ČR plyne, že složená daňová kvóta je podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na HDP v běžných cenách.
Pokud tedy HDP poklesne, při stejném výběru daní složená kvóta naroste. Uvedený výrok je tedy pravdivý.
My v návrhu státního rozpočtu na příští rok navrhujeme výdaje o dvacet miliard korun nižší než v letošním státním rozpočtu.
Výrok hodnotím na základě dokumentů dostupných na webových stránkách ministerstva financí jako nepravdivý.
V zákoně o státním rozpočtu pro rok 2012 (.pdf) tvoří navržené výdaje 1 189 700 778 000 Kč. Návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2013 zatím zveřejněn nebyl, nicméně na stránkách ministerstva financí je zveřejněn návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2013 až 2015 (.pdf), v němž se v tabulce č. 2 uvádí, že navrhované výdaje pro rok 2013 činí 1 092 200 091 000 Kč. Rozdíl činí 97 500 687 000 Kč, nikoli však 20 mld. Kč, jak uvádí premiér Nečas.
My jsme první vláda, která nezvyšuje výdaje státního rozpočtu, která je buďto drží nebo je dokonce snižuje.
Podle stastistik dostupných na webu Eurostat (databáze obsahuje údaje od roku 1995) skutečně dochází od nástupu Nečasovy vlády v roce 2010 k poklesu vládních výdajů.
Přesto však výrok nemůžeme hodnotit jako pravdivý, protože k meziročnímu snížení výdajů došlo již v roce 1996 za vlády Václava Klause a v roce 2004 za socialistických vlád V. Špidly a S. Grosse.
68% celého konsolidačního úsilí za roky 2010 až 2014 je naplněno úsporami, pouze 32% je naplněno daněmi.
Tento výrok už v pořadu Otázky Václava Moravce vyřkl ministr financí Miroslav Kalousek a to 2. září 2012.
Tehdy jsme dospěli k závěru: Výrok ministra financí hodnotíme jako neověřitelný. Jediný dostupný údaj o rozdělení konsolidačního úsilí vychází z dílny vlády ČR a nemůžeme tak objektivně určit, zdali se tak v současné době doopravdy děje.
Jak informuje server Úřadu vlády ČR v článku o úsporných opatřeních pro roky 2013-2015, konsolidace na výdajové straně bude probíhat z 68 % a z 32 % na navýšení příjmů. Na daňových opatřeních by se tak mezi roky 2010-2014 mělo kumulovaně ušetřit 178,2 mld. Kč a 385,5 mld. Kč by měly činit úspory na výdajích. Výdajová stránka úspor tak sice podle plánů činí 68 % z celkových úspor, otazníkem je však aktuální stav.
Žádný jiný veřejně dostupný zdroj se o této problematice nezmiňuje. Z toho důvodu nejsme schopni ministrova slova potvrdit a výrok hodnotíme jako neověřitelný.
A já chci říci, že jenom v těchto týdnech se to odrazilo v hodnocení ratingových agentur. Agentura Moody´s uvedla doslova, Česká republika představuje bezpečný přístav.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Agentura Moody's (eng) ve své zprávě ze 7.července 2012 uvádí doslova: „ Výnosy státních dluhopisů jsou nadále tlačené dolů, a investoři nadále považují Česko jako "bezpečný přístav" v regionu. ”
Tak například třeba v rámci onkologického centra, které vzniklo v pardubické nemocnici, které vznikalo už za okresních úřadů nebo na konci etapy okresních úřadů, čili a přecházelo to pak následně na kraje. Pardubický kraj de facto neměl žádné finanční prostředky na to, aby vybavil, zmodernizoval toto centrum. Přišel soukromý investor, který nabídl, že zainvestuje a bude léčit pacienty Pardubického kraje.
Na základě informací serveru Medical tribune je výrok hodnocen jako pravdivý.
Petr Tupec má na mysli pravděpodobně nově vzniklé centrum radiologie v rámci pardubické onkologie. V článku z roku 2009 stojí " Multiscan (jde o soukromého investora) se svolením bývalého vedení kraje vybudoval od roku 2002 v Pardubické krajské nemocnici impérium za 600 milionů korun. Krajská nemocnice na novou radioterapii neměla, zastupitelstvo nebylo ochotno pumpovat do nemocnice stamiliony, a tak soukromé peníze byly pro radioterapii jedinou šancí."
Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, jak dlouho centrum vznikalo. V oddělení onkologie jako takové ale soukromý investor působí už od roku 1992. V Pardubické nemocnici to také není žádnou výjimkou, i některá další oddělení jsou provozovány soukromými investory.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože jeho hlavní část - skutečnost, že kraj nemá na provoz investičně náročných oddělení peníze, je dokladatelná.
Já jsem v tu dobu neseděl v krajském zastupitelstvu, nerozhodoval jsem. (ve volebním období 2004-2008)
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože dle webu Pardubického kraje Petr Tupec opravdu členem zastupitelstva nebyl.
Jenom když se podíváme třeba do oblasti úhrad za pacienta, za jeho hospitalizaci v průměru republiková úhrada za jednoho pacienta činí někde kolem 11 korun, 11 tisíc korun, v Pardubickém kraji, jestli se nepletu, když tak mě pan radní opraví, je někde kolem 7 tisíc korun.
Tento výrok je nepravdivý, neboť neodráží skutečné výdaje zdravotních pojišťoven na úhradu léčby pacientů.
Republikový průměr plateb všech pojišťoven na jednoho pacienta (bez Královéhradeckého kraje) činil na začátku roku 2012 19 883 Kč, přičemž v Pardubickém kraji se jednalo o nadprůměrnou částku 20 194 Kč.
