Libor Lukáš
Já bych chtěl prostě říct, že zastupitelstvo Holešova několikatinásobně v územním plánu schválilo průmyslovou zónu...
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, dohledané schválené změny územního plánu ze stránek města Holešov se totiž o průmyslové zóně nezmiňují.
O vzniku rozvojové plochy u Holešova rozhodlo Zastupitelstvo Zlínského kraje již v roce 2003. V současné době má Strategická průmyslová zóna Holešov 360 hektarů.
Na stránkách města Holešov je k dohledání 17 schválených změn územního plánu a také mapa (.pdf) územního plánu města Holešov, kde lze vidět tuto určenou průmyslovou zónu, resp. její část nacházející se na katastrálním území města. Údaje o schválených změnách jsou k dispozici však až od roku 2008 do současné doby a o průmyslové zóně se nezmiňují. Dřívější dokumenty týkající se problematiky Strategické průmyslové zóny Holešov probírané v Zastupitelstvu města se nám dohledat nepodařilo. Z těchto důvodů tedy nelze posoudit pravdivost výroku.
...zastupitelstvo Zlínského kraje ve třech generacích politiků, ti pánové tady všichni sedí a docela zajímavé, že se prostě tváří, že s tím prostě nemají nic společnýho, tak schválili zásady územního rozvoje české, zásady rozvoje území rozvoje Zlínského kraje a tato zóna tam je součástí.
Na základě nedostatku jednoznačných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Zásady územního rozvoje Zlínského kraje byly schváleny 10. 9. 2008 na předposledním zasedání zastupitelstva ve volebním období 2004 - 2008. V té době byli mezi zastupiteli Jiří Čunek, Libor Lukáš a Stanislav Mišák. V září roku 2012 proběhla aktualizace zásad územního rozvoje. V tomto volebním období jsou zastupiteli Petr Gazdík, Libor Lukáš, Ivan Mařák a Stanislav Mišák. Jediným z hostů Václava Moravce, který se schvalování zásad územního rozvoje neúčastnil v žádné fázi, byl Lubomír Nečas. Záznamy z hlasování zastupitelstva bohužel nejsou dostupné, nemůžeme proto jednoznačně říct, kdo se jednání zúčastnil, případně jak hlasoval. Nemůžeme bohužel ani jednoznačně říct, jak přesně Libor Lukáš myslel ony "tři generace politiků".
Bohužel nejsme dostatečnými odborníky na územní plánování, abychom mohli určit, kde přesně v územním plánu je definována Holešovická průmyslová zóna. Jak ze stránek průmyslové zóny, tak ze stránek jejích odpůrců vyplývá, že průmyslová zóna, a snaha ji zaplnit investory, reálně existuje, což by bez zakotvení v územním plánu nebylo možné.
Miloslav Plass
My jsme realizovali už před šesti roky projekt, který byl na úrovni rady pro rozvoj lidských zdrojů, kde jsme pořádali a organizovali setkání na úrovni úřadů práce, zaměstnavatelů, zástupců škol a snažili jsme se najít cestu, jak nastavit komunikační mosty právě mezi těmito institucemi, ve vztahu k rodičům, ve vztahu k propagaci těchto oborů a získání vlastně sympatií pro učňovské školství.
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť Plass blíže nespecifikuje, o který projekt se jedná. Přesto se domníváme, že hovoří o Strategii rozvoje lidských zdrojů Královéhradeckého kraje (.pdf), která byla schválena krajským zastupitelstvem 3. dubna 2008. Bohužel se nám podařilo nalézt pouze záměr projektu a nikoliv dokument potvrzující jeho následnou realizaci.
V této strategii se píše: " Podmínkou úspěšného řízení rozvoje lidských zdrojů je participace a spolupráce všech důležitých partnerů působících v oblasti lidských zdrojů (podnikatelského sektoru, veřejné správy, sociálních partnerů i neziskového sektoru). " (str. 4)
Příprava projektu započala v Listopadu 2006 (str. 7) a specifickými cíli jsou mj.: " 1. Rozvoj a zkvalitňování počátečního a dalšího vzdělávání zahrnující motivaci obyvatel pro účast na dalším vzdělávání, uplatňování nových metod a technologií ve výuce včetně podpory rozvoje environmentálních vzdělávacích programů a celkové environmentální osvěty meziobyvateli.2. Zlepšení spolupráce a koordinace vazeb mezi vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli, mezi firmami, institucemi terciárního vzdělávání a výzkumnou a vývojovou sférou a to vše pro zajištění adaptability, flexibility, konkurenceschopnosti pracovních sil a zvyšování inovačního potenciálu " (str. 16).
Zde lze pak nalézt některé další dokumenty Rady pro rozvoj lidských zdrojů Královéhradeckého kraje.
Můžeme se bavit o daňové výtěžnosti, o penězích, já nesouhlasím s tím, že by nějak razantně klesala daňová výtěžnost ve vztahu ke krajskému rozpočtu, tak tomu není, prostě ta čísla jsou jasná.
Na základě údajů z rozpočtů Královéhradeckého kraje hodnotíme výrok jako pravdivý.
Skutečné krajské daňové příjmy a příjmy byly podle zpráv o čerpání rozpočtu vždy k poslednímu dni roku následující (procentní podíl je dopočítán):
rokdaňové příjmypříjmy celkempodíl daňových příjmů 2009 (.xls)2 909 890,3 Kč9 259 334,2 Kč 31,4% 2010 (.xls)3 017 756,9 Kč9 471 433,0 Kč31,9% 2011 (.xls)3 028 170,2 Kč8 888 478,3 Kč34,1%
Miloslav Plass má tedy správně nesouhlasí s tvrzením, že by klesala daňová výtěžnost ve vztahu k celkovému rozpočtu. Naopak, v tomto poměru, i absolutně, stoupá.
Samosprávy v čele se starosty projevily nesouhlas. (proti možným průzkumům na těžbu břidlicového plynu)
Výrok je pravdivý, tento nesouhlas proti průzkumům a těžbě břidlicového plynu projevili starostové obcí a měst tzv. Náchodskou deklarací z 6. března 2012. Zde se podepsalo na 60 starostů. Proti těžbě se postavil také hejtman Lubomír Franc.
Průzkumné vrty a těžba břidlicového plynu firmou Basgas Energia Czech se měla dotýkat území Náchodska, Broumovska a Trutnovska. Původní rozsah navrženého území pro průzkum se podle dopisu (.pdf) Ministerstva životního prostředí týkal 56 obcí, nově navržené území zahrnuje 25 obcí. Ani s tím ale starostové nesouhlasí a právě 12. září 2012 se podle ČTK shodli na společném postupu.
Na Náchodsku se těžit nebude. Nesouhlasí s tím jak místní samosprávy, tak krajská samospráva. To je dané. A ministerstvo nesouhlasí taky. (s těžbou břidlicového plynu)
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Je sice pravda, že kraj i obce se postavily proti těžbě, avšak otázka těžby břidlicových plynů na Náchodsku v současnosti stále není zcela dořešena, neboť není zcela definitivně vyjasněn především budoucí postoj Ministerstva životního prostředí.
Po odmítnutí původní žádosti firmy Basgas Energia Czech o průzkum území na Náchodsku a Trutnovsku Ministerstvem životního prostředí tato firma vypracovala novou žádost, která počítá s menším územím průzkumu. V nové žádosti jsou však stále zahrnuty 4 obce okresu Náchod. Dle nejnovější iniciativy Ministerstva životního prostředí by pak mělo být uvaleno na průzkumy těžby břidlicových plynů moratorium do r. 2014. To však neznamená, že po uplynutí této lhůty se na Náchodsku skutečně těžit nebude. Ani sám současný ministr životního prostředí se výhledově k možné těžbě plynu z břidlic nestaví zcela odmítavě, když v rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil:„Přiznávám, že nejsem příznivcem generálního zákazu".
V červnu 2012 se do kauzy vložil také Senát ČR, když byl senátory ODS a ČSSD Jiřím Oberfalzerem a Pavlem Trpákem předložen návrh zákona, který by zcela zakázal těžbu plynu pomocí metody hydraulického štěpení hornin. O návrhu by se mělo v Senátu hlasovat po krajských volbách.
Kraj má zajištěný, nebo odsouhlasený úvěr ve výši 600 milionů korun. Přiznaná dotace je 124 milionů korun. (jde o finance na projekt opravy nemocnice Náchod)
Z dohledaných informací vyplývá, že Miloslav Plass měl pravdu ce se týče úvěru ve výši 600 milionů korun, ohledně dotace z Evropské unie však mluvil o 124 milionech, ve skutečnosti se jednalo o 125 milionů korun.
Podle informací ze serveru Královéhradeckého kraje jsou celkové náklady na dostavbu a modernizaci nemocnice v Náchodě vyčísleny na 1,169 miliardy korun.
Podle zpravodajského portálu České televize si na opravu náchodské nemocnice vzal kraj na 6 let úvěr ve výši 600 milionů koru, získal také evropskou dotaci ve výši 125 milionů korun. Podle serveru iDnes se bude kraj snažit o získání dalších 275 milionů korun z evropských fondů.
Výbor Regionální rady Severovýchod na svém zasedání v červnu 2012 schválil pro náchodskou nemocnici z fondů Evropské unie 125 milionů korun, nemocnice žádala celkem o 414 milionů.
Kraj schválil deficitní rozpočet ve výši 130 milionů korun. 137 milionů korun na příští rok.
Královehradecký kraj skutečně schválil rozpočet na rok 2013 s deficitem 137,5 milionu korun. Oproti současnému roku, kdy byl deficit 100 milionů, je to nárůst způsobený zejména chystanou přestavbou náchodské nemocnice. Není tedy pochyb o tom, že tento výrok můžeme považovat za pravdivý. Důvodovou zprávu k návrhu rozpočtu na rok 2013 lze nalézt zde (.pdf.).
My budeme společně s kolegy vést kraj tak, jako jsme ho vedli v osmi letech, kdy ODS byla v čele kraje. To znamená, vybudovala zdravotnický holding.
Založení Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje bylo schváleno na 21. zasedání zastupitelstva Královéhradeckého kraje (str.8), které se konalo 26. června 2003. Konkrétně v usnesení č. 21/5272003.
ODS byla v čele kraje od konce roku 2000, kdy proběhly první krajské volby, do roku 2008, kdy hejtmanskou kancelář přebrala ČSSD. (Výsledky voleb z roku 2000, 2004 a 2008).
Za vlády ODS tedy byl založen a vybudován Zdravotnický holding, který funguje dodnes, a Výrok Miroslava Plasse můžeme hodnotit jako pravdivý.
Zvedla z dluhů krajské zdravotnictví. (myšlena ODS během vlády na kraji)
Za zavádějící označujeme výrok Miloslava Plasse na základě tiskové zprávy Královéhradeckého kraje a doplňujících zpravodajských článků. ODS se podle dohledaných informací podařilo dluh krajských nemocnic skutečně od roku 2003, kdy pod správu kraje nemocnice přešly, snížit. Zcela bez dluhů ale nemocnice nejsou.
ODS byla v čele kraje od roku 2000 do 2008 (zvítězila ve 2 volebních obdobích), kdy ji vystřídal nový vítěz krajských voleb - ČSSD.
Právě nové vedení kraje si objednalo audit hospodaření nemocnic a dalších zdravotnických zařízení pod správou Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje. Ten ukázal, že nemocnice dlužily přes 170 mil. Kč a některé nemocnice hospodaří se ztrátou dlouhodobě. Nejhůře údajně dopadla Oblastní nemocnice Náchod, velké dluhy měla také nemocnice v Rychnově nad Kněžnou. Naopak trutnovská nemocnice jako jediná hospodařila se ziskem a bez dluhů. V roce 2003 měly v Královéhradeckém kraji nemocnice dlužit celkem 263. mil Kč a již v roce 2004 měl jejich dluh klesnout na 48 mil. Kč.
Zde se můžete podívat na tabulku zadluženosti krajů z článku na serveru týden.cz: Zdravotnické zařízeníDluhy za rok 2008Dluhy za minulá období ON Jičín a.s.10 mil. Kč12 mil. KčON Náchod a.s.42 mil. Kč49 mil. KčON Rychnov nad Kněžnou a.s.16 mil. Kč40 mil. KčON Trutnov a.s.zisk 700 tis. Kč-MN a.s. Dvůr Králové nad Labem1,1 mil. Kč2,5 mil. Kč
