Příslušného vedoucího státního zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce.
Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý. V zákoně o státním zastupitelství je totiž vysloveně uvedeno, že vedoucího státního zástupce (v tomto případě vrchního státního zástupce pro Prahu) jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce.
Dle zákona o státním zastupitelství se pojmem vedoucí státní zástupce rozumí celá skupina osob. Dle ustanovení § 8 citovaného zákona se tak jedná o nejvyšší státní zástupce, vrchní státní zástupce, krajské státní zástupce a okresní státní zástupce.
Postup jmenování je obsažen v ustanovení § 10, 1-3 odstavec, daného zákona.
"Vrchní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. Krajské státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vrchního státního zástupce, který stojí v čele vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má být krajský státní zástupce jmenován. Okresní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh krajského státního zástupce, který stojí v čele krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu má být okresní státní zástupce jmenován."
Já bych chtěl připomenout, že občanští demokraté měli tento krok (ustavení zvláštního specializovaného protikorupčního státního zastupitelství, pozn.) již ve svém programu v roce 2006.
Výrok premiéra Nečase hodnotíme na základě analýzy programu ODS z roku 2006 jako pravdivý.
Program ODS Společně pro život (.pdf, str. 39) z roku 2006 obsahoval následující: " Zřídíme specializovaný Zvláštní soudní tribunál, který bude rozhodovat o korupci veřejných a ústavních činitelů. Na státním zastupitelství vznikne speciální složka pověřená bojem proti korupci."
(Já bych chtěl připomenout, že občanští demokraté měli tento krok již ve svém programu v roce 2006) a pan ministr Pospíšil ho v průběhu toho volebního období smetl se stolu. Teď opět předložil novelu zákona o státním zastupitelství, respektive nový zákon, který neobsahoval ustavení tohoto protikorupčního státního zastupitelství a já jsem trval na tom, že musí nová podoba státního zastupitelství mít toto specializované protikorupční státní zastupitelství.
Výrok premiéra Nečase je na základě dohledaného programového prohlášení a koaliční smlouvy 2. vlády Mirka Topolánka (kde byl Nečas vicepremiérem) a také navrženého věcného záměru zákona o státním zastupitelství ze dne 24. ledna 2012 hodnocen jako nepravdivý.
ODS měla skutečně tento bod ve svém volebním programu pro parlamentní volby 2006 (.pdf - str. 39). Po ustavení 2. vlády Mirka Topolánka (koaliční vláda ODS, KDU-ČSL, SZ) však již v programovém prohlášení vlády tento bod absentoval - vláda tedy neměla v plánu vytvořit nové specializované státní zastupitelství. Není tedy jasné, jak by jej ministr spravedlnosti mohl smést ze stolu.
24. ledna 2012 poslalo ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení věcný návrh zákona o státním zastupitelství, který (podle zdroje z webu Vlády České republiky či webu ODS) však vytvoření protikorupčních specializovaných státních zastupitelství obsahuje. Celý věcný návrh zákona o státním zastupitelství je k dispozici zde (.doc) - (specializované státní zastupitelství str. 52 - 58).
Tento věcný návrh schválil také Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí, a to konkrétně 26. června 2012.
Předseda vlády se tedy mýlí, když tvrdí, že návrh zákona předložený exministrem Pospíšilem neobsahuje vytvoření specializovaného protikorupčního zastupitelství. Tento návrh již dokonce schválil Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí, nyní se čeká na jeho zařazení na program jednání samotné Vlády České republiky.
Každé zasedání vlády mimochodem začíná tématem evropské integrace.
Tento výrok označujeme za pravdivý. Program každého zasedání vlády skutečně začíná bodem A. Evropská agenda: 1. Ústní informace členů vlády o aktuální evropské problematice.
Tuto informaci lze dohledat na webových stránkách Úřadu vlády, kde jsou uveřejněna jednotlivá usnesení vlády s přiloženým programem.
Byla to právě Česká republika, která navrhla například, aby byl zaveden flexibilnější systém realokace v rámci operačních programů z evropských fondů, to znamená, možnost převádět peníze v rámci jednotlivých operačních programů.
Bez bližších informací z jednání nelze ověřit, co česká delegace v Evropské radě navrhovala.
Premiér zde zmiňuje jeden z "dvou velmi dobrých výsledků", kterého měla dosáhnout česká delegace na zasedání Evropské rady 28. a 29.června. Výstupy tohoto zasedání, jeho závěry (.pdf), pak k možnosti realokace prostředků uvádějí:
"Členské státy mají rovněž možnost zvážit přerozdělení prostředků v mezích svého národního přídělu, a to podle stávajících pravidel a ve spolupráci s Komisí."
Závěry tedy nezmiňují nový, flexibilnější systém. Na druhou stranu ale nemůžeme ověřit (např. podle zápisu z jednání), zda česká delegace takový systém opravdu nenavrhla.
Byla to Česká republika, která prosadila jednoznačný závěr Evropské rady, že takzvané stres testy jaderných elektráren byly ukončeny.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nejen že nelze určit jestli to byla právě Česká republika, kdo by takový závěr prosadil, ale nelze dostatečně jasně stanovit ani to, jestli byl formulován "jednoznačný" závěr, že stres testy byly ukončeny.
Premiér mluví o závěrech ze zasedání (.pdf) Evropské rady, které se konalo 28. a 29.června 2012. Ty mimo jiné zmiňují:
"Evropská rada vyzvala členské státy, aby v návaznosti na dokončení zátěžových testů jaderné bezpečnosti zajistily plné a včasné provedení doporučení obsažených ve [zprávě ENSREG]."
Jediný náznak v rámci tohoto dokumentu, že testy byly ukončeny, je ve výrazu " v návaznosti na dokončení ". Rozhodně ale nejde o "jednoznačný závěr, že testy byly ukončeny", když ona návaznost může nastat i v budoucnu.
Nepodařilo se nám najít dostatek dalších informací o stres testech, které by nám poskytly podklady pro rozhodnutí, jestli dokončeny teprve budou nebo už dokončen jsou.
Jestli to byla právě Česká republika, která tuto formulaci do závěru prosadila, je neověřitelné z povahy jednání Evropské rady, která je uzavřena a neexistují z těchto jednání žádné záznamy.
Když jsme sepisovali vládní programové prohlášení, tak jsme říkali: V roce 2016 vyrovnané veřejné finance, ale za předpokladu ekonomického růstu, který bude alespoň 2 %.
Programové prohlášení vlády žádný předpoklad 2 % růstu HDP explictině neobsahuje.
Jeden z hlavních cílů v původní programovém prohlášení vlády je stanoven takto: "Vláda je odhodlána za předpokladu ekonomického růstu dosáhnout tohoto cíle (konsolidace veřejných rozpočtů, pozn.) v roce 2016 s tím, že nejpozději v roce 2013 bude dosahovat schodek veřejných rozpočtů maximálně 3 % HDP."
Původní programové prohlášení tedy počítá se snižováním deficitu v návaznosti na růst HDP, nicméně explicitně neuvádí jeho konkrétní výši, proto hodnotíme výrok jako zavádějící.
Jednoznačně se ukazuje v roce loňském (ekonomický růst, pozn.) 1,7 a v roce letošním, kdy to bude kolem nuly i v roce příštím, kdy to opět bude pod dvěma procenty, že tento předpoklad (ekonomického růstu, pro splnění programových cílů vlády, pozn.) naplněn nebyl.
Tisková zpráva Českého statistického úřadu (dále ČSÚ) z 9. března 2012 udává, že hrubý domácí produkt v roce 2011 meziročně vzrostl o 1,7 %. 8. června pak ČSÚ publikoval zprávu o vývoji hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí roku 2012, ve které konstatoval meziroční pokles o 0,7 %.
Dle prognózy, zveřejněné Českou národní bankou (dále ČNB) 3. května 2012, by v roce 2012 měl hrubý domácí produkt stagnovat. V roce 2013 ČNB počítá s meziročním růstem o 1,9 %.
Výrok premiéra Nečase na základě výše uvedených zdrojů hodnotíme jako pravdivý.
Ten zákon (o audiovizi, pozn.) v prvním čtení a vůbec ani v dalším projednávání výborovém a tak dále, nenarazil na žádný odpor. Takže má plnou podporu napříč politickým spektrem.
Výrok poslance Mencla hodnotíme jako zavádějící. Zákon o audiovizi skutečně bez problémů prošel 1. čtením ve sněmovně, má podporu napříč politickým spektrem, ale ve výboru projednán zatím nebyl, a tudíž tvrzení, že tam nenarazil na odpor je předčasné.
Vládní návrh zákona o audiovizi se v 1. čtení projednával na půdě Poslanecké sněmovny 20. března 2012. Jak ukazuje hlasování, v tomto stádiu projednávání zákon na žádný odpor nenarazil. Jak navíc vyplývá ze stenozáznamů, byť jde o návrh vládní, tak jej podpořila vystoupením poslankyně KSČM Levá a také poslanec VV Skokan.
Poslanecká sněmovna postoupila tento návrh zákona k projednání do volebního výboru, ten jej však doposud (k 29. červnu 2012) neprojednal. Výrok Václava Mencla tedy nemůžeme hodnotit jako pravdivý, ale jako zavádějící.
Filmové pobídky jsou součástí ročního rozpočtu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě rozpočtové skladby pro rok 2012.
V příloze k vyhlášce 323/2002 Sb. - Rozpočtová skladba pro rok 2012 nalezneme pod seskupením položek 33 - Kultura, církve a sdělovací prostředky položku 3313 - Filmová tvorba, distribuce, kina a shromažďování audiovizuálních archiválií. Mimo jiné je tato položka specifikována na " spolupráci s domácími a zahraničními institucemi při tvorbě a šíření filmové kultury ".
