Petr Šindelář
Tak ty nástroje určitě Karlovarský kraj má. Mohu jmenovat dvě agentury - Karlovarská agentura rozvoje a podnikání a Agentura projektového a dotačního managementu. To jsou příspěvkové organizace, které byly zřízeny krajem, ta první dává práci šesti úředníkům, ta druhá dokonce dvaadvaceti úředníkům.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.
Karlovarská agentura rozvoje a podnikání byla založena r. 2009. Co se týče počtu zaměstnanců, je v kontaktech skutečně uvedeno 6 úředníků. Podle jejího webu se agentura zaměřuje „...Na podporu zvyšování konkurenceschopnosti firem v kraji. Je hlavním nositelem realizace Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje (SRKKK) a koordinátorem aktivit v oblasti rozvoje podnikání v kraji.“
Agentura projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje vznikla r. 2006, pakliže je počet zaměstnanců shodný s počtem osob v kontaktech na stránkách agentury, má Petr Šindelář pravdu a je zde zaměstnáno skutečně 22 úředníků. Hlavním úkolem agentury je „...Příprava, realizace a monitorování projektů Karlovarského kraje financovaných ze zdrojů EU v plánovacím období 2007–2013.“
...ve výboru regionální rady (ROPu Severozápad, pozn.) sedí 16 zástupců, 8 zástupců z Karlovarského kraje, 8 zástupců z kraje Ústeckého. Mezi těmi zástupci byli sociální demokraté a komunisté.
Dle Zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 16 písm. d), je Výbor Regionální rady ROPu Severozápad tvořen šestnácti členy, za každý kraj osmi zástupci.
Současná struktura výboru však skýtá jen 15 členů, neboť dne 20. června 2012 rezignoval Tomáš Hybner na funkci místopředsedy i člena výboru poté, co výbor nepodpořil jeho návrh na odválání ředitele Úřadu Regionální rady ROP Severozápad Pavla Makvarta.
Petr Šindelář pravdu v tom, že součastí výboru jsou zástupci z řad ČSSD (9 členů) a KSČM (4 členové), formální nastavení počtu členů výboru je skutečně nastaveno na 16, i přes současný stav.
Bohuslav Svoboda
Můžete změnit počet členů dozorčí rady (pražského dopravního podniku, pozn.), ale nemůžete změnit počet členů za odbory. To lze měnit pouze v určitých intervalech, kdy tím odborem končí ten čtyřletý nebo kolika letý kontrakt.
Výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo najít stanovy Dopravního podniku hl.m. Prahy. V tomto ohledu jsme kontaktovali tiskové oddělení a čekáme na jejich odezvu. V případě získání dalších informací změníme hodnocení tohoto výroku.
Po získání informací z tiskového oddělení Dopravního podniku hl.m. Prahy, hodnotíme daný výrok jako pravdivý, zástupci zaměstnanců tvoří v dozorčí radě vždy 1/3 z celkového počtu členů.
Na základě nově získaných informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jsem vlastně velitel městské policie a celá tato problematika spadá ze zákona do mé gesce, já ji dokonce ani nemohu na nikoho přeložit.
Tvrzení hodnotíme jako zavádějící, protože zákon o obecní policii umožňuje pravomoc řízení policie úplně nebo částečně delegovat na jiné osoby.
Na vrcholu struktury Městské policie hl. m. Prahy skutečně stojí primátor. § 3 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ale uvádí, že "obecní policii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce", a dále pak, že "na návrh osoby podle odstavce 1 zastupitelstvo obce může pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného strážníka." Není tedy pravda, že by Bohuslav Svoboda jako primátor nemohl tuto problematiku "na někoho přeložit".
My jsme jednoznačně deklarovali, že v dopravním podniku připravíme nějakou variantu auditu, když jsme se s tou problematikou seznámili, zvolili jsme variantu právní analýzy.
Již v únoru 2012 Bohuslav Svoboda deklaroval prověření zakázek a smlouv v pražském dopravním podniku formou auditu. Následně byla odstartována právní analýza, kterou pro magistrát hlavního města připravil Václav Láska (její výsledky možno shlédnout např. zde). Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
My jsme vypsali výběrové řízení, headhunterské výběrové řízení, které nám mělo natipovat eventuální uchazeče o toto místo (ředitele pražského dopravního podniku, pozn.).
Zprávy médií potrvzují, že se takové řízení odehrálo.
Primátor Svoboda tvrdí, že byla vypsána veřejná zakázka na realizaci výběrového řízení k pozici generálního ředitele Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP).
Přestože seznam veřejných zakázek hl. m. Prahy vč. DPP takovou zakázku neobsahuje (DPP se ke zveřejňování "rodných listů" zakázek zavázal teprve v srpnu 2012), např. Ihned.cz (dle ČTK) či Novinky.cz (dle Práva) její existenci potvrzují. Považujeme tedy primátorovo tvrzení za pravdivé.
(My jsme vypsali výběrové řízení, headhunterské výběrové řízení, které nám mělo natipovat eventuální uchazeče o toto místo.) Toto headhunterské řízení bylo od počátku zmanipulované, byla tam zakázka nebo nabídka firmy, která byla velmi nízká, tak nízká, že představovala polovinu hodnoty jiných firem, a přitom hodnota ceny byla hlavním určujícím kritériem pro výběr. My jsme si na to nechali udělat odborné posouzení a dozvěděli jsme se za tyto peníze to výběrové řízení nelze provést.
V hodnocení předchozího výroku jsme uvedli, že primátor mluví o výběrovém řízení, kterým měla být vybrána agentura, jež by realizovala výběrové řízení na pozici generálního ředitele Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP).
Seznam nabídek na realizaci tohoto výběrového řízení jsme ale nenašli. Zakázka není uvedena ani v seznamu veřejných zakázek hl. m. Prahy vč. DPP (zveřejňování detailů zakázek ovšem začalo teprve v srpnu 2012). Tehdejší zprávy médií, např. serveru Novinky.cz (dle Práva), potvrzují existenci takového výběrového řízení a nízký počet nabídek. Novinky navíc uvádějí:
"Magistrátní tamtamy přitom jako hotovou věc oznamovaly, že zakázku získá pracovní agentura Bubeník Partners." Jakou cenu obsahovaly jednotlivé nabídky a jaké byly podmínky výběrového řízení, se však nedočteme, mimo citace samotného primátora Svobody. Výrok tedy označujeme jako neověřitelný.
Proto jsem volili variantu jmenovat krizového manažera s naprosto jednoznačnou dedikací toho, že tam bude na půl roku až na rok, že v okamžiku, kdy tu situaci trochu stabilizuje, nebo proběhne výběrové řízení, tak aby byl vybrán definitivní generální ředitel s tím, že jsme deklarovali, že samozřejmě, pokud krizový manažer bude ten nebo onen a bude kvalitní, že se může do toho výběrového řízení hlásit.
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý. Primátor Svoboda hovoří o období půl až jednoho roku, zatímco magistrát (podle serveru E15.cz) předpokládal "zhruba dva roky".
Svoboda však skutečně od začátku tvrdil, že jde o jmenování krizového manažera, jehož úkolem bude především stabilizace DPP. Tento tzv. krizový manažer měl být zároveň ve své funkci pouze dočasně, a to tak dlouho, než magistrát hl. m. Prahy najde nového generálního ředitele.
Pro doplnění: Vladimír Lich se stal dočasným ředitelem 8. března 2012 a 16. srpna 2012 byl dozorčí radou odvolán.
Martin Kuba
Státní energetická koncepce v téhle té chvíli přináší tři základní schémata. Jedno je posílení role jádra, ale postavené na reálných základech, na reálných ekonomických základech oproti tomu minulému návrhu. Jedno je významné zmapování a zreálnění řekněme stavu zásob uhlí a vydefinování jeho postavení v té budoucnosti, kdy budeme potřebovat prolomit limity, jak kroky musíme udělat, abychom ušetřili a přicházíme s velmi významným snížením podílu uhlí na výrobě elektrické energie a třetí v té oblasti obnovitelných zdrojů, kde energetická koncepce, myslím si, ani nejde kritizovat za to, že by nepočítala s jejich rozvojem. Ona pouze počítá s tím rozvojem, kde je to ekonomicky udržitelné a říká, že takový model, který byl do teď uplatňován v České republice, není pro Českou republiku dlouhodobě ekonomicky únosný.
Státní energetická koncepce, o které ministr Kuba hovoří, bude vládě představena v srpnu. Její znění prozatím není volně přístupné, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Cena za přenos energie nějak zásadně nenarůstá. Cena silové elektrické energie na trhu také ne. Co u nás velmi významně narůstá, je to, co všichni platíme za fotovoltaiky, za ty obnovitelné zdroje. V téhle té chvíli je třeba říct, že je to nějakých 752 korun na megawatthodinu, což je při průměrné spotřebě jednoho rodinného domu nebo bytu kolem 4 Megawatt za rok, někde ke 2 tisícům korun, které všichni ze svých zdrojů dáváme, je to 32 nebo 37 miliard korun už v tomhle tom roce.
Výrok ministra Kuby je neověřitelný, neboť nejsou dohledatelná všechna fakta, které ministr popisuje.
Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal 27. června letošního roku Energetický regulační věstník (.pdf), kde na straně 2 informuje, že " očekávaný dopad podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkovou cenu pro konečné zákazníky se v roce 2013 odhaduje na 752 Kč/MWh." Je třeba dodat, že nejde podle ERÚ pouze o cenu za obnovitelné zdroje energie (či dokonce pouze za fotovoltaiky), protože, jak ERÚ píše, jsou zde "zahrnuty také náklady na podporu druhotných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a odchylek spojených s vykupovaným množstvím elektřiny."
Mimo toto ministrem popsané číslo však nebylo možné dohledat ostatní statistická data, na která se ministr odvolává, a z nichž tvoří celkový výsledek 32-37 mld. Kč, tudíž je jeho výrok neověřitelný.
