Občanská demokratická strana

ODS

Občanská demokratická strana
Zavádějící

Výrok premiéra Nečase je zavádějící, protože popisuje 4 kroky, které měla Sociální demokracie (její experti) navrhovat v letech 2003 - 2005, nicméně reálně strana navrhovala pouze 3 z nich.

Předně je třeba podotknout, že není jasné, které experty ČSSD má Petr Nečas na mysli, tudíž budeme vycházet z prosazovaných kroků strany v rámci vlád ve zmíněném období.

23. června 2003 schválila vláda Vladimíra Špidly Usnesení č. 624 o Rozpočtovém výhledu 2003 - 2006: Koncepci reformy veřejných rozpočtů. Tato koncepce obsahovala kroky vlády, které měly vést k zastavení zadlužování země a k postupnému vyrovnání státního rozpočtu. Ministrem financí byl ve vládě V. Špidly dnešní předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Materiál popisuje i některé kroky, které pojmenoval premiér Nečas.

Přesun daňového zatížení z daní přímých na daně nepřímé - toto skutečně bylo ve zmíněném materiálu obsaženo (.pdf - s.49-50). Konkrétně šlo o přesun řady položek ze snížené do základní sazby DPH. Pro služby to platilo bez výjimek. K tomuto vláda přistoupila kvůli 6. směrnici EU. Daň z příjmu právnických osob se měla proti tomu snížit (.pdf - s.50) z 28% během 2 let na 24 % a daň z příjmu fyzických osob měla zůstat zachována. V tomto bodě má tak premiér pravdu.

Redukce sociálních výdajů - Špidlova vláda ve zmíněné reformě (konceptu) na straně 63 uvádí (.pdf), že během let 2004-2006 je zapotřebí uspořit 188,9 mld. Kč.

Redukce platů ve veřejném sektoru - v rámci tohoto materiálu (.pdf - s. 61) se hovoří v oblasti úspor konkrétně o: " snížení celkového počtu pracovníků v ústředně řízených veřejných službách o (včetně ústřední státní správy) v oblasti let 2004 - 2006 o 6 % celkem". V příloze 7 na straně 130 je pak tabulka, která popisuje úspory v dané oblasti.

Zavedení dobrovolného vícepilířového penzijního systému - v roce 2004 byla ustavena tzv. Bezděkova komise, která měla za úkol analyzovat přístupy politických stran zastoupených v tehdejší Poslanecké sněmovně na problematiku důchodů v České republice. V závěrečné zprávě (.pdf.) jsou pak prezentovány představy jednotlivých politických stran (ČSSD - s. 17 - 20). Zde popsaná představa strany pak nepopisuje zavedení systému, o kterém Petr Nečas mluví.

28. - 30. března 2003 se uskutečnil sjezd ČSSD, kde byl schválen Základní (dlouhodobý) program strany (.pdf). V části 6.1. Sociální stát a sociální práva se na stranách 41 a 42 uvádí: " Základní povinný průběžně financovaný systém nesmí motivovat ekonomicky aktivní populaci k vyhýbání se legálnímu trhu práce a k neplacení pojistného. Proto je nutné zajistit nejvyšší možnou účast ekonomicky činných osob v důchodovém systému a jeho jednotnost, a rozšířit nabídku dobrovolných doplňkových důchodových systémů fungujících na principu plné ekvivalence také o zaměstnanecké penzijní připojištění." Tato formulace sice popisuje možnost rozšíření doplňkových systémů, nicméně se nejedná o zavedení vícepilířového systému v podobě aktuálně zaváděného systému.

Strana tak prosazovala v rámci svého vládnutí premiérem zmíněné body (tři z nich), nicméně u zavedení dobrovolného penzijního systému tomu tak již není, tudíž hodnotíme výrok premiéra jako zavádějící.

Pravda

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, a to na základě odhadu ČSÚ k výši exportu.

ČSÚ (.xls) vydal odhad výše zahraničního obchodu za rok 2011, kde uvádí, že export České republiky dosahuje 2 869 724 000, tedy 2 869,7 miliard Kč. ČSÚ (.pdf) také vydává statistiku zahraničního obchodu ČR, z níž plyne, že do roku 2010 byl export nejvyšší právě v roce 2010. Konkrétně šlo o 2 532,8 miliard Kč. Je tedy pravda, že loňský rok jej překonal a byl tedy rekordní.

Výrok Petra Nečase tak je fakticky správný, a proto je hodnocen jako pravdivý.

Neověřitelné

Výrok předsedy vlády je neověřitelný, neboť není zveřejněn aktuální žebříček největších českých exportérů, včetně objemu jejich vývozu.

Za rok 2011 nejsou doposud k dispozici aktuální data o jednotlivých českých firmách v oblasti jejich exportu. Výrok předsedy vlády tedy nelze objektivně hodnotit.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to především na základě slov Michala Haška (ČSSD), který v Otázkách Václava Moravce 18. 3. 2012 uvedl následující: "Také bychom navrhli zavedení zvláštní daňové sazby u daně z příjmu právnických osob, například pro banky, energetické společnosti nebo telekomunikační společnosti."

Odkaz na jeho slova naleznete zde.

Vzhledem k tomu, co Michal Hašek uvedl v Otázkách Václava Moravce, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť podle údajů Eurostatu, zveřejněných v tiskové zprávě (.pdf) z 2. dubna 2012, byla míra nezaměstnanosti zpracovaná pro mezinárodní srovnání v únoru v ČR 6,8 %, v celé EU27 pak 10,2 %. Nižší než v ČR byla pouze v Rakousku (4,2 %), Nizozemsko (4,9 %), Lucembursku (5,2 %) a Německu (5,7 %), což z ČR opravdu činí zemi s pátou nejnižší nezaměstnaností v rámci Evropské unie pro daný měsíc.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy (.pdf) Eurostatu o vládních dluzích ve 4. čtvrtletí (uváděno jako procento HDP) zveřejněné 23. dubna 2012. Z této zprávy vyplývá, že Česká republika je 7. nejméně zadluženou zemí sedmadvacítky.

Veřejný dluh ČR tvoří podle této statistiky 41,2 % HDP. Pro představu, nejnižší veřejný dluh má mezi státy EU Estonsko, jehož dluh je pouze 6,0 % HDP a nejvyšší Řecko, jehož dluh činí 165,3 %. Přehledně zpracovanou tabulku zaměřenou pouze na tuto informaci zveřejnila i mnohá česká média jako například novinky.cz, finance.cz, či deník.cz.

Nepravda

Výrok Petra Nečase není pravdivý, neboť Česká republika měla ve skutečnosti až 8. nejnižší schodek veřejných financí za rok 2011.

Eurostat (.pdf) zveřejnil statistiku schodku veřejných financí, která ukazuje, že Česká republika má pro rok 2011 ve skutečnosti 8. nejnižší schodek. Pouze 3 země EU byly loni v přebytku (Maďarsko, Estonsko a Švédsko). Nižší schodek než Česká republika měly za rok 2011 tyto země: Finsko, Lucembursko, Německo, Dánsko, Bulharsko, Rakousko a Malta.

Pravda

Výrok můžeme označit za pravdivý i přesto, že míry nezaměstnanosti nejsou pro únor 2012 veřejně dostupné u všech členských států EU. Pokud však budeme tvořit pořadí s použitím nejaktuálnějších dostupných dat, bude ČR opravdu na devátém místě v rámci Evropské unie.

Podle údajů Eurostatu zveřejněných 2. dubna 2012 byla míra nezaměstnanosti mladých lidí do dvaceti pěti let v únoru 2012 v ČR 19.1 %. Pro ilustraci nejnižší byla v Německu (8.2 %) a v Rakousku (8.3 %) a nejvyšší pak ve Španělsku (50.5 %) a v Řecku (50.4 % v prosinci 2011).

Pravda

Na základě informací Ministerstva zahraničí České republiky, Euroskopu.cz a příslušných protokolů hodnotíme výrok Jana Zahradila jako pravdivý.

V případě České republiky skutečně nejde o žádnou výjimku z Listiny základních práv a svobod EU (pdf.). Česká republika, jak uvádí euroskop.cz, si na zasedání Evropské rady ve dnech 29.-30. října 2009 vyjednala možnost připojit se k Protokolu o uplatňování Listiny základních práv EU v Polsku a ve Spojeném království (pdf.; Protokol č. 30). Ministerstvo zahraničních věcí ČR pak na svých stránkách uvádí, že jeho cílem není vyloučení aplikací Listiny na území těchto států, ale pouze upřesnění výkladu jejích ustanovení, která nejsou jednoznačná a mohla by způsobovat problémy ve vnitrostátním právu. Listina se v těchto státech nadále aplikuje. Ovšem při jejím aplikování je třeba brát ohledy na ustanovení protokolu.Zatímco Protokol Polska a Spojeného království vešel v platnost společně s Lisabonskou smlouvou, přistoupení ČR není dosud oficiálně ratifikováno. Příslušný protokol (pdf.; Příloha I) tak bude ratifikován a přičleněn k přístupové smlouvě při dalším rozšiřování EU, které je naplánováno na začátek roku 2013. Paradoxem je, že samotné přijetí protokolu může v České republice narazit, jelikož ho následně musí schválit třípětinová většina obou komor Parlamentu. Sociálně-demokratická většina v Senátu je přitom výrazně proti jeho přijetí.

Pravda

Velká Británie a Polsko mají skutečně sjednaný Protokol (č. 30) (.pdf) o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království, který je součástí Lisabonské smlouvy. Proto výrok Jana Zahradila hodnotíme jako pravdivý.

O existenci tohoto protokolu se lze dozvědět také například ze stránek Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Velká Británie si výjimku vyjednala na summitu Evropské rady ve dnech 21. - 22. června 2007. Následně si možnost připojit se k protokolu ponechaly Polsko a Irsko. Polsko pak v září oznámilo, že se k výjimce připojí a 13. prosince 2007 byla Lisabonská smlouva i s protokolem podepsána.

V českém jazyce tato ustanovení, „která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie“ znějí takto:

"Článek 1
1. Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora Evropské unie ani jakéhokoliv soudu Polska či Spojeného království shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy Polska či Spojeného království nejsou v souladu se základními právy, svobodami nebo zásadami, které Listina potvrzuje.
2. Zejména, a aby se předešlo jakékoliv pochybnosti, nic v hlavě IV Listiny nezakládá soudně vymahatelná práva platná v Polsku či ve Spojeném království, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu Polska či Spojeného království.

Článek 2
Tam, kde ustanovení Listiny odkazuje na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti, vztahuje se toto ustanovení na Polsko či Spojené království pouze v tom rozsahu, v jakém jsou práva nebo zásady v dotyčném ustanovení obsažené uznávány v právních předpisech nebo zvyklostech Polska či Spojeného království."