Nám (ČR, pozn.) stoupají vývozy (potravin, pozn.).
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů ČSÚ.
Analýza ČSÚ (.pdf) uvádí, že vývoz České republiky v oblasti zemědělských a potravinářských produktů stoupá. Zatímco v roce 2005 a 2006 představoval vývoz těchto komodit 78,5 mld. korun, za rok 2007 činil 96,9 mld., za rok 2008 106,9 mld., v roce 2009 101,7 mld. a konečně v roce 2010 se již jednalo o celkový objem v hodnotě 105,4 mld. Tato čísla nemusí vyjadřovat nic o rostoucích či klesajících hodnotách u jednotlivých komodit, ale každopádně celkově potvrzují slova ministra Bendla.
V hovězím jsme soběstační. (...) Pokud jsme u masa, my jsme soběstační v hovězím, 120 %, tady jsem si to vytáhl, abych byl si úplně jistý.
Výrok je pravdivý, jelikož uvedená procenta souhlasí s údaji z oficiálních statistik.
Podle údajů z komoditní karty (.doc) pro skot, které jsou dostupné na stránkách eAGRI, bylo v uplynulém roce vyrobeno 170 300 tun hovězího masa, přičemž domácí spotřeba činila 143 800 tun. Z těchto údajů vychází, že soběstačnost v produkci hovězího masa činila v tomto roce 118,4 %. Ve stejné tabulce je přitom uveden i odhad pro rok 2012, kde je uvedena hodnota 120%. Toto číslo odpovídá výroku Petra Bendla, a proto si dovolujeme označit výrok za pravdivý.
V Evropě jsou v podstatě jen dvě země, které jsou soběstačné, o kterých se dá mluvit jako o soběstačných v těch hlavních komoditách a to je Francie a Polsko.
Jelikož se nám nepodařilo dohledat relevantní statistické informace o potravinové soběstačnosti všech evropských zemí v hlavních komoditách, které nejsou nijak specifikovány, považujeme výrok spíše za osobní odhad Petra Bendla, který se mohl opírat o to, že Francie i Polsko patří mezi nejvýznamnější exportéry potravin v rámci EU. Problematické je zejména to, že většina dostupných statistik je zaměřena na jednotlivé potravinové produkty a jejich spotřebu. V tomto případě bychom navíc také sami museli vytvářet definici hlavních potravinových komodit, což nám nepřísluší. Potravinová soběstačnost v tomto případě tedy může být velmi relativní pojem. Pro informaci přikládáme aspoň statistické údaje o produkci potravin ve Francii a Polsku získane ze stránek FAO (je potřeba nastavit ve výběru zemi, po načtení stránky se zobrazují údaje pro Afgánistán).
Ten resort (ministerstvo školství, pozn.) má, když to řeknu velmi zjednodušeně, zhruba sto miliard korun výdajů, (tady se jedná o 2 % [škrtu v rozpočtu ministerstva školství, pozn.].)
Výdaje ministerstva školství opravdu mají přibližnou výši 100 miliard Korun.
Z údajů ministerstva financí o výdajích jednotlivých kapitol státního rozpočtu na rok 2012 vyplývá, že původní plánované výdaje ministerstva školství činily zhruba 137,8 miliard korun. Po jejich vázání došlo ke snížení zhruba o 1,7 % oproti původní částce. V konečné fázi tedy plánované výdaje ministerstva školství činí zhruba 135,4 miliard korun. Přestože uvedené sumy ani procentuální části nejsou zcela přesné, rámcově odpovídají položkám uvedeným premiérem Petrem Nečasem. Vzhledem ke skutečnosti, že Petr Nečas zdůraznil, že se jedná pouze o přibližné údaje, hodnotíme výrok jako pravdivý.
(výrok obsahuje dvě tvrzení: jedno o výši výdajů MŠMT, jedno o výši škrtu v rozpočtu MŠMT, proto je rozdělen)
(Ten resort [ministerstvo školství, pozn.] má, když to řeknu velmi zjednodušeně, zhruba sto miliard korun výdajů,) tady se jedná o 2 % (škrtu v rozpočtu ministerstva školství, pozn.).
Rozpočet ministerstva školství se tímto skutečně snížil přibližně o 2%.
Z údajů ministerstva financío výdajích jednotlivých kapitol státního rozpočtu na rok 2012 vyplývá, že původní plánované výdaje ministerstva školství činily zhruba 137,8 miliard korun. Po jejich vázání došlo ke snížení zhruba o 1,7 % oproti původní částce. V konečné fázi tedy plánované výdaje ministerstva školství činí zhruba 135,4 miliard korun. Přestože uvedené sumy ani procentuální části nejsou zcela přesné, rámcově odpovídají položkám uvedeným premiérem Petrem Nečasem. Vzhledem ke skutečnosti, že Petr Nečas zdůraznil, že se jedná pouze o přibližné údaje hodnotíme výrok jako pravdivý. (výrok obsahuje dvě tvrzení: jedno o výši výdajů MŠMT, jedno o výši škrtu ve výdajích MŠMT, proto je rozdělen)
Pan ministr Dobeš skonči svoji misi k 31. březnu letošního roku.
Ministr školství mládeže a tělovýchovy Pavel Dobeš oznámil svou rezignaci dne 22. března 2012 po jednání vlády ohledně škrtů v jednotlivých resortech. Svůj odchod zdůvodnil plánovanými škrty ve svém resortu, které by se dotkly platů učitelů.
Ministr podal svou rezignaci 23. března a premiér Nečas ji doručil prezidentu České republiky Václavu Klausovi dne 30.března. Prezident rezignaci přijal. Výkon funkce ministra Dobeše skončil 31. března.
Bezpečnostní informační služba má dvě klíčové oblasti a pak několik dalších. Těmi dvěma klíčovými oblastmi je boj především proti zahraničním špionážním službám. Zkrátka je to kontrarozvědka a z toho to plyne. Druhou oblastí je boj proti mezinárodnímu terorismu.
Působnost Bezpečnostní informační služby je vymezena zákonem o zpravodajských službách ČR č. 153/1994 Sb. Konkrétně je zde uvedeno pět bodů, kterými se BIS zabývá:
(1) Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace
a) o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky,
b) o zpravodajských službách cizí moci,
c) o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství,
d) o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky,
e) týkající se organizovaného zločinu a terorismu.
Na internetových stránkách BIS jsou pak blíže upřesněny hlavní oblasti zájmu BIS, kterými jsou terorismus, ochrana ekonomických zájmů státu, kontrašpionáž, extrémismus, šíření zbraní hromadného ničení, obchod s konvenčními zbraněmi a výbušninami, organizovaný zločin, nelegální migrace, bezpečnosti informačních systémů a ochrana utajovaných informací.
Klíčovost daných oblastí je subjektivním hodnocením. V každém případě jsou ale premiérem zmíněné oblasti součástí BIS a výrok proto hodnotíme jako pravidvý.
80 % hrubého domácího produktu Evropské unie s vytváří v sektoru služeb (a přitom více než dvě třetiny tohoto sektoru dodnes nejsou liberalizovány, nejsou předmětem volného trhu Evropské unii).
Sektor služeb dlouhodobě osciluje mezi 70-80 % celkového HDP Evropské Unie, ale protože v letech 2010 a 2011 nepřekročil dlouhodobě hranici 75% nelze výrok považovat za pravdivý.
Terciální sektor služeb je jednoznačně nejsilnější složkou při tvorbě hrubého domácího produktu Unie. Podle statistik získaných z údajů CIA- World factbook (ang.) (k nalezení v sekci economy, GDP- composition by sector) ale dosahoval jeho podíl v roce 2011 pouze 73,1%, a v roce předcházejícím podle index mundi (ang.) 73,2%. Ukazatele za první čtvrtletí letošního roku ještě nejsou k dispozici. Výrok je nutno na základě získaných dat označit jako nepravdivý.
Pro porovnání s ostatními sektory: zemědělství v roce 2011 tvořilo jen 1,8% a sektor těžkého průmyslu 25,1%.
(80 % hrubého domácího produktu Evropské unie s vytváří v sektoru služeb) a přitom více než dvě třetiny tohoto sektoru dodnes nejsou liberalizovány, nejsou předmětem volného trhu Evropské unii.
Informace o výši liberalizace je velmi těžké ověřit, bylo by nutno spolehnout se na článek na stránkách webového portálu euroskop.cz, který se ale odvolává na slova premiéra Nečase a neumožňuje nám tedy dostatečně nezávisle ověřit faktickou správnost. Liberalizace terciálního sektoru podle článku dosahuje pouze 1/3 celkového objemu služeb. Více než 60% není buďto liberalizováno vůbec, nebo je jejich liberalizace součástí agendy lisabonské strategie (ekonomický pilíř).
Vláda České republiky přijala strategii konkurenceschopnosti, jejíž ambicí je, abychom do roku 2020 patřili mezi 20 nejvíce konkurenceschopných ekonomik na této planetě.
Na základě dohledaných veřejných zdrojů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Vláda České republiky na svém jednání dne 27. září 2011 skutečně přijala (.pdf) premiérem zmíněnou strategii. Konkrétně se tento dokument nazývá Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období let 2012 až 2020 (Informační brožura ve formátu pdf.). Petr Nečas zmiňuje, že ambicí této strategie je posunout Českou republiku v oblasti konkurenceschopnosti mezi TOP20 zemí světa. I v této části lze výrok považovat za pravdivý, neboť v rámci zmíněné strategie je skutečně popisována snaha takového cíle dosáhnout.
Server www.bussinesinfo.cz, na který odkazuje webová stránka Vlády ČR, popisuje, že "její podtitul (pozn. strategie konkurenceschopnosti) "Zpět na vrchol" charakterizuje záměr vlády dostat do roku 2020 Českou republiku prostřednictvím této strategie mezi 20 nejvíce konkurenceschopných zemích světa".
