„Já mám z oficiální statistiky, že vejce velikosti M byli drůbežáři prodávány ve 12 týdnu v začátku zhruba 3,45. Ta cena postupně stoupala.“
Na základě komunikace s ČSÚ hodnotíme tento výrok jako neověřitelný, protože ČSÚ poskytuje statistiky průměrné ceny zemědělských výrobců vajec pouze v měsíčních intervalech a nikoliv týdenních.
Ve statistikách ČSÚ lze dohledat v e-publikaci „Indexy cen zemědělských výrobců“ průměrné ceny vajec zemědělských výrobců, které jsou však publikovány měsíčně. ČSÚ poskytuje týdenní šetření pouze u „spotřebitelských cen“ (tedy nikoliv cen výrobců). Z tohoto důvodu nemůžeme ověřit, za jakou cenu prodávali drůbežáři vejce ve 12. týdnu tohoto roku.
„Od okamžiku, kdy jsem byl ve funkci, jsem varoval před tím, že toto (pozn. zvýšení cen vajec a zastavení dovozu vajec z krajin porušujících pravidla EU) se bude dít.“
Na základě tiskových zpráv Ministerstva zemědělství hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ministrem zemědělství byl Petr Bendl jmenován v říjnu 2011. Již v listopadu tohoto roku se k problematice ceny vajec a k možnosti zastavení jejich dovozu ze zemí nedodržujících směrnici EU vyjádřil v rámci pravidelného zasedání Rady ministrů: „Čeští chovatelé investovali značné finanční prostředky do výměny již nevyhovujících klecí za odpovídající technologie. Neučinily tak ale všechny členské státy, a proto by mohli například chovatelé v Polsku ohrozit konkurenceschopnost těch našich, protože budou moci nabízet levnější vejce. Proto požadujeme, aby Evropská komise nejen vyzývala k dodržení směrnice, ale také členské státy, které ji nedodrží, sankcionovala.“
V obdobném duchu hovořil i na tiskové konferenci o dva týdny později: „Dobře si uvědomuji možné ohrožení českých producentů vajec a osobně dělám vše, abych tomu zabránil. Vítám a zcela jednoznačně souhlasím s iniciativou Zemědělského svazu ČR, jehož zástupci požadují, aby pro všechny drůbežáře v EU bez výjimek platily stejné povinnosti. Příslušné kontrolní orgány v ČR ode mě dostanou úkol zabezpečit, aby se nelegální vejce drůbeže z neobohacených klecí na náš trh od 1. 1. 2012 nedostala.“
„Já jsem na úrovni Rady ministrů, která se schází přibližně jednou za měsíc v Bruselu, informoval o tom, že hrozí tato nebezpečí, protože jsme měli informaci o tom, že některé státy welfare slepic nedodrží a pro nás je klíčové Polsko.“
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to i přesto, že jediným relevantním zdrojem potvrzujícím slova ministra Bendla jsou tiskové zprávy Ministerstva zemědělství. Nedostupnost jiných informací je logickým důsledkem neveřejného jednání Rady. K hodnocení "pravda" pak přistupujeme především z toho důvodu, že tiskové zprávy ministerstva byly vydány již na podzim roku 2011- tedy v době, kdy problematika vajec ještě nebyla veřejně medializována. Není proto důvod předpokládat, že by v těchto zprávách byly záměrně uváděny nepravdivé informace.
Dle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství z 15. listopadu 2011 byla otázka dodržování směrnice o dobrých životních podmínkách nosnic v členských státech EU jedním z hlavních témat, o kterých 14. listopadu 2011 v Bruselu diskutovala Rada ministrů zemědělství. V souvislosti s touto problematikou ministr Bendl skutečně upozornil na možné ohrožení českých producentů vajec:„Čeští chovatelé investovali značné finanční prostředky do výměny již nevyhovujících klecí za odpovídající technologie. Neučinily tak ale všechny členské státy, a proto by mohli například chovatelé v Polsku ohrozit konkurenceschopnost těch našich, protože budou moci nabízet levnější vejce. Proto požadujeme, aby Evropská komise nejen vyzývala k dodržení směrnice, ale také členské státy, které ji nedodrží, sankcionovala.“
15. prosince 2011, během dalšího zasedání Rady pro zemědělství a rybářství v Bruselu, se pak ministr Bendl sešel se svou resortní kolegyní, německou ministryní zemědělství, Ilse Aignerovou, se kterou projednal společný postup proti státům, od kterých od 1. ledna 2012 hrozí zvýšené riziko nelegálních dovozů vajec: „Budeme společně žádat ministry těchto zemí o poskytnutí konkrétních údajů o producentech nelegálních vajec a sledování jejich pohybu. Na národní úrovni zahájíme 1. ledna příštího roku důkladné kontroly všemi dozorovými orgány, abychom ochránili naše domácí producenty a spotřebitele.“
„Z Polska dovážíme velkou část vajec, které jsou z dovozu.“
Na základě zpráv o trhu vajec vydaných Tržním informačním systémem České republiky ve spolupráci se Státním zemědělským investičním fondem hodnotíme výrok Petra Bendla jako pravdivý.
Dle jednotlivých zpráv o trhu vajec (rozcestník zpráv pro jednotlivé měsíce) bylo v roce 2011 do České republiky dovezeno 26637 t vajec. Z toho bylo 24083 t konzumních a zbylé 2554 t byly určeny jako násadové. Z toho v průměru bylo 72,4% konzumních vajec dovezeno právě z Polska. Mezi další dovozní země pak patří Španělsko, Německo a Slovensko, ale tento počet není tak markantní jako v případě Polska. V tomto případě hodnotíme výrok jako pravdivý.
„Tak jsem se také s řetězci sešel, protože jedna věc je obviňování a druhá, že je potřeba s tou situací něco dělat, a krom situace s vejci jsme řešili takovéto přelepování, řešili jsme otázky více českých výrobků na pultech.“
Na základě tiskové zprávy Ministerstva zemědělství informující o setkání ministra Petra Bendla s představiteli rozhodujících českých velko a maloobchodních společností hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Jednání, které se konalo 27. března 2012, se kromě Petra Bendla a zástupců Ministerstva zemědělství zúčastnili představitelé Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (Svaz českých a moravských spotřebních družstev, AHOLD Czech Republic, Makro Cash&Carry ČR, Penny Market, SPAR Česká obchodní společnost, Tesco Stores ČR, Kaufland ČR, Globus ČR a BILLA) a Lidl ČR.
Cílem setkání bylo, jak ilustrují slova ministra, prohloubit spolupráci s obchodníky: „Jedním z našich zásadních cílů je posílit důvěru spotřebitelů v trh s potravinami, a to by měl být společný zájem i obchodních řetězců.“
V souvislosti s otázkou tvorby cen se hovořilo také o současné kauze s předraženými vejci. Podle informací ministerstva došlo k oboustranné shodě ve věci vzájemného "ověřování zásadních údajů týkajících se cen potravin i podílu českých potravin v tuzemské obchodní síti."
(Punčochář: “Nějaký portál, kam by se spotřebitel mohl přijít podívat, jestli jeho konkrétní supermarket má nebo nemá problém.“) „Podle mě na tom potravinářská inspekce už dělá a zveřejňuje taky v případě, že něco takového se kdekoliv stalo.“
Výrok Petra Bendla na základě zpráv Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Informačního centra bezpečnosti potravin hodnotíme jako pravdivý.
V současné době Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) na svých internetových stránkách zveřejňuje problémy týkající se potravin v jednotlivých obchodních řetězcích, a to v rámci tiskových zpráv. Spotřebitel se v případě informací o závadných potravinách na českém trhu může obrátit rovněž na internetové stránky Informačního centra bezpečnosti potravin (ICBP), které jsou zřizovány odborem bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství. Uživatel se má možnost na internetových stránkách ICBP zaregistrovat a následně mu budou zásílány prostřednictvím e-mailu zprávy o závadných potravinách zachycených v tržních sítích. V sekci Varování před závadnými potravinami má uživatel možnost nahlédnout do zpráv, které informují o stažených potravinách v obchodních řetězcích a o jiných problémech. Spotřebitel má tedy možnost do jisté míry sledovat problémy jednotlivých supermarketů. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.
„V roce 99 na úrovni Evropské unie (…) vznikla směrnice, která říká, že nosnice mají mít od roku 2012 od 1. ledna lepší životní podmínky.“
Na základě informací z portálu EUR-Lex hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
V roce 1999 byla skutečně vydána směrnice Rady 1999/74/ES, která stanovila minimální požadavky na ochranu nosnic v EU a od 1. ledna 2012 zakázala chov nosnic v jiných než tzv. „obohacených klecích“.
„Ano, v současné době Česká republika obdržela takzvaný warning letter, kde na základě analýzy Evropské komise a Evropského účetního dvora tím hlavním důvodem, proč jsou pozastaveny platby v rámci celého systému operačních programů, je samozřejmě otázka fungování celého auditního systému.“
Výrok premiéra Nečase považujeme za neověřitelný vzhledem ke skutečnosti, že nemáme plné znění zmiňovaného varovného listu.
Fakt, že Komise odeslala tento list v týdnu od 12. do 18. března 2012, zmiňuje ředitelka Národního fondu – Platebního a certifikačního orgánu Veronika Ondráčková v interních dopisech ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj zveřejněných deníkem Insider. Ministerstvo pro místní rozvoj jejich autenticitu potvrdilo, ministerstvo financí se nevyjádřilo.
21. 3. 2012 následně ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo tiskovou zprávu, která tvrdí, že "včera odpoledne dorazil z Evropské komise do České republiky dlouho avizovaný dopis, který uzavírá sérii jednání mezi Českou republikou a Evropskou komisí." Tato zpráva zároveň potvrzuje, že "bylo identifikováno pět slabých míst při čerpání z fondů EU. Jde především o základní nastavení a nezávislost auditního systému, řešení nesrovnalostí kontroly vykonávané řídícími orgány či zpřísnění personální politiky."
Otázka fungování celého auditního systému je podle tiskové zprávy jenom jedním ze slabých míst. Bez plného znění "warning letteru" nejsme schopni identifikovat, jestli jde zároveň o primární důvod sporu. Dopis nebyl doposud uveřejněn, proto Demagog.cz požádal Úřad vlády České republiky o zaslání jeho plného znění. Čekáme na odpověď. Na základě dostupných zdrojů však výrok hodnotíme jako neověřitelný.
„Musím říci, že v tuto chvíli je z hlediska pozastavení plateb ohrožena jedna třetina všech operačních programů v rámci celé Evropské unie, čili se nejedná o nějaké české specifikum.“
Tento výrok označujeme za pravdivý. Evropská komise skutečně v současnosti vede jednání hned s několika evropskými zeměmi o přibližně jedné třetině ohrožených operačních programů. Přesto je nutné zmínit, že důvody, kvůli kterým je čerpání evropských fondů v jednotlivých zemích ohroženo, jsou odlišné.
Operační programy, o jejichž založení vyjednává každá členská země s Evropskou komisí, zprostředkovávají prostředky fondů Evropské unie jednotlivým projektům v členských státech. Obvykle jsou změřeny tematicky či geograficky (viz kompletní seznam Regionálních rozvojových programů pro období 2007-2013).
Ministr financí Miroslav Kalousek uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál dne 20. března, že „Evropská komise přitvrdila vůči všem zemím“ a „programy byly pozastaveny v sedmnácti zemích EU“, tedy konkrétně 35 programů. Rovněž v Ekonomice ČT24 dne 21. března 2012 potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková, že Evropská komise jedná v rámci celé Evropské unie o více než osmdesáti ohrožených operačních programech. Například v Maďarsku a ve Francii bylo již čerpání dotací pozastaveno úplně. Pokud je tedy v rámci národních, multiregionálních a regionálních programů, kterých je okolo 240, ohrožena osmdesátka programů, jedná se skutečně o 1/3.
Pro širší kontext je ale důležité se podívat na případ Maďarska. Na základě tiskové zprávy Evropské komise ze dne 22. února 2012 zjistíme, že programy byly pozastaveny plošně z důvodu selhání této země při řešení nadměrného schodku veřejných financí. Tímto krokem Evropská komise tlačí Maďarsko k přijetí efektivních opatření, která by stlačila deficit veřejných financí. Evropská komise však na základě vytýkacího dopisu poukázala na problémy České republiky při kontrole a auditech operačních programů jako takových. Přestože problémy České republiky s operačními programy nejsou z pohledu na celou EU „specifické“, důvody ohrožení programů (tzn. výtky ze strany Evropské komise) jsou v jednotlivých zemích jen obtížně srovnatelné.
„Česká republika má aktuálně k dispozici 788 mld. korun, podané žádosti, kdy se jedná o téměř 76 tisíc žádostí o podporu, v hodnotě 1 bil. 179 mld. korun, to znamená téměř 150 % národní alokace. Co se týče schválených projektů - jedná se o 34 tis. projektů v hodnotě 569 mld. korun, to znamená, v tuto chvíli se jedná o 72 % alokace. Proplacené prostředky příjemců - jedná se o částku 313 mld. korun, to znamená téměř 40 % národní alokace. Certifikované výdaje jsou ve výši 139 mld. korun, to je zhruba 17,6 % alokace.“
Statistické údaje uváděné Petrem Nečasem v médiích jsou totožné s údaji zveřejněnými na oficiálních stránkách věnovaných problematice čerpání evropských fondů www.strukturalni-fondy.cz. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.
Stručný přehled stavu čerpání ze strukturálních fondů lze nalézt na straně 12 v dokumentu MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA O PRŮBĚHU ČERPÁNÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ, FONDU SOUDRŽNOSTI A NÁRODNÍCH ZDROJŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007–2013 (.pdf). Na dalších stranách jsou poté detailně rozpracovány finanční a věcné pokroky v čerpání za období od vydání předešlé zprávy. Na straně 15 naleznete přesný počet žádostí a jejich celkovou finanční výši rozdělenou podle stavu, v jakém se právě v rámci rozhodovacího procesu o udělení dotace nacházejí. Strana 16 nabízí detailní zpracování údajů o aktuálním stavu čerpání prostředků a to jak procentuálně, tak i z pohledu finančního rámce.
Uvedená monitorovací zpráva je sice vládním zdrojem, my ji však akceptujeme podobně jako vládní statistiky, protože údaje se kterými pracují nejsou zpochybňovány ani veřejností, ani Evropskou unií. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
