Petr Tupec
My můžeme říci, nebo můžeme konstatovat, že například druhý úsek, já nevím od Časů do Ostrova je to úsek, který už má vydané územní rozhodnutí s nabytím právní moci.
Výrok Petra Tupce je na základě dohledaných informací o daném úseku hodnocen jako pravdivý.
Web R35.cz informuje o tomto úseku následovně: "Na stavbu Časy – Ostrov bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby Městským úřadem v Holicích dne 30.11.2010. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 14.1.2011." Výrok Petra Tupce je tak přesný a hodnotíme jej jako pravdivý.
Obdobně (jako úsek Časy - Ostrov; tedy s vydaným územním rozhodnutím, které nabylo právní moci, pozn.) na tom je i ten první úsek z Opatovic směrem k Časům.
Výrok Petra Tupce hodnotíme na základě informací dohledaných o jím zmiňované stavbě jako nepravdivý.
Je sice pravda, že na tento úsek stavby bylo již vydáno územní rozhodnutí, nicméně podle webu R35.cz, který stavbu celé komunikace mediálně pokrývá, toto rozhodnutí dosud právní moci nenabylo.
Toto rozhodnutí, jak vyplývá z výše zmíněného zdroje, bylo vydáno na konci května 2012. Nepodařilo se nám najít žádný aktuálnější zdroj, který by podporoval výrok Petra Tupce, hodnotíme jej tedy jako nepravdivý.
Já jsem členem politické strany teprve až od roku 2007.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Údaj o vstupu Petra Tupce do politické strany (konkrétně ODS) lze potvrdit z webových stránek samotného politika. Jeho případná další politická činnost je z veřejně dostupných zdrojů nedohledatelná. Pro zajímavost uvádíme několik stránek, které se Petru Tupcovi věnují: nasipolitici.cz, aktualne.cz či ods.cz.
Ota Benc
Mimochodem ta dálnice měří jinak v kraji Vysočina 93 kilometrů a pěkně ho protíná od západu na východ.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle webu Kraje Vysočina je úsek dálnice D1 nacházející se na jeho území dlouhý skutečně 93 km. O orientaci D1 asi netřeba dlouze spekulovat, viz. mapa silniční sítě kraje Vysočina.
Kraj zřizuje pět velkých nemocnic, abych byl přesný, které vlastně kopírují bývalé okresní nemocnice a zřizuje je jako příspěvkové organizace.
Výrok hodnotíme na základě veřejně dostupných informací jako pravdivý.
Kraj Vysočina zřizuje na svém území 5 nemocnic, a to jako příspěvkových organizací. Všech pět nemocnic skutečně kopíruje bývalé okresní nemocnice. Je to Nemocnice Havlíčkův Brod, Nemocnice Jihlava, Nemocnice Třebíč, Nemocnice Pelhřimov a Nemocnice Nové město na Moravě, která byla původně okresní nemocnicí pro okres Žďár nad Sázavou.
Rezerva, která byla v roce 2008 ve výši 1600 milionů dneska už není. (myšlena finanční rezerva kraje)
Podle závěrečných účtů (.pdf) Kraje Vysočina za roky 2008 ze dne 30. června 2009 a 2011 ze dne 6. srpna 2012 a zápisu (.pdf) schůze Finančního výboru ze dne 12. června 2012 hodnotíme výrok jako nepravdivý.
V závěrečném účtu za rok 2008 je uvedeno (strana 3 a 70) pod položkou Fond strategických rezerv 1 420 090 058,64 Kč, což je přibližně o 180 mil. Kč méně než uvádí Ota Benc.
Mýlí se rovněž ve faktu, že kraj dnes již žádnou rezervu nemá. V závěrečném účtu za rok 2011 (.pdf) na straně 5 a 75 je uvedena ke dni 31. prosince 2011 ve Fondu strategických rezerv suma ve výši 187 511 403,89 Kč. V zápisu ze schůze Finančního výboru (z 12. června) je v kapitole Rozpočtový výhled kraje na roky 2013 až 2015 (strana 8) počítáno s rezervou pro všechny roky ve výši 145 mil. Kč.
Tady bych možná řekl něco, co tady předjímal pan hejtman, když ve svém tisku někdy v dubnu říkal, že ODS zruší okresní nemocnice, takto se jasně vyslovil.
Naše Vysočina (.pdf) - Občasník krajské organizace České strany sociálně demokratické (číslo 1/2012 - str. 2) v části Je to vaše zdraví obsahuje text hejtmana kraje Běhounka, kde se skutečně píše o ODS, že chce postupně rušit okresní nemocnice. Výrok Oty Bence je tak pravdivý, neboť stranický tisk ČSSD obsahuje slova hejtmana kraje, který podobnou formulaci použil.
Eva Bartoňová
Česká Lípa je víceméně chráněna právě z toho důvodu, že Ploučnice se rozleje před Českou Lípou a Česká Lípa tím pádem jaksi má tuto možnost se s povodněmi mnohem lépe pracovat.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Z přírodních poměrů půdy nad městem Česka Lípa Ploučnice (pdf. strana 3) přirozeně meandruje v široké údolní nivě. Na tomto území povodně na řece způsobují rozsáhlé rozlivy ještě před Českou Lípou. Na území města jsou povodněmi ohroženy primárně městské části Robeco, Pod Holým vrchem a průmyslová zóna Dubice.
Byly tady otázky, které se váží k například ke škole v Kamenickém Šenově. To je nejstarší uměleckoprůmyslová škola v České republice, ona vznikla v roce 1856.
Na základě informací ze stránek samotné školy i z ministerstva školství hodnotíme výrok jako pravdivý.
Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská v Kamenickém Šenově je podle stránek školy nejstarší v Evropě, podle stránek ministerstva školství dokonce na světě. Stránky školy potvrzují také rok vzniku 1856.
Petr Šindelář
Příklad, technopark v Pardubicích. I když je napojen na vysokou školu, prohání se v tom areálu nyní pavouci, nefunguje to, stálo to vysoké peníze, vysoké náklady.
Výrok Petra Šindeláře označujeme na základě informací z Univerzity Pardubice a internetových zpravodajských článků jako zavádějící. Technologický park v Pardubicích je na vysokou školu skutečně napojen, potýká se s existenčními problémy a dluhy, přesto však zůstává nadále funkční a je sídlem několika firem.
TechnoPark Pardubice k.s. je společný projekt Pardubického kraje, Univerzity Pardubice a společnosti FREE ZONE Pardubice. Univerzita podle své výroční zprávy (.pdf, str. 61) o hospodaření za rok 2011 vlastní podíl ve společnosti TechnoPark Pardubice ve výši 340 tis. Kč (stav k 31. Prosinci 2011). Na stránkách univerzity je zmíněna i možnost spolupráce pro případné nájemce. Tento technologický park je tedy na pardubickou vysokou školu napojen, nicméně podle zpráv ze sekce Pardubického kraje na iDnes.cz areál studenti ani pedagogové nevyužívají. V TechnoParku Pardubice je obsazenost v současnosti poloviční a společnost je z výnosů z pronájmů schopna financovat zhruba jen provozní náklady.
Pardubický kraj, který ve společnosti vlastní podíl ve výši 150 tisíc Kč, schválil, že svůj podíl nabídne ostatním vlastníkům nebo dalším investorům. Podle regionálního pardubického deníku.cz kraj nemůže ovlivnit dění ve společnosti, ta není schopna splácet své závazky. Výhradní komplementář TechnoPark Management má neznámé vlastníky (akcionářem je firma se sídlem v Britských panenských ostrovech) a jediný člen představenstva na výzvy k jednání nereaguje.
Technologický park byl vystavěn za zhruba 450 milionů Kč (dotace od EU činily 300 milionů Kč). V současné době má TechnoPark Pardubice dluh vůči firmě Geosan ve výši 170 milionů Kč a kvůli porušení rozpočtové kázně požaduje finanční úřad dalších 150 milionů Kč.
