Každé zasedání vlády mimochodem začíná tématem evropské integrace.
Tento výrok označujeme za pravdivý. Program každého zasedání vlády skutečně začíná bodem A. Evropská agenda: 1. Ústní informace členů vlády o aktuální evropské problematice.
Tuto informaci lze dohledat na webových stránkách Úřadu vlády, kde jsou uveřejněna jednotlivá usnesení vlády s přiloženým programem.
Byla to právě Česká republika, která navrhla například, aby byl zaveden flexibilnější systém realokace v rámci operačních programů z evropských fondů, to znamená, možnost převádět peníze v rámci jednotlivých operačních programů.
Bez bližších informací z jednání nelze ověřit, co česká delegace v Evropské radě navrhovala.
Premiér zde zmiňuje jeden z "dvou velmi dobrých výsledků", kterého měla dosáhnout česká delegace na zasedání Evropské rady 28. a 29.června. Výstupy tohoto zasedání, jeho závěry (.pdf), pak k možnosti realokace prostředků uvádějí:
"Členské státy mají rovněž možnost zvážit přerozdělení prostředků v mezích svého národního přídělu, a to podle stávajících pravidel a ve spolupráci s Komisí."
Závěry tedy nezmiňují nový, flexibilnější systém. Na druhou stranu ale nemůžeme ověřit (např. podle zápisu z jednání), zda česká delegace takový systém opravdu nenavrhla.
Byla to Česká republika, která prosadila jednoznačný závěr Evropské rady, že takzvané stres testy jaderných elektráren byly ukončeny.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nejen že nelze určit jestli to byla právě Česká republika, kdo by takový závěr prosadil, ale nelze dostatečně jasně stanovit ani to, jestli byl formulován "jednoznačný" závěr, že stres testy byly ukončeny.
Premiér mluví o závěrech ze zasedání (.pdf) Evropské rady, které se konalo 28. a 29.června 2012. Ty mimo jiné zmiňují:
"Evropská rada vyzvala členské státy, aby v návaznosti na dokončení zátěžových testů jaderné bezpečnosti zajistily plné a včasné provedení doporučení obsažených ve [zprávě ENSREG]."
Jediný náznak v rámci tohoto dokumentu, že testy byly ukončeny, je ve výrazu " v návaznosti na dokončení ". Rozhodně ale nejde o "jednoznačný závěr, že testy byly ukončeny", když ona návaznost může nastat i v budoucnu.
Nepodařilo se nám najít dostatek dalších informací o stres testech, které by nám poskytly podklady pro rozhodnutí, jestli dokončeny teprve budou nebo už dokončen jsou.
Jestli to byla právě Česká republika, která tuto formulaci do závěru prosadila, je neověřitelné z povahy jednání Evropské rady, která je uzavřena a neexistují z těchto jednání žádné záznamy.
Když jsme sepisovali vládní programové prohlášení, tak jsme říkali: V roce 2016 vyrovnané veřejné finance, ale za předpokladu ekonomického růstu, který bude alespoň 2 %.
Programové prohlášení vlády žádný předpoklad 2 % růstu HDP explictině neobsahuje.
Jeden z hlavních cílů v původní programovém prohlášení vlády je stanoven takto: "Vláda je odhodlána za předpokladu ekonomického růstu dosáhnout tohoto cíle (konsolidace veřejných rozpočtů, pozn.) v roce 2016 s tím, že nejpozději v roce 2013 bude dosahovat schodek veřejných rozpočtů maximálně 3 % HDP."
Původní programové prohlášení tedy počítá se snižováním deficitu v návaznosti na růst HDP, nicméně explicitně neuvádí jeho konkrétní výši, proto hodnotíme výrok jako zavádějící.
Jednoznačně se ukazuje v roce loňském (ekonomický růst, pozn.) 1,7 a v roce letošním, kdy to bude kolem nuly i v roce příštím, kdy to opět bude pod dvěma procenty, že tento předpoklad (ekonomického růstu, pro splnění programových cílů vlády, pozn.) naplněn nebyl.
Tisková zpráva Českého statistického úřadu (dále ČSÚ) z 9. března 2012 udává, že hrubý domácí produkt v roce 2011 meziročně vzrostl o 1,7 %. 8. června pak ČSÚ publikoval zprávu o vývoji hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí roku 2012, ve které konstatoval meziroční pokles o 0,7 %.
Dle prognózy, zveřejněné Českou národní bankou (dále ČNB) 3. května 2012, by v roce 2012 měl hrubý domácí produkt stagnovat. V roce 2013 ČNB počítá s meziročním růstem o 1,9 %.
Výrok premiéra Nečase na základě výše uvedených zdrojů hodnotíme jako pravdivý.
Ten zákon (o audiovizi, pozn.) v prvním čtení a vůbec ani v dalším projednávání výborovém a tak dále, nenarazil na žádný odpor. Takže má plnou podporu napříč politickým spektrem.
Výrok poslance Mencla hodnotíme jako zavádějící. Zákon o audiovizi skutečně bez problémů prošel 1. čtením ve sněmovně, má podporu napříč politickým spektrem, ale ve výboru projednán zatím nebyl, a tudíž tvrzení, že tam nenarazil na odpor je předčasné.
Vládní návrh zákona o audiovizi se v 1. čtení projednával na půdě Poslanecké sněmovny 20. března 2012. Jak ukazuje hlasování, v tomto stádiu projednávání zákon na žádný odpor nenarazil. Jak navíc vyplývá ze stenozáznamů, byť jde o návrh vládní, tak jej podpořila vystoupením poslankyně KSČM Levá a také poslanec VV Skokan.
Poslanecká sněmovna postoupila tento návrh zákona k projednání do volebního výboru, ten jej však doposud (k 29. červnu 2012) neprojednal. Výrok Václava Mencla tedy nemůžeme hodnotit jako pravdivý, ale jako zavádějící.
Filmové pobídky jsou součástí ročního rozpočtu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě rozpočtové skladby pro rok 2012.
V příloze k vyhlášce 323/2002 Sb. - Rozpočtová skladba pro rok 2012 nalezneme pod seskupením položek 33 - Kultura, církve a sdělovací prostředky položku 3313 - Filmová tvorba, distribuce, kina a shromažďování audiovizuálních archiválií. Mimo jiné je tato položka specifikována na " spolupráci s domácími a zahraničními institucemi při tvorbě a šíření filmové kultury ".
Těch 150 milionů (které by měly přispět soukromé televize do státního fondu české kinematografie, pozn.) je zabezpečeno už dneska zákonem o rozhlasovém a televizním vysílání.
Výrok poslance Mencla hodnotíme na základě analýzy novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání jako pravdivý.
14. října 2011 vstoupila v platnost novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, tzv. druhá diginovela, na jejímž základě již ČT1 a ČT 24 neodvádí do Fondu kinematografie výnosy z odvysílaných reklam, respektive z těchto stanic musela být reklama úplně odstraněna. Tento finanční výpadek by dle dané novely měly kompenzovat soukromé televize; sazba poplatku z vysílání reklamy je pro ně stanovena na 2 %, přičemž se předpokládalo, že tato kompenzace dosáhne minimálně 150 milionů Kč, které do té doby ročně odváděla z reklamy Česká televize.
Soukromé televizní stanice však uhradí první odvod z výnosů z reklam teprve v roce 2013. Z toho důvodu došlo dle propočtů k poklesu finančních prostředků Fondu kinematografie o 150.000.000 Kč.
Máme (ODS, pozn.) 20 zastupitelů v Zastupitelstvu města Prahy a že máme 16 zastupitelů, kteří hlasují v principiálních věcech v souladu s tím, jakou máme představu, jak by se měl magistrátu vyvíjet. Ta čísla, která jste tady uváděl, to jsou přesně ty minus čtyři (Rudolf Blažek, Milan Richter, Dalibor Mlejnský, Boris Šťastný, pozn.).
Výrok primátora Svobody je pravdivý, neboť podle dohledaného konkrétního hlasování ze zastupitelstva Prahy a dlouhodobých statistik 4 zastupitelů vyplývá, že právě 4 jím zmínění nehlasují se svou politickou stranou.
Klub ODS v Zastupitelstvu hl. města Prahy čítá skutečně 20 zastupitelů, kteří byli zvoleni v posledních volbách v roce 2010.
Po nastoupení nové koalice ODS a TOP 09, která nahradila předchozí koalici ODS a ČSSD, zůstal primátorem Bohuslav Svoboda. Ten se navíc stal předsedou pražské ODS, když na tomto postu vystřídal poslance a také pražského zastupitele Borise Šťastného.
7. června projednávalo Zastupitelstvo hl. města Prahy zastavení územního plánu s tím, že má být vypracován nový územní plán (metropolitní), který byl dohodnut koaličními partnery. Šťastný navrhl zamítnutí tohoto projednávání, což bylo v rozporu s oficiální politikou ODS v Praze, tento jeho návrh podpořili další zastupitelé za tuto stranu - Rudolf Blažek, Dalibor Mlejnský a Milan Richter (viz. hlasování). Toto konkrétní hlasování ukazuje, že 4 zastupitelé za ODS nepodporují většinové kroky svého zastupitelského klubu a koalice na radnici, nicméně s ohledem na stále silnou většinu koalice nemají rozhodující vliv na její chod.
Kromě tohoto konkrétního hlasování již v samotném pořadu Otázky Václava Moravce (čas 42:50) byly k dispozici statistiky z hlasování čtyř zmíněných zastupitelů, které primátor nezpochybnil.
Na základě těchto zdrojů je tak jeho výrok pravdivý.
Pro mě ta klíčová podmínka byla řečena hned na začátku. A to byl příslib, který zazněl potom i veřejně, podpory ze strany Petra Nečase. A také souhlas všech tří subjektů, které vytváření vládní koalici s tím, že moje jméno je to správné pro to, abych zastával post ministra školství.
Na základě mediálních vyjádření zástupců všech 3 koaličních subjektů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Premiér Nečas skutečně 2.5. 2012 vyjádřil Fialovi "plnou podporu" (jeho vyjádření lze shlédnout také např. i v tomto vydání OVM). Podpory se Fialovi dostalo také od předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga, který se o něm v OVM z 29.4. 2012 vyjádřil jako o "báječném kandidátovi". Také Karolína Peake podle České televize považuje Fialu za "mimořádně kompetentního".
