Petr Nečas
Od vzniku samostatné České republiky pouze v jednom případě premiér za ODS dovládnul až do konce mandátu. To bylo v letech 92 až 96. Pak premiér Klaus v roce 97 byl svržen zradou, nikoliv rebelií, ale zradou svých spolustraníků. Zrovna tak v roce 2009 premiér Topolánek opět zradou svých spolustračníků.
Výrok premiéra Nečase je hodnocen jako pravdivý.
Nebudeme-li posuzovat expresivnost výroku ve slovu zrada, který patří spíše do vnitrostranických debat, je výrok premiéra poměrně přesný. Budeme-li dále ignorovat motivaci "rebelů" v ODS v roce 97 (neprůhledné financování strany) tak je faktem, že premiér Klaus byl v roce 1997 vyzván 2 místopředsedy strany (Ruml a Pilip) k rezignaci. Tento apel v kombinaci s politickou situací, atmosférou v koalici a hospodářskou situací země vedl k pádu 2. vlády Václava Klause. Podrobně rozebírá tzv. Sarajevský atentátu politolog Lubomír Kopeček na svém blogu. Vláda (druhá) Mirka Topolánka pak padla v době českého předsednictví EU, konkrétně 24. března 2009. Pro pád vlády hlasovali také 2 poslanci ODS, Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel. Bez jejich hlasů by opozice neměla dostatečnou podporu pro pád vlády. Stenozáznam z tohoto jednání tuto situaci dokládá.
Podle stanov Občanské demokratické strany je kongres svoláván předsedou v termínu, o kterém rozhodne předseda.
"Kongres strany je nejvyšším orgánem strany. Schází se nejméně jednou za dva roky. Předseda je povinen kongres svolat, požádá-li o to nejméně 1/3 členů výkonné rady nebo minimálně 1/3 oblastních sdružení; koná se nejpozději 2 měsíce od podání návrhu."
Z výše uvedeného výňatku ze Stanov ODS vyplývá, že svolání kongresu není tak zcela v rukou předsedy strany.
Petr Fiala
Na příští rok se to projeví minimálně v tom, že i ve velmi složitých ekonomických podmínkách platy pedagogů nejen nebudou klesat, nebudou ani stagnovat, ale budou mírně růst. Ten růst v tuto chvíli podle návrhu rozpočtu by se pohyboval kolem 1 %.
Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný. Vycházíme přitom z návrhu příjmů a výdajů státního rozpočtu pro roky 2013-2015 ze stránek Ministerstva financí ČR.
Ministerstvo financí ČR na svých stránkách zveřejňuje návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2013-2015, který byl schválen 26. června 2012. Z uvedeného dokumentu (.pdf - str. 4) je patrné, že průměrný měsíční plat v rozpočtové kapitole pro MŠMT poklesne z 22 406 Kč v roce 2012 na 21 984 Kč v roce 2013. V daném dokumentu však není zmíněno, jak se změní platy pedagogů. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Proto už v rozpočtu pro příští rok chceme významně navýšit tuto položku (ostatní neinvestiční výdaje, tzn. pomůcky, peníze na učebnice, placení nemocenské, kurzy plavání apod., pozn.) a to tak, aby dosáhla zhruba jedné a půl miliardy korun.
Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný, protože informace o návrhu státního rozpočtu zveřejněné na stránkách MF ČR takovéto detaily neposkytují.
My máme za sebou 14 let příprav, dva ročníky státní maturity.
Státní maturita opravdu proběhla dvakrát, a to v letech 2011 a 2012. To potvrzují i stránky novamaturita.cz.
Jak dlouho je maturita připravovaná vysvětluje tehdejší ministrině školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová ve svém rozhovoru pro deník Právo z 12. června 2009. (Dostupný na webu ministerstva.)
V rozhovoru se uvádí: " OTÁZKA:Státní maturity se připravují od roku 1997. Kolik za tuto dobu stát vynaložil prostředků - hovoří se o stovkách miliónů - a na co vše peníze šly?Od roku 1997 do přijetí novely školského zákona v závěru roku 2004 byly provedeny jen některé přípravné práce, které měly (mimo jiné) ověřit nové formy ukončování středoškolského studia. Vyčíslit přesně, jaká část prostředků byla investována v přímé souvislosti s přípravou maturit, nelze. Od roku 2004 pak byly zahájeny vlastní analytické, přípravné a ověřovací práce na změnách podoby maturitní zkoušky. "
Začátek příprav v roce 1997 udávají české zpravodajské servery: novinky.cz, ihned.cz a další. Dále i zpráva NKÚ (.pdf) v úvodu říká, že přípravy státní maturity byly zahájeny na konci 90. let.
Výrok ministra Fialy označujeme jako pravdivý, protože opravdu proběhly dva ročníky státní maturity a doba příprav opravdu trvala od roku 1997 do roku 2011, kdy byly maturity spuštěny, tedy 14 let.
Pracovní skupina, kterou jsem sestavil a kde byli lidé s nejrůznějšími názory na státní maturitu, tak jednomyslně se přiklonila k myšlence, že státní maturita musí pokračovat.
Pracovní skupina pro revizi státní maturity vznikla po zveřejnění výsledků státních maturit za rok 2012 dne 20. června 2012. Ministr Fiala skupinu sestavil ze 14 členů. Z klíčových závěrů pracovní skupiny vyplývá, že se experti shodli na zachování společné části maturity. Nicméně z těchto závěrů není patrné, zda hlasování bylo opravdu jednomyslné, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Školy nedostávají peníze jen podle toho, kolik mají studentů, ale podle kvalitativních parametrů, z nichž mimochodem jeden z těch kvalitativních parametrů je třeba množství nebo to jak jsou dobře zaměstnáni, ti kteří vysokou školu absolvovali. Také je jedním z kvalitativních parametrů mobilita studentů, úspěšnost ve výzkumu.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Dle dokumentu Zásady a pravidla financování veřejných vysokých škol pro rok 2012 na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je příspěvek státu kromě počtu studentů VŠ určován také dle: „...vědeckého výkonu vysokých škol, kvality studijních programů a uplatnění absolventů a mezinárodní mobility a internacionalizace…“
Podrobnější informace o kvalitativních parametrech jsou pak dostupné ve výše zmíněném dokumentu, v kapitole 3.1.3. Ukazatele kvality a výkonu pro rok 2012.
(Máme zodpovědnou fiskální politiku, která má důvěru všech mezinárodních institucí,) snižujeme deficity veřejných financí.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle dat ČSÚ byl roční deficit pro rok 2010 ve výši 4,83 % HDP. V roce 2011 deficit klesl na 3,09 % HDP. Vládě premiéra Nečase se tedy daří snižovat deficit veřejných financí. Čísla ČSÚ potvrdil i Eurostat.
Máme sedmý nejnižší veřejný dluh v Evropské unii.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy (.pdf, str. 2) uvolněné Eurostatem, ve které můžete nalézt tabulku uvádějící dluhy jednotlivých zemí v % HDP za první kvartál roku 2012. Česká republika je skutečně na sedmém místě.
Situace se tak nezměnila vůči stavu v 11. březnu 2012, kdy jsme pro vás ověřovali stejný výrok.
Pro doplnění: z tabulky na straně čtyři ve výše uvedeném dokumentu vyplývá, že nejvyšší dluh za první kvartál 2012 v % HDP má Řecko (132,4 %), nejnižší naopak Estonsko (6,6 %).
Máme šestou nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle poslední statistiky Eurostatu z července 2012 má Česká republika opravdu šestou nejnižší nezaměstnanost v EU.
