Těch 150 milionů (které by měly přispět soukromé televize do státního fondu české kinematografie, pozn.) je zabezpečeno už dneska zákonem o rozhlasovém a televizním vysílání.
Výrok poslance Mencla hodnotíme na základě analýzy novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání jako pravdivý.
14. října 2011 vstoupila v platnost novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, tzv. druhá diginovela, na jejímž základě již ČT1 a ČT 24 neodvádí do Fondu kinematografie výnosy z odvysílaných reklam, respektive z těchto stanic musela být reklama úplně odstraněna. Tento finanční výpadek by dle dané novely měly kompenzovat soukromé televize; sazba poplatku z vysílání reklamy je pro ně stanovena na 2 %, přičemž se předpokládalo, že tato kompenzace dosáhne minimálně 150 milionů Kč, které do té doby ročně odváděla z reklamy Česká televize.
Soukromé televizní stanice však uhradí první odvod z výnosů z reklam teprve v roce 2013. Z toho důvodu došlo dle propočtů k poklesu finančních prostředků Fondu kinematografie o 150.000.000 Kč.
Máme (ODS, pozn.) 20 zastupitelů v Zastupitelstvu města Prahy a že máme 16 zastupitelů, kteří hlasují v principiálních věcech v souladu s tím, jakou máme představu, jak by se měl magistrátu vyvíjet. Ta čísla, která jste tady uváděl, to jsou přesně ty minus čtyři (Rudolf Blažek, Milan Richter, Dalibor Mlejnský, Boris Šťastný, pozn.).
Výrok primátora Svobody je pravdivý, neboť podle dohledaného konkrétního hlasování ze zastupitelstva Prahy a dlouhodobých statistik 4 zastupitelů vyplývá, že právě 4 jím zmínění nehlasují se svou politickou stranou.
Klub ODS v Zastupitelstvu hl. města Prahy čítá skutečně 20 zastupitelů, kteří byli zvoleni v posledních volbách v roce 2010.
Po nastoupení nové koalice ODS a TOP 09, která nahradila předchozí koalici ODS a ČSSD, zůstal primátorem Bohuslav Svoboda. Ten se navíc stal předsedou pražské ODS, když na tomto postu vystřídal poslance a také pražského zastupitele Borise Šťastného.
7. června projednávalo Zastupitelstvo hl. města Prahy zastavení územního plánu s tím, že má být vypracován nový územní plán (metropolitní), který byl dohodnut koaličními partnery. Šťastný navrhl zamítnutí tohoto projednávání, což bylo v rozporu s oficiální politikou ODS v Praze, tento jeho návrh podpořili další zastupitelé za tuto stranu - Rudolf Blažek, Dalibor Mlejnský a Milan Richter (viz. hlasování). Toto konkrétní hlasování ukazuje, že 4 zastupitelé za ODS nepodporují většinové kroky svého zastupitelského klubu a koalice na radnici, nicméně s ohledem na stále silnou většinu koalice nemají rozhodující vliv na její chod.
Kromě tohoto konkrétního hlasování již v samotném pořadu Otázky Václava Moravce (čas 42:50) byly k dispozici statistiky z hlasování čtyř zmíněných zastupitelů, které primátor nezpochybnil.
Na základě těchto zdrojů je tak jeho výrok pravdivý.
Univerzita Karlova, když přišla s tímto návrhem v roce 2009, tak pokud si dobře pamatuji, tak hovořila o 5 000, myslím, za rok.
V materiálu (.pdf) s názvem Perspektivy dalšího vývoje českého vysokého školství - obecná východiska a náměty, který Univerzita Karlova zveřejnila 14. května 2009, jsou diskutovány možné varianty spoluúčasti studentů na financování. Autoři k možné výši zápisného uvádí: "Orientačně lze uvažovat o maximálně jeden a půl násobku měsíčního sociálního stipendia jako zápisného do semestru, tj. dnes cca 2 400 Kč, resp. o trojnásobku měsíčního sociálního stipendia jako zápisného do ročníku, tj. dnes cca 4 800 Kč (tj. přepočteno na měsíc cca 400 Kč)" (str.35 citovaného dokumentu).
Výrok ministra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.
Pro mě ta klíčová podmínka byla řečena hned na začátku. A to byl příslib, který zazněl potom i veřejně, podpory ze strany Petra Nečase. A také souhlas všech tří subjektů, které vytváření vládní koalici s tím, že moje jméno je to správné pro to, abych zastával post ministra školství.
Na základě mediálních vyjádření zástupců všech 3 koaličních subjektů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Premiér Nečas skutečně 2.5. 2012 vyjádřil Fialovi "plnou podporu" (jeho vyjádření lze shlédnout také např. i v tomto vydání OVM). Podpory se Fialovi dostalo také od předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga, který se o něm v OVM z 29.4. 2012 vyjádřil jako o "báječném kandidátovi". Také Karolína Peake podle České televize považuje Fialu za "mimořádně kompetentního".
Za těch 8 let jsem nyní formálně osmým ministrem školství.
Od roku 2004 se na postu ministra či ministryně školství vystřídalo 6 lidí (konkétně Buzková, Kopicová, Kuchtová, Bursík, Liška a Dobeš). Ministryně Kopicová ale zastávala tento post dvakrát, takže Petr Fiala je de facto skutečně 8. ministrem školství za posledních 8 let.
Když se podíváme třeba na hodnocení, které českému školství vystavují zahraniční pozorovatelé, tak zjistíme, že za jeden z velkých problémů považují něco, co bych označil nedostatek kariérního řádu pro učitele. Učitelé nemají jakousi perspektivu postupu. Není jasné, co se po nich chce.
„Zahraničními pozorovateli“ myslí ministr Fiala zcela jistě čtveřici Paulo Santiago, Alison Gilmore, Deborah Nusche, Pamela Sammons a jejich Zprávu OECD o hodnocení vzdělávání v ČR z ledna roku 2012. Tento výrok označujeme na základě této zprávy za pravdivý .
Anglický originál dokumentu v plném znění lze nalézt na stránkách OECD (.pdf), souhrn hlavních závěrů v českém překladu na stránkách MŠMT.
V této zprávě se skutečně jako jeden z problémů objevuje absence standardů učitelské profese (strana 4 české verze) a neexistence přehledu toho, co by učitelé měli znát a jaké by měli mít dovednosti. Chybí výkonová kritéria a neexistuje efektivní hodnocení (strana 11). Zpráva doporučuje vytvoření jasnějšího kariérního řádu a učitelských standardů, které by mohly být přínosnější a zajišťovat vazbu mezi výsledky hodnocení a kariérním postupem (a tím pádem i platovým ohodnocením). Uvádí také, že tvorba těchto norem se již plánuje.
Zápisné je věc, která nevznikla jako nápad ze strany politiků, ale přišla s tím v roce 2009 Univerzita Karlova.
26. ledna 2009 vláda projednala a vzala na vědomí tzv. Bílou knihu terciárního vzdělávání (.pdf). V uvedeném materiálu bylo navrhováno a diskutováno zavedení školného s možností odloženého a kontingenčního splácení (viz. odst. 97 výše uvedeného materiálu). Jiné varianty spoluúčasti studentů materiál nezmiňuje.
Univerzita Karlova přispěla do diskuze o změnách v oblasti vysokého školství vytvořením a zveřejněním materiálu (.pdf), nazvaného Perspektivy dalšího vývoje českého vysokého školství - obecná východiska a náměty. Tento materiál Univerzita Karlova zveřejnila 14. května 2009. V kapitole IV. 2 daný materiál diskutuje čtyři možné varianty financování, které vycházejí z principu spoluúčasti studentů na financování studia - upravení současných poplatků, zápisné, platby za opravné zkoušky a školné - a odůvodňuje uvedení těchto variant potřebou rozšířit diskusi o spoluplatbách tak, aby se nevěnovala pouze školnému.
Jelikož se z dostupných zdrojů nepotvrdila informace o tom, že by v českém politickém prostředí (např. v programových prohlášeních vlád Mirka Topolánka I. a II., volebních programech politických parlamentních stran do voleb v roce 2006 apod.) bylo navrhováno zápisné před tím, než ho jako jednu z variant navrhla Univerzita Karlova v roce 2009 ve výše uvedeném dokumentu, hodnotíme výrok nového ministra školství jako pravdivý.
Existuje už dlouhodobý deficit ve financování vysokých škol.
Dle stanovisek Rady Vysokých škol (RVŠ), jež je orgánem reprezentace vysokých škol a České konference rektorů (ČKR), která je orgánem reprezentace vysokých škol složeným z jejích rektorů, je financování vysokých škol v dlouhodobém deficitu.
ČKR např. upozorňuje na zmiňovaný deficit již pro rok 2007 (.pdf), a to ve výši 2,28 miliardy Kč. Tiskové prohlášení (.doc) RVŠ sleduje a predikuje deficit rozpočtu vysokých škol od roku 2009 (pro rok 2009 1,4 miliardy Kč, 2010 3,1 miliardy Kč a 2011 4,1 miliardy Kč).
„(Evropská komise minulý týden (pozn. 23.-29. dubna 2012) přišla se dvěma iniciativami. Je to zaprvé návrh rozpočtu EU na rok 2013 (…), ve kterém požaduje razantní navýšení rozpočtu, údajně aby mohla zaplatit, to co slíbila.) Zadruhé je to avizovaná příprava tzv. druhého Marshallova plánu pro Evropu, který má Komise předložit na summitu koncem června.“
Výrok týkající se přípravy tzv. druhého Marshallova plánu musíme označit jako neověřitelný, protože se nepodařilo nalézt žádné oficiální stanovisko Evropské komise k této iniciativě. Níže uvedené informace vycházejí pouze z článků v médiích.
S informací o tzv. druhém Marshallově plánu pro Evropu jako první přišel španělský deník El País 29. dubna 2012. Údajně by se mělo jednat o plán investic ve výši 200 milionů eur, který by měl pomoci obnovit hospodářský růst, a Evropská komise by jej podle médií měla předložit na summitu Evropské rady v červnu 2012.
Nicméně již 27. dubna 2012 ve svém projevu předseda Evropské komise José Manuel Barroso oznámil, že EU plán pro hospodářský růst má, je jím Evropa 2020, a pouze dodal, že tato agenda může být upravována podle současných výzev. Stejně tak učinila v reakci na španělskou zprávu 30. dubna 2012 i mluvčí EU. Oznámila, že problém podpory růstu a zaměstnanosti pro EU není novým tématem.
„Británie je zpátky v recesi a Španělsko je na prahu bankrotu.“
Na základě statistických údajů a informací dostupných z médií lze tento výrok hodnotit jako pravdivý.
Fakt, že se Velká Británie opět ocitla v recesi, potvrzují britská média (BBC, Telegraph) i Úřad pro národní statistiky. Růst HDP v prvním kvartálu 2012 se propadl o 0,2% a pokračoval tak v sestupu, který činil 0,3% za poslední kvartál roku 2011. Naposledy byla Británie v recesi v roce 2009.
Ověření výroku, že Španělsko je na prahu bankrotu, je problematické. Španělsko se v prvním kvartálu 2012 sice propadlo zpět do recesea musí se také potýkat se snížením ratingu velkých bank (španělská ekonomika i bankovní sektor mají tedy značné potíže), nicméně nic nenasvědčuje tomu, že by mělo jako země zbankrotovat. Zatím dokonce odmítá možnou finanční pomoc od ostatních členů EU. Vzhledem k nemožnosti hodnotit jestli se krajina na prahu bankrotu nachází, nebo ne, není tato čast výroku do hodnocení zahrnuta.
