Já musím říct, že se o tom mluvilo (o možném sloučení ČD Cargo s jeho slovenskou obdobou, pozn.) na poradě ekonomických ministrů někdy před 14 dny. A já jsem na této poradě deklaroval, že já tedy nejsem příliš příznivcem tohoto řešení.
Výrok není možné z důvodu nedostatku veřejně dostupných informací ověřit.
Velký příjem a plátce, nebo objednatel služeb ČD Cargo, jsou společnosti, které převáží nerostné suroviny, ať už je to ČEZ, ať už jsou to nějaké uhelné společnosti.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Jak uvádí web ČD Cargo: " Velká část přeprav hnědého uhlí směřuje do elektráren firmy ČEZ, a.s., zbylá část je určena pro menší odběratele a pro slovenské teplárny ".
Podle výroční zprávy (pdf. str. 24) ČD Cargo pro rok 2011 tvořila přeprava tuhých paliv více než 30% přeprav společnosti.
Já mám pocit, že již rezignoval. (Ivo Toman na pozici předsedu dozorčí rady ČD, pozn.)
Ivo Toman, který byl v říjnu odvolán z pozice náměstka ministra dopravy, rezignoval v pátek 7.12 z pozice předsedy dozorčí rady Českých drah. Informaci potvrdil i v samotných Otázkách Václava Moravce generální ředitel Českých drah Petr Žaluda. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý - v době vysílání OVM (tedy v neděli) nebyl již Ivo Toman ve funkci.
11,7 miliardy (se bude doplácet na obnovitelné zdroje energie v příštím roce, pozn.)
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože výsledná celková částka je shodná s tvrzením ministra Kuby.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2013 (ke stažení ve formátu .pdf zde) přiznává dotacím na obnovitelné zdroje energie částku 9,7 mld. Kč (str. 25 a 56).
Například na serveru E15 se dočteme, že vláda přidá k této částce ještě 2 miliardy, aby zabránila přílišnému zdražení energie. Konkrétní rozhodnutí vlády schvalující tuto rozpočtovu úpravu najdeme na dokumentovém serveru vlády (.pdf).
Abychom nebyli jako v Německu, kde naopak je to uděláno, nebo v Německu ta dotace je také, ale tam to neplatí firmy, ale je to rozpočítáno mezi občany, do ceny elektrické energie, kterou platí jenom občané.
Jak zmiňují ve svých článcích například Patria.cz (ČTK) nebo rozhlas.cz, v Německu je skutečně cena tzv. solárních dotací rozložena do ceny energií a jejich náklady tak zatěžují konečné spotřebitele energie.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Pro rok 2013 ještě platí ta solární daň, tedy daň, řekněme, kterou platí majitelé fotovoltaických elektráren.
Dle nalezených zákonů označujeme tento výrok za pravdivý.
Takzvanou solární daň zavádí zákon (.pdf) č. 402/2010 Sb. ze dne 14. prosince 2010. Tento zákon mění zákon (.pdf, současné znění) č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
V tomto zákoně, konkrétně v §7a, je uvedeno, že odvod elektřiny ze slunečního záření se vztahuje na elektřinu vyrobenou v zařízení uvedeném do provozu v letech 2009 a 2010 v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013.
Otázka: Tři kandidáti, kteří doručili na ministerstvo vnitra více než 50 tisíc podpisů neprošli registrací. A vzbuzuje to emoce - protože je otázkou, zda prováděcí zákon k přímé volbě prezidenta nebyl šitý horkou jehlou. Sobotka: Těžko mohu odpovědět, protože záruky, které jsme dostali do obou komor, když jsme to schvalovali, tak deklarovali, že je to jasně průhledné.
Prováděcím zákonem k přímé volbě prezidenta je Zákon č. 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky.
Na stránkách Poslanecké sněmovny lze dohledat průběh projednávání zákona. Organizační výbor doporučil návrh zákona projednat v Ústavně-právním výboru sněmovny. Tento výbor návrh projednal a doporučil jej ke schválení s tím, že ve svém tisku uvedl mnoho pozměňovacích návrhů. Poslanecká sněmovna návrh schválila i s některými z těchto pozměňovacích návrhů.
V Senátu pak zákon putoval do Ústavně-právního výboru, který Senátu návrh doporučil ke schválení a dále do Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, která ve svém stanovisku uvádí několik obecných i konkrétních výhrad. Obecně komise zmiňovala problém s nejasností případných soudních řízení a toho, kdo může stížnost podávat a zda bude nebo nebude případně zasahovat Ústavní soud. Dále komise návrhu např. vytýkala nejasné formulace týkající se financování kampaně, časového vymezení kampaně a s tím spojené reklamy, nejasnosti v přestupkové odpovědnosti případného falšovatele petičních podpisů a zpochybňovala kontrolní kapacitu mandátového a imunitního výboru Senátu, který by měl kontrolovat volební účty kandidátů.
Žádný z těchto orgánů, účastnících se legislativního procesu, skutečně za problematický neoznačil způsob kontroly podpisů, na kterém v současné době stojí osud tří prezidentských kandidátů, kteří neprošli registrací.
Více než ústavní většina v Senátu i Sněmovně to odsouhlasila... (přímou volbu a prováděcí zákon - pozn. Demagog.cz)
Pro přijetí ústavního zákona o přímé volbě prezidenta byla nutná tzv. ústavní většina (120 hlasů v PSP a 49 v Senátu) a pro zákon hlasovalo 186 poslanců a 49 senátorů.
Pro přijetí prováděcího zákona byla nezbytná prostá nadpoloviční většina přítomných senátorů a poslanců. Pro zákon hlasovalo 178 poslanců a 44 senátorů - tento zákon tedy neměl podporu ústavní většiny v Senátu.
Otázka: jste připravený i na variantu, že by se přímá volba prezidenta nekonala v řádném termínu? Sobotka: Všechno je možné, a zase opakuji, bude v rukou soudu. NSS má na rozhodnutí lhůtu, ale ústavní soud ne.
Podle dohledaných informací má v případě volby prezidenta Nejvyšší správní soud určeny lhůty na svá rozhodnutí v různých případech v délce patnácti dní. Naopak v případě Ústavního soudu je zmíněna pouze 60 denní lhůta pro podání ústavní stížnosti. Lhůta pro rozhodnutí soudu v případě ústavní stížnosti není určena.
Vzpomeňme si, že jsme byli ve fázi Československa, Václav Havel řekl, že nebude prezidentem a roli převzal premiér. Máme opět ústavou zajištěno, že to bude premiér, předsedkyně sněmovny a část pravomocí přechází na předsedu senátu, ústavně je to zajištěno.
Ústava ČR v čl. 66 stanovuje, jakým způsobem jsou rozděleny pravomoci prezidenta mezi předsedu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny, případně předsedu Senátu. Tato situace nastala v roce 1992 po abdikaci prezidenta Havla, kdy jeho pravomoci v roli předsedy vlády přezval tehdejší předseda federální vlády Jan Stráský.
