6000 diplomatů má Evropská unie rozesetých po celém světě.
Lisabonskou smlouvou bylo zahraniční zastoupení a reprezentace EU sdruženo pod nově vytvořenou Evropskou službu pro vnější činnost. Tato má na starosti všechny delegace Evropské unie jak v zahraničních zemích, tak u mezinárodních institucí. Podle jejích stránek disponuje vnější činnostu EU sítí 140 zastoupení. Na jednotlivých zastoupeních samozřejmě může pracovat více diplomatů, jako například zastoupení EU v USA (ang.), kde pracuje z celkového počtu 90 zaměstnanců 30 diplomatů. To zároveň ale svědčí i o faktu, že ne všichni zaměstnanci pracující na delegaci jsou diplomaty. Nepodařilo se nám najít oficiální statistiku počtu zaměstnanců celé Evropské služby pro vnější činost, v článku z roku 2010 lze však najít plánovaná čísla - v roce 2010 pracovalo v celé službě 5 500 lidí, z nichž 3 000 byli místní síly. Zmiňuje se plánovaných až 7 000 zaměstnanců, z nichž ale jistě nebude 6 000 diplomatů - velkou část musí nutně tvořit i administrativní síly a další pozice nutné k chodu celé agendy i jednotlivých zastoupení.
Já mám šestiletou zkušenost, kdy jsem byl předseda horní komory a jakákoliv zahraniční cesta byla doprovázena podnikatelskou misí...
Přemysl Sobotka byl předsedou horní komory v letech 2004-2010. Zápisy ze zahraničních cest senátorů jsou dohledatelné např. skrze jednotlivé výbory. Pro informaci dodáváme přehled zápisů ze zahraničních cest za roky 2004-2006 ze 3 výborů: Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu; Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice; Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ovšem při náhodném výběru některých zápisů nelze korektně konstatovat, zda byly všechny cesty doprovázeny zahraniční misí, neboť některé zprávy se o tomto fenoménu nezmiňují. Výrok tedy kvůli absenci těchto informací hodnotíme jako neověřitelný.
..že se dohodly oba dva národní parlamenty, ve kterém tedy shodou okolností my oba dva jsme seděli, já v České národní radě, pan premiér Fico v Národní radě Slovenské republiky (v době dohody o rozdělení Československa, pozn.).
Na základě dohledaných informací o zisku mandátu obou premiérů v roce 1992 a schváleného zákona o rozpadu ČSFR hodnotíme výrok jako pravdivý.
Petr Nečas byl zvolen ve volbách v červnu 1992 do České národní rady v Severomoravském kraji.
Životopis Roberta Fica uvádí, že byl jako poslanec zvolen také v roce 1992 do Národní rady Slovenské republiky.
Oba premiéři tak byli členy národních parlamentů od voleb v roce 1992. K samotnému rozdělení pak došlo na základě Zákona o zániku ČSFR (25. listopadu 1992).
Já zase musím připomenout, že my máme dvoukomorový parlament, čili je možné sice získat nominaci i z Poslanecké sněmovny podobně jako na Slovensku z Národní rady Slovenské republiky, ale navíc stačí jenom 10 senátorů na podobnou nominaci.
Na základě dohledaných ustanovení z ústav České a Slovenské republiky je výrok hodnocen jako pravdivý.
Ústava ČR v článku 56 bod 5 k navrhování prezidenta republiky uvádí: "Navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů."Ústava Slovenské republiky (.pdf) v oddílu Prezident Slovenskej republiky čl. 101 (3) uvádí: "Kandidátov na prezidenta navrhuje najmenej 15 poslancov Národnej rady Slovenskej republiky alebo občania, ktorí majú právo voliť do Národnej rady Slovenskej republiky, a to na základe petície podpísanej najmenej 15 000 občanmi. Návrhy na voľbu sa odovzdávajú predsedovi Národnej rady Slovenskej republiky najneskôr do 21 dní od vyhlásenia volieb."
Například Česká republika je více urbanizovanou zemí, to znamená větší proporce obyvatel žije v městech střední a větší velikosti.
Míru urbanizace lze číselně vyjádřit jako podíl obyvatelstva žijícího ve městech oproti celkovému počtu obyvatel. Podle údajů Organizace spojených národů byla celková míra urbanizace (k metodologii výpočtu více zde) v České republice v roce 2010 na úrovni 73.5 procent (na odkazované webové stránce je nutné zadat požadovaná data, neboť odkaz s výsledkem nelze zkopírovat). V případě Slovenska to bylo 54.8 procenta (na odkazované webové stránce je opět nutné zadat požadovaná data). Koncentrovaná data pro 2008 nabízí dále také např. server zemepis.com. Na základě těchto údajů označujeme výrok premiéra Nečase za pravdivý.
Volební zákony musí být schváleny oběma komorami Parlamentu České republiky. Tam není možné, aby Poslanecká sněmovna a její většina přehlasovaly Senát.
Dle článku 40 Ústavy České republiky musí být zákon o volbách schválen oběma komorami Parlamentu České republiky. Na rozdíl od běžných zákonů zde tedy Poslanecká sněmovna nemůže Senát přehlasovat.
I na Slovensku došlo k úpravám volebního zákona pro volbu prezidenta republiky po prvních volbách.
Na základě dohledané legislativy, která se týká přímé volby prezidenta na Slovensku, je výrok hodnocen jako pravdivý.
Přímá volba prezidenta na Slovensku byla zavedena v roce 1999, hlava státu se volí na základě zákona č. 46/1999o spôsobe voľby prezidenta Slovenskej republiky, o ľudovom hlasovaní o jeho odvolaní a o doplnení niektorých ďalších zákonov (.pdf) .
V 1. přímé volbě byl zvolen Rudolf Schuster (1999), v následujících volbách (2004, 2009) byl zvolen současný prezident Ivan Gašparovič.
Zákon, který přímou volbu upravuje, byl novelizován celkem 4krát a to v letech 2003, 2008 (dvakrát) a 2011. Premiérem zmíněná úprava tohoto zákona v roce 2003 byla spíše technického rázu - 515/2003 Sb. (.pdf - čl. XVIII)
Kompletní znění zmíněné novely: Zákon č. 46/1999 Z. z. o spôsobe voľby prezidenta Slovenskej republiky, o ľudovom hlasovaní o jeho odvolaní a o doplnení niektorých ďalších zákonov sa mení a dopĺňa takto:1. § 8 sa dopĺňa odsekom 5, ktorý znie: „(5) Územný obvod obvodnej volebnej komisie je zhodný s územným obvodom obvodného úradu.”. 2. V § 39 ods. 4 písm. e) sa vypúšťajú slová „v rámci okresu”. 3. Slová „okresná volebná komisia“ vo všetkých tvaroch sa v celom texte zákona nahrádzajú slovami „obvodná volebná komisia“ v príslušnom tvare. 4. Slová „okresný úrad“ vo všetkých tvaroch sa v celom texte zákona nahrádzajú slovami „obvodný úrad“ v prí- slušnom tvare. 5. Slová „v okrese“ sa v celom texte zákona vypúšťajú. 6. Slová „okresná komisia“ vo všetkých tvaroch sa v celom texte zákona nahrádzajú slovami „obvodná komisia“ v príslušnom tvare
Jsme obě dvě země (ČR a SR, pozn.) velmi silně proexportně orientovány.
Česko i Slovensko jsou skutečně silně proexportně orientovány
Česká republika je otevřenou ekonomikou, která skutečně je značně proexportně orientovaná, export tvoří zhruba 80% hrubého domácího produktu a je to také jednou z priorit zahraniční poltiky. Stejně tak i Slovensko je zaměřeno na export a tento poměr na celkovém HDP je zde dokonce ještě vyšší, podle stránek ministerstva vnitra SR dokonce na úrovni 85%.
Údaje, které máme, ukazují, že například na dani z přidané hodnoty se ve skutečnosti vybralo v loňském roce více než v roce předloňském.
Na DPH se v roce 2012 vybralo o 2,8 miliardy víc, než v roce 2011, a to celkově 278 miliard korun. Výrok hodnotíme tedy jako pravdivý.
Ta úprava daně z přidané hodnoty je skutečně o pouhý jeden procentní bod.
Na základě veřejně dostupných údajů označujeme výrok za pravdivý, neboť od 1. ledna 2013 dochází na území v České republiky ke zvýšení obou sazeb DPH o jeden procentní bod na 15 a 21 procent. V souvislosti se změny v DPH došlo také k přesunutí vybraných druhů zboží ze snížené (dnes 15 procent) do její základní (dnes 21 procent) sazby.
