SOCDEM

České republice bylo v rámci evropské iniciativy React-EU, o které před Janem Hamáčkem v debatě hovořil Vít Rakušan (video, čas 13:36), přidělena částka až 31 miliard Kč. Iniciativa (.pdf) je součástí unijní kohezní politiky, která pomáhá jednotlivým členským zemím finančně se vypořádat s dopady pandemie koronaviru – mj. tak například umožňuje daleko větší flexibilitu při přesouvání peněz v rámci dotačních programů.

Hlavní podmínkou evropských orgánů bylo, aby byly uvolněné finance vynaloženy (.pdf) v souladu s ekonomicky udržitelnou politikou, do investic podporujících růst, digitalizaci nebo ekologii. Primárně se však financování mělo týkat podpory kapacit zdravotní péče a cílit na ty, jejichž pracovní místa či životy pandemie postihla (ve smyslu podpory zaměstnání, vytváření nových pracovních míst, zajištění sociálních služeb apod.). Ministerstvo pro místní rozvoj pak podmínky ještě upřesnilo: „Evropská komise specifikovala, aby financované aktivity přispěly k plnění cílů v oblasti změny klimatu min. ve výši 25 % alokace.”

Z hlediska plánované alokace přidělené sumy cca 31 miliard Kč má do zdravotnictví putovat největší částka, a to v rozmezí 15,2 až 17,4 miliard Kč. Ty budou využity na pořízení přístrojového vybavení, stavby či záchrannou službu. Nejde však o celou sumu – zbylých zhruba 13 miliard Kč pak bude směřovat na integrovaný záchranný systém, domovy pro seniory, ale třeba také i na sportovní kabiny.

Celková částka uvolněná z React-EU se přitom při vzájemném srovnání velmi blíží té, o kterou přišla zdravotnická zařízení v důsledku dopadů pandemie covidu-19. Výpadek příjmů zde činil zhruba 30,5 miliardy Kč.

Při porovnávání možností vyčerpatelnosti peněz zdravotnickým sektorem lze poukázat na to, že Integrovaný regionální operační program (IROP) disponoval v období 2014–2020 v oblasti zdravotnictví částkou 9,3 miliard Kč. Ta byla určena na rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví. Konkrétně doposud šlo o podporu celkem 162 projektů v oblasti pořízení přístrojového vybavení pro vysoce specializovanou péči a návaznou péči, vybudování, úpravy a vybavení prostor pro poskytování psychiatrické péče.

I pro následující programové období IROP 2021–2027 mají v oblasti zdravotnictví investice cílit (.pdf, str. 85) primárně na podporu „budování relevantní zdravotnické infrastruktury a pořízení potřebného přístrojového vybavení a techniky pro zdravotnická zařízení”. Tento programový dokument nicméně ještě prochází připomínkovacím procesem.

S investicemi do nemocnic vláda počítala již letos v zimě, kdy na zasedání 2. února schválila (.pdf) plán strategických investic do roku 2027. V následujících letech tak má 7 nemocnic získat až 12,25 miliard Kč. Kupříkladu IKEM vyčíslil své plánované náklady na miliardu, FN Plzeň na miliardy dvě. A s výhledovými investicemi do nemocničních zařízení pak počítá také Národní investiční plán (.pdf, str. 82–87), kde v celkovém součtu jenom fakultní nemocnice žádají sumu okolo 50 miliard. Jednotlivě žádají nejvíce FN Královské Vinohrady (9,7 miliard Kč), FN Ostrava (8,6 miliard Kč) a FN Brno (7,7 miliard Kč).

Je však důležité zdůraznit, že peníze z iniciativy React-EU budou k dispozici pouze v letech 2021 a 2022. Je tedy logické, že české zdravotnictví nemůže během těchto let zrealizovat všechny požadované investice, neboť by tím mohla být ohrožena jeho funkčnost. Protože jsme však nedohledali žádnou studii či jiný zdroj, který by se věnoval výši investic, které je možné v následujících dvou letech v oblasti zdravotnictví zrealizovat, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Do celkového počtu provedených testů na covid-19 se počítají všechny PCR testy, včetně opakovaných testů u jedné osoby. Rychlotesty se do statistik nezapočítávají.

Počet těchto testů dle oficiálních dat Ministerstva zdravotnictví České republiky opravdu roste, byť jsou dny, kdy se testuje více, a dny, kdy méně. Tento fakt je zřejmý při porovnání dat z 1. října (23 906 provedených testů) a ze dne, který zmiňuje Jan Hamáček, tedy 17. října (29 273 provedených testů). 

Uvedení špatného data s počtem testů je pravděpodobně zapříčiněno faktem, že data o počtu provedených testů v daný den jsou zveřejňována až den následující, a to v 18.00. Partie Terezy Tománkové se natáčela 18. října v 11:00, proto když Jan Hamáček uváděl za „včerejšek“ více než 36 tisíc provedených testů, hovořil nejspíše neúmyslně o dni předchozím, 16. říjnu. Data ze 17. října v dobu natáčení ještě nebyla k dispozici. 16. října, který měl tedy zřejmě ministr vnitra Hamáček na mysli, byl skutečně zaznamenán nejvyšší počet provedených testů. Tehdy se jejich počet blížil 40 000 (konkrétně se jednalo o 38 685 testů).

Pokud pak porovnáme poslední dva měsíce, přesněji období od 1. září do 17. října (tedy dne, který zmiňuje ministr Hamáček), lze říci, že během této doby začalo docházet ke stabilnímu nárůstu počtu testů. Konkrétně bylo 1. září provedeno 11 125 testů, 17. října pak celkem 29 273.

V grafu níže jsou zobrazeny všechny provedené PCR testy na covid-19 k 20. říjnu 2020.

Testů v sobotu 17. října tedy nebylo provedeno, jak uvádí ministr Hamáček, přes 36 tisíc, nýbrž pouze o něco více než 29 tisíc. Zmiňovaný počet 36 tisíc testů přibližně odpovídá pátku 16. října, kdy bylo provedeno 38 685 testů. Jan Hamáček však číslo výslovně vztahuje k sobotě (17. října), navíc to může vyvolat dojem, že ve všedních dnech se bude testovat ještě více. Právě proto, že Jan Hamáček zmiňuje sobotu, navíc jako den, kdy obvykle bývá provedeno spíše méně testů, nezbývá nám než i přes pochopitelný omyl výrok hodnotit jako nepravdivý.

Jan Hamáček zde zřejmě mluví o opatřeních, která vláda zavedla od středy 14. října 2020 – uzavření škol, zákaz shromažďování více než 6 osob, uzavření klubů nebo omezení restaurací pouze na výdej přes okénko. Od 13. října byla také zavedena povinnost nosit roušky na zastávkách hromadné dopravy.

Cílem těchto opatření je snížit tzv. reprodukční číslo R, které udává rychlost šíření viru v populaci. Číslo R vyjadřuje průměrný počet osob, které jeden nakažený dále nakazí. V první polovině října toto číslo znepokojivě vzrostlo. V době, kdy vláda o těchto opatřeních jednala, dosahovalo reprodukční číslo v ČR hodnoty 1,5, v době zavedení nových opatření se pohybovalo kolem 1,4 (viz graf iniciativy STOPCOVIDCZ). Snížení o 30–40 % tedy znamená dostat se na hodnotu kolem 0,9, tedy na úroveň, kdy už počet nakažených v populaci klesá.

Ve světě již vzniklo velké množství studií, které zkoumají vliv různých opatření na šíření koronaviru, například mezinárodní metaanalýza potvrzující význam nošení roušek a dodržování 2m odstupu, čínská studie zkoumající důsledky omezení pohybu osob nebo americká studie efektivnosti trasování kontaktů a nošení roušek. Existují i výzkumy, které se přímo zabývají vývojem reprodukčního čísla v závislosti na přijatých opatřeních a které potvrzují, že omezení pohybu osob výrazně přispívá ke snížení reprodukčního čísla. Své závěry zakládají např. na datech ze zemí EU nebo z Číny. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Není ale zřejmé, s jakými výchozími daty a s jakými modely vláda pracuje, a tudíž nelze posoudit, jestli je pravda, že při důsledném dodržování přijatých opatření se reprodukční číslo sníží skutečně o 30 či 40 %. Toto tvrzení chápeme jako odhad, jak by se mohla situace vyvíjet v ČR.

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky je organizační složka státu zřízená zákonem č. 372/2011 Sb., a to k plnění úkolů státu „v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému podle tohoto zákona a zákona o státní statistické službě. V čele statistického ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Statistický ústav je správcem Národního zdravotnického informačního systému“.

Národní zdravotnický informační systém (NZIS) je jednotný celostátní informační systém veřejné správy. Mezi jeho úkoly patří například zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů zdravotní péče a o činnosti zdravotníků. Dále má za úkol realizaci a zpracování šetření o zdravotním stavu obyvatelstva a o potřebě a spotřebě zdravotních služeb. Je určen k poskytování údajů a statistických informací a také k poskytování těchto informací pro vědecké a výzkumné potřeby v oblasti zdravotnictví.

Na webových stránkách samotného ÚZIS jsou v sekci COVID-19 uvedeny pokyny pro lékaře a odbornou veřejnost, tiskové zprávy a hlavně analýzy včetně konkrétních predikcí. NZIS je zdrojem dat také pro web Onemocnění aktuálně, který obsahuje přehled aktuální situace epidemie koronaviru v ČR.

Dodejme, že Ministerstvo zdravotnictví pravidelně pořádá tiskové konference, na nichž jsou prezentovány informace o epidemické situaci v ČR zpracované právě Ústavem zdravotnických informací a statistiky.

Na začátku března vypracoval první teoretický matematický model ředitel pojišťovny Direct Pavel Řehák. Stalo se tak konkrétně 7. března, následně o dva později jej představil mj. ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi. Ten tehdy přiznal, že se jednalo o první model možného vývoje pandemie, jejž „dostal na stůl”. Ve stejný den (9. března) Řehák model představil také na Ministerstvu zdravotnictví.

V době na přelomu února a března se jednalo o počátek tzv. první vlny nákazy nemocí covid-19 v Evropě, v níž mezi nejzasaženější státy patřila Itálie (zvláště sever země), která 9. března vyhlásila celostátní karanténu. Postupně se zhoršující situace pak donutila „uzavřít” i Španělsko, konkrétně 15. března. Pro všechny evropské země se tak jednalo o výjimečnou situaci, s níž se musely nově vypořádat.

V době před 9. březnem, kdy Pavel Řehák představil svůj matematický model na Ministerstvu vnitra, proběhla první vlna onemocnění covid-19 v Číně a právě probíhala také v Itálii a Španělsku. Tyto země však nebyly jediné, které zaznamenávaly v té době poměrně vysoké počty denních přírůstků pozitivně testovaných na covid-19.

Zmiňovaného 9. března například pomalu odeznívala první vlna koronavirové nákazy v Jižní Koreji, kde na přelomu února a března přibývalo i více než 800 případů denně. Rostoucí a vysoké denní přírůstky zaznamenával v té době také Írán. Dodejme, že v Íránu bylo 9. března potvrzeno 595 případů nemoci covid-19, v Itálii to tehdy bylo 1 799 případů, ve Španělsku 3 423.

Právě Jižní Korea, která v době nástupu první vlny zavedla razantní opatření (například uzavření škol již v únoru) a kladla důraz na testování, byla již na začátku března dávána za vzor, jak epidemii covidu-19 zvládat. Výrok Jana Hamáčka, že v době, kdy Pavel Řehák představil svůj matematický model, „s epidemií neměl nikdo zkušenosti“, proto hodnotíme jako nepravdivý. Z podobného důvodu lze také označit jako nepravdivé tvrzení, že „jediná data byla z Číny a částečně z Itálie a Španělska“.

Jak vyplývá z informací nové publikace Pandemie, jež zachycuje průběh a události pandemie covidu-19 v České republice, na prvotních opatřeních a projektech proti pandemii se podílel právě Pavel Řehák. Společně se svým týmem dobrovolníků a ve spolupráci s Armádou ČR tak měl pomáhat například s přípravou projektu Chytré karantény.

I přesto, že Pavel Řehák poskytoval vládě důležité matematické modely, bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že jeho stát měl k dispozici své „vlastní analýzy a materiály od svých odborníků“. Pavel Řehák tedy s týmem na Ministerstvu zdravotnictví pouze spolupracoval.

Pavel Řehák také po zkušenostech s první vlnou pandemie se svým týmem připravil na konci května 2020 plán, respektive koncepční dokument (.pdf) nazvaný Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu covid-19 a další epidemie: 32 kroků pro ČR v dalších týdnech. V něm bylo popsáno 32 kroků (.pdf, str. 13–35), které by mohly pomoci vypořádat se s další možnou vlnou epidemie covidu-19.

K obsahu dokumentu pak jeho autoři podrobněji uvádějí (.pdf, str. 6): „Tento dokument je dále členěn do dvou částí: v první stručně popisujeme ideální systém rychlé reakce na pandemii typu COVID-19, ve druhé přinášíme podrobnější popis 32 konkrétních kroků, které ČR musí udělat k zajištění schopnosti rychlé reakce.“

Zmiňovaný materiál pak Pavel Řehák dle dostupných informací (KUBAL, Michal a Vojtěch GIBIŠ, Pandemie, 2020, str. 607) 26. května 2020 zaslal „premiérovi, ministrům i náměstku Prymulovi“. Dodejme, že Roman Prymula tehdy zastával post náměstka na Ministerstvu zdravotnictví.

Předně uveďme, že Jan Hamáček zde reaguje na výrok Víta Rakušana, který se týká stejné věci a na první pohled se oba výroky mohou vylučovat. Faktická tvrzení obsažená ve výrocích jsou však odlišná, zde jsme se zaměřili na to, zda se přes léto provedly některé věci vycházejících z doporučení Pavla Řeháka.

Manuál (.pdf), který vytvořil tým Pavla Řeháka, se týká reakce na možnou druhou vlnu nemoci covid-19 a obsahuje doporučení pro vládu ČR a ministerstva. Dodejme, že tento dokument zaslal Pavel Řehák premiérovi Andreji Babišovi a dalším ministrům dne 26. května 2020.

Jedním z doporučení obsažených ve zmiňovaném materiálu je zapojení krajských hygienických stanic do centralizovaného systému (.pdf, str. 17) a dokončení plné implementace „první generace Chytré karantény, především 100% využívání systému Daktela“ (.pdf, str. 17). 

Vývoj projektu Chytré karantény začal již na jaře, k jeho spuštění pak došlo 1. května. Připomeňme, že se jedná o systém založený na moderních technologiích, který má vést „k včasnému zachycení, testování infekčního onemocnění covid-19 a izolaci v karanténě co největšího počtu potenciálně nakažených osob“. Má pak právě pomáhat krajským hygienickým stanicím „zrychlit a zpřesnit jejich postupy“. 

Centrální systém Daktela je pak důležitým prvkem Chytré karantény, jedná se o tzv. trasovací call centrum, které práci krajských hygienických stanic pomohlo zautomatizovat. Tento systém je například propojen se systémem elektronických žádanek, jejichž používání je povinné od 26. května (.pdf, str. 1). V září 2020 pak došlo k propojení systému Daktela a Informačního systému infekčních nemocí (ISIN).

Zde je nutné uvést, že i když všechny krajské hygienické stanice byly dle vyjádření Ministerstva zdravotnictví k systému Daktela zapojeny již v dubnu 2020 (.pdf, str. 2), některé z těchto stanic tento systém zcela plně nevyužívaly ještě na začátku října.

Jedním z doporučení, které dokument Pavla Řeháka a jeho týmu také obsahoval, je pak další vývoj aplikace eRouška (.pdf, str. 18) Dodejme, že eRouška, která zaznamenává anonymní data uživatele o setkání s ostatními, pomáhá hygienickým stanicím s vyhledáváním kontaktů nakažených. V září pak byla představena její nová verze.

Dokument také doporučoval vytvoření centrální infolinky (.pdf, str. 17). K tomu došlo 1. září 2020, kdy Ministerstvo zdravotnictví spustilo informační telefonní linku 1221. Ta má za úkol zodpovídat dotazy veřejnosti ohledně pandemie covidu-19. Linka je rovněž součástí systému Chytré karantény.

Jan Hamáček zde hovoří o materiálu (.pdf), který připravil v květnu tým Pavla Řeháka, bývalého ředitele České spořitelny, a který nese název „Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu covid-19 a další epidemie“. Ten obsahuje 32 kroků, jak postupovat, pokud by se ČR dostala znovu do krize podobné té jarní.

Pavel Řehák vypověděl o své pomoci vládě, která začala již na začátku koronavirové krize v březnu, v knize Pandemie autorů Vojtěcha Gibiše a Michala Kubala. 

Spoluautor knihy Michal Kubal na svém twitteru reagoval úryvkem z knihy Pandemie na tweet Adama Vojtěcha. V daném knižním úryvku se píše: „V úterý 26. května, přesně dvě minuty před půlnocí, odesílá (Pavel Řehák, pozn. Demagog.cz) premiérovi, ministrům i náměstku Prymulovi materiál s názvem ‚Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu COVID-19 a další epidemie‘.“ (KUBAL, Michal, GIBIŠ, Vojtěch, Pandemie, 2020, str. 607) Z tohoto důvodu hodnotíme uvedený výrok jako pravdivý.

Dodejme, že Ministerstvo zdravotnictví dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, „řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví, odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní politiky ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a řídí a kontroluje její plnění“ (§ 80 odst. 1 písm. a). Dále také „nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku“ (odst. 1 písm. g). 

Pro doplnění také uveďme, že Ústřední krizový štáb, který byl ustanoven (.pdf, str. 1) 15. března 2020, ukončil svou činnost 11. června. Znovu pak byl aktivován až 21. září. Nouzový stav, který byl vyhlášen 12. března, vláda ukončila 17. května 2020 a po jeho ukončení štáb fungoval už pouze v omezeném režimu. Byť tedy Ústřední krizový štáb alespoň částečně fungoval i po 26. květnu, kdy byl na příslušná místa doručen materiál Pavla Řeháka, jednalo se pouze zhruba o 2 týdny. Je tak zřejmé, že naplnění doporučení obsažených v daném materiálu nemohl vzhledem ke krátkému času provést Ústřední krizový štáb, a naopak to v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví bylo v gesci Ministerstva zdravotnictví. Výrok Jana Hamáčka tak hodnotíme jako pravdivý.  

Jan Hamáček zde hovoří o materiálu (.pdf), který připravil v květnu tým Pavla Řeháka, bývalého ředitele České spořitelny. Tento dokument s názvem „Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu COVID-19 a další epidemie“ obsahuje 32 doporučení, jak postupovat, pokud by se ČR dostala znovu do krize podobné té jarní. Pavel Řehák dle dostupných informací 26. května odeslal „premiérovi, ministrům i náměstku Prymulovi materiál s názvem ‚Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu COVID-19 a další epidemie‘“. (KUBAL, Michal, GIBIŠ, Vojtěch, Pandemie, 2020, str. 607)

Skutečnost, že se tento materiál dostal i na Ministerstvo zdravotnictví, pak potvrdil i premiér Andrej Babiš: „Já jsem ten materiál, který jsem dostal 26. května, rozposlal kolegům. Dostal to ministr zdravotnictví, ministr financí, ministr průmyslu, další a měli termín do 15. 6. A všichni se k tomu vyjádřili.“ Někdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch také uvedl, že tento dokument měl k dispozici, pro Ministerstvo zdravotnictví však podle něj byly rozhodující materiály samotného ministerstva.

Za období od 26. května do 18. října se pak ve veřejně dostupných programech jednání vlády ani v záznamech z těchto jednání neobjevuje zmínka o tom, že vláda tento dokument oficiálně projednávala. Informace o tomto dokumentu nelze nalézt také mezi materiály vlády v aplikaci ODok. Z těchto důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jan Hamáček hovoří o doporučeních (.pdf), která Pavel Řehák spolu s týmem odborníků sestavil v květnu na pomoc ČR při možné druhé vlně pandemie koronaviru a další epidemii. Materiál obsahuje 32 kroků, které Česká republika měla včas aplikovat, aby zabránila podobnému omezení, které nastalo na jaře.

U jednoho z těchto kroků, přesněji u kroku č. 14 (Zavést systém pro rychlé, efektivní a cílené znovuzavádění plošných opatření, .pdf, str. 22), se uvádí:

„Dedikovaná expertní skupina, spolu s ÚEK vypracuje, spravuje a rozvíjí indikativní pravidla a standardní postup pro znovuzavádění plošných opatření s napojením na plošné testování kritických oblastí. Pravidla a postup jsou pouze indikativní, slouží však jako opora rychlému rozhodování a zvyšují předvídatelnost celého systému. Pravidla obsahují:

• klíčové indikátory jako počet nových případů, podíl případů nespojených se známými ohnisky; včetně kritických hodnot…“

I přesto, že hranici, při které by se zavedla plošná opatření, má určit odborná skupina, se dokument na několika místech o této hranici zmiňuje. Na straně 16 (.pdf) mluví o předpokladu zavedení plošných opatření při cca 400 případech denně. Na následující straně je pak tato hranice definována podobně, jako cca 300–400 nových případů denně.

Protože tedy dokument skutečně zmiňuje hranici pro zavedení nových plošných opatření, která přibližně odpovídá tvrzenému číslu 450, hodnotíme výrok jako pravdivý.