SOCDEM

DOPLNĚNÍ: Výrok jsme doplnili o data zaslaná z Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR). Na základě nových dat jsme změnili hodnocení z neověřitelného na nepravdivé.

V květnu 2020 Zastupitelstvo Jihočeského kraje odsouhlasilo (.pdf, str. 5) projekt, v jehož rámci kraj poskytuje slevy na ubytování v penzionech a hotelích ve výši 30 % (.doc, str. 3). Právě touto cestou se rozhodl Jihočeský kraj „motivovat české rodiny k návštěvě jižních Čech formou slev na ubytování i vstupné do organizací, které zřizuje“. 

Cílem tohoto projektu, jehož administraci má na starosti JCCR, je pak především „zmírnění dopadů koronavirové pandemie a posílení cestovního ruchu“.

Vouchery, které je možné použít k rezervaci pobytu v Jihočeském kraji od 15. června do 30. listopadu 2020, jsou určeny pro rodiny o 2–6 členech a jsou omezeny limitem 300 Kč za noc na osobu. Dodejme, že na tyto slevy na ubytování uvolnil Jihočeský kraj ze svého rozpočtu celkem 30 milionů korun.

Přesné informace o celkovém využití těchto voucherů se nám však nepodařilo dohledat. Podle vyjádření ředitele JCCR Jaromíra Poláška ze začátku srpna nicméně vouchery do konce července „využilo přes deset tisíc lidí“. 21. září pak Jaromír Polášek pro ČT uvedl (video, čas 18:24), že díky voucherům do Jihočeského kraje přijelo „přes 12 tisíc lidí“.

Protože se nám podrobnější data o využití voucherů nepodařilo ve veřejných zdrojích dohledat, oslovili jsme JCCR s žádostí o poskytnutí údajů o struktuře hostů, kteří vouchery využili. Dle vedoucí oddělení domácího cestovního ruchu JCCR využilo vouchery k 20. září 2020 celkem 13 084 lidí. Jihočeši pak významnou část tvořili zejména do poloviny července, následně začala být kampaň na podporu cestovního ruchu cílena na ostatní kraje. Obyvatelé jižních Čech tak byli v celkovém pořadí krajů, seřazených sestupně dle využitých voucherů, až na 5. místě. Je tedy zjevné, že Jihočeši nemohli ani přibližně tvořit ⅓ všech lidí, kteří využili vouchery na ubytování, pokud obyvatelé čtyř jiných krajů využili více voucherů než právě Jihočeši.

Text obdrženého mailu byl následující:

"Dobrý den,
dovoluji si odpovědět na Váš e-mail.

Ke dni 20.9.2020 byl stav voucherů:
počet vystavených voucherů: 4 591
počet osob v rámci vystavených voucherů: 13 084

Od 15.6. zhruba do poloviny července, kdy se kampaň velmi výrazně šířila především po Jihočekém kraji, tvořili jihočeši 1/3 z všech hostů, kteří si generovali vouchery a dokázali tak, že jsou opraavdovými patrioty svého kraje. V minulém týdnu, kdy jsme vyhodnocovali celé léto ke dni 31.8.2020, se projevil vliv použitých marketingových nástrojů, které jsme cílili především na Prahu a střední Čechy, které jsou "cílovými trhy" v rámci domácího cestovního ruchu a zjistili jsme, že se poměr hostů během léta změnil a jihočeši zaujali 5. místo v rámci krajů, ze kterých na vouchery putovali návštěvníci z celé ČR.

Souhrnná data obsazenosti ubytovacích zařízení za celý region za uplynulé měsíce nemáme. Tyto informace budou oficiálně zveřejněny na ČSÚ po skončení kvartálu.

V případě potřeby mě neváhejte kontaktovat."

Dle odborné analýzy, kterou si nechala vypracovat Jihočeská centrála cestovního ruchu v dubnu 2020, může kraj v důsledku omezení cestovního ruchu přijít o 3,4 miliard korun a až 14 tisíc lidí může skončit bez práce.

„Bohužel stát dosud cestovní ruch nijak nepodpořil a proto jsem velmi rád, že se Jihočeský kraj rozhodl cestovní ruch, a především podnikatele v cestovním ruchu podpořit,” uvedl Jaromír Polášek, ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu.

Jihočeský kraj vyčlenil 30 milionů korun na slevy pro ubytování a 9,5 milionů korun pro slevy na vstupné. Projekt byl spuštěn v pondělí 15. června. Portál leto.jiznicechy.cz (Aktuálně: podzim.jiznicechy.cz) umožnil získat návštěvníkům kraje ubytování s 30% slevou a k ubytování až 70% slevy na vstupné do různých kulturních zařízení.

Návštěvníci můžou vyrazit za kulturou s krajskou slevou například zde:

- Alšova jihočeská galerie 
- Divadlo Oskara Nedbala Tábor 
- Jihočeská zoologická zahrada Hluboká nad Vltavou 
- Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích 
- Muzeum Jindřichohradecka
- Muzeum středního Pootaví Strakonice 
- Prachatické muzeum 
- Prácheňské muzeum v Písku 
- Regionální muzeum v Českém Krumlově

Do kampaně se postupně zapojuje také spousta soukromých „atraktivit“ (krajský web), kterým ale slevy kompenzovány nejsou.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Jihočeský kraj opravdu nabízel a stále nabízí slevy na návštěvy krajských kulturních zařízení, na které vyčlenil 9,5 milionů korun.

Toulava se v rámci návštěvnosti turistických cílů (.pdf, str. 5) umístila v roce 2019 na 4. místě. Propadla se tam z 2. místa, na které se umístila v roce 2018. Na prvním místě bylo podle agentury CzechTourism Českobudějovicko-Hlubocko (1 097 tisíc návštěvníků), na druhém Českokrumlovsko (487,4 tisíc), na třetím Lipensko (414 tisíc) a na čtvrtém Toulava (392,1 tisíc). Nejnavštěvovanějším turistickým cílem (.pdf, str. 4) je státní hrad a zámek Český Krumlov, dále Stezka korunami stromů Lipno a státní zámek Hluboká. Nejnavštěvovanějšími cíli v Toulavě (.pdf, str. 15) jsou Zoo Tábor, Husitské muzeum v Táboře a Muzeum čokolády a marcipánu.

Na 1. místě se Toulava umístila v počtu (.pdf, str. 5) turistických cílů s počtem 26, na 2. místě se umístilo Českobudějovicko-Hlubocko, na třetím Česká Kanada a na čtvrtém Písecko-Blatensko. Jedná se ale pouze o počet turistických cílů (mezi které řadíme např. hrady a zámky, muzea a galerie, zoo, apod.) v databázi a s návštěvností turistických cílů tato statistika nemá žádnou souvislost. Protože v návštěvnosti pak byla oblast Toulava v minulém roce až na čtvrtém místě, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Hejtmanka Jihočeského kraje Stránská /ČSSD/ v debatě poukazuje na další příležitosti pro cestovní ruch v Jihočeském kraji, zmiňuje přitom řeku Vltavu (čas 1:24:50–1:25:32), o níž hovoří jako o fenoménu, který ještě možná není doceněn.

V dubnu 2019 byl spuštěn projekt Vltava – Řeka plná zážitků, jedná se o společnou aktivitu Jihočeského a Středočeského kraje, jehož cílem je „představit Vltavu jako jednotný ucelený turistický cíl od Šumavy až po Mělník, přilákat k řece nové domácí i zahraniční návštěvníky a podpořit rozvoj turistické infrastruktury po celém jejím toku“.

Projekt propaguje poznávání samotné řeky a jejího okolí vytipováním různých turistických míst, která je možné prozkoumat na plavidle, na kole nebo pěšky. Na webu projektu je ke každému výletu popsána délka trasy, přibližný čas cesty, k zobrazení a ke stažení je také mapa. Jako příklad můžeme uvést tip na výlet „Na hrad Zvíkov a Orlík za jediný den“. Turisté se také mohou inspirovat kalendářem akcí a podle toho naplánovat výlety.

Destinační managment řídí cestovní ruch v jednotlivých turistických oblastech. Jedná se o „soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci”. Jeho realizaci mají v Jihočeském kraji na starosti destinační společnosti (pdf, str. 1–2), které spravují turistické oblasti. Těch je v současnosti 11 – Budějovicko, Česká Kanada, Český Krumlov region (certifikováno až roku 2020), Lipensko, Novohradsko-Doudlebsko, Písecko-Blatensko, Podkletí, Prácheňsko, Šumavsko, Toulava a Třeboňsko. 

Z poslední výroční zprávy Jihočeské centrály cestovního ruchu za rok 2019 nicméně jasně nevyplývá (pdf, str. 48–50), jakou část rozpočtu centrály tvoří příspěvky do jednotlivých managmentů. V sekci hospodaření lze nalézt pouze náklady na několik vybraných projektů. 

Taktéž v souhrnném hodnocení rozpočtu v sekci celkových nákladů organizace nejsou nijak specifikovány příspěvky jednotlivým managmentům či destinačním společnostem.

Na základě dostupných zdrojů Jihočeské centrály cestovního ruchu tak nelze uvést, zda a jak vysoké příspěvky plynou z rozpočtu centrály jednotlivým destinačním managmentům. Z toho důvodu jsme se obrátili na Jihočeskou centrálu cestovního ruchu s žádostí o objasnění způsobu financování destinačních managmentů.

Zdravotnictví je ze 79 % financováno z veřejného zdravotního pojištění. Rozpočty krajů, obcí a další výdaje státního rozpočtu se na celkovém financování podílí jen z 5 %. Zbylých 16 % tvoří soukromé zdroje.

Nejčastějším způsobem platby nemocnicím od pojišťoven je platba za výkon. Zdravotnické výkony jsou bodovány na základě jejich obtížnosti, délky či nákladovosti. Systém bodování (počty bodů pro jednotlivé úkony) se může měnit každé čtvrtletí na základě dohody mezi pojišťovnami a Českou lékařskou komorou.

Statistiky lůžkové péče, ambulantní péče i ekonomiky zdravotnických zařízení jsou do roku 2018. Aktuální jsou pouze informace ke covidu-19.

V průběhu jara však média informovala o tom, že nemocnice napříč Českem odkládaly vzhledem k epidemii koronaviru neakutní zákroky. Tato situace se týkala i Pardubického kraje. „Měli jsme dva až dva a půl tisíce operací za měsíc. V dubnu bylo 350 operací. Chod nemocnic se zastavil,“ uvedl například generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottwald. Podle informací uvedených serverem iDNES.cz se ještě v polovině prázdnin nevrátily výkony nemocnic na předkoronavirovou hodnotu. Hospodaření Nemocnice Pardubického kraje se v průběhu roku propadlo do ztráty a byť nejsou dostupné zcela aktuální údaje, lze důvodně předpokládat, že vzhledem k hloubce předchozího propadu se nepodařilo propad příjmů z plateb za výkon od zdravotních pojišťoven dodnes vyrovnat.

Příjmy Pardubického kraje by se měly propadnout o 900 mil. Kč. Klesly z očekávaných 4,6 mld. Kč na 3,7 mld. Kč, což činí propad o téměř 20 %. Pokles je způsoben jednak koronavirovou krizí, jednak vládou schváleným opatřením na podporu ekonomiky.

Vláda v dubnu prosadila zákon o kompenzačním bonusu pro OSVČ – podnikatele zasažené ekonomickými dopady koronavirové krize. Kompenzační bonus stát vyplácí z tzv. sdílených daní, o které se stát dělí s kraji a obcemi tak, že jim vrací část výnosu daně; kvůli tomu zbylo ze sumy daňových výnosů méně peněz pro kraje a obce. V důvodové zprávě zákona (.pdf, str. 5) se uvádí: „(…) působnost k vyřízení žádostí a vyplacení kompenzačního bonusu bude svěřena orgánům Finanční správy České republiky, které mají rozsáhlou síť finančních úřadů a jejich územních pracovišť a zároveň spravují daně z příjmů (…)“. Zároveň platí, že v důvodové zprávě není výpadek příjmů krajů a obcí blíže rozebírán. O konzultacích s Asociací krajů nebo zástupci krajů se ve zprávě rovněž nepíše. Při přípravě zákona pak nebylo provedeno ani standardní připomínkové řízení.

Že propad příjmů s představiteli samospráv nikdo nekonzultoval, potvrzuje i starostka Větrného Jeníkova Lisová. „Nepřišlo žádné upozornění, na jaký výpadek (v příjmech, pozn. Demagog.cz) se máme připravovat (…)“.

Jako kompenzaci za propad v příjmech způsobený tímto zákonem měly obce podle novely účinné od 1. července 2020 získat nejdříve od státu 1 200 Kč na obyvatele, 7. srpna 2020 pak vešla v účinnost další novela, která částku upravila na 1 250 Kč na obyvatele. Kraje původně měly jako kompenzaci získat státní příspěvek 12 miliard korun na opravy silnic a další příspěvek na sociální programy. Podobný návrh na příspěvek 500 Kč na obyvatele pro kraje nedávno předložil např. Senát a také zastupitelstvo Pardubického kraje.

Obce měly původně získat jako kompenzaci za krizová opatření v souvislosti s pandemií covidu-19 od státu 1 200 Kč na obyvatele, a to v rámci novely účinné od 1. července 2020. Další novela, která vešla v účinnost 7. srpna 2020, zvedla tuto částku na 1 250 Kč. Jednalo se o náhradu za negativní dopady zákona o kompenzačním bonusu. Tento kompenzační bonus vyplácí stát z daní sdílených s kraji a obcemi. Konkrétně tak, že vrací daň z příjmu fyzických a právnických osob, kvůli čemuž zbylo ze sumy daňových výnosů méně peněz pro kraje a obce.

Zastupitelstvo Pardubického kraje dne 25. srpna 2020 schválilo zákonodárnou iniciativu, jejímž výsledkem by měl být kompenzační příspěvek v hodnotě 500 korun na obyvatele pro kraje. Kromě něj se o kompenzace snaží i další kraje. Důvodem této zákonodárné iniciativy a dalších snah je stejně jako u obcí výpadek z daní z příjmu fyzických a právnických osob, který byl způsoben zákonem o kompenzačním bonusu. Nicméně ani případné schválení zákona v aktuálním znění nezajistí Pardubickému kraji dostatečnou kompenzaci. Výpadky na daních činily 900 milionů korun, zatímco díky příspěvku by kraj získal jen 261 milionů korun. Krajský návrh byl doručen do Poslanecké sněmovny a nyní čeká na stanovisko vlády.

23. července 2020 na 25. schůzi schválil Senát PČR senátní návrh zákona o kompenzačním bonusu 500 Kč na obyvatele pro každý kraj a pro Prahu. Příspěvek je určený (.pdf, s. 3). „na zmírnění poklesu daňových příjmů v roce 2020 v souvislosti s epidemií koronaviru". Usnesením č. 476 (.pdf, s. 1) zároveň Senát navrhl „Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona (…) vyslovila souhlas již v 1. čtení“. Pro návrh hlasovalo 50 z 52 přítomných senátorů, dva se hlasování zdrželi. Projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně bylo zařazeno na pořad schůze začínající 15. září 2020.

Kvůli koronavirové krizi a následným schváleným opatřením na podporu ekonomiky by se v letošním roce měly propadnout příjmy Pardubického kraje o 900 mil. Kč. Kraje a obce totiž „přijdou o peníze z tzv. sdílených daní, protože z nich stát zaplatí finanční pomoc pro firmy a živnostníky postižené omezením činnosti kvůli pandemii koronaviru“. Konkrétně v Pardubickém kraji se jedná o pokles z 4,6 mld. Kč na 3,7 mld. Kč, což činí snížení sumy o téměř 20 %. Podobný pokles o pětinu vyčíslily i některé další kraje, například Plzeňský, Zlínský či Moravskoslezský kraj.

Jako kompenzaci za tento propad by mohl být krajům vyplacen příspěvek 500 Kč na každého obyvatele daného kraje. Na této změně se usnesl Senát 23. července letošního roku. Projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně bylo zařazeno na pořad schůze začínající 15. září 2020. Vlastní návrh s podobným obsahem předložilo i Zastupitelstvo Pardubického kraje.