SOCDEM

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) č. 218/2002 Sb. je platný od 28. května 2002. Účinnosti má nabýt až od 1. ledna 2015. Nicméně až letos v květnu to bude dvanáct let od jeho platnosti.

Koaliční smlouva mezi ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL počítá s posílením pravomocí NKÚ.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k faktu, že KDU-ČSL byla součástí vládní koalice v uplynulých sedmi letech.

Uvažujeme-li o “uplynulých sedmi letech”, pak uvažujeme o období od počátku roku 2007. Od této doby se dodnes vystřídaly následující vládní koalice:

9. 1. 2007 – 8. 5. 2009 – Vláda Mirka Topolánka II. (část období se jednalo o vládu v demisi); koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených

9. 4. 2009 – 13. 7. 2010 – Vláda Jana Fischera (úřednická vláda “ na půdorysu tří politických stran: ODS, ČSSD a Strany zelených” – .pdf)

13. 7. 2010 – 10. 07. 2013 – Vláda Petra Nečase; koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, resp. LIDEM

13. 07. 2013 – 29. 01. 2014 – Vláda Jiřího Rusnoka; úřednická vláda mimo politické koalice (všechna výše uvedená data byla získána z portálu Vláda.cz)

Současná vládní koalice se skládá z ČSSD, hnutí ANO 2011 a KDU-ČSL (Koaliční smlouva).

ODS byla dle výše uvedeného součástí vládních koalic přibližně 5,5 roku (u žádné strany nebude počítaná případná “účast” na úřednických vládách, jelikož se nejedná o koalice v pravém slova smyslu).

TOP 09 byla součástí vládních koalic pouze jednou, a to 3 roky.

Přestože ČSSD ani ANO 2011 nebyly v žádném z těchto období členem vládní koalice (ANO 2011 v té době dokonce ani neexistovalo), není možné tvrdit totéž o KDU-ČSL. Ta byla součástí druhého kabinetu Mirka Topolánka v letech 2007–2009 jako plnohodnotná koaliční strana, která se tím pádem přímo podílela na vykonávání a tvorbě exekutivy. Není na Demagog.cz, aby posuzoval míru odpovědnosti, kterou nesou jednotlivé koaliční strany za podobu exekutivy. Fakticky vzato ale byla strana KDU-ČSL součástí vládní koalice, a tím pádem měla přímý přístup k vládní politice, čímž za ni nesla rovněž odpovědnost.

S tímto prohlášením přišla nová ministryně místního rozvoje za hnutí ANO Věra Jourová. Jourová dokonce uvedla, že je ČR v čerpání vůbec nejhorší. Jiný zdroj – např. zprávu Evropské komise, která by srovnávala efektivitu čerpání evropských peněz – se nám nepodařilo nalézt.

Vláda skutečně podporuje možnou výstavbu areálu Amazon v České republice a podnikla také kroky k vytvoření podmínek umožňujících souhlas samospráv s výstavbou areálů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Amazon by chtěl postavit distribuční sklad v Dobrovízi nedaleko Letiště Václava Havla a velký distribuční areál v Brně na Černovické terase. Vláda se zavázala poskytnout garanci na dálniční přivaděč z dálnice D1 k brněnskému areálu. Premiér Bohuslav Sobotka se také setkal s brněnským primátorem Romanem Onderkou a vyjádřil projektu Amazon svou podporu. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek se zase účastnil veřejného jednání s občany Dobrovíze.

Zastupitelé Dobrovíze výstavbu nakonec schválili, v Brně naopak zastupitelstvo projekt zamítlo, jednání však dál pokračují a ve hře jsou také jiné lokality.

V obou lokalitách jsou také projekty Amazonu terčem kritiky občanských sdružení.

Koncepce zahraniční politiky České republiky (.pdf) uvádí Českou republiku jako exportně zaměřenou ekonomiku hned několikrát. Na str. 4 hovoří o ČR jako o státu " s otevřenou ekonomikou, vysokým podílem vývozu a služeb na tvorbě hrubého domácího produktu a bez vlastních zdrojů řady základních surovin je značně závislá na vnějším prostředí, na mezinárodní spolupráci a její kvalitě ".

Zmínky o exportně zaměřeném charakteru jsou dále uvedeny v kapitolách Česká republika v Evropské unii (str. 8) a Prosazování ekonomických zájmů ČR (str. 18). Koncepce dále uvádí, že většina exportu České republiky směřuje do rozvinutých zemí EU a OECD. Exportní charakter ČR lze sledovat také na údajích a grafu Českého statistického úřadu.

Orientace na země eurozóny je zřejmá ze statistické ročenky ČSÚ pro rok 2013 (.pdf, str. 338–340, ČSÚ eviduje v dokumentu jako eurozónu stále 17 zemí bez Estonska a Lotyšska). Pro rok 2012 uvádí v předběžných údajích export ve výši 3 065 mld. Kč z nichž 2 476,5 mld. Kč tvoří EU27 (tou dobou ještě bez Chorvatska). Výše exportu do zemí eurozóny je 1 938,4 mld. Kč, což odpovídá 63,24 % celkového exportu. V roce 2011 to bylo dokonce 65,63 %. Další dokumenty a materiály, které se věnují “společnému osudu” ČR a eurozóny, je možno nalézt například na webu České národní banky.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Dle dat z Ministerstva financí byl veřejný dluh před sedmi lety, tedy v roce 2006/2007, okolo 25 % HDP.

Na základě dat z Eurostatu byl veřejný dluh ČR na konci 2. poloviny roku 2013 46,5 % HDP, nikoliv tedy 48 %, údaj však považujeme v toleranci k údaji “kolem 48%”.

Pravdou je, že bychom neměli překročit hranici 60 %, neboť by to znamenalo neplnění Maastrichtských kritérií, která musí členský stát splňovat před přijetím eura.

Výrok hodnotíme na základě dostupných dat jako pravdivý. Podle Eurostatu (ang.) vydává Rakousko na aktivní politiku zaměstnanosti skutečně okolo 2 % HDP (v roce 2011 2,043 %) a Česká republika pouze 0,5 % (v roce 2011 0,556 %). Rakousko má také příznivější statistiky nezaměstnanosti: podle nejnovějších údajů (k prosinci 2013) byla míra nezaměstnanosti (ang.) v Rakousku 4,9 %, v České republice potom 6,7 %. Míra nezaměstnanosti v Rakousku byla vůbec nejnižší v celé Evropské unii. Česká republika se však také nachází v čele této statistiky.

Podle informací, které poskytla ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, je ČR nejhorší zemí v čerpání dotací z EU. ČR skutečně v loňském roce nevyčerpala dotace v hodnotě 10 mld. Kč. Celkem se z fondů EU nevyčerpalo zhruba 16 mld. Kč.

Ministryně Jourová také odhaduje, že ČR může letos přijít o dalších 24 mld. Kč z EU. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože česká snížená sazba DPH, jejíž součástí jsou mimo jiné potraviny a léky, je sice druhá nejvyšší v EU, ale co se týče zdanění potravin a léků, hned v osmnácti, respektive patnácti, zemích Unie existuje vyšší míra zdanění alespoň pro část potravinových či farmaceutických výrobků (.pdf, str. 3–4).

Ve všech zemích Evropské unie existuje snížená sazba daně z přidané hodnoty s výjimkou Dánska. Její hodnota se pohybuje v rozmezí 5–18 procent, přičemž nejvyšší snížená sazba je v Maďarsku. Česká republika je podle informací Evropské komise (str. 3) se svými 15 procenty hned druhá v pořadí.

Země se mezi sebou však liší tím, jaké druhy výrobků se řadí do snížené sazby. Některé státy, jako například Nizozemsko, řadí farmaceutické produkty také do snížené sazby, přesto na určitou část z nich uplatňují základní sazbu.

Již v prvním návrhu koaliční smlouvy z 12. prosince 2013 najdeme bod 2.4 (str. 29), který hovoří o snížení sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu od roku 2015. Snížená sazba DPH se mezi lety 2004 až 2014 postupně zvýšila z 5 na 15 procent. (.pdf, str. 9)