SOCDEM

Zákon o zavedení registračních pokladen byl schválen vládou Jiřího Paroubka. Účinnost nabyl 1. července 2005, certifikované pokladny podle něj měly být zavedeny od ledna 2007. Vše bylo zrušeno vládou Mirka Topolánka.

Slovensko zavedení registračních pokladen doplnilo o účtenkovou loterii, spuštěnou v září loňského roku, a skutečně hlásí zlepšení výběru DPH.

Podle Ředitelství silnic a dálnic by měla v letošním roce probíhat realizace nejméně dvou dálničních úseků a řada dalších je naplánována. Nicméně Ministerstvo dopravy na náš dotaz odpovědělo následující:

"- Pokud jde o silnice dálničního typu, tak skutečně v tuto chvíli neprobíhá žádná výstavba.

- Na rozestavěném úseku D8 (Lovosice-Řehlovice) zastavil stavební práce sesuv půdy a aktuálně se řeší způsob jeho odstranění.

- Nejblíže k zahájení by mohly mít stavební práce na krátkém úseku D11 (Osičky-Hradec Králové), pokud nenastanou další právní komplikace.

- Všechny úseky D3 a D1 mezi Lipníkem n. B. a Přerovem jsou teprve připravovány k zahájení, když konkrétní termíny zatím nejsou známé.

- Na čtyřech úsecích D1 probíhá pouze modernizace (v březnu přibudou nové dva úseky), nikoliv nová výstavba ".

Rovněž podle serveru Týden letos "nepřibude ani kilometr nové dálnice a ani na železnici nebude zprovozněn žádný větší souvislý úsek modernizované trati. Vyplývá to ze statistik Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správy železniční dopravní cesty (SŽDC)."

Současná vláda se k sociálnímu dialogu výslovně hlásí v Programovém prohlášení vlády ČR: “ Vláda povede aktivní sociální dialog se sociálními partnery jako metodu udržení sociálního smíru a nastaví účinný systém výměny zkušeností mezi vládou a sociálními partnery ”.

Problémy jednání tripartity ilustrují různé zprávy, např. článek z 23. 3. 2013 (iHNed.cz) nebo z 14. 6. 2011 (iDNES.cz). Z tiskových zpráv můžeme pro ilustraci uvést následující:

Prohlášení ČMKOS a ASO – ODS, TOP 09, LIDEM si berou občany jako rukojmí (Českomoravská konfederace odborových svazů, 26. 6. 2013);

Otevřený dopis ČMKOS vládě ČR a ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi (ČMKOS, 6. 11. 2012);

Premiér: Předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil musí vzít svá slova zpět (Vláda.cz, 21. 9. 2012);

Premiér: Respektuji právo občanů vyjádřit svůj názor, odmítám však politizaci akce odporů ze strany ČSSD a KSČM (Vláda.cz, 21. 4. 2012);

Tisková konference po jednání tripartity (Vláda.cz, 9. dubna 2013).

V průběhu posledních několika let se objevila řada vyjádření tripartitních aktérů, ve kterých se aktéři vzájemně osočovali nebo se do sebe jinak strefovali. V tomto ohledu je výrok předsedy vlády pravdivý.

Vzhledem k praktické neexistenci jasné ceny silové energie hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Cena elektrické energie je složena ze dvou částí: regulované a neregulované. Neregulovaná složka je tvořena velkoobchodní cenou silové elektřiny. Druhou část ceny tvoří regulovaná složka stanovovaná Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Tato složka ale kromě podpory obnovitelných zdrojů zahrnuje např. náklady na dopravu, skladování a distribuci. Silová elektřina může činit přibližně 45 % celkové výsledné ceny elektřiny. Dle kalkulátoru ceny elektrické energie do r. 2013 skutečně podíl podpory obnovitelných zdrojů na ceně elektrické energie rostl. V r. 2014 má nicméně i dle vyjádření ERÚ cena regulované části elektrické energie poklesnout. V r. 2012 dle serveru FinExpert došlo k navýšení ceny silové energie oproti r. 2011.

Uvedená čísla je nutno brát s rezervou, u cen elektřiny záleží na daném specifickém tarifu a také na druhu odběratele. Vzhledem k neexistenci jasných dat výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Nová vláda Bohuslava Sobotky má čítat celkem 17 osob včetně předsedy vlády. Sobotka uvádí 2 pohledy na budoucí členy svého kabinetu – jednak volby a pak i veřejná činnost.

Z těchto 17 budoucích členů vlády prošlo volbami hned 16 lidí, tedy všichni mimo budoucího ministra dopravy Prachaře.

Předčasné volby 2013 (zvolení poslanci): ČSSD – Sobotka, Chovanec, Mládek, Zaorálek; ANO – Babiš, Jourová, Stropnický, Brabec, Válková; KDU-ČSL – Bělobrádek, Jurečka, Herman.

Z řad budoucích ministrů ČSSD prošli senátními volbami Chládek a Dienstbier, Němeček úspěšně kandidoval v krajských volbách 2012 a Marksová-Tominová získala mandát v komunálních volbách (v předčasných volbách zvolena nebyla).

Z tohoto výčtu je tedy zřejmé, že jediným z budoucích ministrů, který neprošel volbami, je kandidát na ministra dopravy za ANO, Antonín Prachař. Sobotka pravděpodobně volbami míní pouze předčasné, z přehledu je tedy patrné, že hned dvě třetiny nominantů prošly těmito volbami úspěšně.

Co se týče veřejné činnosti jednotlivých nominantů, namátkou lze jmenovat (výčet není vyčerpávající, svým způsobem má většina z kandidátů nějakou veřejnou historii), že Daniel Herman byl ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů, Helena Válková byla dlouhá léta vysokoškolskou profesorkou a z řad ČSSD lze jmenovat bývalé ministerské angažmá jak předsedy vlády, tak i Jana Mládka.

Problematika zákonných požadavků na výkon funkce člena vlády je poměrně složitou oblastí. I přes níže uvedené označujeme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý, neboť zásadní zákonné požadavky lze skutečně redukovat na oblasti lustrací a "čestného prohlášení o střetu zájmů". Ostatní (např. zmíněné ústavní předpoklady) zákonné požadavky vyplývají slovy ústavního právníka Jana Filipa "z povahy věci".

Nejprve lze na věc nazírat z pohledu ústavního práva. Prof. Jan Filip ve své publikaci Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva (Filip, J. 2011) uvádí, že podmínky pro výkon funkce člena vlády nejsou ústavně vymezeny. Jedině čl. 70 Ústavy říká, že konkrétní zákon stanoví neslučitelnost s činností, která povahou odporuje výkonu funkce člena vlády. Dle speciálních zákonů tedy člen vlády nemůže být např. členem Fondu dětí a mládeže, členem bankovní rady České národní banky, statutárním orgánem nebo členem dozorčí rady investiční společnosti nebo investičního fondu. V kontextu ústavního práva lze za další nikterak přímo stanovené, ale zcela samozřejmé podmínky považovat věk (způsobilost k právním úkonům) a státní občanství či občanství EU (čl. 21 odst. 4 Listiny).

Dále se na výkon člena vlády skutečně vztahuje Zákon č, 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Zde se (s ohledem na sledované období nástupu do funkce, neboť zákon upravuje i povinnosti člena vlády v průběhu výkonu mandátu) jedná především o jedno z čestných prohlášení, které je nutné předložit, a to § 9 Oznámení o činnostech, jež je věnováno přiznání člena vlády k tomu, zda podniká či je členem orgánů různých právnických osob atd.

Zmíněný "velký lustrační zákon" (Zákon č. 451/1991 Sb.) a nutnost předložení negativního lustračního osvědčení (vymezeny v zákoně jsou různé statusy spolupráce s STB, členství v lidových milicích apod.) s ohledem na fakt, že zmíněný zákon definuje předpoklady pro výkon funkcí obsazovaných volbou, jmenováním (to platí pro ministra – viz Filip) nebo ustanovováním: "v orgánech státní správy České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky," bylo předmětem diskuzí mezi právníky (doc. Jan Kysela, prof. Aleš Gerloch, prof. Václav Pavlíček, dr. Jan Wintr atd.). Interpretace tohoto zákona (s ohledem na námi sledovanou oblast zákonných požadavků na výkon funkce člena vlády), jak podotýká i sám Sobotka, tedy stále není jasná.

Poslední z oblastí zákonných požadavků na výkon funkce člena vlády lze hledat v učebnicích správního práva hmotného (typicky Dušan Hendrych - Správní právo: obecná část). S ohledem na absenci účinnosti zákona o státní službě (Zákon č. 218/2002 Sb.) jsou podmínky " pracovních poměrů zaměstnanců ke státu " obecně upraveny a dále specifikovávány v zákoníku práce (Zákon č. 262/2006 Sb.).

Zde se jedná o ustanovení § 303 odst. 3 – zaměstnanci uvedení v odstavci 1 (míněni jsou zaměstnanci ve správních úřadech) nesmějí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost; to neplatí, pokud do takového orgánu byli vysláni zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, a v souvislosti s tímto členstvím nepobírají odměnu od příslušné právnické osoby provozující podnikatelskou činnost (toto však upravuje také zákon o střetu zájmů) a odst. 4 – zaměstnanci uvedení v odstavci 1 mohou podnikat jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni (toto však vylučuje opět zákon o střetu zájmů). Dále se jedná o § 304 odst. 1 – zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem (upravuje taktéž zákon o střetu zájmů).

Výše uvedená ustanovení se, s ohledem na status funkce člena vlády (ministra) jako vedoucího správního úřadu a zaměstnance státu, vztahují k problematice zákonných požadavků na funkce členů vlády. Jsou však v podstatě analogické s požadavky zákona o střetu zájmů.

Zdroje: Filip, J. 2011. Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva. Dotisk 2. vyd. 2001 (Masarykova univerzita).Hendrych, D. 2012. Správní právo: obecná část. 8. vyd. Praha: C.H. Beck.

Nepodařilo se nám dohledat žádné informace, které by potvrdily či vyvrátily slova Bohuslava Sobotky, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Je však pravda, že prezident Zeman i premiér Sobotka lustrační osvědčení pro členy vlády spíše chtějí.

Miloš Zeman dříve deklaroval, že bez lustrace ministry nejmenuje. Posléze operoval s tím, že Andreje Babiše případně bez lustrace jmenuje výměnou za schválení služebního zákona.

Bohuslav Sobotka se k lustračním osvědčením v minulosti vyjádřil takto: „Pokud jde o otázku negativního lustračního osvědčení, myslím si, že je to zvyklost, která by měla být respektována i nadále, pokud jde o členy vlády".
Podle serveru lidovky.cz je posílání lustračního osvědčení spolu s návrhem na jmenování ministrů běžný postup a tento požadavek byl uplatňován u všech předchozích vlád. Ovšem i v tomto případě patrně existují výjimky, bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek se např. vyjádřil takto: „Na 99 procent po mně tehdy nikdo lustrační osvědčení nechtěl. Podotýkám, že ho mám a čisté".

Předseda vlády by musel ochranku výslovně odmítnout, nezjistili jsme pak, že by to kromě Nečase některý premiér udělal.

Zákon o Policii ČR dává vládě možnost (§49) stanovit seznam ústavních činitelů s nárokem na ochranu. Vláda svým nařízením (č. 468/2008 Sb., dříve č. 138/1998 Sb.) nejméně posledních 15 let premiéra do tohoto seznamu osob zařazovala. Vládní nařízení pak vůbec nepočítají s možností odmítnout, v praxi je však ochrana na souhlasu osoby závislá a právě Petr Nečas (Lidovky.cz) ji díky tomu odmítnout mohl.

Nepodařilo se nám dohledat, že by služby Útvaru pro ochranu ústavních činitelů odmítl nějaký další předseda vlády ČR. Kupř. Jiřího Paroubka měla ochranka hlídat ještě několik měsíců po demisi (Novinky.cz). Soudíme tedy, že Nečas opravdu představoval výjimku.

Dle znění zákona o Policii České republiky č. 273/2008 Sb. je policie povinna zajišťovat ochranu ústavního činitele České republiky.

Podle nařízení vlády o zajišťování bezpečnosti určených ústavních činitelů České republiky č. 468/2008 Sb. je právě takovou osobou i předseda vlády.

Pokud by předseda vlády Bohuslav Sobotka policejní ochranu odmítl, byl by dle znění těchto předpisů i tak pod dohledem Policie ČR.

Tuto skutečnost ilustruje případ prezidenta Miloše Zemana, který po svém zvolení přidělenou ochranku odmítl a využíval služby soukromé agentury, přesto ale policejní ochranka na prezidenta dohlížela.

Výrok premiéra Bohuslava Sobotky hodnotíme na základě informací z médií jako pravdivý.

Prezident Miloš Zeman se vyjádřil pro zpravodajskou agenturu reuters (český přepis rozhovoru dostupný z článku ČT zde (.doc)) v tom smyslu, že jmenování nové vlády do konce ledna je velmi realistický předpoklad. Ačkoliv toto vyjádření prezidenta nelze brát jako definitivní ujištění, je pravděpodobné, že prezident vládu do konce tohoto měsíce jmenuje.