Ten hlavní problém podle mého názoru spočívá v tom, že se příliš často mění parametry financování zdravotnických zařízení, že úhradová vyhláška dramaticky zvýšila během loňského a letošního roku zadlužení veřejných nemocnic.
Takzvaná úhradová vyhláška, neboli Vyhláška o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení, se skutečně mění téměř každoročně. Stav zadlužení nemocnic je však v současné době podle krizového štábu skutečně katastrofální. Předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich dává tento stav za vinu právě současné úhradové vyhlášce.
Za loňský rok skončila téměř třetina nemocnic ve ztrátě, jak ale upozorňuje idnes.cz, je to nejlepší výsledek za poslední tři roky. Tato statistika nicméně zahrnuje všechny nemocnice, včetně soukromých. Eduard Stolich k hospodaření nemocnic řekl serveru idnes.cz: "Podle mých informací je předlužená třetina nemocnic v zemi a reálně jim hrozí, že skončí (...)“.
Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
..rozhodnutím ministra financí Kalouska o tom, že nebudou valorizovány několik let po sobě platby za státní pojištěnce.
Výrok hodnotíme na základě informací z webů ceskatelevize.cz, tribune.cz, zdn.cz a otevřeného dopisu prezidenta lékařské komory jako pravdivý.
O nezvýšení pojistného rozhodla vláda P. Nečase v níž byl M. Kalousek ministrem financí třikrát. Poprvé v roce 2009 (pdf.), následně v roce 2012 a 2013. Z důvodu, že v této době byl M. Kalousek hlavou Ministerstva financí, hodnotíme výrok jako pravdivý.
...na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, která má nejvíce pojištěnců v kategorii, za které platí stát, to znamená děti a důchodce.
V lednu letošního roku požádala VZP o předsunutou platbu ministerstva za státní pojištěnce. V rámci ní byly pojišťovnám odeslány celkem 4 mld. Kč, z čehož 2,6 mld. připadlo VZP. Z toho vyplývá, že je nejvíce státních pojištěnců právě u této pojišťovny, a výrok je tudíž pravdivý.
VZP je současně absolutně největší českou pojišťovnou, je u ní pojištěno 62 % z celkového počtu 10,5 milionu pojištěnců.
Hlavní problém našeho zdravotnictví není, že by bylo drahé. Pokud se podíváme na výdaje, které ve vztahu k HDP poskytují jiné vyspělejší státy než Česká republika, tak na zdravotnictví dávají mnohem více peněz. Ty naše výdaje se pohybují někde mezi 7 až 8 procenty hrubého domácího produktu.
Dle dat (a.j.) OECD činily v roce 2011 celkové výdaje na zdravotnictví v ČR 7,4% HDP. Do níže přiloženém grafu jsme na základě těchto dat zobrazili podíly zdravotnických výdajů na HDP pro státy OECD - graf na Dropbox. Ve srovnání s těmito státy má ČR šesté nejnižší výdaje z celkového počtu 28 států uvedených v grafu (pro Austrálii, Izrael, Japonsko, Mexiko a Turecko nejsou dostupná data.)
Minulé vlády redukovaly porodné pouze na první dítě.
Od 1.1. 2011 se porodné vyplácí jen na první narozené dítě. Do té doby měla na porodné nárok jakákoliv rodina, které se narodilo dítě a činilo 13 000 Kč. Na porodné navíc nyní mají nárok pouze rodiče, jejichž čistý příjem byl v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte nižší než 2,4násobek životního minima. Porodné činí 13 000 Kč, v případě dvojčat či vícerčat je to 19 500 Kč.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
My jsme strana, která sestavuje kandidátky zezdola. Lišíme se tím od jiných politických stran, které přepisují kandidátky na poslední chvíli rozhodnutím tří, čtyř, pěti lidí ve vedení těchto politických stran. Vedení strany respektovalo rozhodnutí našich okresních a krajských organizací.
Zásahy centrálního vedení strany ČSSD do sestavování kandidátek pro parlamentní volby byly napadeny jak v Moravskoslezském kraji (více na serveru Moravskoslezského deníku), tak v Olomouckém (více na serveru Mladé fronty), a ačkoliv v obou případech obvodní soud pro Prahu 1 návrhy zamítl, dle České televize může Lidový dům přímo zasahovat do sestavování kandidátek pro parlamentní volby. Jak dále uvádí, na březnovém sjezdu strany se měnily stanovy například tak, že „krajské lídry musí nejdříve schválit předsednictvo strany, až pak jdou před delegáty krajských konferencí. Pokud navíc některý kandidát poškodí dobré jméno strany, může ho z kandidátky předsednictvo vyškrtnout.“
Co se týče ostatních stran, tak především strana SPOZ v této věci připoutala mediální pozornost. Například lidovky.cz přinesly informace o tom, že předsednictvo strany udělalo oproti přání krajské konference asi deset změn na pražské kandidátce a kritické hlasy zněly také z kraje královéhradeckého, kde, dle senátora Vladimíra Drymla, kandidátka " nebyla navolena, přišla povelem od předsednictva.“ V případě strany KSČM také centrální vedení prosadilo změnu na úkor regionů v kandidátce, konkrétně v Jihomoravském kraji, jak blíže informuje o tomto případu Český rozhlas.
Strana ODS v tomto roce také schválila stanovy, na základě kterých bylo centrální vedení strany posíleno právě na úkor regionů. Podobně jako ČSSD změny nastaly z důvodu jakési kontroly, aby se zamezilo výskytu jmen, které by mohly stranu poškodit.
Je pravdou, že strana ČSSD nezasahuje do krajských kandidátek tak výrazně jako některé jiné strany, avšak na základě informací České televize, že centrální vedení strany ČSSD bylo v této věci posíleno, a může tedy zasahovat do zezdola již doporučených kandidátek, hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako zavádějící.
Sociální demokracie nepochybně rozdělena není. My jsme schválili náš program, se kterým jdeme do voleb, jednomyslně. Jsme jednomyslně pro vedení strany schválili podobu kandidátních listin.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo najít data, ze kterých by vyplývalo, jak straníci ČSSD hlasovali při schvalování volebního programu či kandidátních listin.
Právě naše vláda v roce 2004 poprvé pro nájemníky OKD zakotvila trvalé předkupní právo na to, aby za zvýhodněných podmínek mohli byty získat.
Podle usnesení vlády č. 904 (.doc, str. 3) z roku 2004, v němž jsou zakotveny podmínky privatizace státního podílu ve společnosti OKD, v zájmu zachování bytového fondu: " Kupující zajistí, že Společnost po trvání doby omezení (i) bude spravovat a udržovat bytový fond ve vlastnictví Společnosti, (ii) že veškeré výnosy z bytového hospodářství budou použity na úhradu výdajů spojených s bytovým hospodářstvím, (iii) nepřevede bytové domy, případně bytové jednotky na třetí osobu, s výjimkou nejvýše 5% z celkového počtu bytů v souvislosti s běžným hospodařením, nebo s výjimkou případného prodeje bytových jednotek dosavadním nájemcům, a to za kupní cenu, která byla použita při ocenění neprodukční části majetku OKD; současně tato cena bude přiměřená a obvyklá ve srovnání s kupní cenou obdobných bytů převáděných v daném místě a čase z vlastnictví státu, krajů a obcí do vlastnictví dosavadním nájemcům." Zmíněná doba omezení byla ohraničena dnem privatizace majetku a 1. květnem 2009. Ačkoliv není plné znění privatizační smlouvy běžně dostupné, z právních analýz vyplývá, že na toto předkupní právo stávajících nájemníků se tato lhůta nevztahuje (viz například zde .pdf, str. 1 a zde). Existenci zmíněného ustanovení potvrdil v průběhu parlamentní diskuze i bývalý místopředseda vlády Martin Barták.
Já bych tady zmínil jeden konkrétní případ a to je tzv., česká výjimka z Listiny základních práv EU. (...) Ona (Zuzana Brzobohatá, pozn.) totiž byla stínovou zpravodajkou naší frakce právě v této věci.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože poslankyně Evropského parlamentu za ČSSD Zuzana Brzobohatá byla skutečně stínovou zpravodajkou frakce Strany evropských socialistů (PES) ve věci zprávy schválené 22. května 2013 o takzvané Klausově výjimce týkající se uplatňování Listiny základních práv.
Senát také velmi aktivně projednává celou řadu evropských legislativních a nejenom legislativních, koncepčních návrhů. Dokonce v řadě případů bez souhlasu Senátu, dokonce vláda ani nemůže k některým krokům přikročit. Takže ta evropská agenda i na úroveň národních parlamentů sestoupila.
Na základě Jednacího řádu Senátu ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.
Dle § 119a Zákona o jednacím řádu Senátu Senát projednává řadu otázek souvisejících se závazky plynoucími z členství České republiky v Evropské unii i dokumenty postoupené Senátu přímo orgány Evropské unie. V současné době Senát skutečně projednává řadu návrhů spojených s evropskou legislativou.
§ 119 Jednacího řádu Senátu také upravuje možnosti, kdy je nutný předchozí souhlas Senátu s některými rozhodnutími činěnými v orgánech Evropské unie.
