Když se koukneme na ten takzvaný bohatý sever evropský, tak vesměs jsou to jednak země s poměrně rozvinutým sociálním státem a taky s vyšší mírou z daní, respektive mnohem vyššími přímými daněmi.
Mezi tzv. "bohatý sever evropský" řadíme Dánsko, Finsko, Norsko a Švédsko.
Definovat a operacionalizovat pojem sociální stát není jednoduché, jelikož se k problematice váže řada modelů a vysvětlení. Pro naše účely ovšem můžeme použít statistiky OECD, které mapují podíl sociálních výdajů na HDP země:
zeměPodíl sociálních výdajů na HDP zeměDánsko30,8 % Finsko30,5 %Norsko22,9 %Švédsko28,6 %ČR21,8 %Slovensko17,9 %Průměr OECD21,9 % (data jsou k roku 2013)
Základní sazba zdanění pro rok 2013 je podle dat Eurostatu ve výše uvedených zemích následující:
ZeměMíra zdaněníDánsko25,0 %Finsko24,0 %Norsko28,0 %Švédsko25,0 %ČR21,0 %Slovensko20,0 %EU2721,3 %Data pro Norsko nebyla zahrnuta ve statistikách eurostatu, ale jsou ze serveru nordisketax.net
Země "bohatého severu" mají společnou tu vlastnost, že se dají považovat za země s poměrně rozvinutým sociálním státem a s vyššími přímými daněmi, než je průměr EU. Na základě výše uvedených informací tedy výrok hodnotíme jako pravdivý.
Je pravda, že ve volbách v ČR evropská témata nedominují. Já myslím, že první takovou výjimkou trošku byly prezidentské volby, díky povaze a roli prezidenta v zahraniční politice.
Při hodnocení výroku jsme se zaměřili na zatím poslední sněmovní volby v roce 2010. Tehdy představila ODS svůj programový dokument Vize 2020, která obsahovala poměrně rozsáhlou sekci „Česká republika v Evropě a ve světě“, tři strany věnované zahraničním vztahům, především pak EU, najdeme i v samotném volebním programu. Také ČSSD věnovala zahraniční politice jednu ze svých Oranžových knih.
Je však pravdou, že kampani dominovala úplně jiná témata, především vnitropolitická, ekonomická (vládní škrty, „strašení Řeckem“), velkým tématem se stal boj proti korupci. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
V prezidentské volbě integrace byla jednou z otázek rezonujících v kampani, ilustrovat to můžeme například na 11 otázkách pro 11 kandidátů, které kandidáti zodpovídali pro ČT.
Protože už dnes jako nečlenové jsme na ní zásadně strategicky navázáni naší ekonomikou (na Evropskou měnovou unii - pozn. Demagog.cz).
Na základě studie (.pdf) Českého statistického úřadu, která se v roce 2012 zabývala obchodováním České republiky s Německem, lze dovodit i provázanost naší ekonomiky s ostatními zeměmi eurozóny (Evropské měnové unie).
Jak vyplývá z čísel zveřejněných v této analýze (.pdf, str.9) tvoří vývoz do Německa, Francie, Slovenska, Rakouska a Itálie (všechny zmiňované státy patří do eurozóny) 56 % celkového exportu České republiky.
Dá se tedy s jistotou říct, že jsme na země EMU strategicky navázáni.
Protože to co projednával Evropský parlament, se týkalo řešení závažného problému a to je doopravdy nezaměstnanosti mladých lidí, která je v řadě evropských zemí mnohem horší, než v ČR.
Na základě dat statického úřadu Evropské komise Eurostat hodnotíme výrok jako pravdivý.
Při hodnocení vycházíme z dat Eurostatu o nezaměstnanosti mladých ve věku 15 - 24 let z června 2013 (u některých států jsou už dostupná i data z července, ale ne u všech, proto volíme druhý nejnovější set dat).
V České republice je nezaměstnanost mladých lidí do 25 let na úrovni 18,2%. Průměrná hodnota zemí EU28 je 23,5%. Již to zcela jasně ukazuje, že skutečně je ve většině evropských zemí situace na trhu práce pro mladé lidi horší než v Česku. Česká republika je v žebříčku 28 států Evropské unie na 7. místě. Celkovou seřazenou tabulku jsme pro vás vložili na Dropbox (.xls).
A samozřejmě ten jednotný trh a samozřejmě to, o čem je teď řeč hlavně, co souvisí s měnovou unií, fiskální kompakt bankovní unie, to z pohledu sociální demokracie anebo evropské socialistické strany je naprosto nedostatečné.
Výrok Jiřího Dienstbiera hodnotíme na základě informací z webových stránek ČSSD jako pravdivý.
Dle programového materiálu ČSSD o evropské politice (Evropa a my), tzv. zelené knihy, podoruje strana fiskální politiku EU, ale nepovažuje ji za dostatečnou.
" Fiskální dohodu mezi státy EU podporujeme navzdory skutečnosti, že si uvědomujeme, že je pouze dílčím opatřením, kterému chybí ona „druhá noha“ – aktivní politika podpory růstu a vytváření pracovních míst."
Z dokumentu Strany evropských socialistů (PES) Europe is in the wrong hands (pdf., anglicky) vyplývá, že ekonomická opatření, která se dělají v EU, nejsou dostatečná a jdou na úkor lepšího sociálního modelu. Řešením je vytváření pracovních míst, omezení zadlužení, vytváření finanční odpovědnosti aj.
Pro ČSSD ani PES nejsou úsporná opatření a fiskální konsolidace dostatečné. Podle těchto stran je potřeba se aktivně zaměřit na podporu zaměstnanosti a růstu.
Irsko mělo prostě jedny z nejnižších firemních daní v EU, stále si je drží na velmi nízké úrovni.
Výrok Jiřího Dienstbiera o firemních daních v Irsku hodnotíme jako pravdivý na základě inforamcí z Eurostatu, OECD a Worldwide-tax.
Firemní daně v Irsku (xls.) jsou od roku 2003 až do současnosti na úrovni 12,5 %. V Evropské unii má nižší sazbu pouze Bulharsko a Kypr (10%).
Tomu odpovídají i data ze zprávy Evrospké komise (pdf., anglicky, s. 10) z roku 2007 .
Řekové nebyli schopni vybírat skoro žádné daně a to byl ten problém rozvratu veřejných financí.
Řecko patří mezi stát s největšími daňovými úniky v EU. Jen za rok 2009 (.pdf) neodvedly osoby samostatně výdělečné částku okolo 28 milionů eur (!). Dlouhodobá ignorace problému řeckou vládou přirozeně vedla k nedostatečnému příjmu do státní pokladny.
Uznávaný ekonom Aleš Chmelař dokonce tvrdí, že: „Kdyby Řecko dokázalo vybrat všechny své daně, už dávno by hospodařilo s primárním přebytkem a už léta by svůj dluh snižovalo. Ze země, která je obecně považována za nesolventní, by byl normální stát s kapacitou své závazky bez problémů a bez nadměrných škrtů platit.“
Za prvé, Rusko je prezidentská demokracie, to znamená, je tam prezidentský systém. Česká republika je na základě ústavy parlamentní demokratickou zemí.
Komparativní politologie řadí Českou republiku mezi parlamentní republiky, či lépe republiky s parlamentním systémem vlády (např. VODIČKA, Karel; CABADA, Ladislav. Politický systém České republiky. Praha : Portál 2011. 487 s. ISBN 978-80-7367-893-7).
Základními znaky parlamentního režimu jsou politická odpovědnost vlády vůči parlamentu a účast vlády v procesu tvorby práva. Dále také právo hlavy státu rozpouštět za daných okolností parlament (CABADA, Ladislav a KUBÁT, Michal. Úvod do studia politické vědy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 455 s. ISBN 9788073800765.).
Politický systém Ruské federace bývá nejčastěji označován jako poloprezidentský (poloprezidentská republika, semiprezidencioalismus (viz. např. CABADA, Ladislav. Komparace politických systémů: nové demokracie střední a východní Evropy). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2008, 434 s. ISBN 9788024513881.).
Ten se vyznačuje tím, že dělba moci je zde provedena v duchu výrazné převahy moci výkonné nad zákonodárnou. Hlava státu hraje důležitou politickou roli a účastní se výkonu moci. V systému tedy existují dva aktivní subjekty exekutivy: prezident a vláda v čele s premiérem (CABADA, Ladislav a KUBÁT, Michal. Úvod do studia politické vědy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 455 s. ISBN 9788073800765.). Politický systém v Rusku bývá kategorizován často také jako autoritativní (viz např. český odborník na politický systém Ruska prof. Jan Holzer).
Nezle však tvrdit, že se v případě Ruska jedná o čistě prezidentský systém, (severo či jihoamerický prezidencialismus). V tomto režimu je moc výkonná od zákonodárné striktně oddělena. Neexistuje votum důvěry či nedůvěry a neexistuje taktéž politická odpovědnost exekutivy vůči parlamentu (CABADA, Ladislav a Michal KUBÁT. Úvod do studia politické vědy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 455 s. ISBN 9788073800765.). Tyto prvky však politický systém Ruské federace obsahuje, proto výrok označujeme jako zavádějící.
My jsme včera (8. září - pozn. Demagog.cz) zveřejnili na webu náš volební program, podrobný volební program sociální demokracie pro letošní volby, a jasně tam říkáme, že sociální demokracie podporuje uchování systému parlamentní demokracie v naší zemi a že podpoříme nebo předložíme takové návrhy ústavy, které zpřesní pravomoci tak, aby Česká republika zůstala parlamentní demokracií.
ČSSD 7. 9. 2013 zahájila volební kampaň a zveřejnila svůj volební program (Prosadíme dobře fungující stát), kde v části Demokratický právní stát uvádí: "Prosadíme novelizaci Ústavy ČR, která v návaznosti na zavedení přímé volby prezidenta zpřesní práva a povinnosti jednotlivých ústavních aktérů v zájmu uchování parlamentního charakteru české demokracie založené na svobodné soutěži politických stran."
...pan Mynář kandiduje za politickou stranu, která je jak vůči sociální demokracii, tak třeba vůči TOP 09 konkurenční.
Vratislav Mynář, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, přijal nabídku strany SPOZ a do předčasných voleb v říjnu 2013 bude za tuto stranu kandidovat jako volební lídr ve Zlínském kraji.
