SOCDEM

Výrok Bohuslava Sobotky jsme již ověřovali v rámci jeho diskuze v OVM s tehdejším ministrem financí Kalouskem, a to jako pravdivý.

V rámci volebního období 2002-2006 (vláda ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), byl schválen Zákon o registračních pokladnách, odkaz na projednávání v rámci Poslanecké sněmovny naleznete zde.

Dále je na webu Poslanecké sněmovny uvedeno, že schválení zákona, který pozastavil povinné používání registračních pokladen bylo realizováno v rámci volebního období 2006-2010, tedy vlády Mirka Topolánka.

Souhrn přijímání legislativy k registračním pokladnám, stejně jako i její rušení, lze dohledat na přiloženém odkaze.

Výrok předsedy ČSSD je hodnocen na základě dohledaných informací o Českomoravské záruční a rozvojové bance a plánech sociálních demokratů s ní jako pravdivý.

Samotná Českomoravská záruční a rozvojová banka na svém webu uvádí o sobě uvádí následující: "...je rozvojovou bankou České republiky. Napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyžadujících veřejnou podporu.Byla založena v roce 1992. Jejím jediným akcionářem je Česká republika zastoupená Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj."

Plány sociální demokracie jsou popsány na webu ve volebním programu (.doc) Prosadíme dobře fungující stát, kde strana k této bance uvádí: " Nadále je nutno podporovat rozvoj malého a středního podnikání, které stále představuje nevyužitou rezervu růstu a zaměstnanosti, zejména v malém průmyslu. Tyto subjekty získají více příležitostí z veřejných zakázek a budou mít podporu v rozvíjení nových technologií. Prostředkem bude rozvoj Českomoravské záruční a rozvojové banky, která se jako 100% státem vlastněná instituce stane silnou univerzální komerční bankou a bude financovat především malé a střední podnikání a rozvoj infrastruktury." O plánech ČSSD v této oblasti mluvil Bohuslav Sobotka také v rozhovoru pro deník Právo v sobotu 7. září.

"* Na druhou stranu – nepočítáte s rozšiřováním státního vlastnictví, jak o tom hovoří komunisté?My nemáme ambici, aby stát zvyšoval svoji roli v ekonomice tím, že by sám podnikal. To, co vidíme jako důležitou a možnou aktivitu na straně státu, je vytvoření jedné silné banky ve státním vlastnictví. Rádi bychom posílili aktivity Českomoravské záruční a rozvojové banky a postavili ji jako stoprocentně státem vlastněnou silnou banku, která by měla univerzální komerční služby. To je, myslím, jedna z aktivit, kde bychom rádi posílili vliv a pozici státu.

* Tato banka by nabízela služby i občanům?

Banka by měla univerzální komerční aktivity. My bychom rádi skrze tuto banku poskytovali samozřejmě i nadále programy státní podpory podnikání. Domníváme se, že by existence takové jedné silné státní banky, samozřejmě fungující za naprosto standardních podmínek na trhu, znamenala i určitou konkurenci pro privátní bankovnictví. Koneckonců na větší konkurenci mezi bankami by mohli vydělat i občané.

* Jak by to bylo s prodejem dluhopisů občanům. Zhostila by se toho státní banka?

Nepochybně, jako každá jiná banka. My samozřejmě nechceme pro silnou státní banku vytvářet nějaké speciální podmínky na trhu, to není ani možné z hlediska pravidel EU. Ale rádi bychom vytvořili nástroj pro vládní hospodářskou politiku a konkurenci pro stávající banky, které fungují na trhu. Pokud jde o státní dluhopisy pro občany, to je projekt, který soc. dem. podporovala, a dokážeme si jeho pokračování představit.

* Pokud jde o fungování státní banky, máte už představu o tom, jak by byla spravována? Zda by třeba do toho mohl promlouvat parlament?

Ne, my počítáme s tím, že bychom posílili stávající Českomoravskou záruční a rozvojovou banku. Tato banka by byla řízena na základě standardních tržních a komerčních principů. Pouze by zde bylo stoprocentní státní vlastnictví a aktivity by se rozšířily ve směru univerzální komerční banky."

Miroslav Kalousek byl ministrem financí ve druhé vládě Mirka Topolánka od 9. ledna 2007 do 8. května 2009 a ve vládě Petra Nečase od 13. července 2010 do 10. července 2013 (období vládnutí v demisi je v případě obou vlád započítáno). Místopředseda TOP 09 byl tedy ministrem financí cca pět a půl roku.

Česká republika skutečně zaznamenala poměrně dlouhé období poklesu HDP. Negativní čtvrtletní přírůstek vykazovala česká ekonomika od 4. čtvrtletí 2011, zlepšení ukázala až čísla za 2. čtvrtletí letošního roku, kdy se ekonomika dostala z červených čísel.

Srovnáme-li tento vývoj s našimi sousedy, zjistíme, že slovenská i polská ekonomika ve stejné době vykazovala setrvalý růst, německá i rakouská ekonomika pak nepatrně zakolísaly v roce 2012, celkově si však také vedly rozhodně lépe než ta naše.

Pravdivá je i druhá část Sobotkova tvrzení, podle nejnovějších údajů MPSV bylo k 31. srpnu v České republice bez práce 551 731 lidí, což se podle současné metodiky MPSV rovná 7,5% nezaměstnanosti.

Vláda Petra Nečase byla jmenována v červenci 2010 a jak ukazují data ČSÚ (.xls), saldo státního rozpočtu skutečně v období této vlády přesahovalo 100 miliard korun. Vývoj schodku státního rozpočtu zpracoval i portál novinky.cz, včetně uvedení “zodpovědného” premiéra.

Petr Nečas skutečně nechal v únoru 2013 přesunout 300 milionů eur z Programu rozvoje venkova do kohezních fondů a ministerstvo zemědělství posléze slíbilo, že o 300 milionů eur venkov nepřijde, bude je však možné čerpat právě z programů kohezní politiky. Kohezní fond (Fond soudržnosti) „spolufinancuje velké infrastrukturní projekty v oblasti ochrany životního prostředí a transevropských dopravních sítí […].“

Program rozvoje venkova je – ve srovnání s ostatními programy – velmi úspěšný. Jeho úspěšnost po celé programovací období dokládá každoročně se zvyšující podíl proplacených financí. V roce 2009 (.pdf, str. 5) bylo proplaceno 22 %, o rok později 39 % a v roce 2011 už 55 %. K 31. květnu 2013 bylo z rozpočtu na roky 2007–2013 proplaceno 76 % financí. Ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti bylo přitom za stejné období proplaceno (.pdf, str. 10) pouze 54,2 %.

Na základě výše uvedených dat hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zpráva ze dne 23. srpna 2013 uvádí, že vláda navrhla změnu státního rozpočtu pro rok 2013. Mezi několika položkami, kdy vláda navrhuje snížení výdajů i příjmů o 3,8 mld. Kč se nachází také položka týkající se navýšení příjmů u ministerstva zemědělství o celkovou sumu 1,3 mld. Kč. Z této sumy pak 800 mil. Kč má být určeno na zmíněné spolufinancování Programu rozvoje venkova a zbylých 500 mil. Kč na provoz Státního pozemkového úřadu. Výrok Miroslava Tomana tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vláda 24. července 2013 schválila celkem až 735 mil. Kč na odstraňování škod na zemědělském majetku a z toho až 50 mil. pro chovatele ryb. Dotace pro včelaře by se v rámci tříletého programu měly pohybovat v částkách přes 60 mil. Kč ročně.

Server Demagog.cz k tomuto výroku kontaktoval přímo Ministerstvo zemědělství. Jeho odpověď zveřejňujeme v plném znění: "1/ Vláda ČR schválila v rámci usnesení č. 548 ze dne 24. července 2013 posílení výdajů kapitoly MZe v roce 2013 a v následujících letech, a to o 2 113 mil. Kč na odstraňování a kompenzace povodňových škod, a to

a) na státním vodohospodářském majetku v programu č. 129 270 Odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku II do výše 1 350 mil. Kč,

b) na zemědělském majetku do výše 735 mil. Kč, z toho do výše 50 mil. Kč na rybách,

c) na lesním majetku do výše 28 mil. Kč.

Pokud se týká výplaty peněz na úhradu škod způsobených na zemědělském majetku, v současnosti je program zaslán ke schválení Evropské komisi, po obdržení souhlasného stanoviska EK bude program předložen k podpisu ministrovi zemědělství a neprodleně pak bude přistoupeno k administraci.

2/ Dotace včelařů směřují z různých zdrojů. Například 1D – národní dotace nebo na základě včelařského programu. Český včelařský program byl schválený 17. 7. v EU, na jeho základě pak bylo schváleno, že v rámci tříletého programu bude ročně uvolněno přes 60 mil. Kč. Peníze by se měly začít vyplácet koncem roku."

Lesy ČR zveřejnily stav finančních prostředků na účtech k 31. březnu 2013. Tehdy objem prostředků činil více než 18 miliard. Novější informace však bohužel nejsou k dispozici.

Podle vyjádření mluvčího společnosti Lesy ČR budou novější údaje pravděpodobně zveřejněny kolem 15. září. Prozatím tedy hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Národní značkou pro kvalitní potraviny KLASA označuje ministerstvo zemědělství od roku 2003 " nejkvalitnější potravinářské a zemědělské výrobky ". Značku spravuje Odbor pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu a je udělována (.pdf) ministrem zemědělství na základě doporučení správce značky.

Podle výzkumu (.pdf) agentury STEM/MARK, a.s. provedeného ve dnech 1. - 11. února 2013 na 1316 respondentech je znalost této značky v obou kategoriích (spontánní, tedy nepodpořená, i podpořená znalost) ve výši 88%. Základem pro podpořenou znalost (str. 9) jsou všichni dotazovaní (celkem 1316 osob), základem pro spontánní znalost jsou však respondenti, kteří uvedli, že znají dobře nebo alespoň zběžně nějaké značky kvality potravin (str. 8, celkem 667 dotazovaných).

Miroslav Toman ve svém výroku tedy uvádí data poněkud zjednodušeně, nicméně známost značky KLASA potvrzuje i průzkum agentury STEM/MARK, a.s. na toto téma, kdy v hlavních zjištěních uvádí značku KLASA jako nejznámější. Zná ji " naprostá většina dotázaných ".

Oba "druhy" znalosti značky jsou tedy ve výši 88%. Pokud se vrátíme zpět k výroku samotnému, potvrdit bychom mohli první část (podpořená znalost je přes 80%), druhá část je však nepřesná. Výrok tedy označujeme jako zavádějící.