V těch pravidlech Ministerstva zdravotnictví je napsáno, že se to týká i lidí, kteří mají nějaké nemoci, tam ty nemoci jsou tam vyjmenovány.
První výzva (programu Agricovid potravinářství, pozn. Demagog.cz), tam se přihlásilo řádově 200 firem.
Ostatní průmysl a služby mají tu padesátiprocentní hranici (minimálního poklesu tržeb v rámci podpůrných programů, pozn. Demagog.cz).
Evropská komise měla podmínku 30 %, my jsme vyjednali 25 (procent poklesu tržeb v rámci programu Agricovid potravinářství, pozn. Demagog.cz).
Je tam 200 000 na každou firmu, 20 000 za zaměstnance (v programu Agricovid potravinářství, pozn. Demagog.cz).
Agricovid potravinářství znamená, že tomu, komu se snížila tržba o 25 %, tak doloží srovnatelné období, pošle to na Ministerstvo a my to proplácíme, to je jediný parametr, který tam je.
Co se týká (uzavření, pozn. Demagog.cz) tržnic a těch trhů, tak to bylo v rámci návrhu Ministerstva zdravotnictví, v rámci omezení, omezení cestování lidí, a tak dále.
Já jsem říkal od začátku, že myšlenka je dobrá, co se týká co nejvyššího zastoupení českých, moravských, slezských potravin v obchodech, ale že to provedení je špatné, to znamená, to byl ten důvod, (…) proč jsem k tomu dal neutrální stanovisko.
A co se týká kvót, tak kvóty nejsou z pera Ministerstva zemědělství, tam šlo jako o pozměňovací návrh.
Já řeknu příklad, z ministerstva zemědělství, respektive ze sektoru zemědělského odčerpali 300 milionů eur úplně nesystémově na program rozvoje venkova, předali do kohezních fondů. Přitom tyto peníze se velmi úspěšně čerpaly po celé stávající programovací období.
Petr Nečas skutečně nechal v únoru 2013 přesunout 300 milionů eur z Programu rozvoje venkova do kohezních fondů a ministerstvo zemědělství posléze slíbilo, že o 300 milionů eur venkov nepřijde, bude je však možné čerpat právě z programů kohezní politiky. Kohezní fond (Fond soudržnosti) „spolufinancuje velké infrastrukturní projekty v oblasti ochrany životního prostředí a transevropských dopravních sítí […].“
Program rozvoje venkova je – ve srovnání s ostatními programy – velmi úspěšný. Jeho úspěšnost po celé programovací období dokládá každoročně se zvyšující podíl proplacených financí. V roce 2009 (.pdf, str. 5) bylo proplaceno 22 %, o rok později 39 % a v roce 2011 už 55 %. K 31. květnu 2013 bylo z rozpočtu na roky 2007–2013 proplaceno 76 % financí. Ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti bylo přitom za stejné období proplaceno (.pdf, str. 10) pouze 54,2 %.
Na základě výše uvedených dat hodnotíme výrok jako pravdivý.
