...to, co my namítáme a to, co my kritizujeme, je, že Petr Nečas, ač nemusel, podepsal onen souhlas a pokud by jej nepodepsal, tak by žádná amnestie, alespoň ne v takovém rozsahu, nemohla být vyhlášena.
Je pravdou, že Petr Nečas rozhodně nemusel podepsat tento dokument automaticky - předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský o tom pro Hospodářské noviny řekl: "...A tady musím říci, že není nejmenších pochyb, že u amnestie není institut kontrasignace formální akt. Není možné o něm hovořit tak, že když to chtěl prezident, tak to musí premiér podepsat."
A amnestie nemohla být vyhlášena bez jeho podpisu - o tomto hovoří Ústava, citujeme:
Čl. 63 (1) Prezident republiky dále
...
j) má právo udělovat amnestii.
(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
Není to absolutní právo prezidenta (vyhlásit amnestii, kterou premiér musí podepsat, pozn.). Všichni ústavní právníci, kteří o tom hovoří, snad s výjimkou pana ministra Mlsny, který si zřejmě chce zasloužit svou novou funkci a ministerské křeslo, se shodují na tom, že žádná taková povinnost tady není.
Pro deník Právo se o tomto vyjádřil například:
ústavní právník Jan Wintr:
„Pokud Ústava říká, že za kontrasignovaná rozhodnutí odpovídá vláda, je jasné, že premiér může odepřít kontrasignaci z jakéhokoli důvodu."
ústavní právník Jan Kysela:
"Modernější nahlížení na institut kontrasignace nespočívá v tom, že si předseda vlády ověřuje, jestli je rozhodnutí právně v pořádku, spíš spočívá v tom, že spolurozhoduje. A v závislosti na tom, jak chápeme vztah předsedy vlády a neodpovědné hlavy státu, možná fakticky dokonce rozhoduje."
Pro Hospodářské noviny se vyjádřil ústavní soudce Pavel Rychetský takto:
"Kontrasignace tam je proto, aby vláda mohla mít amnestii nejen připravenou, ale aby také posoudila její dopady. Není v kompetenci prezidenta to posoudit, ani v kompetenci premiéra, to musí udělat armáda úředníků ministerstva spravedlnosti."
Předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna je toho názoru, že úkolem předsedy vlády není amnestii posuzovat či měnit, ale pouze zamezit nesouladu s platnou legislativou.
Ústava, pokud si ji lidé najdou na internetu, tak jasně říká, že je potřeba k platnosti onoho rozhodnutí o vyhlášení amnestie spolupodpis předsedy vlády či předsedou vlády pověřeného člena.
Ústava hovoří v této věci takto:
Prezident z ústavy je neodpovědný, to je fakt a odpovědnost přešla na vládu podpisem předsedy vlády (odpovědnost za amnestii - pozn. Demagog.cz).
Ustanovení, že prezident není z výkonu funkce odpovědný, najdeme v článku 54, odst. 3 Ústavy.
Přechod odpovědnosti pak upravuje článek 63, odst. 4 Ústavy:
"Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda."
...ministr vnitra Ivan Langer zrušil týden po svém nástupu finanční policii bez jakéhokoliv odůvodnění.
O zrušení Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV (též finanční policie, zkráceně FIPO) se skutečně hovořilo již v září 2006 po nástupu Ivana Langera na post ministra vnitra v první Topolánkově vládě. Přesné parametry reorganizace však byly podle serveru novinky.cz potvrzeny až v listopadu 2006, k samotnému rozpuštění útvaru došlo k 1.1. 2007.
Pro úplnost dodejme, že ČSSD se již tehdy stavěla proti tomuto rozhodnutí.
Na základě uvedených informací hodnotíme výrok jako zavádějící, ke zrušení útvaru sice došlo, nikoliv však „týden po nástupu ministra Langera do funkce“.
...tak my jsme několikrát změnu ústavy jako sociální demokraté navrhovali, konkrétně třeba v souvislosti s debatou o přímé volbě, nicméně se přiznám, že jsme nenavrhovali a nezaznamenal jsem ten návrh nikdy v minulosti na změnu u amnestie...
Výrok Jeronýma Tejce hodnotíme na základě údajů ze stránek Poslanecké sněmovny ČR jako pravdivý.
Sociální demokraté skutečně navrhovali změnu Ústavy v souvislosti s přímou volbou prezidenta České republiky. Konkrétně se jedná o návrhy ze dne 10. června 2003 (předložen vládou pod vedením sociální demokracie), ze dne 16. října 2007 (předložen skupinou poslanců za ČSSD) a ze dne 11. června 2010 (předložen skupinou poslanců za ČSSD).
Naopak žádné návrhy na změnu pravomoci prezidentské amnestie se nám dohledat nepodařilo, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Pan ministr tady (Schwarzenberg) má svého evropského tajemníka stejně jako premiér Nečas. Oni oba jezdí do Bruselu a každý tam vykládají něco jiného.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg jmenoval v září 2011svého prvního náměstka Jiřího Schneidera státním tajmeníkem pro evropské záležitosti.
Udělal tak krátce poté, kdy na úřadu vlády vznikla sekce pro evropské záležitosti v čele s tajemníkem pro evropské záležitosti Vojtěchem Bellingem.
Tuto dvojkolejnost kritizovali například v týdeníku Ekonom představitelé českého byznysu, všiml si jí napřklad i server europeanvoice.com, který patří do skupiny The Economist Group.
Dneska ani ta kritéria (pro vstup do Eurozóny - pozn. Demagog.cz) nesplňujeme.
Kritéria pro přijetí eura (nazývaná též jako Maastrichtská kritéria) jsou následující a jejich plnění či neplnění je převzaté ze společného dokumentu Ministerstva financí ČR a České národní banky (Vyhodnocení Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou) (.pdf):
Schodek veřejených financí v zemi nepřesáhl 3 % HDP
ČR neplní - za uplynulý rok je deficit předpokládán ve výši 5 % HDP (důvodem je započítání v tomto roce celého objemu finančního vyrovnání s církvemi, což odpovídá 59 mld. Kč a 1,5 % HDP).
Celkový veřejný dluh nepřekročil 60 % HDP
ČR plní - pro rok 2012 je dluh očekáván ve výši 45,5 % HDP.
Průměrná míra inflace po jeden rok nesmí přesáhnout více než o 1,5 % průměr tří členských zemí s nejnižší inflací
ČR neplní - důvodem je zvláště zvýšení snížené sazby DPH od počátku roku.
Dlouhodobé úrokové míry nesmí přesáhnout o více než 2 % sazby tří zemí s nejnižší inflací
ČR plní - i přes obtížně předvídatelný vývoj na finančních trzích.
Dva roky musí země dodržovat dané rozpětí pohybu své měny v mechanismu směnných kurzů (ERM)
ČR prozatím nevstoupila do systému ERM II a tedy nemá stanovenou centrální paritu měny vůči euru, jejíž pohyb by byl po dva roky sledován.
Česká republika se zavázala, že bude naopak zavádět bezplatné vysokoškolské vzdělání a je to ústavně garantované právo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Česká republika se v mezinárodní smlouvě zavázala k zavádění bezplatného vzdělání a o ústavně garantované právo se jedná, i když pouze podmíněně.
Česká republika se skutečně zavázala v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech ve článku 13, že "vyšší vzdělání bude rovněž zpřístupněno pro všechny, a to podle schopností všemi vhodnými prostředky a zejména postupným zaváděním bezplatného vzdělání."
Listina základních práv a svobod (která je součástí tzv. ústavního pořádku ČR) pak v článku 33 uvádí, že "občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana amožností společnosti též na vysokých školách." Bezplatné vysokoškolské vzdělání tedy české ústavní právo garantuje za určitých podmínek, nicméně garantuje. Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.
Prezident také skládá slib, když vstupuje do svého úřadu a tam se zavazuje zachovávat ústavu.
Slib prezidenta upravuje článek 59 odst. 1 a 2 Ústavy České republiky. Konkrétně: (1) Prezident republiky složí slib do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor. (2) Slib prezidenta republiky zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.". Článek 60 dále uvádí: Odmítne-li prezident republiky složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl zvolen.
