My, kdybychom jako opozice svolali pouze mimořádnou schůzi sněmovny, na které by se nehlasovalo o vyjádření nedůvěry vládě, tak by koaliční poslanci mohli neschválit program takovéto schůze a k žádné debatě by nedošlo. My máme vlastně jako opozice jedinou možnost, jak nezabránit diskuzi na toto téma na půdě poslanecké sněmovny. A to je vyvolat právě hlasování o vyjádření nedůvěry vládě.
Svolání schůze mohou koaliční poslanci opravdu zabránit. To však neznamená, že nemůže dojít k debatě.
Poslanci mají omezené možnosti, jak zařadit bod na pořad schůze:
1) mohou rozšířit již schválený pořad schůze (dle §54, odst. 6 jednacího řádu), v tom je však může zastavit i námitka 20 poslanců.
2) mohou, v počtu nejméně 40, požádat (dle §51, odst. 4 řádu) o svolání nové schůze (tzv. mimořádné) a navrhnout její pořad jednání. U opozicí svolané schůze však pořad zpravidla není schválen a schůze je ukončena. Např. 3. listopadu 2011 proběhly za dopoledne takové schůze hned 4.
3) mohou (dle §84 řádu) v počtu 50 podat návrh na vyslovení nedůvěry a schůze k tomuto bodu je pak neprodleně svolána.
Poslanec Sobotka ale zároveň tvrdí, že bez schválení programu schůze by nedošlo k debatě. Např. na mimořádné schůzi 21. prosince 2010 (jejíž pořad nakonec nebyl schválen) k tématu zdravotnictví však k debatě došlo. Schůze trvala hodinu a půl, vyjádřili se (ke zdravotnictví, nikoli pouze k parlamentní proceduře) poslanci Sobotka, Kováčik a Zaorálek a dostali odpověď od ministra Hegera.
O pořadu schůze se sice hlasuje bez rozpravy (ač to tak často nevypadá), i bez schválení pořadu je však na vyžádání vždy uděleno slovo (dle § 67 řádu) mj. členu vlády, předsedovi poslaneckého klubu a (až na výjimky) předsedovi strany.
Bez schválení pořadu schůze se tedy nemůže vyjádřit každý poslanec, je ale zavádějící tvrdit, že nemůže dojít k vůbec žádné diskusi.
(..) desítky tisíc [lidí] podepisují petice proti amnestii (..)
K dohledání je skutečně internetová verze petice vyjadřující nesouhlas s prezidentskou amnestií, k dnešnímu dni (8.1. 2013) ji podepsalo více než 106 000 lidí. Hodnotíme tedy Sobotkův výrok jako pravdivý.
Nemůžeme samostatně navrhnout hlasování o nedůvěře premiérovi.
Dle článku 72 ústavy ČR lze vyjádřit nedůvěru jen vládě jako celku a to absolutní většinou poslanců, tedy 101 hlasy.
Ale pokud jde o tuto slevu na dani pro pracující důchodce, ta byla zavedena v roce, od roku 2008. To znamená, poprvé ji důchodci mohli uplatnit, tuším, za rok 2008.
Slevu na dani z příjmů fyzických a právnických osob upravil zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který novelizoval § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tato novela ustanovila, že výdělečně činní příjemci starobních důchodů si mohli od daně z příjmů za uplynulý rok počínaje rokem 2008 odečítat základní slevu na poplatníka v roční výši 24 840 korun.
Bohuslav Sobotka tudíž hovoří pravdu.
Tak za naší vlády ta sleva (na dani u pracujících důchodců, pozn.) uplatňována nebyla.
Slevu na dani z příjmů fyzických a právnických osob upravil zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který novelizoval § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
ČSSD vládla do 16.8.2006 (vláda Jiřího Paroubka).
Tato úprava tedy byla schválena až po vstupu ČSSD do opozice a za jejich vlády tedy nemohla být uplatňována.
V okamžiku, kdy je v důchodovém systému deficit, který se pohybuje běžně kolem 40 miliard korun ročně.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož v roce 2011 sice zmíněný deficit důchodového systému odpovídal přibližně 40 miliardám Kč a je to očekáváno i za rok 2012, avšak v předcházejících letech tomu tak nebylo a nelze tedy říct, že se důchodový deficit pohybuje běžně kolem 40 miliard Kč.
Stav důchodového účtu od roku 2003 do roku 2011:
RokSaldo důchodového účtu v miliardách Kč2003 -17,52004 10,72005 9,02006 2,22007 13,32008 6,02009 -30,52010 -29,32011 -39,5 (Zdroj: ČSSZ)
Vy jste tvrdili před volbami, že vůbec nebudete zvyšovat daně. Říkali jste to s panem Nečasem opakovaně ve všech debatách. A nakonec jste, na konec jste udělali přesně pravý opak.
Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme na základě nalezených informací jako zavádějící. ODS i TOP 09 se před volbami vyslovily proti zvyšování daní, nicméně jej zcela neodmítly (vyjádřily podporu nízkým daním, či nechuť daně zvyšovat, TOP09 dokonce připustila možnost zvýšení nepřímých daní).
Na blogu Viktora Vereše naleznete dvě videa, která tento výrok podporují. V případě prvního videa se jedná o premiéra Petra Nečase, který na obrazovce ČT1 prohlašuje: " Vědomě, vědomě říkáme, že nechceme zvyšovat daně. " Ve druhém videu pak Miroslav Kalousek na obrazovce ČT24 prohlašuje: " V době krize pokládáme zvyšování daní za škodlivé pro ekonomiku. " Ve volebním programu TOP 09 pro volby 2010 v sekci Reforma důchodového systému dočtete, že: " Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní."Volební program ODS (.pdf) pro stejné volby pak na straně 16 obsahuje toto prohlášení: " ODS je přesvědčena o správnosti nízkých daní. Lidem tak zůstane více peněz pro využití podle vlastního uvážení, pro investice, o jejichž správnosti jsou sami přesvědčeni. Nízké daně umožňují podnikům vytvářet vlastní kapitál a rozvíjet se. Nízké daně jsou trvalou ekonomickou pobídkou pro zahraniční firmy, aby zde umístily svoje výrobní kapacity."
Poslední zvýšení daní proběhlo 1. ledna 2013, kdy se DPH zvedla o 1 %, jak se můžete dočíst na zpravodajských portálech idnes.cz a ihned.cz.
(Miroslav Kalousek: Přečtěte si program TOP 09, pane předsedo. Tam je řečeno, že v souvislosti s penzijní reformou, bude-li to nutné, jsme připraveni zvyšovat DPH, nikoliv zdaňovat výkon a tvořivost.) Ano, ztrojnásobit DPH.
Vývoj DPH za poslední tři roky
(základní a snížená sazba) :
01. 01. 2010 – 31. 12. 2011
20 % 10 %
01. 01. 2012 – 31. 12. 2012
20 % 14 %
01. 01. 2013 - X 21 % 15 %
Vláda Petr Nečase tedy DPH tedy dvakrát zvyšovala, ale rozhodně celkově neztrojnásobila.
(zdroje tabulky - minulé léta, současný stav)
Je tady 9 kandidátů, kteří se uchází o důvěru v přímé volbě prezidenta republiky.
Do první přímé volby prezidenta ČR bylo skutečně zaregistrováno 9 kandidátů. Abecedně (Ministerstvo vnitra): Bobošíková, Dienstbier, Fischer, Fischerová, Franz, Roithová, Schwarzenberg, Sobotka, Zeman.
Podrobný informační přehled o jednotlivých kandidátech (i vyřazených), o aktualitách spojených s přímou volbou, nabízí web České televize.
Ale jednu z chyb, kterou dělala Nečasova vláda, ona ji vlastně dělala i Topolánkova vláda, byla, že její takzvané reformy se chystaly jenom v úzkém kruhu expertů vládní koalice a nehledala se širší shoda.
Topolánek i Nečas každý v minimálně jednom případě jednal o reformách i s opozicí, a i když to třeba nebylo stoprocentní pravidlo, je od Bohuslava Sobotky zavádějící to paušalizovat.
Topolánkova vláda při přípravě některých svých reforem širší shodu hledala. Tehdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek založil expertní komisi, která se měla podílet na přípravě reformy zdravotnictví. Julínek konkrétně uvedl, že "plán o financování je možný jenom po široké politické shodě," v komisi tedy měli být přítomni vedle odborníků i zástupci parlamentních stran. ČSSD sice nakonec žádné zástupce nedelegovala, v komisi ale zasedli vedle vládních stran zástupci komunistů.
Zástupci opozice byli součásti i tzv. druhé Bezděkovy komise (např. Jiří Rusnok), která sice byla ustanovena až za vlády premiéra Fischera, vláda Petra Nečase z ní ale měla vycházet (nakonec z ní ale čerpala pouze částečně). Nečas pak na začátku svého funkčního období diskusi s ČSSD ohledně reformy penzí deklaroval a se zástupci opozice se pak skutečně sešel.
Na základě uvedených informací hodnotíme výrok jako zavádějící.
