Kdo se podívá na stránky Poslanecké sněmovny zjistí, že moje účast zhruba odpovídá účasti Karla Schwarzenberga, předsedy TOP 09 v Poslanecké sněmovně.
Oba politici jsou členy Poslanecké sněmovny společně od roku 2010. Lze tedy porovnávat účast za období od června 2010.
Sdružení Kohovolit.eu vydalo kompletní seznam poslanců, u nichž sledovalo účast na hlasováních, resp. účast na jednání Sněmovny. V období leden - květen 2012 (.xls) se Michal Hašek účastnil 3% hlasování Poslanecké sněmovny (neúčastnil se hlasování ani o jednom předloženém zákonu ČSSD). Ve stejném období Karel Schwarzenberg byl účasten 39% hlasování.
Rok 2011: Michal Hašek: účast na hlasování 38% (796/2073 - poměr hlasování a možných hlasování). Karel Schwarzenberg: účast na hlasování 42% (871/2072 - poměr hlasování a možných hlasování).
Za 1. rok volebního období (červen 2010 - květen 2011) měl Michal Hašek následující docházku (42% hlasování; mohl hlasovat 1327 - hlasoval 552 krát). Karel Schwarzenberg (28% hlasování; mohl hlasovat 1327 - hlasoval 372 krát). Nutno dodat, že oba politikové patřili v tomto období mezi 5 nejvíc absentujících poslanců.
RokMichal HašekKarel Schwarzenberg06/2010 - 05/2011 42%28% 2011 celý 38%42% 2012 (leden-květen) 3%39% -procenta vyjadřují účast politiků na hlasování Poslanecké sněmovny.
Jelikož nejsou dostupná souhrnná data o počtu hlasování (samotná procenta mohou být v kontextu součtu let zavádějící) za poslední sledované období (leden-květen 2012), nelze přesně ověřit, nakolik oba politikové mají docházku do Sněmovny a účast na hlasováních. Je však třeba dodat, že oba politikové patří mezi nejvíce absentující poslance, Michal Hašek např. svou tříprocentní účastí na hlasování (navíc nebyl u žádného návrhu ČSSD) v období leden.květen 2012 byl značně medializován.
Víte, já, když jsem kandidoval na hejtmana, slíbil jsem v roce 2008, že odejdu ze sněmovny. A na jaře 2009 jsem to skutečně udělal jako jeden z mála českých poslanců a politiků jsem dobrovolně rezignoval na poslanecký mandát.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Hašek před krajskými volbami v roce 2008 slíbil, že se vzdá poslaneckého mandátů (11:30 hod.), stane-li se hejtmanem Jihomoravského kraje. Po svém zvolení tento slib znovu potvrdil a 1. března 2009 skutečně rezignoval na poslanecký mandát.
Já se teda musím pana Crhy zeptat, pane kolego, vy jste členem dvou komisí rady Jihomoravského kraje, investiční a proevropské fondy. Jedné té komise jste se zúčastnil dvakrát ze 7 zasedání a druhé třikrát ze 7 zasedání.
Zda se právě Jiří Crha účastní či neúčastní jednání komisí, se nám nepodařilo dohledat. V dostupných dokumentech lze podle hlasování zjistit počet přítomných členů, ale již ne konkrétně jména přítomných.
Jiří Crha je skutečně členem Investiční komise a v Komisi pro evropské fondy je jedním z místopředsedů. Ačkoliv lze nalézt usnesení z obou těchto komisí (IK, KpEF), v žádném z dokumentů není psána účast jednotlivých členů.
Podle jednotlivých dokumentů z posledních sedmi zasedání těchto komisí vyplývá, že 100% účast nebyla ani na jednom ze zasedání. V případě Komise pro evropské fondy byla dvakrát ukončena předčasně z důvodů, že Komise nebyla usnášeníschopná. Zda v komisích chyběl právě Jiří Crha ověřit nemůžeme.
A ten rozsah by měl být tak, jako doposud, v posledních 4 letech ve výši minimálně 30 milionů korun ročně. (dobrovolní i profesionální hasiči, policisté, vodní záchranáři, pracovníci zdravotnické a záchranné služby)
Na základě údajů z rozpočtů kraje hodnotíme výrok jako pravdivý.
Výdaje na Michalem Haškem zmíněné sbory jsou koncentrovány ve třech kapitolách rozpočtu - Civilní připravenost na krizové stavy, Bezpečnost a veřejný pořádek a Požární ochrana a integrovaný záchranný systém. Pro účely ověření výroku jsme jednotlivé položky sečetli do jedné.
2008 (.xls, tab. 7) 2009 (.xls tab. 7) 2010 (.pdf, tab.7) 2011 (.xls, tab. 6) 2012 (.xls, celková bilance)schválený rozpočet
29 000 000
54 200 00050 700 00066 000 00051 000 000skutečný rozpočet
52 522 32558 138 55274 588 45967 218 180
Z tabulky tedy jasně vyplývá, že Michal Hašek pravdivě uvádí, že za poslední čtyři roky kraj vydává na zachranné složky minimálně 30 milionů ročně. Jako zajímavost ještě uvedeme, že i jen schválené náklady na Požární ochrana a integrovaný záchranný systém dosahují, a po roce 2008 i přesahují hranici 30 milionů, kterou současný hejtman zmiňuje.
My jsme v letech 2004, 2005 přijali celou řadu legislativních opatření, kterým jsme se věnovali. Té oblasti černého trhu s lihem. Chci připomenout, že za naší vlády jsme svěřili tuto kompetenci do správy Celní správy. Že jsme zavedli kolkování lihovin. Koneckonců jsme také v zákoně o spotřební dani zakázali prodej alkoholu a cigaret na tržištích a tržnicích.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv Zákon o spotřebních daních byl schválen již v roce 2003, tedy nikoliv v letech 2004-2005. Bohuslav Sobotka byl ale členem všech vlád Sociální demokracie v letech 2002 až 2006.
Takzvané kolkování lihovin bylo zavedeno Zákonem o povinném značení lihuč. 676/2004 Sb., účinným od 1.1.2005. Stejný zákon svěřuje celnímu ředitelství a celním úřadům kompetence v oblasti administrace a kontroly značení lihu.
Zákon o spotřebních daních č. 353/2003 Sb., účinný od 1.1.2004 v části třetí omezuje prodej lihovin a tabákových výrobků na tržištích, v tržnicích a mimo provozovny určené k prodeji zboží a poskytování služeb kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.
A také jsme zavedli registrační pokladny, které ale bohužel potom Topolánkova vláda zrušila.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených na webu ministerstva financí a poslanecké sněmovny. V rámci volebního období 2002-2006(vláda ČSSD), byl schválen Zákon o registračních pokladnách, odkaz na projednávání v rámci poslanecké sněmovny naleznete zde. Dále je na webu poslanecké sněmovny uvedeno, že schválení zákona, který pozastavil povinné používání registračních pokladen bylo realizováno v rámci volebního období 2006-2010, tedy vlády Mirka Topolánka.
Níže uvádíme jednotlivé citace z webu Ministerstva financí, které upřesňují časovou souslednost jednotlivých událostí. "Dne 16. listopadu 2006 byla ve Sbírce zákonů publikována novela ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 494/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách), tzn. tímto dnem nabývá účinnosti. Povinný subjekt je tedy povinen, dle novelizace ustanovení § 23 odst. 1 zákona o registračních pokladnách, zajistit evidenci plateb prostřednictvím registrační pokladny nejpozději k 1. lednu 2008.""Dne 5. října 2007 prezident republiky Václav Klaus podepsal zákon ze dne 19. září 2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů, jehož součástí je i návrh změny zákona o registračních pokladnách, ve smyslu zrušení povinného používání registračních pokladen povinnými subjekty od 1.1.2008. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2008". Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Teď (30.9.2012, pozn) jsme zaznamenali zprávu, že dovoz zakázalo i Rusko. Týká se to určitého typu alkoholu vyrobeného po určitém datu v České republice
Dle zpráv serverů Českého rozhlasu a Vaše věc z 21. září 2012 zakázala ruská federální služba na ochranu spotřebitelů dovoz alkoholu z ČR s obsahem alkoholu nad 20 %. 30.9. informoval například zpravodajský server iDNES.cz, že Rusko zavedlo navíc ještě dodatečné opatření - zakáz prodeje lihovin nad 20% vyrobených mezi daty 1. ledna 2012 a 26. září 2012.
V době, kdy Bohuslav Sobotka tento výrok vyřkl, sice dovoz do Ruska zakázán byl, ale nebyla to nejaktuálnější novinka. Tou bylo představení dodatečného opatření zákazu prodeje lahví z roku 2012.
Potravinářská komora přišla s návrhem, aby se zavedly registrační pokladny v restauracích a v maloobchodě.
Potravinářská komora ve své tiskové zprávě ze dne 14. září 2012 navrhuje zavedení registračních pokladen v gastro sektoru.
Včera (vyřčeno 30.9.2012) rezignoval šéf ochranky prezidenta republiky.
Šéf útvaru pro ochranu prezidenta Jiří Sklenka odstoupil v sobotu 29.9. večer. Podle svých slov se rozhodl vyvést ze selhání svého útvaru odpovědnost, a to přesto, že osobně neměl s incidentem co do činění.
Ve všech těchto institucích, které měly na starosti kontrolu trhu, nerezignoval vůbec nikdo. (...) Tady je Celní správa, hygiena, Zemědělská a potravinářská inspekce. Minimálně tyto tři instituce, nikdo z těch vedoucích pracovníků nevyvodil personální odpovědnost.
V orgánech, které vykonávají kontrolní funkci v případech otrav methylalkoholem, nikdo osobní odpovědnost nevyvodil a svůj úřad neopustil.
Generální ředitel Generálního ředitelství cel Pavel Novotný v Otázkách Václava Moravce ze dne 23. 9. 2012 odmítl možnost pochybení Celní správy v kauze "Metyl" a osobní odpovědnost podle svého vyjádření vyvozovat nehodlá: " Pokud by se ukázalo, že to šlo o zásadní systémové pochybení, pak bych nabídl panu ministrovi svoji rezignaci. " (iHNed.cz, 27. 9. 2012)
Informace o případném odstoupení ústředního ředitele ani jiného zaměstnance Státní zemědělské a potravinářské inspekce nepřináší žádné informace ani tisk, ani oficiální web SZPI, soudíme proto, že k žádné personální změně v této instituci nedošlo.
Situace hlavního hygienika ČR Michala Víta je odlišná. Vít si již půl roku vybírá neplacené volno a je vyšetřován za zmanipulování výběrového řízení. Prozatím se neobjevují informace o jeho úmyslu rezignovat, ale spekuluje se o jeho odvolání (lidovky.cz, 14. 9. 2012; iDNES.cz, 20. 9. 2012). To může udělat Vláda ČR.
V žádné krajské hygienické stanici nebyly zaznamenány personální změny na vrcholové úrovni.
Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
