SOCDEM

Oba politici jsou členy Poslanecké sněmovny společně od roku 2010. Lze tedy porovnávat účast za období od června 2010.

Sdružení Kohovolit.eu vydalo kompletní seznam poslanců, u nichž sledovalo účast na hlasováních, resp. účast na jednání Sněmovny. V období leden - květen 2012 (.xls) se Michal Hašek účastnil 3% hlasování Poslanecké sněmovny (neúčastnil se hlasování ani o jednom předloženém zákonu ČSSD). Ve stejném období Karel Schwarzenberg byl účasten 39% hlasování.

Rok 2011: Michal Hašek: účast na hlasování 38% (796/2073 - poměr hlasování a možných hlasování). Karel Schwarzenberg: účast na hlasování 42% (871/2072 - poměr hlasování a možných hlasování).

Za 1. rok volebního období (červen 2010 - květen 2011) měl Michal Hašek následující docházku (42% hlasování; mohl hlasovat 1327 - hlasoval 552 krát). Karel Schwarzenberg (28% hlasování; mohl hlasovat 1327 - hlasoval 372 krát). Nutno dodat, že oba politikové patřili v tomto období mezi 5 nejvíc absentujících poslanců.

RokMichal HašekKarel Schwarzenberg06/2010 - 05/2011 42%28% 2011 celý 38%42% 2012 (leden-květen) 3%39% -procenta vyjadřují účast politiků na hlasování Poslanecké sněmovny.

Jelikož nejsou dostupná souhrnná data o počtu hlasování (samotná procenta mohou být v kontextu součtu let zavádějící) za poslední sledované období (leden-květen 2012), nelze přesně ověřit, nakolik oba politikové mají docházku do Sněmovny a účast na hlasováních. Je však třeba dodat, že oba politikové patří mezi nejvíce absentující poslance, Michal Hašek např. svou tříprocentní účastí na hlasování (navíc nebyl u žádného návrhu ČSSD) v období leden.květen 2012 byl značně medializován.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Hašek před krajskými volbami v roce 2008 slíbil, že se vzdá poslaneckého mandátů (11:30 hod.), stane-li se hejtmanem Jihomoravského kraje. Po svém zvolení tento slib znovu potvrdil a 1. března 2009 skutečně rezignoval na poslanecký mandát.

Zda se právě Jiří Crha účastní či neúčastní jednání komisí, se nám nepodařilo dohledat. V dostupných dokumentech lze podle hlasování zjistit počet přítomných členů, ale již ne konkrétně jména přítomných.

Jiří Crha je skutečně členem Investiční komise a v Komisi pro evropské fondy je jedním z místopředsedů. Ačkoliv lze nalézt usnesení z obou těchto komisí (IK, KpEF), v žádném z dokumentů není psána účast jednotlivých členů.

Podle jednotlivých dokumentů z posledních sedmi zasedání těchto komisí vyplývá, že 100% účast nebyla ani na jednom ze zasedání. V případě Komise pro evropské fondy byla dvakrát ukončena předčasně z důvodů, že Komise nebyla usnášeníschopná. Zda v komisích chyběl právě Jiří Crha ověřit nemůžeme.

Na základě údajů z rozpočtů kraje hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výdaje na Michalem Haškem zmíněné sbory jsou koncentrovány ve třech kapitolách rozpočtu - Civilní připravenost na krizové stavy, Bezpečnost a veřejný pořádek a Požární ochrana a integrovaný záchranný systém. Pro účely ověření výroku jsme jednotlivé položky sečetli do jedné.

2008 (.xls, tab. 7) 2009 (.xls tab. 7) 2010 (.pdf, tab.7) 2011 (.xls, tab. 6) 2012 (.xls, celková bilance)schválený rozpočet

29 000 000

54 200 00050 700 00066 000 00051 000 000skutečný rozpočet

52 522 32558 138 55274 588 45967 218 180

Z tabulky tedy jasně vyplývá, že Michal Hašek pravdivě uvádí, že za poslední čtyři roky kraj vydává na zachranné složky minimálně 30 milionů ročně. Jako zajímavost ještě uvedeme, že i jen schválené náklady na Požární ochrana a integrovaný záchranný systém dosahují, a po roce 2008 i přesahují hranici 30 milionů, kterou současný hejtman zmiňuje.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Existuje část poslanců z ODS, kteří sice hlasovali pro zvýšení DPH a v současnosti zvyšování kritizují, ale také je několik poslanců, kteří zvyšování DPH kritizují, ale v září 2011 pro zákon nehlasovali (buď byli omluveni nebo nebyli přihlášeni).

Třetí čtení Novely zákona o dani z přidané hodnoty proběhlo 2. září 2011. Z 53 poslanců za ODS byli 4 omluveni (Ivan Fuksa, Tomáš Úlehla, Jaroslava Wenigerová, Jaroslav Krupka), 8 nebylo přihlášeno (Walter Bartoš, Pavel Svoboda, Jan Bauer, Pavel Drobil, Pavel Bém, Radim Fiala, Marek Šnajdr, Dana Filipi), proti hlasoval pouze Vít Němeček, zbylá část ODS (40 poslanců) hlasovalo pro.

V současnosti se jedná o další zvyšování DPH na 15 % a 21 %. Tenhle vládní balíček nechtějí podpořit Petr Tluchoř, Tomáš Úlehla, výhrady mají Marek Šnajdr, Ivan Fuksa, Jan Florián a Radim Fiala. Podle dalších informací bude poslanec Boris Šťastný hlasovat proti vládě, pokud premiér předloží k hlasování stejný balíček o zvýšení daní a spojí jej s hlasováním o důvěře vládě.

Při hlasování o vyšším DPH 2. září 2011 byli Fuksa a Úlehla omluveni a nezúčastnili se, Fiala a Šnajdr nebyli přihlášeni, takže také nehlasovali (v současnosti kritizují zvyšování DPH).

Bohuslav Sobotka se s největší pravděpodobností opírá o stanovisko (.pdf) ČMKOS k návrhu státního rozpočtu na rok 2013 z 20. září 2012.

V části I.c) zpráva pojednává o rizicích návrhu státního rozpočtu, tedy o možných výpadcích příjmů rozpočtu. Tato rizika souvisejí dle ČMKOS se třemi "neznámými", které je možné pouze předpovídat. Zaprvé bude dle ČMKOS hrát roli správnost odhadu ekonomického růstu v roce 2013. Vláda, dle své červencové prognózy (jenž představuje základní makroekonomická východiska pro návrh státního rozpočtu na rok 2013), počítá s jednoprocentním růstem HDP oproti roku 2012. ČMKOS odhaduje, že ekonomika bude spíše stagnovat, nebo bude v recesi. Druhým rizikovým faktorem je dle ČMKOS konečný objem výběru DPH při plánovaných zvýšených sazbách DPH na 15 a 21%. Dle ČMKOS je odhad Ministerstva financí v oblasti příjmů státního rozpočtu z DPH příliš optimistický. Třetím faktorem, o němž zpráva hovoří je možný výpadek příjmů státního rozpočtu v důsledku implementace důchodové reformy, tedy zavedení druhého pilíře důchodového systému, který bude záviset na počtu obyvatel, kteří se do druhého pilíře přihlásí. Na straně 9 pak ČMKOS uzavírá, že tyto faktory představují finanční rizika v rozmězí 45-60 miliard korun.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme na základě uvedených informací jako neověřitelný, jelikož skutečné hodnoty příjmů státního rozpočtu v roce 2013 lze v současné době pouze odhadovat na základě různých, taktéž odhadovaných, makroekonomických ukazatelů.

Výrok předsedy ČSSD je zavádějící, neboť správně popisuje problematiku daní ve volebních programech ČSSD a ODS, nicméně u TOP09 se dopustil omylu, neboť strana v konkrétním případě zvyšování (nepřímých) daní nevyloučila.

ODS ve svém volebním programu (.pdf) pro sněmovní volby 2010 (Řešení, která pomáhají) v části Daně a veřejné finance formulují svůj závazek: " Jednoduché a nízké daně. Výrazně zjednodušíme a zpřehledníme daňové zákony. To povede k transparentnosti výběru daní a sníží míru daňových podvodů. Zároveňudržíme daně na současné úrovni (tedy na úrovni roku 2010). Nezvýšíme ani odvodyna sociální pojištění."TOP09 ve volebním programu pro parlamentní volby 2010 v části Hospodářská politika - 3. Daně jednodušší, srozumitelnější, bez výjimek popisuje především snahu o zjednodušení daňového systému a také rušení některých daňových výjimek. V části programu Reforma důchodového systému však TOP09 konkrétně uvádí: " Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní." Tato formulace ukazuje, že strana zcela neodmítla zvyšování daní, konkrétně připustila zvýšení nepřímých daní a to v souvislosti s důchodovou reformou.

ČSSD měla ve svém Velkém volebním programu ČSSD pro volby 2010 (.pdf) v bodu 3. V oblasti daní tyto teze: " Vrátíme se k úrovni daňové kvóty z let 2005-2007 (tedy k vyšší daňové kvótě). Zavedeme nové daňové pásmo pro lidi s příjmem přes 1,2 mil. Kč ročně - 38%. U daně z příjmu právnických osob vrátíme sazbu daně na úroveň roku 2008 (tedy o 2 procentní body zvýšení) .

Bohuslav Sobotka má pravdu, když hovoří o programu ČSSD a ODS, tj. sociální demokraté skutečně ve volebním programu měli zakomponováno zvýšení daní, naproti tomu ODS zvýšení daní odmítala. TOP09 sice hovoří v oblasti daní spíše o zjednodušování daňového systému a ne o sazbách daní, nicméně ve spojitosti s důchodovou reformou TOP09 nevyloučila zvýšení daní nepřímých. Výrok předsedy ČSSD je tak hodnocen jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv Zákon o spotřebních daních byl schválen již v roce 2003, tedy nikoliv v letech 2004-2005. Bohuslav Sobotka byl ale členem všech vlád Sociální demokracie v letech 2002 až 2006.

Takzvané kolkování lihovin bylo zavedeno Zákonem o povinném značení lihuč. 676/2004 Sb., účinným od 1.1.2005. Stejný zákon svěřuje celnímu ředitelství a celním úřadům kompetence v oblasti administrace a kontroly značení lihu.

Zákon o spotřebních daních č. 353/2003 Sb., účinný od 1.1.2004 v části třetí omezuje prodej lihovin a tabákových výrobků na tržištích, v tržnicích a mimo provozovny určené k prodeji zboží a poskytování služeb kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených na webu ministerstva financí a poslanecké sněmovny. V rámci volebního období 2002-2006(vláda ČSSD), byl schválen Zákon o registračních pokladnách, odkaz na projednávání v rámci poslanecké sněmovny naleznete zde. Dále je na webu poslanecké sněmovny uvedeno, že schválení zákona, který pozastavil povinné používání registračních pokladen bylo realizováno v rámci volebního období 2006-2010, tedy vlády Mirka Topolánka.

Níže uvádíme jednotlivé citace z webu Ministerstva financí, které upřesňují časovou souslednost jednotlivých událostí. "Dne 16. listopadu 2006 byla ve Sbírce zákonů publikována novela ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 494/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách), tzn. tímto dnem nabývá účinnosti. Povinný subjekt je tedy povinen, dle novelizace ustanovení § 23 odst. 1 zákona o registračních pokladnách, zajistit evidenci plateb prostřednictvím registrační pokladny nejpozději k 1. lednu 2008.""Dne 5. října 2007 prezident republiky Václav Klaus podepsal zákon ze dne 19. září 2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů, jehož součástí je i návrh změny zákona o registračních pokladnách, ve smyslu zrušení povinného používání registračních pokladen povinnými subjekty od 1.1.2008. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2008". Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle zpráv serverů Českého rozhlasu a Vaše věc z 21. září 2012 zakázala ruská federální služba na ochranu spotřebitelů dovoz alkoholu z ČR s obsahem alkoholu nad 20 %. 30.9. informoval například zpravodajský server iDNES.cz, že Rusko zavedlo navíc ještě dodatečné opatření - zakáz prodeje lihovin nad 20% vyrobených mezi daty 1. ledna 2012 a 26. září 2012.

V době, kdy Bohuslav Sobotka tento výrok vyřkl, sice dovoz do Ruska zakázán byl, ale nebyla to nejaktuálnější novinka. Tou bylo představení dodatečného opatření zákazu prodeje lahví z roku 2012.