Podle tohoto systému se celkem vlastně schválilo 300 projektů.
Podrobný seznam příjemců (.xlsx) podpory ukazuje, že z prostředků ROP Severozápad ("tohoto systému") bylo ke dni 28. března 2012 podpořeno celkem 331 projektů. Dodejme, že to zahrnuje i "projekty" Regionální rady, tedy náklady na realizaci ROP Severozápad. Jde nicméně dokonce o více než 300 projektů, které zmiňuje hetjmanka.
To, co teď Evropská komise kontrolovala, bylo 35 projektů a ty projekty jsou napříč, to znamená Karlovarský, Ústecký kraj.
Evropská komise (EK) nekontrolovala všech 35 projektů.
V celé věci nejprve zadalo audit Ministerstvo financí: 35 projektů podpořených z ROP Severozápad bylo auditováno společností Deloitte Advisory, s.r.o. Poté, jak Mnisterstvo uvádí, auditní orgán EK provedl "re-audit" vzorku z původně kontrolovaných 35. Auditoři EK tak kontrolovali (jak také uvedla např. České televize) pouze kolem 10 projektů.
Že zmíněných 35 projektů je "napříč", ukazují již reakce obou krajů na audit Deloitte: zástupci Karlovarského kraje jej (dle Idnes.cz) označili za politický útok - kontrolováno mělo být 14 projektů v kraji, zatímco Krajská zdravotní (ČT) Ústeckého kraje dokonce po zveřejnění výsledku auditu podala na Deloitte žalobu.
Všech 35 projektů bylo kontrolováno, ne všechny však ze strany EK, označujeme proto tvrzení hetjmanky za zavádějící.
Kraj měl 7 projektů, 4 byly bez chyby, 3 měly korekce nebo mají korekce administrativního pochybení...
V tomto případě hodnotíme výrok Jany Vaňhové jako pravdivý.
Původní zprávy z auditu firmy Deloitte Advisory, která prováděla audit celkem 35 projektů z regionálního operačního programu Severozápad, hovořily o nalezených chybách ve všech těchto projektech. V rámci Ústeckého kraje měla Deloitte Advisory podle Ministerstva financí provést celkem osm auditů operací. V navazující kontrole Auditním orgánem Ministerstva dospěl tento k závěru, že tři z nich byly bezproblémové a u zbývajících pěti nemohl být vyčíslen návrh korekce kvůli nedostatečným informacím. Ministerstvo financí, ale také uvádí, že problém ještě není uzavřen.
Tisková zpráva Ústeckého kraje ze dne 7. srpna 2012 pak opravuje celkový počet projektů na číslo sedm. Osmým projektem uváděným firmou Deloitte Advisory má být rekonstrukce Muzea města Ústí nad Labem. Zde mělo žádat o dotaci přímo město Ústí nad Labem. Zpráva potvrzuje slova Jany Vaňhové, že čtyři projekty na rekonstrukci silnic byly v pořádku a zbývající tři obsahovaly dílčí administrativní pochybení.
Moravskoslezský kraj má oproti zbytku republiky dvě obrovská specifika - tím prvním je jeho průmyslová tradice a skutečnost, že sto procent surového železa a sto procent výroby koksu v rámci České republiky, které významným způsobem přispívají k tvorbě HDP je vyrobeno právě u nás na Ostravsku a Třinecku.
Výrok Miroslava Nováka je, podle informací z Ministerstva průmyslu a obchodu a stránek společnosti NWR, pravdivý.
Průmyslová tradice je pro Moravskoslezský kraj opravdu typická (.pdf). Těžba uhlí zde byla zahájena již ve druhé polovině 18. století. První vysoká pec s využitím koksu se začala stavět roku 1830. Roku 1839 byly založeny Třinecké železárny.
Výroba železa v ČR je, podle dokumentu (.pdf, str. 145) Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2010 publikovaného 23. února 2012, dlouhodobě koncentrována do tří dominantních společností:- ArcelorMittal Ostrava, a.s.- Třinecké železárny, a.s.- EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s.Všechny tyto společnosti se nacházejí na území Moravskoslezského kraje.
Co se týče výroby koksu, podle informací ze stránek společnosti New World Resources koksovny nikde jinde v České republice než v Moravskoslezském kraji nefungují.
K těm klasickým zdrojům znečištění ovzduší, mezi které patří průmysl, doprava, lokální a střední topeniště přibývá nemalý vliv z polské strany.
Tento výrok označujeme jako pravdivý, neboť jej potvrzuje studie Analýza kvality ovzduší v Ostravě a legislativa v ochraně ovzduší (.pdf) vypracovaná Zdravotním ústavem v Ostravě. Na straně 25 zmíněné studie je např. uvedeno následující: "Nejvyšší úroveň znečištění ovzduší je pro PM10 a SO2 ve dnech s prouděním ze severovýchodního kvadrantuna stanici Bohumín, tedy v návětří Ostravy. Tato skutečnost potvrzuje, že úroveň znečištění ovzduší je naOstravsku v cca 10 % dnů výrazně ovlivňována zdroji emisí ze sousedního Polska."
Tam, kde nástroje máme, byť omezené, je průmysl, kdy od roku 2003 kraje v rámci zákona o integrované prevenci nařizují emisní limity jednotlivým provozovatelům velkých zdrojů.
Výrok lídra ČSSD je na základě dohledané legislativy hodnocen jako pravdivý. Miroslav Novák má na mysli § 13, odstavec 4, písm. a) zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci, v jehož rámci kraje stanovují emisní limity provozovatelům zařízení.
Nám se podařilo vykomunikovat s Ministerstvem životního prostředí možnou míru podpory ze strukturálních fondů z Operačního programu životní prostředí nám k odprášení průmyslových aglomerací v rámci Moravskoslezského kraje.
Tento výrok potvrzuje tisková zpráva "Moravskoslezský kraj rozdělí miliardy na čistší vzduch" uveřejněná na stránkách Ministerstva životního prostředí.
Koneckonců když ta diskuze tady jde tak daleko, tak Moravskoslezský kraj to byl a já, který to v dubnu roku 2010 tehdejší ministryní životního prostředí, tento požadavek jako první z tohoto regionu adresoval.
Výrok označujeme jako neověřitelný vzhledem k nemožnosti nalezení potřebných zdrojů potvrzujících uvedený fakt první iniciace zmíněných požadavků ze strany sociálnědemokratického kandidáta na hejtmana.
Aktivitu prvního náměstka Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka směrem k jednání s tehdejší ministryní životního prostředí Rút Bízkovou ve zmíněném období duben 2010 z veřejných zdrojů dohledat lze. Např. článek uveřejněný na serveru Deník zmiňuje návštěvu ministryně na Ostravsku s asistencí náměstka Nováka. Ministryně explicitně pro Deník uvádí, že: "Ministerstvo životního prostředí chce s Evropskou komisí vyjednat změnu podmínek pro čerpání peněz z části Operačního programu Životní prostředí určeného na zlepšení stavu ovzduší." Dalším zdrojem může být také tisková zpráva Ministerstva životního prostředí.
Fakt, zdali byl Miroslav Novák prvním iniciátorem požadavků Moravskoslezského kraje směrem k Ministerstvu životního prostředí a podpoře ze strukturálních fondů z Operačního programu životní prostředí, bohužel dohledat nelze.
A vrátím - li se k těm integrovaným povolením, tak náš závazek je, že do dvou let, tzn. do roku 2014 vydá krajský úřad v rámci výkonu přenesené působnosti, v rámci výkonu státní správy integrovaná povolení, která budou respektovat, respektive bude v nich obsažena, evropská směrnice, která v této chvíli ještě není součástí českého právního řádu a která hovoří o tom, že v hutním průmyslu a energetice, když to zobecním, je potřeba instalovat nejdokonalejší dostupné technologie právě v oblasti ochrany ovzduší.
Výrok Miroslava Nováka hodnotíme na základě volebního programu ČSSD jako pravdivý.
Ve volebním programu pro krajské volby 2012 naleznete kapitolu Životní prostředí a podkapitolu Ochrana ovzduší. Zde se ČSSD výslovně zavazuje: " Nejpozději do 2 let zakotvíme nové nařízení EK (2012) o tzv. BAT (nejlepší dostupné technice) do všech integrovaných povolení pro průmyslové podniky v kraji. "
Tou druhou oblastí, kde kraj má pravomoci v té samosprávní činnosti, jsou lokální topeniště.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Kraj ve spolupráci s MŽP realizuje projekt tzv. kotlíkových dotací určený k výměně neekologických kotlů. V rámci ochrany ovzduší vykonává kraj např. zprávu poplatků za znečištění ovzduší, stanovuje podmínky provozu stacionárních zdrojů znečištění, vydává závazné stanovisko k jejich umístění, informuje občany a vydává varování v případě překročení prahových hodnot znečištění.
