Přímá finanční podpora už proběhla a probíhá buď tedy z regionálního operačního programu Podpora venkova, anebo přímých dotací na malé projekty. (na protipovodňová opatření)
Údaje zastupitelstva i MŽP potvrzují, že projekty jsou takto dotovány.
Nedávné (21. září 2012) zasedání olomouckého krajského zastupitelstva projednalo podkladové materiály (.doc) s detailním seznamem a stručnými popisy jednotlivých probíhajících a proběhlých opatření vč. výše dotačních nákladů pro jednotlivé projekty.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pak realizuje Program rozvoje venkova (nikoli tedy operační program), skrze nějž jsou postupně s podporou evropských prostředků realizována "přirodně blízká, strukturální a protierozní protipovodňová opatření" v povodí řeky Bečvy.
Zastupitel Rozbořil tedy, byť ne zcela přesnými pojmy, pravdivě popisuje financování protipovodňových opatření v kraji.
Je potřeba si říct, že 90 procent rozpočtu kraje je hrazeno z rozpočtového určení daní.
Celkové příjmy Olomouckého kraje (.xls, záložka "příjmy") představovaly k 30.9. 2011 částku 3 223 tis. korun, z toho příjmy daňové byly ve výši (k 23.11.) 2 998 tis. korun, což představuje 93 % celkové sumy. Na základě této skutečnosti hodnotíme výrok jako pravdivý.
A když se podíváme na výběr daní nebo na to, co přišlo do krajů, tak každý rok Olomoucký kraj přijde o 300 milionů korun z daní. Za 4 roky je to miliarda sto milionů, o které byl Olomoucký kraj ochuzen.
Celkový pokles příjmů z daní ve srovnání z rokem 2008 skutečně představuje sumu cca. 1,1 miliardy korun, tyto příjmy mají ovšem v meziročním porovnání různou, sestupnou i vzestupnou, tendenci, přičemž se nikdy nejedná o částku 300 mil. Kč.
Daňové příjmy kraje jsou tvořeny 8,92 % z celostátního hrubého výnosu tzv. sdílených daní. Reálné výše příjmů prezentuje následující tabulka (zdroje ve formátu .xls; vždy je třeba překliknout na spodní liště na položku "daně"; údaje odpovídají skutečnosti k listopadu daného roku):
RokPříjmy (v mil. korun)Meziroční rozdíl (v mil. korun) 2008 3 196- 2009 2 530-666 2010 2 933+403 2011 2 998+65 2012 3 185 (odhad)-
Ve srovnání s "nejúspěšnějším" rokem 2008 je skutečně celkový daňový výpadek ona zmiňovaná miliarda sto milionů (konkrétně se jedná o 1 127 mil. korun), nicméně nelze nelze hovořit o stabilním meziročním poklesu, a to již vůbec ne ve výši 300 milionů za rok. Dodejme ještě, že v porovnání s čísly z roku 2007 (.xls), kdy se jedná příjmy ve výši 2 667 mil. korun, rok 2008 představuje poměrně výrazný výkyv směrem nahoru, vyjádření o "ochuzení" kraje je tak v tomto kontextu minimálně problematické. Výrok na základě těchto informací hodnotíme jako zavádějící.
Nicméně ta nezaměstnanost je tam skutečně v některých místech až 50 %. To je Uhelná, Javornicko a tak dále. Já mám pocit,že se tady asi budeme muset všichni shodnout na podpoře věznice ve Vidnavě, detenčního ústavu, který když vezmeme Vidnavu, že má nezaměstnanost 20 % při počtu obyvatel asi 1400, tak je to 200 nezaměstnaných a tady tato věznice tyto nezaměstnané krásně pojme. To je třeba celé Javornicko a Vidnavsko.
Tento výrok označujeme jako neověřitelný, neboť aktuální data o míře nezaměstnanosti ve zmiňovaných obcích nelze z veřejných zdrojů dohledat. Pokusíme se však kontaktovat úřad práce v okrese Jeseník a jeho detašovaná pracoviště v obcích Vidnava a Javorník a údaje doplnit.
Nejaktuálnější data o námi zkoumaných obcích poskytuje Portál Ministerstva práce a sociálních věcí a pocházejí z prosince roku 2011. Ve výroku je zmíněno Javornicko, které představuje mikroregion, jenž tvoří obce Bernartice, Bílá Voda, město Javorník, Vlčice a Uhelná (která je ve výroku zvlášť). Dále je uvedeno také město Vidnava.
Údaje o nezaměstnanosti ve sledovaných obcích v prosinci 2011 jsou představena v následující tabulce.
Obec Dosažitelní uchazeči celkem Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Míra nezaměstnanosti Bernartice 98 431 22,70% Bílá Voda 46 117 39,30% Javorník 266 1 457 18,30% Uhelná 66 261 25,30% Vidnava 136 723 18,80% Vlčice 58 202 28,70% V prosinci 2011 míra nezaměstnanosti ani v jedné z uvedených obcí mikroregionu Javornicko nedosahovala 50 %. Vidnava měla při celkovém počtu1 372obyvatel (.pdf) v roce 2011 136 nezaměstnaných.
...jeden rodinný domek na základě experimentálního měření Vysoké školy báňské vyprodukuje - pokud topí správně uhlím, bez těch odpadků podotýkám - zhruba 120 kg prachu.
Na základě studie Emise POP a těžkých kovů z malých zdrojů a jejich emisní faktory, kterou vypracovala Vysoká škola báňská v Ostravě na zadání Ministerstva životního prostředí ČR, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Studie (.pdf) je zveřejněna na stránkách ministerstva životního prostředí. Na straně 14, v tabulce č. 9 najdeme informace o produkci prachu z jednoho domu v kilogramech za rok. Údaje se liší podle použitého paliva a typu spalovacího zařízení. Ani jeden z údajů neodpovídá Miroslavem Novákem zmíněným 120 kg. Všechna čísla jsou výrazně menší, až na jednu možnou kombinaci - v případě, že má dům prohořívací kotel a spaluje hnědé uhlí, vyprodukuje za rok 249 kg prachu.
Je to z dat Českého statistického úřadu od posledního sčítání obyvatel před dvěma lety. Přátelé budete překvapeni, já ho znám 14 dnů. Budete překvapeni. Moravskoslezský kraj v rámci obcí s rozšířenou působností - v první desítce je pět obcí z našeho regionu s největší hustotou lokálních topenišť na jeden kilometr čtvereční. Orlová a Bohumín dokonce na prvních dvou místech z celé České republiky.
Výrok Miroslava Nováka hodnotíme jako pravdivý. Oficiální výsledky Sčítání lidu, domů a bytů z března 2011 o hustotě lokálních topenišť nehovoří, avšak vedoucí Odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje Tomáš Kotyza si nechal na základě tohoto sčítání lidu vypracovat statistiky, která tyto data poskytují. Informuje o tom například iDnes.cz či Denik.cz.
Chci říci, že jedním ze zásadních bodů programu sociální demokracie v Moravskoslezském kraji je zákonodárná iniciativa, na základě které poplatky, které jsou zaplaceny v místě svého vzniku se do něj mají vrátit a mají být příjmem krajským rozpočtům.
Výrok Miroslava Nováka je hodnocen na základě dohledaného bodu z programu ČSSD jako pravdivý.
Volební program ČSSD pro volby do krajských zastupitelstev 2012 obsahuje v sekci Životní prostředí konkrétní tezi: "Předložíme návrh novely zákona o ovzduší s požadavkem, aby prostředky zaplacené průmyslovými podniky za znečištění ovzduší patřily mezi příjmy toho kraje, odkud pocházejí, a aby pomohly kompenzovat v něm způsobené environmentální škody, nikoliv například protikůrovcová opatření na Šumavě." Tato podporuje výrok Miroslava Nováka, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Prodloužená Rudná je stavba, která je v gesci státu, která je v řádu několik miliard korun.
Náměstek Novák mluví o výstavbě komunikace, která by propojila Rudnou s nově vybudovanou částí silnice I-11 (směr Opava). Bližší, byť stručné informace poskytuje např. Ředitelství silnic a dálnic ČR (.pdf), které je objednatelem stavby (stavba je tak "v gesci státu", tedy této státní příspěvkové organizace), jejíž smluvní cena je necelých 2,5 mld. korun.
Ale bohužel my meziročně dostáváme v rozpočtu Ministerstva dopravy stále nižší a nižší částky a nejsou prostředky státu na zahájení nových staveb.
Na základě uveřejněných Rozpočtů Státního fondu dopravní infrastruktury pro roky 2010, 2011 a 2012 označuje výrok za pravdivý.
Základní databáze akcí - předfinancování akcí Rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro Moravskoslezský kraj tvořila v roce 2010 (.pdf) 1 315 000 Kč, v roce 2011 (.pdf) 285 000 Kč a v roce 2012 (.pdf) 0 Kč. Je nutné poznamenat, že rozpočet dále tvoří prostředky určené nikoliv kraji, ale přímo na jednotlivé akce (proto se v Moravskoslezském kraji nadále staví). Více o aktuálním stavu obsahuje např. uveřejněná tisková zpráva Moravskoslezského kraje.
A kraj se svými 4,25 až 4,5 miliardami daňových výnosů, kdy jenom dopravní obslužnost, to znamená placení veřejné dopravy meziměstské, na železnici a silnici stojí cirka 1,25 miliardy...
Výrok označujeme jako pravdivý - viz analýza níže.
Daňové příjmy Moravskoslezského kraje se podle závěrečných účtů z let 2010 a 2011 pohybovaly na částkách 4 475 605 mil. Kč resp. 4 492 120 tis. Kč. Návrh rozpočtu pro rok 2012 po své květnové úpravě počítá s 4 462 524 tis. Kč příjmů z daní.
Návrh rozpočtu pro rok 2012 specifikuje výdajovou položku označenou jako dopravní obslužnost body linková doprava a drážní doprava (paragrafy 2221 a 2242). Ty ve svém součtu dosahují částky 1 392 977 Kč. Závěrečný účet pro rok 2011 dává v součtu bodů označených jako dopravní obslužnost částku 1 130 934,81 Kč. Závěrečný účet pro rok 2010 zahrnuje pod označením dopravní obslužnost celkem tři body a to linková doprava, linková doprava - čekání řidičů mezi spoji a drážní doprava. Jejich součet dosahuje hodnoty 1 063 299,08 Kč. V rozpočtu lze nalézt i další výdaje vztahující se k dopravní obslužnosti - typicky vypracování jejích plánů atd. Ty jsme však do analýzy nehrnuli, neboť jejich objem na celkových sledovaných výdajích je marginální.
I přes nadhodnocení plánovaných výdajů v roce 2012 a vzhledem ke kontextu výroku (Miroslav Novák v podstatě poškozuje svůj argument) a vzhledem k ne-specifikaci sledovaného rozpočtového období jej označujeme za pravdivý.
