A kraj se svými 4,25 až 4,5 miliardami daňových výnosů, kdy jenom dopravní obslužnost, to znamená placení veřejné dopravy meziměstské, na železnici a silnici stojí cirka 1,25 miliardy...
Výrok označujeme jako pravdivý - viz analýza níže.
Daňové příjmy Moravskoslezského kraje se podle závěrečných účtů z let 2010 a 2011 pohybovaly na částkách 4 475 605 mil. Kč resp. 4 492 120 tis. Kč. Návrh rozpočtu pro rok 2012 po své květnové úpravě počítá s 4 462 524 tis. Kč příjmů z daní.
Návrh rozpočtu pro rok 2012 specifikuje výdajovou položku označenou jako dopravní obslužnost body linková doprava a drážní doprava (paragrafy 2221 a 2242). Ty ve svém součtu dosahují částky 1 392 977 Kč. Závěrečný účet pro rok 2011 dává v součtu bodů označených jako dopravní obslužnost částku 1 130 934,81 Kč. Závěrečný účet pro rok 2010 zahrnuje pod označením dopravní obslužnost celkem tři body a to linková doprava, linková doprava - čekání řidičů mezi spoji a drážní doprava. Jejich součet dosahuje hodnoty 1 063 299,08 Kč. V rozpočtu lze nalézt i další výdaje vztahující se k dopravní obslužnosti - typicky vypracování jejích plánů atd. Ty jsme však do analýzy nehrnuli, neboť jejich objem na celkových sledovaných výdajích je marginální.
I přes nadhodnocení plánovaných výdajů v roce 2012 a vzhledem ke kontextu výroku (Miroslav Novák v podstatě poškozuje svůj argument) a vzhledem k ne-specifikaci sledovaného rozpočtového období jej označujeme za pravdivý.
Zdravotní ústav v Ostravě, a je to asi 2 až 3 měsíce zpátky, prezentoval na odborném semináři, jaká je citová studie ve dnech, kdy je inverzní situace a převládá nám tady severovýchodní proudění z Polska.
Na internetových stránkách Zdravotního ústavu Ostrava se nepodařila dohledat informace ohledně zmiňované studie. Výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Daň z nemovitosti stanovuje obec, ne krajské zastupitelstvo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí dělí tyto daně na daně z pozemků a ze staveb. Základ daně a sazba daně u pozemků se řeší v § 5 a§ 6,u staveb pak v § 10 a§ 11.Obce mohou podle zákona upravovat koeficient, pomocí kterého se násobí základní sazba daně.
Víte přátelé, kde v Moravskoslezském kraji umírá nejvíce lidí na rakovinu? Kde je nejvíce nádorových onemocnění? Je to v Bruntále.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Dle grafů na str. 12 materiálu Hodnocení vlivu na veřejné zdraví podle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje 2010-2020 (.pdf) , standardizovaná úmrtnost mužů na nádory v okrese Bruntál byla nejvyšší v celém kraji pouze v určitých letech, u žen pak byla v r. 2010 úmrtnost dokonce nejmenší v celém kraji. V r. 2010 tedy na tom byla u mužů hůře Opava, Ostrava, Nový Jičín i Karviná, u žen pak Opava, Ostrava, Nový Jičín, Karviná i Frýdek-Místek.
Novější materiály se nám bohužel nepodařilo dohledat.
Spalovna nebo chceme-li, správný název je zařízení pro energetické využití odpadů, je v podstatě zařízení, které místo klasických fosilních paliv, jako je například černé uhlí v lokalitě Karviné-Barbory, používá k výrobě tepla a elektrické energie směsný komunální odpad. Výhřevnost směsného komunálního odpadu je srovnatelná s hnědým uhlím, přičemž emise, to znamená stejné množství vyrobeného tepla, které jsou vypouštěny do ovzduší, jsou mnohonásobně nižší než u klasických černouhelných či hnědouhelných tepláren.
Výhřevnost odpadů je srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí, ale do značné míry závisí na vlastním složení odpadů - zvyšuje ji přítomnost dřeva či plastů. Emisní limity pro spalovny jsou regulovány směrnicí 76/2000 (.pdf)(str. 372-374) a jsou nastaveny přísněji než v případě hnědouhlených a černouhelných elektráren.
Tak je v prvé řadě potřeba říct, že je to skutečně v kompetenci ministerstva zemědělství, to gró těch protipovodňových opatření.
Na základě informací ze stránek Olomouckého kraje, Ministerstva zemědělství a jednotlivých povodí hodnotíme výrok jako pravdivý.
V kompetenci Ministerstva zemědělství je mj. i vodohospodářství, kam spadají i plány pro zvládání povodňových rizik. Ministerstvo navrhuje obecné koncepce, vyhodnucuje rizika a stanovuje obecné metodiky přístupu k povodňovému ohrožení.
Pod Ministerstvo zemědělství spadají také jednotlivá povodí, která jsou zodpovědná za konkrétní plánování v oblasti vod. V Olomouckém kraji jde především o Povodí Moravy, případně Odry.
Jak je vidět na konkrétním příkladu stavby protipovodnoňových opatření v Olomouci, investorem stavby je Povodí Moravy, ale na tvrobě rozpočtu i opatřeních spojených se stavbou spolupracuje i s místními úřady.
Olomoucký kraj má na svých stránkách také sekci věnovanou povodním, odkazuje tam však především právě na Povodí Moravy.
Přímá finanční podpora už proběhla a probíhá buď tedy z regionálního operačního programu Podpora venkova, anebo přímých dotací na malé projekty. (na protipovodňová opatření)
Údaje zastupitelstva i MŽP potvrzují, že projekty jsou takto dotovány.
Nedávné (21. září 2012) zasedání olomouckého krajského zastupitelstva projednalo podkladové materiály (.doc) s detailním seznamem a stručnými popisy jednotlivých probíhajících a proběhlých opatření vč. výše dotačních nákladů pro jednotlivé projekty.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pak realizuje Program rozvoje venkova (nikoli tedy operační program), skrze nějž jsou postupně s podporou evropských prostředků realizována "přirodně blízká, strukturální a protierozní protipovodňová opatření" v povodí řeky Bečvy.
Zastupitel Rozbořil tedy, byť ne zcela přesnými pojmy, pravdivě popisuje financování protipovodňových opatření v kraji.
Je potřeba si říct, že 90 procent rozpočtu kraje je hrazeno z rozpočtového určení daní.
Celkové příjmy Olomouckého kraje (.xls, záložka "příjmy") představovaly k 30.9. 2011 částku 3 223 tis. korun, z toho příjmy daňové byly ve výši (k 23.11.) 2 998 tis. korun, což představuje 93 % celkové sumy. Na základě této skutečnosti hodnotíme výrok jako pravdivý.
A když se podíváme na výběr daní nebo na to, co přišlo do krajů, tak každý rok Olomoucký kraj přijde o 300 milionů korun z daní. Za 4 roky je to miliarda sto milionů, o které byl Olomoucký kraj ochuzen.
Celkový pokles příjmů z daní ve srovnání z rokem 2008 skutečně představuje sumu cca. 1,1 miliardy korun, tyto příjmy mají ovšem v meziročním porovnání různou, sestupnou i vzestupnou, tendenci, přičemž se nikdy nejedná o částku 300 mil. Kč.
Daňové příjmy kraje jsou tvořeny 8,92 % z celostátního hrubého výnosu tzv. sdílených daní. Reálné výše příjmů prezentuje následující tabulka (zdroje ve formátu .xls; vždy je třeba překliknout na spodní liště na položku "daně"; údaje odpovídají skutečnosti k listopadu daného roku):
RokPříjmy (v mil. korun)Meziroční rozdíl (v mil. korun) 2008 3 196- 2009 2 530-666 2010 2 933+403 2011 2 998+65 2012 3 185 (odhad)-
Ve srovnání s "nejúspěšnějším" rokem 2008 je skutečně celkový daňový výpadek ona zmiňovaná miliarda sto milionů (konkrétně se jedná o 1 127 mil. korun), nicméně nelze nelze hovořit o stabilním meziročním poklesu, a to již vůbec ne ve výši 300 milionů za rok. Dodejme ještě, že v porovnání s čísly z roku 2007 (.xls), kdy se jedná příjmy ve výši 2 667 mil. korun, rok 2008 představuje poměrně výrazný výkyv směrem nahoru, vyjádření o "ochuzení" kraje je tak v tomto kontextu minimálně problematické. Výrok na základě těchto informací hodnotíme jako zavádějící.
Nicméně ta nezaměstnanost je tam skutečně v některých místech až 50 %. To je Uhelná, Javornicko a tak dále. Já mám pocit,že se tady asi budeme muset všichni shodnout na podpoře věznice ve Vidnavě, detenčního ústavu, který když vezmeme Vidnavu, že má nezaměstnanost 20 % při počtu obyvatel asi 1400, tak je to 200 nezaměstnaných a tady tato věznice tyto nezaměstnané krásně pojme. To je třeba celé Javornicko a Vidnavsko.
Tento výrok označujeme jako neověřitelný, neboť aktuální data o míře nezaměstnanosti ve zmiňovaných obcích nelze z veřejných zdrojů dohledat. Pokusíme se však kontaktovat úřad práce v okrese Jeseník a jeho detašovaná pracoviště v obcích Vidnava a Javorník a údaje doplnit.
Nejaktuálnější data o námi zkoumaných obcích poskytuje Portál Ministerstva práce a sociálních věcí a pocházejí z prosince roku 2011. Ve výroku je zmíněno Javornicko, které představuje mikroregion, jenž tvoří obce Bernartice, Bílá Voda, město Javorník, Vlčice a Uhelná (která je ve výroku zvlášť). Dále je uvedeno také město Vidnava.
Údaje o nezaměstnanosti ve sledovaných obcích v prosinci 2011 jsou představena v následující tabulce.
Obec Dosažitelní uchazeči celkem Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Míra nezaměstnanosti Bernartice 98 431 22,70% Bílá Voda 46 117 39,30% Javorník 266 1 457 18,30% Uhelná 66 261 25,30% Vidnava 136 723 18,80% Vlčice 58 202 28,70% V prosinci 2011 míra nezaměstnanosti ani v jedné z uvedených obcí mikroregionu Javornicko nedosahovala 50 %. Vidnava měla při celkovém počtu1 372obyvatel (.pdf) v roce 2011 136 nezaměstnaných.
