Zdravotní ústav v Ostravě, a je to asi 2 až 3 měsíce zpátky, prezentoval na odborném semináři, jaká je citová studie ve dnech, kdy je inverzní situace a převládá nám tady severovýchodní proudění z Polska.
Na internetových stránkách Zdravotního ústavu Ostrava se nepodařila dohledat informace ohledně zmiňované studie. Výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Daň z nemovitosti stanovuje obec, ne krajské zastupitelstvo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí dělí tyto daně na daně z pozemků a ze staveb. Základ daně a sazba daně u pozemků se řeší v § 5 a§ 6,u staveb pak v § 10 a§ 11.Obce mohou podle zákona upravovat koeficient, pomocí kterého se násobí základní sazba daně.
Víte přátelé, kde v Moravskoslezském kraji umírá nejvíce lidí na rakovinu? Kde je nejvíce nádorových onemocnění? Je to v Bruntále.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Dle grafů na str. 12 materiálu Hodnocení vlivu na veřejné zdraví podle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje 2010-2020 (.pdf) , standardizovaná úmrtnost mužů na nádory v okrese Bruntál byla nejvyšší v celém kraji pouze v určitých letech, u žen pak byla v r. 2010 úmrtnost dokonce nejmenší v celém kraji. V r. 2010 tedy na tom byla u mužů hůře Opava, Ostrava, Nový Jičín i Karviná, u žen pak Opava, Ostrava, Nový Jičín, Karviná i Frýdek-Místek.
Novější materiály se nám bohužel nepodařilo dohledat.
Spalovna nebo chceme-li, správný název je zařízení pro energetické využití odpadů, je v podstatě zařízení, které místo klasických fosilních paliv, jako je například černé uhlí v lokalitě Karviné-Barbory, používá k výrobě tepla a elektrické energie směsný komunální odpad. Výhřevnost směsného komunálního odpadu je srovnatelná s hnědým uhlím, přičemž emise, to znamená stejné množství vyrobeného tepla, které jsou vypouštěny do ovzduší, jsou mnohonásobně nižší než u klasických černouhelných či hnědouhelných tepláren.
Výhřevnost odpadů je srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí, ale do značné míry závisí na vlastním složení odpadů - zvyšuje ji přítomnost dřeva či plastů. Emisní limity pro spalovny jsou regulovány směrnicí 76/2000 (.pdf)(str. 372-374) a jsou nastaveny přísněji než v případě hnědouhlených a černouhelných elektráren.
(Já si myslím, že by bylo velmi dobře, kdyby se například vrátil institut stálého celního dozoru přímo do míst, kde se vyrábí alkohol.) Dneska je to totiž tak, že u těch výrobců alkoholu dochází jen k ad hoc kontrolám anebo ke zpětným kontrolám na základě administrativních hlášení.
Výrok Michala Haška hodnotíme jako neověřitelný.
Z dostupných informací nelze zjistit, jak konkrétně v současné době vypadají kontroly Celní správy ve věci daňových deliktů (u spotřební daně z lihu) a falšování alkoholu. Bohužel se nám nepodařilo dohledat ani informace o minulé právní úpravě institutu stálého celního dozoru, o kterém Michal Hašek hovoří.
Celníků máme v České republice více než 190.
Číslo je dokonce několikanásobně vyšší. Podle zprávy o činnosti daňové a celní správy České republiky pro rok 2011 (str.35) bylo zaměstnanců zajišťujících celní činnosti na tomto úřadě v minulém roce 890.
Na 190 místech se tady vyrábí alkohol.
Na 190 výroben alkoholu se v pořadu Události, komentáře vysílaného dne 17. září odkázal i první náměstek ministra financí Ladislav Minčič. Bohužel se nám však nepodařilo nalézt zdroj, odkud oba politikové tuto informaci vzali.
Za minulých vlád nebo za této vlády došlo k novele zákonů, kdy vlastně nedovolená výroba alkoholu vypadla z trestního zákoníku.
Výrok Michala Haška hodnotíme jako pravdivý.
Podle ministerstva spravedlnosti byl nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění zákona č. 306/2009 Sb.) schválen v roce 2009 a nabyl účinnosti 1. ledna 2010. Nový trestní zákoník nahradil trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nedovolená výroba alkoholu skutečně v novém trestním zákoníku není, nejedná se tedy o trestný čin.
Předchozí trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů považoval nedovolenou výrobu lihu za trestný čin (§ 194a, odst. 1 a 2).
(Do budoucna si myslím, že je nutné, aby ta distribuce byla licencována, ať se i omezí počet míst, kde se dneska může člověk koupit alkohol, protože když to přeženu, koupíte si ho na každém rohu, málem i v květinářství.) Jsme velkou výjimkou. Jsou státy na světě, demokratické státy na světě, které to řeší mnohem přísněji, mnohem tvrději.
Pokud se podíváme na profily zemí Evropské unie v oblasti regulace prodeje alkoholu, zjistíme, že země například jako Francie (.gif), Irsko (.gif), Portugalsko (.gif), Velká Británie (.gif) používají formu licencování prodejců alkoholu. V případě Švédska (.gif) a částečně (pro víno a tvrdý alkohol) Norska (.gif) a Finska (.gif) je ustaven státní monopol pro prodej alkoholu. Ve Finsku pak i výroba tvrdého alkoholu je regulována pomocí monopolu.
Na stranu druhou je však nutné dodat, že jsou i evropské země, které mají méně přísně vytvořenou regulaci - v Německu (.gif) a Rakousku (.gif) není (oproti České republice (.gif)) nutná licence pro výrobu alkoholuj, jeho prodej je též možný bez licence a pro pivo a víno je snížena minimální věková hranice na 16 let.
V tak vážné situaci půl roku Česká republika nemá hlavního hygienika.
Výrok, že nemáme hlavního hygienika je poměrně problematický v tom, že Michal Vít, který tuto funkci zastává má už půl roku neplacené volno a je postaven mimo službu. V průběhu této doby měl Vít sám odstoupit a pokud by tak neučinil, byl by odvolán. K odvolání ale dosud nedošlo. Fakticky ale funkci hlavního hygienika neplní, jelikož byl nahrazen Vierou Šedivou, která je zástupkyní hlavního hygienika a přebrala veškeré jeho povinnosti, z toho vyplývá, že Česká republika defacto nemá hlavního hygienika.
Výrok musíme označit za pravdivý vzhledem k faktu, že funkce hlavního hygienika nebyla nikým aktivně během posledního půlroku vykonávána.
