Na 190 místech se tady vyrábí alkohol.
Na 190 výroben alkoholu se v pořadu Události, komentáře vysílaného dne 17. září odkázal i první náměstek ministra financí Ladislav Minčič. Bohužel se nám však nepodařilo nalézt zdroj, odkud oba politikové tuto informaci vzali.
Za minulých vlád nebo za této vlády došlo k novele zákonů, kdy vlastně nedovolená výroba alkoholu vypadla z trestního zákoníku.
Výrok Michala Haška hodnotíme jako pravdivý.
Podle ministerstva spravedlnosti byl nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění zákona č. 306/2009 Sb.) schválen v roce 2009 a nabyl účinnosti 1. ledna 2010. Nový trestní zákoník nahradil trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nedovolená výroba alkoholu skutečně v novém trestním zákoníku není, nejedná se tedy o trestný čin.
Předchozí trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů považoval nedovolenou výrobu lihu za trestný čin (§ 194a, odst. 1 a 2).
(Do budoucna si myslím, že je nutné, aby ta distribuce byla licencována, ať se i omezí počet míst, kde se dneska může člověk koupit alkohol, protože když to přeženu, koupíte si ho na každém rohu, málem i v květinářství.) Jsme velkou výjimkou. Jsou státy na světě, demokratické státy na světě, které to řeší mnohem přísněji, mnohem tvrději.
Pokud se podíváme na profily zemí Evropské unie v oblasti regulace prodeje alkoholu, zjistíme, že země například jako Francie (.gif), Irsko (.gif), Portugalsko (.gif), Velká Británie (.gif) používají formu licencování prodejců alkoholu. V případě Švédska (.gif) a částečně (pro víno a tvrdý alkohol) Norska (.gif) a Finska (.gif) je ustaven státní monopol pro prodej alkoholu. Ve Finsku pak i výroba tvrdého alkoholu je regulována pomocí monopolu.
Na stranu druhou je však nutné dodat, že jsou i evropské země, které mají méně přísně vytvořenou regulaci - v Německu (.gif) a Rakousku (.gif) není (oproti České republice (.gif)) nutná licence pro výrobu alkoholuj, jeho prodej je též možný bez licence a pro pivo a víno je snížena minimální věková hranice na 16 let.
V tak vážné situaci půl roku Česká republika nemá hlavního hygienika.
Výrok, že nemáme hlavního hygienika je poměrně problematický v tom, že Michal Vít, který tuto funkci zastává má už půl roku neplacené volno a je postaven mimo službu. V průběhu této doby měl Vít sám odstoupit a pokud by tak neučinil, byl by odvolán. K odvolání ale dosud nedošlo. Fakticky ale funkci hlavního hygienika neplní, jelikož byl nahrazen Vierou Šedivou, která je zástupkyní hlavního hygienika a přebrala veškeré jeho povinnosti, z toho vyplývá, že Česká republika defacto nemá hlavního hygienika.
Výrok musíme označit za pravdivý vzhledem k faktu, že funkce hlavního hygienika nebyla nikým aktivně během posledního půlroku vykonávána.
Rakušané pokračují velmi intenzivně ve výstavbě své S10.
Výrok odpovídá informacím provozovatele rakouských dálnic ASFINAG.
S10 je připravovaná rakouská rychlostní komunikace, která má navazovat na prozatím také nedokončenou českou D3. Výstavba komunikace je plánována na několik fází s předpokládanou dobou ukončení v roce 2015, spuštění silničního provozu na první části Unterweitersdorf je plánováno na letošní podzim, vedle toho jsou již zahájeny stavební práce na 5 dalších úsecích, další 2 úseky mají být započaty rovněž na podzim tohoto roku (více informací v německém jazyce můžete nalézt zde). Na základě těchto informací se dá skutečně hovořit o "intenzivní výstavbě", hodnotíme proto výrok jako pravdivý.
Ano, my jsme měli připravený projekt přibližně za 1 miliardu korun, kde jsme počítali s významným kofinancováním právě z evropských fondů. To nám nakonec bohužel nevyšlo. (řeč je o letišti u Českých Budějovicích)
Výrok je pravdivý. Připravený projekt byl skutečně Evropskou komisí zamítnut.
Zmiňovaný projekt modernizace jihočeského letiště České Budějovice byl schválen na jednání zastupitelstva Jihočeského kraje konaného dne 2. 11. 2010 Usnesením č. 371/2010/ZK-18 (.pdf) v celkové výši nákladů 1.214.300.688,00 Kč. V návrhu je několik variant spolufinancování. Projekt však byl Evropskou komisí na počátku letošního roku zamítnut.
Já jsem přesvědčen, a my to máme vytvořeno i ve střednědobém výhledu, že by tahle investice právě v souladu s podnikatelským sektorem, byla významnou prorozvojovou investicí ve prospěch kraje. (investice do letiště v Plané u Českých Budějovic)
Jiří Zimola hovoří pravdu, neboť Střednědobý rozpočtový výhled Jihočeského kraje na období let 2012 - 2017 (.xls) počítá s investovanou částkou 120,104.42 tis. Kč v roce 2012 a 40,000 tis. Kč v roce 2013 do letiště v Plané u Českých Budějovic.
Jihočeské nemocnice byly ekonomicky dobré a to jsou, jsou v černých ekonomických číslech, tedy v kladných ekonomických číslech.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Jihočeský kraj je zřizovatelem osmi nemocnic. Údaje v jejich výročních zprávách ukazují na kladný hospodářský výsledek v letech 2010 a 2011 (data za rok 2011 chybí pro nemocnice v Jindřichově Hradci a Dačicích) u všech osmi jihočeských nemocnic.
Přehled hospodářských výsledků za rok 2011 (ve formátu pdf.):
Nemocnice Český Krumlov - 221 000 Kč (str. 13), Nemocnice České Budějovice - 80 251 Kč (str. 19), Nemocnice Jindřichův Hradec a Nemocnice Dačice (za rok 2010) - 81 000 Kč (str. 23), Nemocnice Prachatitce - 18 180,89 Kč (str. 29), Nemocnice Písek - 592 000 Kč (str. 12), Nemocnice Tábor - 1 620 000 Kč (str. 12), Nemocnice Strakonice - 987 000 Kč (str. 23 a 24).
Já tady opravdu nemohu zásadně souhlasit s konstatováním pana poslance Braného, že za poslední 4 roky se do sociální oblasti a nebo do škol neinvestovaly žádné peníze, opak je pravdou, opak je pravdou a byly to stamiliony peněz a tyto investice, kapitálové výdaje já pokládám za ty základní stěžejní, které by měly být.
Podle dostupných informací říkal Jiří Zimola o investicích kraje do škol a sociální oblasti pravdu.
Například podle Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2010/2011 (strana 64 - 65) byly krajské investiční výdaje do škol a školských zařízení (zřizovaných krajem) v roce 2009 celkem 50 779 000 Kč, v roce 2010 celkem 24 366 000 Kč. V roce 2008 byly krajské investice do školských zařízení zřizovaných krajem celkem ve výši 66 082 000 Kč (dle Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2009/2010, strana 61).
Podle Přílohy 5 k Závěrečnému účtu Jihočeského kraje za rok 2011 kraj poskytl na investice z Fondu rozvoje škol celkem 33 284 744 Kč, z Fondu rozvoje sociální oblasti celkově 34 829 590,58 Kč.
Uzavřeli jsme v roce 2009 rámcovou dohodu se společností ČEZ, na základě které do Jihočeského kraje od té doby plynou veliké stamiliony jednak na podporu kulturní, sportovních, společenských akcí, ale také, a to je velmi podstatné, na rozvoj dopravní infrastruktury v okolí Temelína, v nějakých 15 - 20 kilometrech okolo Temelína.
Část výroku Jiřího Zimoly týkající se rámcové dohody se společností ČEZ je pravdivá, avšak pro ověření části o plynoucích sta milionech se nám nepodařilo nalézt podklady, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Tvrzení Jiřího Zimoly, že kraj uzavřel Rámcovou dohodu se společností ČEZ označujeme jako pravdivé. Zde naleznete text této Rámcové dohody mezi ČEZ a.s. a Jihočeským krajem (.zip).
Kolik peněz celkově skutečně plyne (či již připlynulo) na základě této rámcové dohody se nám dohledat nepodařilo. Ne internetu však můžete nalézt zprávy o jednotlivých investicích společnosti ČEZ jako například o stavbě parkoviště a silnice v Týnu nad Vltavou či tuto zprávu o podpoře sportu.
