Na 190 místech se tady vyrábí alkohol.
Na 190 výroben alkoholu se v pořadu Události, komentáře vysílaného dne 17. září odkázal i první náměstek ministra financí Ladislav Minčič. Bohužel se nám však nepodařilo nalézt zdroj, odkud oba politikové tuto informaci vzali.
Za minulých vlád nebo za této vlády došlo k novele zákonů, kdy vlastně nedovolená výroba alkoholu vypadla z trestního zákoníku.
Výrok Michala Haška hodnotíme jako pravdivý.
Podle ministerstva spravedlnosti byl nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění zákona č. 306/2009 Sb.) schválen v roce 2009 a nabyl účinnosti 1. ledna 2010. Nový trestní zákoník nahradil trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nedovolená výroba alkoholu skutečně v novém trestním zákoníku není, nejedná se tedy o trestný čin.
Předchozí trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů považoval nedovolenou výrobu lihu za trestný čin (§ 194a, odst. 1 a 2).
(Do budoucna si myslím, že je nutné, aby ta distribuce byla licencována, ať se i omezí počet míst, kde se dneska může člověk koupit alkohol, protože když to přeženu, koupíte si ho na každém rohu, málem i v květinářství.) Jsme velkou výjimkou. Jsou státy na světě, demokratické státy na světě, které to řeší mnohem přísněji, mnohem tvrději.
Pokud se podíváme na profily zemí Evropské unie v oblasti regulace prodeje alkoholu, zjistíme, že země například jako Francie (.gif), Irsko (.gif), Portugalsko (.gif), Velká Británie (.gif) používají formu licencování prodejců alkoholu. V případě Švédska (.gif) a částečně (pro víno a tvrdý alkohol) Norska (.gif) a Finska (.gif) je ustaven státní monopol pro prodej alkoholu. Ve Finsku pak i výroba tvrdého alkoholu je regulována pomocí monopolu.
Na stranu druhou je však nutné dodat, že jsou i evropské země, které mají méně přísně vytvořenou regulaci - v Německu (.gif) a Rakousku (.gif) není (oproti České republice (.gif)) nutná licence pro výrobu alkoholuj, jeho prodej je též možný bez licence a pro pivo a víno je snížena minimální věková hranice na 16 let.
V tak vážné situaci půl roku Česká republika nemá hlavního hygienika.
Výrok, že nemáme hlavního hygienika je poměrně problematický v tom, že Michal Vít, který tuto funkci zastává má už půl roku neplacené volno a je postaven mimo službu. V průběhu této doby měl Vít sám odstoupit a pokud by tak neučinil, byl by odvolán. K odvolání ale dosud nedošlo. Fakticky ale funkci hlavního hygienika neplní, jelikož byl nahrazen Vierou Šedivou, která je zástupkyní hlavního hygienika a přebrala veškeré jeho povinnosti, z toho vyplývá, že Česká republika defacto nemá hlavního hygienika.
Výrok musíme označit za pravdivý vzhledem k faktu, že funkce hlavního hygienika nebyla nikým aktivně během posledního půlroku vykonávána.
Já musím říct, že už jsem se sešel jak s americkým velvyslancem, s ruským velvyslancem i s francouzským velvyslancem, bavili jsme se o té, těch možnostech, které by i pro Jihočeský kraj mohly, mohly být.
Podle informací dostupných z osobních stránek Jiřího Zimoly, je sice pravda, že se dne 24. května 2012 sešel s ruským velvyslancem Sergeyem Kiselevem. Tématem jednání bylo především prohlubování hospodářské spolupráce a zájem ruských turistů o Jihočeský kraj.
Zmínku o tom, že se hejtman Zimola za poslední rok sešel s americkým velvyslancem Normanem Eisenem či francouzským velvyslancem Pierrem Levym ohledně dostavby Temelína jsme však v dostupných zdrojích nenašli. Výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.
...Vláda České republiky, která bude přece tím hlavním zadavatelem této stavby. (jde o tendr dostavby JETE)
Přestože Česká republika coby stát je majoritním vlastníkem skupiny ČEZ a přestože výkonné orgány vlády mají pravomoci v souladu se zákonem do výběrového řízení zasahovat, zadavatelem projektu dostavby Jaderné elektrárny Temelín je právě skupina ČEZ, jak vyplývá z tiskové zprávy ČEZu ke dni vyhlášení výběrového řízení na tento projekt ze dne 3. srpna 2009, ale také z prohlášení bývalého předsedy vlády Jana Fischera: " Tendr je vypsán, vypsal ho ČEZ, vláda jen apelovala na ČEZ, aby byla informována, a bude vstupovat do procesu standardními způsoby, legitimními a legálními, díky dozorčí rady. " (Jan Fischer, tisková konference po jednání vlády 8. února 2010)
Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako zavádějící.
Rámcová smlouva s ČEZem počítá se třemi kategoriemi. První je, řekněme, velká štědrá podpora ČEZu právě kulturním, společenským akcím na území kraje. To si myslím, že se děje, a díky tomu se tady realizují významné festivaly.
Společnost ČEZ, a.s. na svých stránkách zmiňuje záměr podpořit finančně rozvoj Jihočeského kraje.
O tom, že prostředky jsou společností ČEZ, a.s. poskytovány, není pochyb. Lze uvést následující programy a akce, jichž je společnost ČEZ partnerem:
Strakonice:Mezinárodní dudácký festival 2012,
Český Krumlov:Otáčivé hlediště Český Krumlov
Egon Schiele Art Centrum
Barokní divadlo - realizace opery
Úprava běžeckých zimních stop - Oranžové stopy Blanským lesem
České Budějovice:Bazilika o.p.s.
Písek:Festival nad řekou
Týn nad Vltavou:Městská galerie U Zlatého slunce Týn nad Vltavou
Nová Bystřice:Úprava běžeckých zimních stop - Oranžové stopy Českou Kanadou.
Horšovský Týn:Juniorfest
Šťáhlavy:Koncerty na Zámku Kozel
Dobřany:Mezi ploty
Příbram:Mezinárodní festival šansonu
Další:Bezpečné branky
Jihočeský jazzový festival 2012
Vzhledem k výše uvedenému hodnotíme výrok jako pravdivý.
Následně jsme domluveni s ČEZem, že tyto kapacity mohou být po 15 - 20 letech převedeny na kraj a využity na potřeby, které v té době kraj bude potřebovat. Ať už to jsou domovy pro seniory, nebo jiné kapacity pro vzdělávání. Lokality, pánové, už jsou vybrány.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám dohledat relevantní zdroje, které by výrok Jiřího Zimoly potvrzovaly či vyvracely.
V samotné Rámcové smlouvě o spolupráci (materiál I_ZK070409_154_rámcová_smlouva.doc) uzavřené mezi ČEZ, a.s. a Jihočeským krajem dne 7. 4. 2009 se nic o možném převodu těchto kapacit z vlastnictví ČEZu na kraj nepíše.
Je velmi transparentní a pan ředitel to samozřejmě ví. (rozdělování peněz od ČEZu na kulturní akce)
Pouze minimum informací o způsobu rozdělování prostředků je veřejné.
Hejtman Zimola tvrdí, že podpora ze strany ČEZ dle rámcové smlouvy, uzavřené s krajem na jaře r. 2009 je poskytována transparentně. Říká, že už rámcová smlouva (.zip, .doc) sama toho má být dokladem. Ta, jak Hejtman také uvedl, "počítá se třemi kategoriemi. První je, řekněme, velká štědrá podpora ČEZu právě kulturním, společenským akcím na území kraje." Smlouva přitom nic podobného neobsahuje (vůbec nezahrnuje slova "kulturní/kultura" apod.). 110 milionů, které mají jít do kultury, se ve smlouvě ČEZ zavazuje uvolnit "v rámci dlouhodobého rámcového plánu propagace" a jeho "ročních prováděcích plánů".
Jak bude propagace ČEZ v kraji probíhat, mají stanovit tyto plány, vzniklé ve spolupráci s krajskými orgány. Poslední zmínka, kterou se nám o nich podařilo najít, je v zápise z jednání zastupitelstva z 19.4.2011, resp. jeho zvukového záznamu (.mp3, příslušný bod cca 2:12:00), kde hejtman Zimola říká, že ČEZ odmítá zveřejňovat seznamy příjemců, dokonce i krajské radě a že tak krajské orgány nemohou ověřit, jak ČEZ naplňuje podmínky smluv jinak než co do objemu vyplacených prostředků (přitom Zimola říká, že min. 40 %, zřejmě ze stejných 110 milionů, jde na infrastrukturu v kraji).
Samotné plány ani seznam podpořených akcí tedy nenajdeme. Musíme proto označit za nepravdivý výrok, že financování je "velmi transparentní".
Já jsem, a pane doktore, když tady citujete, možná to budete vědět, někdy minulý podzim vyhlásil, že nebude-li dálnice, kraj učiní aktivní kroky k tomu, aby zabránil dostavbě Temelína.
Výrok hodnotíme jako zavádějící na základě mediálních podkladů.
Zimola skutečně na podzim minulého roku na mimořádné tiskové konferenci vyzval vládu k dostavbě D3. Hejtman k tomu dodal, že " pokud vláda nesplní své sliby, nepodpoříme dostavbu jaderné elektrárny Temelín", informoval o tom např. server idnes.cz či ihned.cz.
V pozdějším komentáři pro ČT24 ovšem Zimola svá slova mírnil, konkrétně uvedl, že "Jihočeský kraj nemůže (...) proti vládou schválenému záměru dostavby Temelína nijak aktivně vystupovat" (2:17 - 2:28). V kontextu tohoto vystoupení hodnotíme jeho výrok o tom, že "vyhlásil, že nebude-li dálnice, kraj učiní aktivní kroky", jako zavádějící.
