A ze 60 mililitrů můžete akorát tak na chromatogramu zjistit, že tam ten metylalkohol je, ale nikdy nevíte kolik.
Ve snaze ověřit pravdivost výroku Stanislava Mišáka jsme oslovili laboratoře Labtech, dosud ale bohužel nemáme žádnou odpověď a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Byl za nás ve zdravotním výboru za ČSSD. (myšlen je Lubomír Nečas)
Výrok Stanislava Mišáka o členství Lubomíra Nečase ve Zdravotním výboru Zastupitelstva Zlínského kraje je pravdivý.
Jeho slova potvrzují webové stránky Zlínského kraje. Zde je Lubomír Nečas skutečně ještě veden (poslední aktualizace byla z 19. června 2012) jako člen tohoto výboru, který byl navržen za vlády ČSSD.
Otázka z publika: "Hejtman má kolik, prosím?" S. Mišák: "50." (myšlen plat ve výši 50 tisíc)
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť uvedená částka neodpovídá platné legislativě. Výše platu hejtmanů jednotlivých krajů se vypočítává podle obyvatelstva dle přílohy č. 2 vládního nařízení č. 375/2010 Sb. (.pdf - str. 3) k nařízení vlády č. 37/2003 Sb. Podle Krajské správy ČSÚ ve Zlíně je v současnosti počet obyvatel Zlínského kraje nižší než 600 000. Hejtman kraje s méně než 600 000 obyvateli má nárok na odměnu ve výši 77 055 Kč měsíčně. Není tedy možné, aby Mišákova odměna byla 50 000 Kč měsíčně.
Václav Moravec: "Vy argumentujete podobně, jako Stanislav Mišák, který označuje holešovskou zónu, cituji za ekonomické srdce Zlínského kraje. Také se odvolává na recesi. Co kroutíte hlavou, pane .." S. Mišák: "Kde jste to vzal? To jsem nikdy neprohlásil."
Výrok hejtmana Mišáka je nepravdivý, spojení ekonomické srdce Zlínského kraje použil např. v předvolebním speciálu Českého rozhlasu s Martinem Veselovským 28. srpna 2012, což dokládá videozáznam z této debaty.
28. srpna v pořadu Volební speciál Martina Veselovského ve Zlínském kraji použil formulaci ekonomické srdce Zlínského kraje ve spojení s holešovskou průmyslovou zónou hejtman Mišák hned dvakrát. To je patrné na videozáznamu z této debaty - hejtman Mišák tato spojení použil v časech 20:25 a 21:10.
Konkrétně uvádí: "Vážení, my se bavíme o tom, proč se dělá dálnice z Vyškova do Zlína, když jezdí míň aut jak z Brna do Prahy, toto je investice do budoucnosti, jenom nesmí se podlehnout panice, nenacpat to tam prostě montovnama, počkat si radši na investory, kteří přijdou s projektem, který bude mít přidanou hodnotu a do budoucna to bude ekonomické srdce Zlínského kraje.""Že bude zaplněna do budoucna těmi investory, kteří přinesou přidanou hodnotu, protože se nenecháme vtlačit v to jenom za každou cenu to nacpat montovnama. Prostě to je investice do budoucnosti a v této věci se nebavme o tom, jestli to bude za měsíc, za rok, za 3 roky, ale bude to ekonomické srdce Zlínského kraje." Co se týká odvolávání na recesi, jak tvrdil Václav Moravec a hejtman Mišák s tím nesouhlasil, tak ve stejné debatě a v přímé návaznosti na první citaci v tomto odůvodnění uvedl: " To je investice založená v minulosti s nadhledem do budoucnosti a protože to chytlo hospodářskou krizi, tak dneska z toho někdo uchopí volební téma a té zóně škodí tím, že ji zpochybňuje, mele to v novinách a odrazuje to investory."
...pan Čunek hodil jedovatou slinu, že 2 lidé se domluvili, tak v době, kdy se to schvalovalo byl náměstkem hejtmana lidovec pan Jurčík z Holešova. (myšlena průmyslová zóna Holešov)
Na základě dohledaných informací z výpisů ze zasedání Zastupitelstva Zlínského kraje za roky 2001, 2002 a 2003 je výrok hejtmana Mišáka hodnocen jako nepravdivý. Vojtěch Jurčík nebyl v roce 2003 náměstkem hejtmana, ale "pouze" radním kraje.
Rozhodnutí o vzniku strategické průmyslové zóny Holešov padlo v roce 2003. Web Zlínského kraje obsahuje výpisy usnesení zastupitelstva kraje z volebního období 2000-2004. Z roku, kdy bylo o vzniku zóny rozhodnuto, je jich celkem 7. Kterým konkrétním bodem byla zóna v Holešově schválena, není jasné, neboť jednotlivé podklady pro konkrétní body jednání zastupitelstva již dostupné nejsou.
Vojtěch Jurčík byl zvolen členem rady kraje (nestal se tedy náměstkem hejtmana, tím byl za za Čtyřkoalici Josef Mikeska) a to na prvním zasedání (.doc) zastupitelstva 21. prosince 2000. Jelikož byl Josef Mikeska z této funkce odvolán až 23. dubna 2003 (.doc) a na jeho místo byl dosazen Jaroslav Drozd z ČSSD. Tuto situaci popisuje také samotný kraj. Ve zmíněné době schvalování byl Vojtěch Jurčík radním kraje, nikoli náměstkem hejtmana, a to po celé posuzované období.
Pro doplnění uvádíme, že statutárním náměstkem hejtmana byl zvolen (.doc) 12. září 2001 Libor Lukáš.
My jsme to de facto vytvořili a vyzkoušeli jako první pilotní projekt po dohodě s policií, po dlouhých diskusích. (v obci Ejpovice - jde o instalaci zákazových značek v obci)
Podle České televize (červen 2012) jsou v Ejpovicích hlavním problémem kamiony, které projíždějí přes obec kvůli ušetření na mýtném. Ejpovice by rády postavily obchvat, ale tomu brání výkup pozemků. Plzeňský kraj připravuje dopravní omezení, které by mělo platit od podzimu.
Informace z července 2012 říká, že Plzeňský kraj společně s policií chystá instalaci zákazových značek v Ejpovicích, které by bránily vjezdu kamionů do obce. Dopravní inspektorát s akcí souhlasí a kraj má za úkol projekt osazení značek připravit. Projekt má být připraven do října a poté ho musí schválit policie.
Podle i nformací ze srpna 2012 Plzeňský kraj obci slíbil opatření na zákaz vjezdu nákladním automobilům do obce, k 31. 8. 2012 však ještě neměl ani projekt. Problém je (resp. může být) v zákonech, podle kterých má být silnice přístupná všem motoristům. Zákaz vjezdu automobilů měl platit od 1. 9. 2012, zatím se ale čeká na posudek právníků, jestli kraj může vjezd do obce zakázat. Projekt je však fakticky hotov, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Prvně bych ještě bych se vrátil k Pavexu, to, co říkal pan poslanec Pospíšil, podle Pavexu se stav silnic drobně zlepšil. (auditorská společnost Pavex)
Nepodařilo se nám z veřejných zdrojů dohledat posudek zmíněné firmy a její konstatování stavu krajských silnic. Stavu dopravní infrastruktury se v dalších hodnoceních široce věnujeme, nicméně zdroj od firmy Pavex, který by celkově podpořil/vyvrátil výrok hejtmana Chovance, se nepodařilo dohledat. Musíme tak výrok Milana Chovance hodnotit jako neověřitelný.
Daňové příjmy, které měla ODS na sklonku své vlády v roce 2008, jsme nikdy nedosáhli.
Výrok Milana Chovance hodnotíme na základě dat dostupných na webových stránkách kraje jako pravdivý.
Pro posouzení pravdivosti tohoto výroku jsou klíčové dva dokumenty zveřejněné na stránkách Plzeňského kraje. Jedná se o Rozpočet Plzeňského kraje na rok 2010 a Schválený rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012. Na prvních stránkách obou dokumentů nalezneme tato data:
rokDaňové příjmy v tisících Kč20073 435 769,90
20083 687 771,39
20093 268 011,00
20103 360 198,12
2011 3 434 265,00 *
2012 3 430 000,00 *
* podle schváleného rozpočtu (nikoli skutečného)
Z tabulky jasně vyplývá, že nejvyšších daňových příjmů dosáhl Plzeňský kraj v roce 2008 (tedy v době před ekonomickou krizí) a od té doby nebylo vyšších daňových příjmů dosaženo.
Plzeňský kraj nemá korunu dluhu.
Výrok Milana Chovance hodnotíme jako pravdivý na základě informací z rozpočtu a závěrečného účtu Plzeňského kraje.
V závěrečném účtu (.pdf) Plzeňského kraje za rok 2011 je na straně 16 podkapitola "Cizí zdroje". Tam se můžeme dočíst: "Plzeňský kraj za celou dobu své existence nepřijal žádný úvěr ani půjčku." Ani v rozpočtu na rok 2012 (.pdf) nenajdeme zmínku o financování z půjček nebo úvěrů. Stejně tak na webové stránce Transparentní kraj v grafu zadlužení (nutné kliknout na liště vlevo od grafu) můžeme vidět, že linka se drží na 0 Kč na obyvatele.
85 % všech silnic je silnic krajských a obecních.
Označení krajské a obecní silnice se obvykle nepoužívá, ale můžeme do této kategorie zařadit silnice II. a III. třídy, které spadají pod vlastnictví kraje a jejichž účelem je v případě silnic II. třídy spojovat jednotlivé okresy a u III. třídy vytvářet spojení mezi jednotlivými městy. Podle údajů z ročenky (dopočet na základě tabulky na straně 3) Ředitelství silnic a dálnic ČR z roku 2011 spadá 87 % všech silnic do kategorie II. a III. třídy. Milanu Chovancovi tedy můžeme dát v tomto výroku za pravdu.
