Milan Chovanec
My už dáváme peníze. Je to v řádech jednotek milionů ročně. Podporujeme filharmonii, podporujeme divadlo.
Na základě dohledaných položek v rozpočtu kraje na rok 2012 hodnotíme výrok jako pravdivý.
Rozpočet na rok 2012 (.pdf - str. 15) v části Kultura ukazuje některé finanční částky kraje do oblasti kultury. Jedná se konkrétně o dotace ve výši 6 milionů na Plzeňskou filharmonii, 6 milionů na Divadlo J. K. Tyla a 1,5 milionu na Divadlo Alfa. Dotace v podobné výši byly vyplaceny krajem, jak vyplývá z tohoto rozpočtu, i v minulých letech.
V době, kdy se uzavírala přihláška EHMK, vládla odéeska i kraji. (pozn. Evropské hlavní město kultury)
Přihláška (.pdf - str. 240) Plzně do soutěže Evropské hlavní město kultury byla podána v roce 2009. Že se připravovala již za doby vlády ČSSD na kraji, dokumentuje také slide č. 12 a 13, kde hejtmanka ČSSD Milada Emmerová tuto akci podporuje také.
V přihlášce se popisují některá významná data: Slide 46 Dne 6. 9. 2007 svým usnesením č. 359 schválilo Zastupitelstvo města Plzně záměr města ucházet se o titul EHMK 2015 a s tím související finanční a organizační otázky. Slide 47 Přihláška města Plzně do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2015 byla schválena Zastupitelstvem města Plzně dne 15. 10. 2009. V době finálního schvalování přihlášky městem již na kraji téměř rok vládla ČSSD.
Lubomír Franc
Pro sbor dobrovolných hasičů v Královéhradeckém kraji jde každoročně 7 milionů korun.
Částka 7 milionů korun, kterou Lubomír Franc uvádí, je součtem dvou položek ze závěrečného účtu Královehradeckého kraje. 2 miliony korun je část, která jde přímo jako dotace Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska,respektive jejímu krajskému sdružení. Zbývajících 5 milionů jsou dotace pro obce s jednotkami požární ochrany, do kterých jsou ale zahrnuty i jednotky hasičského záchraného sboru kraje, který je složen z profesionálních hasičů. Z uvedeného tedy vyplývá, že 7 milionů korun je v tomto případě zavádějíci, jelikož Franc do celkové finanční částky zahrnuje i peníze, které se dostávají k hasičskému záchranému sboru kraje.
Pan senátor Dryml podal několik desítek trestních oznámení a ani jedno se nepotvrdilo.
Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný, protože nelze jednozančně potvrdit ani počet trestních oznámení, které Vladimír Dryml podal, ani jejich výsledek.
Z informací z médií je ale zřejmé, že trestní oznámení nejsou pro senátora Drymla nic neznámého. Z nejznámějších kauz můžeme uvést například trestní oznámení na šéfa dopravní policie, nebo trestí oznámení na podezření z korupce, které podal na svého tehdy ještě stranického kolegu a královéhradeckého hejtmana Radko Martinka. Další trestní oznámení podal například v kauze D11 nebo kvůli jednání vlády ve věci stávky odborů. Podle Deníku.cz se " kolem Drymla trestní oznámení jen kup í", přičemž, jak informovala protikorupční policie, některé jsou podány jím, některé naopak na něj.
Nepodařilo se nám však dohledat závěry jednotlivých trestních oznámení, a tudíž hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Pan Dryml samozřejmě skončil v sociální demokracii a jako zastupitel proto, že nás de facto v roce 2009 nutil, abychom koupili vrchlabskou nemocnici za 140 milionů korun.
Výrok hejtmana France hodnotíme na základě dohledaných mediálních zpráv jako pravdivý.
Kauza nemocnice ve Vrchlabí byla skutečně spouštěčem odchodu Vladimíra Drymla z funkcí v rámci ČSSD. Šlo o potenciální prodej soukromé nemocnice ve Vrchlabí Královéhradeckému kraji, kdy Dryml byl angažován v nemocnici, kterou řídil, a současně byl krajským zastupitelem a šéfem krajského zdravotního holdingu. Podle mediálních zpráv (ČTK, Idnes, Deník) skutečně prodej prosazoval Vladimír Dryml. V tomto ohledu má hejtman Franc pravdu. Nicméně přímý důvod k odchodu Vladimíra Drymla z pozic v kraji souvisel především s jinou kauzou - a to s jeho údajnou snahou o sehnání kompromitujících materiálů na poslankyni Orgoníkovou (rovněž ČSSD) - celou kauzu pokrýval především server Idnes. Již zmíněný potenciální prodej nemocnice ve Vrchlabí však byl příčinou (podle serveru Idnes) dalšího konání Vladimíra Drymla. Další informace o kauze přinesl opět server Idnes.
Hejtman Franc má tak pravdu, že Vladimírem Drymlem navrhovaný prodej nemocnice ve Vrchlabí a související kauza údajného shánění kompromitujících materiálů na poslankyni z jeho tehdejší strany byly příčinami konce senátora Drymla v krajských funkcích.
Když přitom ta vrchlabská nemocnice byla prodána tomu majiteli v 90. letech někde za 9 milionů korun.
Tato informace se nám bohužel nepodařila dohledat. Pokud disponujete znalostí o této záležitosti, rádi následně výrok upravíme podle vaší připomínky.
Jsou tam problémy, když něco chcete postavit, podnikat, když tam chcete pořádat sportovní akci. (myšleno v chráněné krajinné oblasti)
Zákon je v tomto případě jasný. Pravidlo o tom, co se smí a nesmí, jsou definovaná v zákoně č. 114/1992, Sb.
§ 26
(1) Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu, d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, e) používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže, h) provádět chemický posyp cest, i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami (2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno a) umisťovat a povolovat nové stavby, b) povolovat a měnit využití území, c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá- li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast, d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady, e) těžit nerosty a humolity. (3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu, b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice, c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.
Zákon dává Lubomíru Francovi za pravdu, proto i my označujeme výrok za pravdivý.
Ještě v loňském roce například pan kolega Dryml hlasoval pro "generel".
Na základě vyhledané hlasovací sjetiny hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
O zmíněném generelu se jednalo a hlasovalo 24. března 2011, pro tento návrh pak hlasoval i Vladimír Dryml. Dodáváme, že pro návrh hlasovalo 38 zastupitelů, proti nebyl nikdo, 2 se zdrželi.Celý projednávaný bod je k dispozici ve zvukovém záznamu mp3.
Pro doplnění uvádíme, že podle stavebního zákona § 3 bod 2 b) je územní generel součástí územně plánovacích podkladů, " který řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a krajiny."
V letošním roce ještě pan kolega Plass hlasoval pro úvěr a pro schválení toho rozpočtu na nemocnici. (nemocnice Náchod)
Dle dokumentu o hlasování z jednání ze dne 22. 3. 2012 Miloslav Plass hlasoval pro návrh. Na hlasování o tomto návrhu (Realizace projektu Modernizace a dostavba Oblastní nemocnice Náchod Materiál č. ZK/N 6237) bylo přítomno 32 zastupitelů. Návrh byl přijat 29 hlasy, tři zastupitelé (Miroslav Vlasák, Jan Michálek a Vladimír Dryml) se zdrželi.
Tak zaprvé už máme vytvořenou letos rezervu, máme tam někde kolem 70, 80 milionů korun.
Informace o rezervě Královéhradeckého kraje, která by činila 70 nebo 80 milionů korun, není dohledatelná.
