My už dáváme peníze. Je to v řádech jednotek milionů ročně. Podporujeme filharmonii, podporujeme divadlo.
Na základě dohledaných položek v rozpočtu kraje na rok 2012 hodnotíme výrok jako pravdivý.
Rozpočet na rok 2012 (.pdf - str. 15) v části Kultura ukazuje některé finanční částky kraje do oblasti kultury. Jedná se konkrétně o dotace ve výši 6 milionů na Plzeňskou filharmonii, 6 milionů na Divadlo J. K. Tyla a 1,5 milionu na Divadlo Alfa. Dotace v podobné výši byly vyplaceny krajem, jak vyplývá z tohoto rozpočtu, i v minulých letech.
V době, kdy se uzavírala přihláška EHMK, vládla odéeska i kraji. (pozn. Evropské hlavní město kultury)
Přihláška (.pdf - str. 240) Plzně do soutěže Evropské hlavní město kultury byla podána v roce 2009. Že se připravovala již za doby vlády ČSSD na kraji, dokumentuje také slide č. 12 a 13, kde hejtmanka ČSSD Milada Emmerová tuto akci podporuje také.
V přihlášce se popisují některá významná data: Slide 46 Dne 6. 9. 2007 svým usnesením č. 359 schválilo Zastupitelstvo města Plzně záměr města ucházet se o titul EHMK 2015 a s tím související finanční a organizační otázky. Slide 47 Přihláška města Plzně do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2015 byla schválena Zastupitelstvem města Plzně dne 15. 10. 2009. V době finálního schvalování přihlášky městem již na kraji téměř rok vládla ČSSD.
My dneska dáváme na stipendia šest milionů korun. (jde o stipendia v oblasti středního technického a učňovského školství)
Podle dostupných informací výrok hodnotíme jako pravdivý. Web novinky.cz k tomu 10. září 2012 uvádí: " Například v Královéhradeckém kraji již od roku 2008 podporuje vybrané učňovské profese stipendijní projekt. V letošním roce poskytne krajský úřad na tyto účely zhruba 6 miliónů korun. "
Letošní rok je pozitivní v jedné věci, že nám nezačali ubývat žáci v učňovských školách a v technických školách.
Nepodařilo se nám dohledat statistiky na letošní školní rok 2012/2013. Je totiž pravděpodobné, že tyto statistiky ještě nejsou zpracované.
Pokud bychom měli srovnat počty přijatých studentů dle statistiky MŠMT Střední školy vyučující obory odborného vzdělávání včetně nástavbového studia (tabulka č.10) ve školním roce 2010/2011, kdy bylo přijato 5 723 studentů, a 2011/2012, kdy bylo přijato 5 633 studentů, tak rozdíl skutečně není příliš velký.
To znamená, my jsme, já jsem si to počítal převčírem, my jsme dali teďka 250 milionů korun do vybavení právě center odborného vzdělání, a to jde do technického školství a to jde do učňovského školství.
KHK doposud investoval do center odborného vzdělávání "pouhých" 196 mil. Kč, navíc 3 z celkových 8 center dosud nejsou dokončena.
V posledních letech bylo v Královéhradeckém kraji realizováno několik projektů center odborného vzdělávání, konkrétně:
COV ve strojírenství a OZE (realizace za 25 mil. Kč), COV pro automobilový průmysl a dopravu (34 mil. Kč), COV ve stavebnictví (29 mil. Kč), COV v lesnictví (38 mil. Kč), COV pro elektronický a strojírenský průmysl (necelých 15 mil. Kč), Centrum pro nejmodernější technologie obrábění dřeva (15 mil. Kč), a vedle toho kraj získal dotaci cca. 40 mil. korun na vybavení učeben a laboratoří na trutnovské průmyslové škole (podrobněji o jednotlivých projektech zde, zde, zde a zde). Celkem se tedy jedná o náklady v celkové hodnotě 196 mil. Kč.
...jak je přitáhnout k tomu učňovskýmu a technickému školství, jsou tady projekty se Škodou, se Škodou, akciová společnost Škoda Kvasiny.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť ve spolupráci se závodem Škoda Auto v Kvasinách proběhl ve volebním období 2008 - 2012 minimálně jeden vzdělávací kurz pro studenty VOŠ a SPŠ Rychnov nad Kněžnou.
Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Rychnov nad Kněžnou je jediná v Královéhradeckém kraji, která patří mezi vyšší odborné školy spolupracující se společností Škoda Auto (.pdf). Ve spojení se závodem v Kvasinách byl realizován odborný vzdělávací kurz v roce 2009 (.pdf - str. 47) a ve školním roce 2010/2011 (.pdf - str. 64) byla zahájena příprava několika dalších vzdělávacích programů.
Výroční zpráva ze školního roku 2011/2012 bohužel není v současnosti veřejně dostupná.
My jsme zastavili optimalizaci, tady proběhla za poslední dva roky docela podstatná optimalizace. Mohl bych dát příklady Hořice, mohl bych dát příklady Nové Město a tak dále...
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. V posledních dvou letech totiž proběhlo v rámci optimalizace krajského školství sloučení škol v Hořicích i v Novém Městě nad Metují.
Česká televize: " Od srpna (2011) by se tak například měly v Hořicích sloučit gymnázium, obchodní akademie a zemědělská škola. "
Aktuálně.cz o Novém Městě nad Metují: " Střední odbornou školu a učiliště v Novém Městě nad Metují na Náchodsku čeká sloučení s tamní střední průmyslovou školou. "
Mimo tyto zmíněné příklady optimalizace došlo například také ke sloučení Obchodní akademie a Střední školy veřejnosprávní v Hradci Králové.
...my jsme zastavili teďka tu optimalizaci proto, protože pan ministr Dobeš sliboval, že nám bude řečeno, jak budou financovány ty školy. (myšlen je bývalý ministr školství Josef Dobeš)
Výrok Lubomíra France v tomto případě označujeme jako neověřitelný, takový slib bývalého ministra školství Josefa Dobeše se nám nepodařilo dohledat. Uvádíme alespoň doplňující informace.
Dne 23. května 2012 skutečně MŠMT oznámilo pozastavení reformy systému financování regionálního školství, a to do doby, než budou známy rozpočty pro období 2013 - 2014. Podle koncepčního záměru (.pdf, str. 4) reformy měla mít tato opatření " prooptimalizační a podpůrné působení ", tedy např. slučování a redukci škol.
Původní plán bývalého ministra školství Josefa Dobeše navrhoval financování škol podle naplněnosti tříd, proti tomu se ale zvedla vlna protestů (např. petice 62 500 občanů). Josef Dobeš z ministerského postu odstoupil 31. března 2012, aniž stihl reformu dokončit. Jak by mělo být financováno regionální školství tedy nebylo jasné, takovýto konkrétní slib Josefa Dobeše se nám však dohledat nepodařilo.
Pro doplnění: Nově by mělo financování probíhat podle příspěvků na žáka a zohlednění velikosti školy, lokality a dalších parametrů. Podle ČTK (např. na serveru iDnes) se jedná o " měkčí variantu ".
Pro sbor dobrovolných hasičů v Královéhradeckém kraji jde každoročně 7 milionů korun.
Částka 7 milionů korun, kterou Lubomír Franc uvádí, je součtem dvou položek ze závěrečného účtu Královehradeckého kraje. 2 miliony korun je část, která jde přímo jako dotace Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska,respektive jejímu krajskému sdružení. Zbývajících 5 milionů jsou dotace pro obce s jednotkami požární ochrany, do kterých jsou ale zahrnuty i jednotky hasičského záchraného sboru kraje, který je složen z profesionálních hasičů. Z uvedeného tedy vyplývá, že 7 milionů korun je v tomto případě zavádějíci, jelikož Franc do celkové finanční částky zahrnuje i peníze, které se dostávají k hasičskému záchranému sboru kraje.
Pan senátor Dryml podal několik desítek trestních oznámení a ani jedno se nepotvrdilo.
Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný, protože nelze jednozančně potvrdit ani počet trestních oznámení, které Vladimír Dryml podal, ani jejich výsledek.
Z informací z médií je ale zřejmé, že trestní oznámení nejsou pro senátora Drymla nic neznámého. Z nejznámějších kauz můžeme uvést například trestní oznámení na šéfa dopravní policie, nebo trestí oznámení na podezření z korupce, které podal na svého tehdy ještě stranického kolegu a královéhradeckého hejtmana Radko Martinka. Další trestní oznámení podal například v kauze D11 nebo kvůli jednání vlády ve věci stávky odborů. Podle Deníku.cz se " kolem Drymla trestní oznámení jen kup í", přičemž, jak informovala protikorupční policie, některé jsou podány jím, některé naopak na něj.
Nepodařilo se nám však dohledat závěry jednotlivých trestních oznámení, a tudíž hodnotíme výrok jako neověřitelný.
