Plzeňský kraj nemá korunu dluhu.
Výrok Milana Chovance hodnotíme jako pravdivý na základě informací z rozpočtu a závěrečného účtu Plzeňského kraje.
V závěrečném účtu (.pdf) Plzeňského kraje za rok 2011 je na straně 16 podkapitola "Cizí zdroje". Tam se můžeme dočíst: "Plzeňský kraj za celou dobu své existence nepřijal žádný úvěr ani půjčku." Ani v rozpočtu na rok 2012 (.pdf) nenajdeme zmínku o financování z půjček nebo úvěrů. Stejně tak na webové stránce Transparentní kraj v grafu zadlužení (nutné kliknout na liště vlevo od grafu) můžeme vidět, že linka se drží na 0 Kč na obyvatele.
85 % všech silnic je silnic krajských a obecních.
Označení krajské a obecní silnice se obvykle nepoužívá, ale můžeme do této kategorie zařadit silnice II. a III. třídy, které spadají pod vlastnictví kraje a jejichž účelem je v případě silnic II. třídy spojovat jednotlivé okresy a u III. třídy vytvářet spojení mezi jednotlivými městy. Podle údajů z ročenky (dopočet na základě tabulky na straně 3) Ředitelství silnic a dálnic ČR z roku 2011 spadá 87 % všech silnic do kategorie II. a III. třídy. Milanu Chovancovi tedy můžeme dát v tomto výroku za pravdu.
Ze spotřební daně nemáme ani korunu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Podle Rozpočtové skladby pro rok 2012 jsou spotřební daně přímou součástí státního rozpočtu. Ze zákona vyplývá, že spotřební daně nejsou součástí daňových příjmů rozpočtů krajů.
Peníze ze spotřební daně jdou do státní kasy. Spotřební daň je jednou z částí, které tvoří příjmy státního rozpočtu. Na výdajové straně rozpočtu pak stojí i finance, které stát poskytuje krajům. Kraje tedy získávají peníze od státu ze státního rozpočtu jako celku.
My jsme zvýšili počet zaměstnanců krajského úřadu o 79, alespoň to je číslo, které mám, proti tomu je například úspora na SÚSce minus 50 lidí.
Výrok Milana Chovance hodnotíme jako nepravdivý, jelikož jeho údaje o zvýšení počtu zaměstnanců nesedí s veřejně dohledatelnými údaji z webového portálu Plzeňského kraje.Údaje o úspoře zaměstnanců na SÚS se nám nepodařilo dohledat.
Hned na začátek musíme uvést, že stav zaměstnanců pro rok 2012 ještě není schválen. Rada kraje počty schvaluje vždy zpětně na podzim daného roku.
Počet zaměstnanců krajského úřadu: rok 20072008200920102011 počet zaměstnanců385394420432451
Změna v počtu zaměstnanců mezi lety 2007 a 2011 je 66 pracovníků (od každého dalšího roku míň). Přírůstek 79 zaměstnanců tedy podle dostupných dat není pravdivým údajem.
Odkazy na jednotlivé roky bohužel fungují vždy jen den po tom, co je vložíme. Pokud si chcete naše data ověřit, na webovém rozhraní Plzeňského kraje klikněte na dalekohled v levém horním rohu, klikněte na usnesení Rady a vyhledejte si usnesení číslo - 3239/07 pro rok 2007, 4305/08 pro 2008, 1159/09 pro 2009, 2951/10 pro 2010 a 4800/11 pro rok 2011.Omlouváme se za tuto nepříjemnost, systém plzeňského kraje nám bohužel znemožnil klasický trvalý odkaz přímo na usnesení.
K úspoře v SÚS (Správa a údržba silnic) mělo dojít sloučením krajských správ do jedné krajské. O kolik zaměstnanců se snížily počty, se nám však nepodařilo dohledat. Výrok ale hodnotíme jako nepravdivý, kvůli nesouladu čísel v první části výroku.
Ta správa parku dnes spravuje lesy a sama sobě uděluje výjimku pro kácení. (parku Šumava)
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Správa Národního parku Šumava skutečně sama sobě přiděluje výjimky např. v souvislosti s kůrovcovou kalamitou.
Oprávnění udělit si výjimku mají dle rozhovoru s tehdejším ředitelem NP Šumava Janem Stránským i ostatní správy NP v ČR.
My jsme vytvořili projekt Otevřený kraj, který je, po roce svého fungování zveřejňuje téměř veškeré informace, které by mohly zajímat podnikatele, občana.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť byl projekt Otevřený kraj zahájen v únoru letošního roku (funguje tedy cca 7 měsíců, nikoliv 12).
Jeho obsah je k nalezení na webových stránkách Plzeňského kraje. Cílem je poskytnutí důležitých informací o činnostech kraje a zároveň co největší zjednodušení jejich dostupnosti. Má se stát nástrojem, kterým chce kraj dosáhnout maximální transparentnosti a co největšího propojení volených orgánů kraje, krajského úřadu a zřizovaných organizací s obyvateli kraje (viz popis na uvedených stránkách).
Web uvádí přehled následujících informací: 1) Plánované veřejné zakázky Plzeňského kraje pro rok 20122) Veřejné zakázky Plzeňského kraje od 1. 4. 20113) Veřejné zakázky plzeňského kraje do 31. 3. 20114) Centrální nákup (příspěvková organizace zřízena Plzeňským krajem především za účelem centralizovaného zadávání veřejných zakázek a zastoupení zadavatele v zadávacím řízení)5) Termíny a Pozvánky na jednání Rady Plzeňského kraje (zahrnující i Projednané programy Rady Plzeňského kraje od 27. 2. 2012)6) Termíny a Pozvánky na jednání Zastupitelstva Plzeňského kraje (zahrnující Projednané programy Zastupitelstva Plzeňského kraje od 12. 3. 2012)7) Usnesení (Rady kraje od 24. 5. 12 a Zastupitelstva kraje od 9. 6. 2011)8) Videoarchiv zasedání Zastupitelstva Plzeňského kraje (od 1. Ustavující jednání Zastupitelstva Plzeňského kraje 14. 11. 2008)9) Dotace (systém pro dotační řízení Plzeňského kraje)10) Prodej nemovitého majetku a nabídka movitého majetku Plzeňského kraje (ten je zajištěn společností Realitní služby REELA, s.r.o.)11) Výstavba klatovské nemocnice (obsahuje analýzu a hodnocení postupu Plzeňského kraje při výstavbě Klatovské nemocnice - zajistila Společnost Delloitte Advisory, s.r.o.)
To, zda jsou zveřejněné informace "téměř veškeré", necháme posoudit Vás občany a podnikatele.
Když se dneska podíváte na webové stránky Plzeňského kraje, je tam projekt Otevřený kraj. V projektu otevřený kraj najdete, jedna z oblastí jsou veřejné zakázky, takzvaný EZAP. V tom najdete veškeré zakázky Plzeňského kraje, které byly, probíhají a budou. A u těch, co jsou, a budou dokončeny, je za posledního čtvrt roku povinnost i dokládat smlouvu. A to včetně všech dodatků.
Po proklikání se webovými stránkami, tak jak nám Milan Chovanec popisuje, se nám podařilo dostat do databáze veřejných zakázek. Starý systém vyhledávání poskytuje možnost vyhledat jednotlivé zakázky kraje se zadáním do 1. 4. 2011. Bohužel zde ale není nějaký přehled současných zakázek, pouze vyhledavač. Novější verze EZA-K (EZAP je pravděpodobně přeřeknutí), o které Milan Chovanec mluví, už poskytuje značně přehlednější systém vyhledávání.
Systém vyhledávání veřejných zakázek v rámci Plzeňského kraje skutečně existuje a funguje, a proto lze výrok označit za pravdivý.
Já jsem tu petici (proti výstavbě obchodního centra Corso Americká v Plzni, pozn.) proto referendum podepsal. Já jsem ji podepsal.
Hejtman Chovanec na svém blogu poměrně detailně popisuje své postoje k této otázce. Shodují se (nejen v otázce podpisu petice) s jeho vystoupením v pořadu Otázky Václava Moravce Speciál. Nicméně se nám nepodařilo dohledat jiný veřejný zdroj, který by podpořil tvrzení Milana Chovance, musíme tedy tento výrok hodnotit jako neověřitelný.
Ten projekt na začátku byl někde v rozsahu dvě miliardy. (Projekt Evropské město kultury)
Česká televize informovala o situaci ohledně financování tohoto projektu 27. dubna 2012, kdy popisovala problémy se sháněním finančních prostředků. V tomto textu také uvádí rozpočet projektu - má jít o 2,6 miliardy. To je částka značně odlišná od tvrzení hejtmana Milana Chovance, jeho výrok tudíž hodnotíme jako nepravdivý.
V minulém roce Plzeňský kraj dostal na sdílených daních 3 miliardy 300 milionů. Město Plzeň 3 miliardy 100 milionů.
Výrok hejtmana Chovance je hodnocen jako zavádějící, neboť u daňových příjmů kraje by se dala částka s výhradou akceptovat, ale reálný daňový příjem města Plzeň je velmi odlišný.
Město Plzeň získalo podle výroční zprávy (.pdf - str. 26) za rok 2011 na sdílených daních celkem 3,395 mld. Kč. Závěrečný účet (.pdf) Plzeňského kraje pro rok 2011 pak uvádí jako daňový příjem kraje za daný rok částku 3,384 mld. Kč.
