Lubomír Franc
My jsme zastavili optimalizaci, tady proběhla za poslední dva roky docela podstatná optimalizace. Mohl bych dát příklady Hořice, mohl bych dát příklady Nové Město a tak dále...
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. V posledních dvou letech totiž proběhlo v rámci optimalizace krajského školství sloučení škol v Hořicích i v Novém Městě nad Metují.
Česká televize: " Od srpna (2011) by se tak například měly v Hořicích sloučit gymnázium, obchodní akademie a zemědělská škola. "
Aktuálně.cz o Novém Městě nad Metují: " Střední odbornou školu a učiliště v Novém Městě nad Metují na Náchodsku čeká sloučení s tamní střední průmyslovou školou. "
Mimo tyto zmíněné příklady optimalizace došlo například také ke sloučení Obchodní akademie a Střední školy veřejnosprávní v Hradci Králové.
...my jsme zastavili teďka tu optimalizaci proto, protože pan ministr Dobeš sliboval, že nám bude řečeno, jak budou financovány ty školy. (myšlen je bývalý ministr školství Josef Dobeš)
Výrok Lubomíra France v tomto případě označujeme jako neověřitelný, takový slib bývalého ministra školství Josefa Dobeše se nám nepodařilo dohledat. Uvádíme alespoň doplňující informace.
Dne 23. května 2012 skutečně MŠMT oznámilo pozastavení reformy systému financování regionálního školství, a to do doby, než budou známy rozpočty pro období 2013 - 2014. Podle koncepčního záměru (.pdf, str. 4) reformy měla mít tato opatření " prooptimalizační a podpůrné působení ", tedy např. slučování a redukci škol.
Původní plán bývalého ministra školství Josefa Dobeše navrhoval financování škol podle naplněnosti tříd, proti tomu se ale zvedla vlna protestů (např. petice 62 500 občanů). Josef Dobeš z ministerského postu odstoupil 31. března 2012, aniž stihl reformu dokončit. Jak by mělo být financováno regionální školství tedy nebylo jasné, takovýto konkrétní slib Josefa Dobeše se nám však dohledat nepodařilo.
Pro doplnění: Nově by mělo financování probíhat podle příspěvků na žáka a zohlednění velikosti školy, lokality a dalších parametrů. Podle ČTK (např. na serveru iDnes) se jedná o " měkčí variantu ".
Pro sbor dobrovolných hasičů v Královéhradeckém kraji jde každoročně 7 milionů korun.
Částka 7 milionů korun, kterou Lubomír Franc uvádí, je součtem dvou položek ze závěrečného účtu Královehradeckého kraje. 2 miliony korun je část, která jde přímo jako dotace Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska,respektive jejímu krajskému sdružení. Zbývajících 5 milionů jsou dotace pro obce s jednotkami požární ochrany, do kterých jsou ale zahrnuty i jednotky hasičského záchraného sboru kraje, který je složen z profesionálních hasičů. Z uvedeného tedy vyplývá, že 7 milionů korun je v tomto případě zavádějíci, jelikož Franc do celkové finanční částky zahrnuje i peníze, které se dostávají k hasičskému záchranému sboru kraje.
Pan senátor Dryml podal několik desítek trestních oznámení a ani jedno se nepotvrdilo.
Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný, protože nelze jednozančně potvrdit ani počet trestních oznámení, které Vladimír Dryml podal, ani jejich výsledek.
Z informací z médií je ale zřejmé, že trestní oznámení nejsou pro senátora Drymla nic neznámého. Z nejznámějších kauz můžeme uvést například trestní oznámení na šéfa dopravní policie, nebo trestí oznámení na podezření z korupce, které podal na svého tehdy ještě stranického kolegu a královéhradeckého hejtmana Radko Martinka. Další trestní oznámení podal například v kauze D11 nebo kvůli jednání vlády ve věci stávky odborů. Podle Deníku.cz se " kolem Drymla trestní oznámení jen kup í", přičemž, jak informovala protikorupční policie, některé jsou podány jím, některé naopak na něj.
Nepodařilo se nám však dohledat závěry jednotlivých trestních oznámení, a tudíž hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Pan Dryml samozřejmě skončil v sociální demokracii a jako zastupitel proto, že nás de facto v roce 2009 nutil, abychom koupili vrchlabskou nemocnici za 140 milionů korun.
Výrok hejtmana France hodnotíme na základě dohledaných mediálních zpráv jako pravdivý.
Kauza nemocnice ve Vrchlabí byla skutečně spouštěčem odchodu Vladimíra Drymla z funkcí v rámci ČSSD. Šlo o potenciální prodej soukromé nemocnice ve Vrchlabí Královéhradeckému kraji, kdy Dryml byl angažován v nemocnici, kterou řídil, a současně byl krajským zastupitelem a šéfem krajského zdravotního holdingu. Podle mediálních zpráv (ČTK, Idnes, Deník) skutečně prodej prosazoval Vladimír Dryml. V tomto ohledu má hejtman Franc pravdu. Nicméně přímý důvod k odchodu Vladimíra Drymla z pozic v kraji souvisel především s jinou kauzou - a to s jeho údajnou snahou o sehnání kompromitujících materiálů na poslankyni Orgoníkovou (rovněž ČSSD) - celou kauzu pokrýval především server Idnes. Již zmíněný potenciální prodej nemocnice ve Vrchlabí však byl příčinou (podle serveru Idnes) dalšího konání Vladimíra Drymla. Další informace o kauze přinesl opět server Idnes.
Hejtman Franc má tak pravdu, že Vladimírem Drymlem navrhovaný prodej nemocnice ve Vrchlabí a související kauza údajného shánění kompromitujících materiálů na poslankyni z jeho tehdejší strany byly příčinami konce senátora Drymla v krajských funkcích.
Když přitom ta vrchlabská nemocnice byla prodána tomu majiteli v 90. letech někde za 9 milionů korun.
Tato informace se nám bohužel nepodařila dohledat. Pokud disponujete znalostí o této záležitosti, rádi následně výrok upravíme podle vaší připomínky.
Jsou tam problémy, když něco chcete postavit, podnikat, když tam chcete pořádat sportovní akci. (myšleno v chráněné krajinné oblasti)
Zákon je v tomto případě jasný. Pravidlo o tom, co se smí a nesmí, jsou definovaná v zákoně č. 114/1992, Sb.
§ 26
(1) Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu, d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, e) používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže, h) provádět chemický posyp cest, i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami (2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno a) umisťovat a povolovat nové stavby, b) povolovat a měnit využití území, c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá- li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast, d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady, e) těžit nerosty a humolity. (3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu, b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice, c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.
Zákon dává Lubomíru Francovi za pravdu, proto i my označujeme výrok za pravdivý.
Marcel Chládek
Já jsem měl jednání s rakouskou hospodářskou komorou, která řekla zcela jednoznačně: my tady máme 4 tisíce firem, pokud nezlepšíte školský systém, my budeme muset tady odsud odejít, protože nemáme odborníky, které potřebujeme pro naše firmy.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě záznamu z programu jednán í(.doc) Senátu Čr. V tomto programu jednání je na druhé straně uvedeno, že ve středu 1.srpna 2012 vznikla na půdě Senátu pracovní skupina Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu a lidská práva v níž má své zástupce také česká pobočka Rakouské hospodářské komory. Tato pracovní skupina se primárně zabývá problematikou učňovského školství, jehož prestiž v rámci celé České republiky klesá, a tím pádem klesá i dostatek kvalifikovaných pracovníků. Zástupkyně Rakouské hospodářské komory Martina Honsová se v tomto ohledu vyjádřila následovně: „Oslovovali jsme různé subjekty s tím, že by bylo zapotřebí něco s učňovským školstvím v ČR udělat, reformovat, ale naše snahy zůstaly a nedostává se jim kvalifikované síly. My můžeme nabídnout zkušenosti a cenné „know how“, ale i stáže a výměny pracovníků. Pokud se situace nezmění, budou muset rakouské firmy svoje investorské aktivity přesouvat jinam.“ Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
My jsme dnes podle zprávy OECD na druhém místě od konce, co se týká finančních prostředků do školství.
Na základě údajů z dokumentu OECD lze tento výrok označit jako pravdivý. Údaje z roku 2009 říkají, že ČR vynakládá na školství jen bezmála 5% HDP ročně, což nás (spolu s Maďarskem) staví na předposlední místo v rámci OECD, před poslední Slovensko.
Já jsem to navrhoval (zrušení státních maturit, pozn.) a navrhoval jsem dokonce ten systém zastavit ještě před jeho spuštěním.
Marcel Chládek je stínovým ministrem školství za ČSSD teprve od zatím poslední personální obměny v květnu 2011, ale na svém blogukritizoval státní maturity i počínání exministra Dobeše již dříve.
I jako senátor vystupoval proti státním maturitám již před jejich spuštěním a navrhoval zrušení celého projektu.
Zmínku o zrušení státních maturit najdeme i v Oranžové knize školství, která shrnovala předvolební priority ČSSD, za kterou ale stál předchozí stínový ministr Jiří Havel.
